Array ( [0] => 14676226 [id] => 14676226 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ribozom [uri] => Ribozom [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ribozom je malá částice v buňkách organismů odpovědná za syntézu proteinů. Je to druhý nejvýznamnější organel po buněčné membráně. Ribozomy se nacházejí v cytoplazmě buňky a také na endoplazmatickém retikulu. Jsou složeny z několika proteinů a RNA molekul. Ribozomy přijímají informace z DNA a pomocí procesu zvaného translace převádí tuto informaci na syntézu proteinů. Tento proces je zásadní pro správnou funkci buněk a těla jako celku. [oai] => Ribozom je malá částice v buňkách organismů odpovědná za syntézu proteinů. Je to druhý nejvýznamnější organel po buněčné membráně. Ribozomy se nacházejí v cytoplazmě buňky a také na endoplazmatickém retikulu. Jsou složeny z několika proteinů a RNA molekul. Ribozomy přijímají informace z DNA a pomocí procesu zvaného translace převádí tuto informaci na syntézu proteinů. Tento proces je zásadní pro správnou funkci buněk a těla jako celku. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Ribozom''' je [[ribonukleoprotein]] nacházející se ve vysokých počtech v [[cytoplazma|cytoplazmě]] všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]]. Jejich funkcí je tvorba proteinů – [[bílkovina|bílkovin]]. Probíhá na nich tzv. [[translace (biologie)|translace]], při níž je z řetězce [[RNA]] syntetizován [[polypeptid]]. [1] => [2] => Ribozomy jsou poměrně velké komplexní struktury složeny zejména z [[rRNA]] a proteinů. Dělí se na dvě podjednotky, menší a větší. [3] => K ribozomu se napojuje [[mRNA|mediátorová RNA]] (mRNA), která obsahuje [[transkripce (DNA)|přepis]] genetické informace např. z [[buněčné jádro|jaderného]] [[genom]]u. Podle pořadí trojic [[nukleová báze|bází]] v této genetické informaci přichází k ribozomu na základě [[genetický kód|genetického kódu]] jednotlivé [[Aminokyselina|aminokyseliny]] napojené na [[tRNA]]; tyto aminokyseliny jsou následně díky [[katalyzátor|katalytickým]] vlastnostem ribozomu spojeny v jeden [[polypeptid]], resp. [[Bílkovina|protein]], který pak (někdy po jistých [[posttranslační modifikace|úpravách]]) vykonává svou funkci v organizmu. [4] => [5] => == Výzkum == [6] => Velkou výzvou vždy bylo určit přesnou atomární strukturu ribozomu. Za objevy na tomto poli byla roku [[2009]] udělena [[Nobelova cena za chemii]] třem významným vědcům na tomto poli: [[Venkatraman Ramakrishnan|Venkatramanu Ramakrishnanovi]] z [[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]], [[Thomas Steitz|Thomasovi Steitzovi]] z [[Yaleova univerzita|Yalu]] a [[Ada Jonat|Adě Jonat]] z izraelského [[Weizmannův institut věd|WIS]].http://nobelprize.org/nobel_prizes/chemistry/laureates/2009/ Každý z nich pocházel z jiné výzkumné skupiny, všem se nezávisle na sobě podařilo určit trojrozměrnou stavbu malé a velké podjednotky prokaryotických ribozomů. Všichni však využívali metodu rentgenové [[krystalografie]]. Velkým oříškem bylo zejména nejprve získat krystaly ribozomů, o což se Ada Yonath pokoušela již od [[1980–1989|80. let 20. století]]. Používala k tomu ribozomy z [[termofil]]ních [[bakterie|bakterií]] a [[halofil]]ních [[archea|archeí]]. Během let se jí podařilo postupně zvyšovat přesnost a byl získáván stále kvalitnější obraz [[difrakce|difraktujícího]] krystalu. K jeho analýze přispěli zejména další dva jmenovaní laureáti, Ramakrishnan a Steitz.{{citace periodika| příjmení= Novotný | jméno= Marian | titul=Ribozom – továrna na proteiny| periodikum=Vesmír| ročník= 89 | měsíc=červenec–srpen| rok= 2010}} [7] => [8] => == Stavba == [9] => [[Soubor:010 large subunit-1FFK.gif|náhled|vlevo|Velká ribozomální podjednotka [[archebakterie]] ''[[Haloarcula marismortui]]'']] [10] => Ribozom se ze dvou třetin skládá z [[RNA|ribonukleové kyseliny]] (konkrétně tzv. [[rRNA]], tedy ribozomální RNA), jen z jedné třetiny pak z různých proteinů.{{citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | url=https://archive.org/details/essentialcellbio00albe | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}} Všechny organizmy mají stavbu ribozomů podobnou.{{citace monografie | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bookshttp://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/bv.fcgi?call=bv.View..ShowTOC&rid=mboc4.TOC&depth=10 | titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition | autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}} Například základní rozdělení části ribozomu je vždy na dvě části, malou a velkou podjednotku. Přesto však lze zejména mezi [[Prokaryota|prokaryotickým]] a [[Eukaryota|eukaryotickým]] ribozomem nalézt určité rozdíly ve stavbě.Prokaryotické ribozomy se vyskytují nejen u [[archea|archeí]] a [[bakterie|bakterií]], ale i v některých [[semiautonomní organela|semiautonomních organelách]] eukaryotických buněk, zejména v [[mitochondrie|mitochondriích]] a [[plastid]]ech. Tyto organely jsou totiž prokaryotického původu (viz [[endosymbiotická teorie]]). [11] => [12] => Rozdíly mezi ribozomy se velmi často udávají pomocí tzv. [[sedimentační koeficient|sedimentačního koeficientu]], tedy veličiny, která udává čas, za který proběhne v [[ultracentrifuga|ultracentrifuze]] [[sedimentace]] ribozomu. Jednotkou je [[Svedberg]] (S), tato jednotka představuje čas 10−13 [[sekunda|sekundy]]. Prokaryotický ribozom se na základě těchto veličin označuje jako 70S, eukaryotický je 80S. Také obě podjednotky vykazují určité rozdíly, pokud se srovnávají sedimentační koeficienty eukaryotických a prokaryotických ribozomů. Malá podjednotka prokaryot má koeficient 30S, u eukaryot je tato podjednotka 40S. Velká podjednotka ribozomu je u prokaryot 50S, u eukaryot 60S. [13] => [14] => === rRNA === [15] => {{podrobně|rRNA}} [16] => Ribozomální RNA je esenciální složkou ribozomů. Bylo zjištěno, že právě rRNA je zodpovědná za funkčnost ribozomu, tedy schopnost přepisovat [[mRNA]] do proteinů. Z tohoto hlediska je ribozomální RNA vlastně [[enzym]] a říká se jí proto [[ribozym]]. Tato funkce byla zpočátku překvapivá, protože se myslelo, že enzymatické aktivity jsou schopné jen proteiny. Ribozomální RNA však tvoří prostorové struktury, podobné aktivním místům proteinů fungujících jako enzymy. Je díky tomu schopná například správně navázat [[tRNA]] a také zajišťuje vznik peptidových vazeb mezi [[aminokyselina]]mi vznikajícího řetězce (druhou z jmenovaných ovládá u prokaryot především [[23S rRNA]]). [17] => [18] => Prokaryotický a eukaryotický ribozom se však v obsahu rRNA liší. Zatímco prokaryotický obsahuje v malé podjednotce [[16S rRNA|16S rRNA]] (1540 [[nukleotid]]ů) a ve velké podjednotce [[5S rRNA|5S rRNA]] (120 nukleotidů) a [[23S rRNA|23S rRNA]] (2900 nukleotidů), eukaryotický obsahuje v malé podjednotce [[18S rRNA|18S rRNA]] (1900 nukleotidů) a ve velké podjednotce [[5S rRNA|5S rRNA]] (120 nukleotidů), [[5,8S rRNA|5,8S rRNA]] (160 nukleotidů) a [[28S rRNA|28S rRNA]] (4700 nukleotidů). [19] => [20] => === Proteiny === [21] => Dále se ribozomy skládají z [[Bílkovina|proteinů]]. Prokaryotické ribozomy obsahují 55 proteinů (21 v malé a 34 ve velké podjednotce), eukaryotické ribozomy mají dokonce 82 proteinů (33 v malé a 49 ve velké podjednotce). [22] => [23] => == Funkce == [24] => [[Soubor:Ribosome mRNA translation cs.svg|400px|náhled|Schéma translace]] [25] => {{podrobně|translace (biologie)}} [26] => Platí, že [[malá podjednotka]] (30S–40S) slouží především k tomu, aby se v daný okamžik ocitly na jednom místě [[mRNA]], [[tRNA]] s přinášenými [[aminokyselina]]mi i [[translační faktor]]y. [[Velká podjednotka]] (50S–60S) má katalytickou funkci, pracuje jako [[peptidyltransferáza]] umožňující vznik peptidové vazby ve vznikajícím [[polypeptid]]u. [27] => [28] => [[Transferová RNA]] (tRNA), která se váže svým [[antikodon]]em na [[kodon]] mRNA, musí být velmi přesně rozeznána, jinak by došlo k záměnám aminokyselin a chybnému čtení [[genetický kód|genetického kódu]]. To umožňuje RNA v malé podjednotce (16S u bakterií), která se označuje také jako tzv. „molekulární pravítko“. Jeho nukleotidy tvoří [[Vodíková vazba|vodíkové můstky]] s nukleotidy kodonu i antikodonu pouze v případě, že se správně navázaly a prostorově zorientovaly. Jeden krok má tedy ribozom za sebou, ale teď je ještě nutné navázat aminokyselinu na prodlužující se polypeptid. To zase umožňuje „peptidyl-transferázové centrum“ ve velké ribozomální podjednotce. Katalytickou funkci zde má zejména opět ribozomální RNA (u bakterií 23S RNA) a dále také molekula tRNA nesoucí aminokyselinu, molekuly vody a různé ribozomální proteiny. [29] => [30] => == Syntéza ribozomu == [31] => Pro buňku je zcela zásadní, aby měla v každém okamžiku dostatek ribozomů pro svou činnost, a tak jsou tyto struktury neustále syntetizovány ze svých stavebních součástí.{{citace monografie | editor = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | titul = ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4 | kapitola = Ribosome assembly | autor = John L. Woolford}} [32] => [33] => == Odkazy == [34] => [35] => === Poznámky === [36] => [37] => [38] => === Reference === [39] => [40] => [41] => === Související články === [42] => * [[Polyribozom]] [43] => [44] => === Externí odkazy === [45] => * {{Commonscat}} [46] => [47] => {{Organely a struktury buňky}} [48] => {{Autoritní data}} [49] => [50] => [[Kategorie:Ribonukleoproteiny]] [51] => [[Kategorie:Buněčná biologie]] [52] => [[Kategorie:Translace (biologie)]] [] => )
good wiki

Ribozom

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tRNA','mRNA','polypeptid','23S rRNA','aminokyselina','genetický kód','Bílkovina','5S rRNA','RNA','rRNA','buněčné jádro','Transferová RNA'

Aminokyselina

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

MRNA

Polypeptid

RNA

RRNA

TRNA