Array ( [0] => 14827930 [id] => 14827930 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Reliabilita [uri] => Reliabilita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Reliabilita''' ([[angličtina|angl.]] ''reliability'' – ''spolehlivost, hodnověrnost'') je [[statistika|statistická]] veličina, udávající spolehlivost [[Psychologický test|testu]]. Vyjadřuje zda při opakovaném použití testu dostaneme podobné výsledky{{Citace elektronického periodika [1] => | titul = Reliabilita – WikiSkripta [2] => | periodikum = www.wikiskripta.eu [3] => | url = https://www.wikiskripta.eu/w/Reliabilita [4] => | datum přístupu = 2019-03-11 [5] => }}. Jako taková se používá v rámci takzvané [[Klasická testová teorie|klasické testové teorie]]. Je vyjádřena jako ''[[relativní]] nepřítomnost chyby při [[měření]]'' a lze ji také chápat jako ''charakteristiku [[test|testové metody]]''.{{citace monografie | jméno = Tomáš | příjmení = Urbánek | jméno2 = Denisa | příjmení2 = Denglerová | jméno3 = Jan | příjmení3 = Širůček | odkaz na autora = | titul = Psychometrika: Měření v psychologii | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 978-80-7367-836-4 | jazyk = }} V těchto významech je používána ve [[matematická statistika|statistických vědách]], [[psychometrika|psychometrice]], [[ekonometrie|ekonometrii]] apod. [6] => [7] => == Základní charakteristika == [8] => Podle [[Klasická testová teorie|klasické testové teorie]] reliabilita nabývá hodnoty 0 (žádná) až 1 (100%) a lze ji přibližně chápat jako procentuální nepřítomnost chyby měření. V [[Psychologie|psychologii]] není možné měřit přímo osobnostní vlastnosti (například [[Inteligence|inteligenci]]), ale jen jejich projevy. Tyto projevy jsou nutně zkreslené a ovlivněné i jinými faktory, než měřenou proměnnou, a naměřený skór proto lze vyjádřit jako součet pravého (měřeného) skóru a chyby měření, kde X_{i} je naměřený skór, \tau_{i} skutečný skór a E_{i} je [[chyba měření]].: [9] => [10] => : X_{i} = \tau_{i} + E_{i} [11] => [12] => Stejný vztah platí i pro [[Rozptyl (statistika)|rozptyly]] celého měření – celkový rozptyl naměřených hodnot se skládá z rozptylu pravých skórů a rozptylu chyb měření: [13] => [14] => : \sigma_{X}^2 = \sigma_{\tau}^2 + \sigma_E^2 [15] => [16] => Formální definice reliabilita je proto podíl variability pravých skórů k celkové variabilitě, tedy : [17] => [18] => : r_{xx'} = \frac{{\sigma}^2_T}{{\sigma}^2_X} = 1 - \frac{ \sigma^2_E }{ \sigma^2_X } [19] => [20] => kde r_{xx'} je symbol pro reliabilitu, \sigma^2_X, \sigma^2_T, a \sigma^2_E jsou naměřená variabilita, variabilita skutečného skóru a chybového skóru. [21] => [22] => Reliabilita bývá označována jako r_{xx'} proto, že ji lze abstraktně chápat jako odhad minimální [[korelace]] [[proměnná|proměnné]] se sebou samotnou. Pokud by bylo možné test opakovat (což možné není, protože samotné [[měření]] mění vlastnosti pozorovaného [[subjekt]]u), pak by korelace výsledků těchto opakovaných měření byla rovna nebo větší odhadnuté reliabilitě. Protože neexistuje způsob, jak odlišit podíl pravých skórů a chyb měření, je možné míru reliability pouze odhadovat. Jiným způsobem, jak měřit velikost chyb měření, je kromě reliability i [[teorie zobecnitelnosti]]. [23] => [24] => === Chyba měření v rámci klasické testové teorie === [25] => Reliabilita je v rámci klasické testové teorie používána k určení [[Chyba měření|chyby měření]]. Protože je reliabilita „standardizovaným ukazatelem“, je nutné ji převést na jednotky původní škály pomocí vztahu [26] => [27] => : SE = \sigma_{X} \sqrt{ 1 - r_{xx'} } [28] => [29] => kde SE je chyba měření a \sigma_{X} [[směrodatná odchylka]] testu. Pro konstrukci [[Interval spolehlivosti|intervalu spolehlivosti]] pak stačí výslednou hodnotu vynásobit příslušným [[kvantil]]em [[Normální rozdělení|normálního rozložení]] (např. pro 95% hodnotou 1,96). Takto získaný interval je však intervalem spolehlivosti pouze pro pozorované skóre; výpočet intervalu pravého skóre je komplikovanější a popisují jej například Lord a Novick.{{citace monografie | jméno = Frederic M.| příjmení = Lord| odkaz na autora = Frederic M. Lord | jméno2: Melvin R. | Příjmení2 = Novick | odkaz na autora2 = Melvin R. Novick | titul = Statistical Theories of Mental Test Scores | url = | vydavatel = Addison-Wesley Publishing Company | místo = | rok = 1968 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 978-0394347714 | jazyk = en}} [30] => [31] => === Chyba měření v rámci teorie odpovědi na položku === [32] => Jiné psychometrické postupy nicméně používají odlišný způsob uvažování o reliabilitě. Například [[teorie odpovědi na položku]] používá odlišné indexy s jiným významem, které lze chápat jako analogie reliability v pojetí klasické testové teorie. K odhadu standardní chyby měření pak slouží například [[Teorie odpovědi na položku#Informace|informační funkce položky]], pomocí které je pro každé latentní skóre stanoven jiný odhad chyby měření. [33] => [34] => == Reliabilita versus validita == [35] => ''[[Validita (výzkum)|Validita]], reliabilita a [[Objektivita (výzkum)|objektivita]]'' jsou tři základní údaje, které je nutné uvádět u každého testu jako [[vědecká metoda|vědecké metody]] v případě, že nelze danou [[vlastnost]] měřit přímo (tedy jako například teplotu, vzdálenost apod.) – tento případ nastává zejména ve [[společenské vědy|společenských vědách]]. '''Validita''' udává, zda [[test]] skutečně měří měřenou vlastnost. '''Reliabilita''' nám říká, jak dobře metoda měří, hovoří o technické kvalitě měřícího nástroje. Reliabilitu proto lze chápat jako nutný předpoklad validity a test může být sice spolehlivý (mít vysokou reliabilitu), ale může měřit něco jiného, než co si myslíme, a tedy jeho validita může být nízká. Vztah mezi reliabilitou a validitou je vztah mezi přesností a správností. Velikost reliability navíc určuje maximální možnou teoretickou validitu testu: validita nemůže být vyšší než [[odmocnina]] z reliability.{{citace monografie | jméno = Tomáš | příjmení = Urbánek | odkaz na autora = Tomáš Urbánek | titul = Základy psychometriky | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-210-2797-5 | jazyk = }} [36] => [37] => ''Příklad z psychologie'': chceme změřit [[inteligence|inteligenci]] některého člověka [[Inteligenční test|testem inteligence]]. Validita nám řekne, zda test inteligence měří skutečně inteligenci, nebo něco jiného (například schopnost číst, která je i otázkou toho, co se člověk naučil). Reliabilita nám řekne, jak přesně test tuto vlastnost změří. [38] => [39] => == Požadovaná úroveň reliability == [40] => Podle Helmstadterova pravidla by měla reliabilita testu nabývat různých hodnot podle cíle měření{{citace monografie | jméno = G. C. | příjmení = Helmstadter | odkaz na autora = | titul = Principles of Psychological Measurement | url = https://archive.org/details/principlesofpsyc0000helm | vydavatel = Prentice-Hall, Inc. | místo = Engelwood Cliffs, NJ | rok = 1964 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 9780137096671 | jazyk = | url-access = registration }}: [41] => * 0,50 pro hodnocení výkonu skupiny; [42] => * 0,90 pro hodnocení rozdílů v úrovni výkonu skupiny u dvou a více výkonů; [43] => * 0,94 pro hodnocení úrovně individuálního výkonu; [44] => * 0,98 pro hodnocení rozdílů v úrovních individuálního výkonu ve dvou a více výkonech. [45] => [46] => V praxi ale takto vysoké reliability dosahuje jen málo metod, a proto se většinou používá shovívavější Klinovo pravidlo říkající, že by reliabilita metody měla být alespoň 0,7{{citace monografie | jméno = Paul | příjmení = Kline | odkaz na autora = | titul = The handbook of psychological testing | url =https://archive.org/details/handbookofpsycho0000klin| = registration | vydavatel = Routledge | místo = London | rok = 1993 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 978-0415211581 | jazyk = }}. Reliabilita je také podmínkou validity: platí totiž, že odmocnina z reliability se rovná maximální možné validitě. [47] => [48] => == Typy reliability == [49] => Reliabilitu lze chápat více různými způsoby, zde jsou uvedeny některé z nich. [50] => [51] => === Reliabilita jako vnitřní konzistence === [52] => Jde o jednu z nejčastěji používaných druhů reliability, udávanou nejčastěji koeficientem [[Cronbachovo alfa]]. Tato reliabilita vychází z předpokladu, že by všechny položky měřící jednu vlastnost měly mít mezi sebou kladné, dostatečně vysoké [[korelace]]. Tento typ reliability však naráží na tzv. [[psychometrický paradox]]: tedy čím vyšší je vnitřní konzistence, tím nižší je validita metody. To proto, že při měření [[latentní proměnná|latentních proměnných]] chceme zachytit celou šíři aspektů daného faktoru, avšak při vysoké vnitřní konzistenci všechny položky měří zhruba to stejné – jde tedy o neustálé vyvažování reliability a validity. Vnitřní konzistence také z principu roste s počtem položek. [53] => [54] => Cronbachovo alfa má následující vzorec: [55] => : \alpha = \frac{k}{k - 1} \left(1 - \frac{\sum_{i=1}^k \sigma_i^2}{\sigma_t^2}\right) [56] => [57] => kde ''k'' je počet položek, \sigma_i^2 je [[Rozptyl (statistika)|rozptyl]] i-té položky a \sigma_t^2 je rozptyl celého testu. [58] => [59] => ==== Kuder-Richardsonova reliabilita ==== [60] => Jde o speciální případ vnitřní konzistence určený pro dichotomické položky, který částečně řeší reliabilitu u časových úloh. Pracuje totiž s [[homogenita|homogenitou]] – podle obtížnosti seřazené položky testu by tedy měla osoba řešit bez potíží až do okamžiku, kdy dojde k položkám těžším, než může zvládnout. Dál by měla být schopna splnit jen velmi málo úloh. Pro vyjádření tohoto typu reliability bývá nejčastěji použit koeficient [[KR-20]] či [[KR-21]]. Jde o historicky starší koeficient, než Cronbachovo alfa, a ve většině případů poskytuje obdobné výsledky. Jeho výhodou je nižší výpočetní náročnost, díky které lze snadno spočítat i ručně. [61] => [62] => Postup pro výpočet koeficientu KR-20 je: [63] => [64] => : r_{xx'} = \frac{n}{n-1} \cdot \frac{\sigma^2_X - \sum_{j=1}^n p_j q_j}{\sigma^2_X} , [65] => [66] => kde n je počet položek testu, \sigma^2_X jejich rozptyl, p_j podíl osob, které mají j-tou položku zodpovězenou správně a q_j podíl osob, které ji správně nezodpověděly; p_j q_j je proto rozptyl dichotomické položky. [67] => Koeficient KR-21 je specifikací výše uvedeného výpočtu a je určený pro test, ve kterém všechny položky mají přibližně stejnou obtížnost. [68] => [69] => === Test-retest reliabilita === [70] => Též často udávaný typ reliability nám říká, jak moc spolu koreluje ten samý test při opakovaném použití na těch samých lidech (tedy vždy naměří to stejné). Zpravidla lze využít běžných koeficientů [[korelace]]. Nevýhody jsou však dvě: [71] => * Většina psychických vlastností je v čase proměnlivá, proto s větším časovým rozestupem se nutně musí lišit i dosažený výsledek, což reliabilitu snižuje. [72] => * Naopak při administraci po uplynutí příliš krátké doby vzniká tzv. [[efekt zácviku]] a nadhodnocení reliability kvůli zapamatování si položek. Doporučuje se proto rozestup minimálně 3 měsíce. [73] => [74] => === Reliabilita paralelních forem === [75] => Výzkumník vytvoří dvě verze testu, které administruje jedinému respondentovi a vzájemně je pak [[korelace|koreluje]]. Vytvořit však zcela stejné testy není možné, a proto ani reliabilita paralelních forem nemůže být přiměřeně vysoká. K tomuto tzv. ''vyrovnávání'' forem testů bylo vyvinuto větší množství metod. [76] => [77] => === Split-half reliabilita === [78] => Vzniká rozdělením testu na dvě poloviny a jejich vzájemnou [[korelace|korelací]]. To částečně řeší předchozí problém, tento postup (stejně jako vnitřní konzistenci) však není možné aplikovat u [[výkonový test|výkonových testů]] omezených časem. Další nevýhoda split-half reliability tkví ve zkrácení testu, která automaticky reliabilitu snižuje (existuje vyšší pravděpodobnost "náhodného" zodpovězení položky určitým konkrétním způsobem). Proto se většinou používá [[Spearman-Brownův vzorec]] ([[Angličtina|angl.]] ''Spearman-Brown prophecy formula'', tedy Spearman-Brownův ''věštecký'' vzorec), který slouží k odhadu reliability pro celý, nezkrácený test: [79] => [80] => : r_{xx'} = \frac{mr'_{xx'}}{1 + (m - 1)r'_{xx'}} [81] => [82] => kde r'_{xx'} je reliabilita získaná původním výpočtem, ''m'' je poměr délky původního testu k délce testu zkráceného (u split-half reliability tedy ''m = 2'') a r_{xx'} je odhad výsledné reliability testu m-krát delšího než je délka zkráceného testu. Tento vzorec se používá i pro odhad, o kolik je nutno zvýšit počet položek nevyhovujícího testu, abychom dosáhli požadované velikosti reliability. [83] => [84] => === Reliabilita jako shoda pozorovatelů === [85] => Pro určení reliability v [[kvalitativní]]m výzkumu bývá často používaná ''shoda pozorovatelů'' – tedy míra, s jakou dva různí výzkumníci posoudí stejný jev stejně. V případě dvou výzkumníků a alespoň [[ordinální]] [[proměnná|proměnné]] lze využít běžnou [[korelace|korelaci]]. V případě většího počtu posuzovatelů lze použít [[koeficient konkordance]], v případě [[nominální]]ch proměnných zase [[koeficient kappa]]. [86] => [87] => == Odkazy == [88] => [89] => === Reference === [90] => [91] => [92] => === Související články === [93] => * [[klasická testová teorie]] [94] => * [[psychometrika]] [95] => * [[validita (výzkum)]] [96] => * [[Objektivita (výzkum)|objektivita]] [97] => * [[chyba měření]] [98] => [99] => === Externí odkazy === [100] => * {{Commonscat}} [101] => [102] => {{Autoritní data}} [103] => [104] => [[Kategorie:Vědecká metoda]] [105] => [[Kategorie:Matematická statistika]] [106] => [[Kategorie:Psychodiagnostika]] [107] => [[Kategorie:Psychologická metodologie]] [] => )
good wiki

Reliabilita

Reliabilita (angl. reliability - spolehlivost, hodnověrnost) je statistická veličina, udávající spolehlivost testu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'korelace','Klasická testová teorie','Objektivita (výzkum)','psychometrika','test','proměnná','měření','chyba měření','Rozptyl (statistika)','Validita (výzkum)','společenské vědy','KR-20'

Korelace

Měření

Proměnná

Psychometrika