Array ( [0] => 15630969 [id] => 15630969 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Riksdag [uri] => Riksdag [3] => Inside Parliament of Sweden 10.jpg [img] => Inside Parliament of Sweden 10.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Riksdag, neboli Švédský parlament, je významným prvkem švédské demokratické architektury. Tento dvoukomorový parlament se skládá z reprezentativního tělesa, které zahrnuje 349 poslanců, kteří jsou voleni každé čtyři roky. Riksdag hraje klíčovou roli v procesu tvorby zákonů, které ovlivňují každodenní život obyvatel Švédska. Srdcem Riksdagu je jeho závazek k otevřenosti a transparentnosti. V systému, který podporuje aktivní účast občanů, mohou lidé sledovat jednání a účastnit se veřejných slyšení. To posiluje důvěru mezi lidmi a institucemi a vytváří pocit společné odpovědnosti za budoucnost země. Riksdag je rovněž místem, kde se mísí různé názory a ideologie. Tím, že do legislativního procesu zapojuje široké spektrum politických stran, prezentuje pluralitu názorů, která odráží rozmanité pohledy švédské společnosti. Tento přístup přispívá k vyváženosti a spravedlnosti v rozhodování, což se pozitivně odráží v životech lidí. Navíc, Švédsko jako země procházející neustálou transformací, reaguje na výzvy moderní doby s cílem vybudovat udržitelnější a spravedlivější společnost. Riksdag se aktivně zapojuje do diskuzí o důležitých tématech, jako jsou ochrana životního prostředí, sociální spravedlnost a ekonomický růst, což ukazuje jeho odhodlání pracovat pro blaho všech obyvatel. Celkově Riksdag představuje silný symbol demokratických hodnot, které jsou v Švédsku ceněny. Je to místo, kde se rodí nápady a kde se formují politické rozhodnutí, která mají potenciál vylepšit životy občanů a povzbudit naději na lepší budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => Riksdag, neboli Švédský parlament, je významným prvkem švédské demokratické architektury. Tento dvoukomorový parlament se skládá z reprezentativního tělesa, které zahrnuje 349 poslanců, kteří jsou voleni každé čtyři roky. Riksdag hraje klíčovou roli v procesu tvorby zákonů, které ovlivňují každodenní život obyvatel Švédska. Srdcem Riksdagu je jeho závazek k otevřenosti a transparentnosti. V systému, který podporuje aktivní účast občanů, mohou lidé sledovat jednání a účastnit se veřejných slyšení. To posiluje důvěru mezi lidmi a institucemi a vytváří pocit společné odpovědnosti za budoucnost země. Riksdag je rovněž místem, kde se mísí různé názory a ideologie. Tím, že do legislativního procesu zapojuje široké spektrum politických stran, prezentuje pluralitu názorů, která odráží rozmanité pohledy švédské společnosti. Tento přístup přispívá k vyváženosti a spravedlnosti v rozhodování, což se pozitivně odráží v životech lidí. Navíc, Švédsko jako země procházející neustálou transformací, reaguje na výzvy moderní doby s cílem vybudovat udržitelnější a spravedlivější společnost. Riksdag se aktivně zapojuje do diskuzí o důležitých tématech, jako jsou ochrana životního prostředí, sociální spravedlnost a ekonomický růst, což ukazuje jeho odhodlání pracovat pro blaho všech obyvatel. Celkově Riksdag představuje silný symbol demokratických hodnot, které jsou v Švédsku ceněny. Je to místo, kde se rodí nápady a kde se formují politické rozhodnutí, která mají potenciál vylepšit životy občanů a povzbudit naději na lepší budoucnost. ) Array ( [0] => {{Infobox - parlament [1] => | název = Parlament Švédského království [2] => | název2 = Sveriges riksdag [3] => | období = [4] => | znak = Three Crowns of Sweden (Tre Kronor).svg [5] => | druh komor = [[Unikameralismus|jednokomorový]] [6] => | druh předsedy = Předseda [7] => | předseda = [[Andreas Norlén]] [8] => | strana = [[Umírněná strana|M]] [9] => | volby = 24. září 2018 [10] => | druh předsedy2 = {{nowrap|1. místopředsedkyně}} [11] => | předseda2 = [[Åsa Lindestamová]] [12] => | strana2 = [[Sociální demokraté (Švédsko)|S]] [13] => | volby2 = 24. září 2018 [14] => | druh předsedy3 = {{nowrap|2. místopředsedkyně}} [15] => | předseda3 = [[Lotta Johnsson Fornarveová]] [16] => | strana3 = [[Levicová strana (Švédsko)|V]] [17] => | volby3 = 24. září 2018 [18] => | druh předsedy4 = 3. místopředsedkyně [19] => | předseda4 = [[Kerstin Lundgrenová]] [20] => | strana4 = [[Strana středu (Švédsko)|C]] [21] => | volby4 = 24. září 2018 [22] => | druh předsedy5 = Otec sněmovny [23] => | předseda5 = [[Tuve Skånberg]] [24] => | strana5 = [[Křesťanští demokraté (Švédsko)|KD]] [25] => | volby5 = 1. ledna 2020 [26] => | členů = 349 [27] => | struktura = 2022 Swedish general election seat results.svg [28] => | popisek struktury = Současná struktura Riksdagu [29] => | subjekt1 = Subjekty [30] => | strany1 = [31] => {{legenda|#FF0000|[[Sociální demokraté (Švédsko)|Sociální demokraté]] (107)}} [32] => {{legenda|#FFD700|[[Švédští demokraté]] (73)}} [33] => {{legenda|#21409A|[[Umírněná strana]] (68)}} [34] => {{legenda|#B00000|[[Levicová strana (Švédsko)|Levicová strana]] (24)}} [35] => {{legenda|#124838|[[Strana středu (Švédsko)|Strana středu]] (24)}} [36] => {{legenda|#005EA1|[[Křesťanští demokraté (Švédsko)|Křesťanští demokraté]] (19)}} [37] => {{legenda|#2B912C|[[Strana zelených (Švédsko)|Strana zelených]] (18)}} [38] => {{legenda|#006AB3|[[Liberální lidová strana|Liberálové]] (16)}} [39] => | volební systém = [40] => | předchozí volby = [[Parlamentní volby ve Švédsku 2022|2022]] [41] => | následující volby = 2026 [42] => | sál = Inside Parliament of Sweden 10.jpg [43] => | popisek sál = Budova Riksdagu, [[Stockholm]] [44] => | sídlo = Budova parlamentu, [[Stockholm]] [45] => | web = {{URL|https://www.riksdagen.se/}} [46] => }} [47] => '''Riksdag''' (ve [[Švédština|švédštině]]: ''riksdagen'' nebo ''Sveriges riksdag''), '''Švédský parlament''' nebo také '''Švédský říšský sněm''' je nejvyšší [[Zákonodárná moc|zákonodárný]] orgán [[Švédsko|Švédska]]. Od roku 1971 je Riksdag [[Unikameralismus|jednokomorový]] zákonodárný sbor, který má 349 poslanců (''{{Cizojazyčně|sv|riksdagsledamöter}}''), zvolených [[Poměrný volební systém|poměrným volebním systémem]]. Od roku 1994 je funkční období poslanců čtyřleté. [48] => [49] => [[Ústava|Ústavní]] funkce Riksdagu jsou stanoveny v zákoně {{Cizojazyčně|sv|Regeringsformen}} (Pravidla výkonné moci) – jednom z prvních ústavních zákonů na světě z roku 1634{{Citace elektronické monografie [50] => | příjmení = Milan [51] => | jméno = Cigánek [52] => | titul = Výmarská ústava 1919 - diplomová práce [53] => | url = https://theses.cz/id/kvgngq/89600-621627938.doc [54] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci, právnická fakulta [55] => | místo = Olomouc [56] => | datum vydání = 2010 [57] => | datum přístupu = 2019-09-02 [58] => }} a vnitřní fungování parlamentu je blíže specifikováno v {{Cizojazyčně|sv|Riksdagsordningen}} (Zákonu o Riksdagu).[http://www.riksdagen.se/Global/dokument/dokument/laws/the-instrument-of-government-2012.pdf Instrument of Government], as of 2012. Retrieved on 2012-11-16. {{Wayback|url=http://www.riksdagen.se/Global/dokument/dokument/laws/the-instrument-of-government-2012.pdf |date=20141008000000 }}[http://www.riksdagen.se/Global/dokument/dokument/laws/the-riksdag-act-2012.pdf The Riksdag Act], as of 2012. Retrieved on 2012-11-16. {{Wayback|url=http://www.riksdagen.se/Global/dokument/dokument/laws/the-riksdag-act-2012.pdf |date=20130201000000 }} [59] => [60] => Sídlo Riksdagu je v budově parlamentu (švédsky: ''Riksdakshuset''), na ostrově [[Helgeandsholmen]] v centrální části [[Stockholm]]u. Riksdag má své institucionální kořeny ve feudálním Shromáždění stavů, které se poprvé sešlo v roce 1435 v [[Arboge]] a v roce 1866, po reformách ústavního práva byl tento orgán přeměněn na dvoukomorový zákonodárný sbor s horní komorou (Första Kammaren) a dolní komorou (Andra Kammaren). [61] => [62] => Poslední všeobecné volby se konaly v září 2022. [63] => [[Soubor:Riddarholmen_2006c.jpg|vpravo|náhled| Původní budova parlamentu na [[Riddarholmen]], kde Riksdag sídlil v letech 1833 až 1905]] [64] => [[Soubor:Kulturhuset_2009.jpg|vpravo|náhled| Kulturhuset v Sergels torg sloužil jako dočasné sídlo pro Riksdag v letech 1971 až 1983, zatímco budova Riksdag na [[Helgeandsholmen]] prošla rekonstrukcí]] [65] => [66] => == Původ názvu == [67] => Švédské slovo ''riksdag'' (též je používána forma ''riksdagen)'' je obecný termín pro „sněm“, „[[parlament]]“ nebo „shromáždění“, ale obvykle se používá pouze pro švédské zákonodárné sbory a některé související instituce.{{Citace monografie [68] => | titul = McKay's modern English-Swedish and Swedish-English dictionary. [69] => | oclc = 318284 [70] => | vydavatel = D. McKay Co [71] => | místo = New York [72] => | isbn = 0679100792 [73] => | isbn2 = 9780679100799 [74] => | počet stran = x, 248, 220 pages [75] => | příjmení = Nöjd, Ruben, 1891-1960. [76] => | url-access = registration [77] => | url = https://archive.org/details/mckaysmodernengl00astr [78] => }}{{Citace monografie [79] => | vydání = 2., revid. uppl., med suppl [80] => | titul = Svensk-engelsk fackordbok för näringsliv, förvaltning, undervisning och forskning = A Swedish-English dictionary of technical terms used in business, industry, administration, education and research [81] => | rok = 1997 [82] => | url = https://archive.org/details/svenskengelskfac0000gull [83] => | oclc = 3932955 [84] => | vydavatel = Norstedt [85] => | místo = Stockholm [86] => | isbn = 9117750520 [87] => | isbn2 = 9789117750527 [88] => | počet stran = xix, 1722 pages [89] => | příjmení = Gullberg, Ingvar Emanuel, 1917- [90] => }}{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = riksdag - Uppslagsverk - NE.se [92] => | url = https://www.ne.se/uppslagsverk/encyklopedi/l%C3%A5ng/riksdag [93] => | periodikum = www.ne.se [94] => | datum přístupu = 2019-09-02 [95] => }} Kromě švédského parlamentu se používá také pro [[Parlament Finské republiky|finský parlament]] a [[Riigikogu|estonský parlament (Riigikogu)]], jakož i pro historický německý ''[[Říšský sněm (Německo)|Říšský sněm]]'' a dánský ''Rigsdagen''. Ve švédském použití je slovo ''riksdagen'' používané obvykle s malým písmenem na začátku.{{Citace monografie [96] => | vydání = 3rd ed [97] => | titul = Swedish : a comprehensive grammar [98] => | oclc = 840489663 [99] => | vydavatel = Routledge [100] => | místo = New York [101] => | isbn = 9781134119981 [102] => | isbn2 = 1134119984 [103] => | počet stran = 1 online resource [104] => | příjmení = Holmes, Philip, 1944- [105] => }} ''Riksdag'' pochází z [[genitiv]]u slova ''Rike,'' což znamená ''říše'' nebo ''království,'' a ''dag,'' což znamená sněm, shromáždění, nebo konference; německé slovo ''Reichstag'' a dánský ''Rigsdag'' jsou s tímto názvem příbuzné.{{cite encyclopedia |title= Riksdag, n. |encyclopedia= [[Oxford English Dictionary]] |date= June 2012|url= http://www.oed.com/view/Entry/165960?redirectedFrom=Riksdag#eid|accessdate= May 14, 2014}} ''[[Oxford English Dictionary|Oxford anglický slovník]]'' sleduje použití termínu „Riksdag“ v angličtině ve významu švédského národního shromáždění od roku 1855. [106] => [107] => == Dějiny == [108] => [[Soubor:Swedish_Riksdag_seat_distribution_1902-2018.png|náhled|Historické rozdělení křesel ve švédském Riksdagu v letech 1902–2018]] [109] => Kořeny moderního Riksdagu lze nalézt roku 1435 setkání švédské šlechty ve městě [[Arboga]]. Tato neformální organizace byla v roce 1527 pozměněna prvním moderním švédským králem [[Gustav I. Vasa|Gustavem Vasou]] tak, aby zahrnovala zástupce ze všech [[Stavy|čtyř společenských stavů]]: [[Šlechta|šlechtu]], [[duchovenstvo]], [[Měšťanstvo|měšťany]] (obyvatele vlastnící majetek ve městech, jako jsou obchodníci atd.) a svobodné zemědělce. Tato forma zastoupení trvalo až do roku 1865, kdy bylo zrušeno zastoupení podle majetku a byl zřízen moderní dvoukomorový parlament. Ve skutečnosti se však v té době nestal Riksdag parlamentem v moderním smyslu, dokud nebyly v roce 1917 ve švédském politickém systému zavedeny [[Parlamentarismus|parlamentní principy]]. [110] => [111] => Dne 22. června 1866 Riksdag přistoupil ke své vlastní reformě a změnil se na dvoukomorový zákonodárný sbor, který se skládá z horní komory ''Första kammaren'' se 155 poslanci a ''dolní komory Andra kammaren'' s 233 poslanci. Horní komora byla volena nepřímo okresními a městskými radami, zatímco dolní komora byla volena přímo na základě všeobecných voleb. Tato reforma byla výsledkem velké nespokojenosti s původním stavem, kdy po změnách, které přinesly začátky [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]], nebyly v zákonodárném sboru zastoupeny velké segmenty obyvatelstva. [112] => [113] => V roce 1970 došlo ke změně ústavního zákona a Riksdag se změnil na [[Unikameralismus|jednokomorové]] shromáždění s 350 křesly. Hned při následujících všeobecných volbách do jednokomorového Riksdagu v roce 1973 došlo k situaci, kdy vládu podporovalo 175 poslanců, zatímco opozice měla také 175 hlasů. V řadě případů pak následovalo vázané hlasování a konečné rozhodnutí muselo být určeno losem. Aby se zabránilo opakování této nestabilní situace, byl počet křesel v Riksdagu od roku 1976 snížen na 349. [114] => [115] => == Pravomoci a struktura == [116] => Riksdag vykonává normální funkce [[Zákonodárná moc|zákonodárného sboru]] v [[Zastupitelská demokracie|parlamentní demokracii]]. Přijímá zákony, mění ústavu a jmenuje vládu. Podle nových {{Cizojazyčně|sv|Regeringsformen}}[http://www.riksdagen.se/templates/R_Page____5562.aspx The Swedish Constitution], Riksdagen {{Wayback|url=http://www.riksdagen.se/templates/R_Page____5562.aspx |date=20110110000000 }} (Pravidel výkonné moci – jednoho ze čtyř základních ústavních zákonů), přijatých v roce 1974, byl tento úkol pověření sestavením vlády odebrán švédskému králi a byl dán předsedovi Riksdagu. K provedení změn ústavy podle nových {{Cizojazyčně|sv|Regeringsformen}} musí být změny schváleny dvakrát, ve dvou po sobě jdoucích volebních obdobích, mezi nimiž se konají pravidelné všeobecné volby. [117] => [118] => V Riksdagu je 15 parlamentních výborů.{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = The parliamentary committees [120] => | url = http://www.riksdagen.se/en/Committees/The-15-parliamentary-committees/ [121] => | periodikum = www.riksdagen.se [122] => | datum přístupu = 2019-09-02 [123] => | jazyk = en [124] => | příjmení = Riksdagsförvaltningen [125] => }} [126] => [127] => == Poslanci == [128] => V únoru 2013 tvořil podíl žen v Riksdagu 44,7 %. To byl čtvrtý nejvyšší podíl žen v národním zákonodárném sboru – za parlamenty [[Rwanda|Rwandy]], [[Andorra|Andorry]] a [[Kuba|Kuby]] – druhý nejvyšší mezi rozvinutými zeměmi a mezi parlamentními demokraciemi.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Women in Parliaments: World Classification [130] => | url = http://archive.ipu.org/wmn-e/classif.htm [131] => | periodikum = archive.ipu.org [132] => | datum přístupu = 2019-09-02 [133] => }} Po volbách v roce 2014 poklesl podíl žen mezi poslanci na 43,5%. Z politických stran měla po roce 2014 většinu žen pouze [[Levicová strana (Švédsko)|Levá strana]] (12 z 21).{{Citace elektronického periodika [134] => | titul = Antalet kvinnor i riksdagen fortsätter minska [135] => | url = https://www.dn.se/nyheter/politik/antalet-kvinnor-i-riksdagen-fortsatter-minska/ [136] => | periodikum = DN.SE [137] => | datum vydání = 2014-09-21 [138] => | datum přístupu = 2019-09-02 [139] => | jazyk = sv [140] => }} [141] => [142] => Poslanci Riksdagu placeni na plný úvazek s platem 66 900 SEK (přibližně 7 400 $) měsíčně.{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = Frågor & svar samt statistik över ledamöternas arvoden [144] => | url = http://www.riksdagen.se/sv/sa-funkar-riksdagen/arbetet-i-riksdagen/ledamoternas-ekonomiska-villkor/fragor--svar-om-ledamoternas-ekonomiska-villkor1/ledamoternas-arvoden/ [145] => | periodikum = www.riksdagen.se [146] => | datum přístupu = 2019-09-02 [147] => | jazyk = sv [148] => | příjmení = Riksdagsförvaltningen [149] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181010051934/http://www.riksdagen.se/sv/sa-funkar-riksdagen/arbetet-i-riksdagen/ledamoternas-ekonomiska-villkor/fragor--svar-om-ledamoternas-ekonomiska-villkor1/ledamoternas-arvoden [150] => | datum archivace = 2018-10-10 [151] => }} [152] => [153] => Podle průzkumu výzkumu socioložky Jenny Hanssonové mají členové Riksdagu průměrný pracovní týden 66 hodin, včetně vedlejších povinností. Výzkum dále uvádí, že průměrný poslanec spí 6,5 hodiny za noc.{{Citace elektronické monografie [154] => | url = http://www8.umu.se/soc/personal/Jenny%20Hanssons%20avhandlingsarbete.%20Presentation%20samt%20.pdf [155] => | titul = Archivovaná kopie [156] => | datum přístupu = 2019-09-02 [157] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090325051804/http://www8.umu.se/soc/personal/Jenny%20Hanssons%20avhandlingsarbete.%20Presentation%20samt%20.pdf [158] => | datum archivace = 2009-03-25 [159] => | nedostupné = ano [160] => }} [161] => {| align="center" [162] => |[[Soubor:Riksdagen.andra_kammaren_b7dn273_2826.jpg|náhled|Bývalá dolní komora, dnes využívaná pro schůze výborů]] [163] => |[[Soubor:2017-11-03_Stockholm,_City_(05)_(freddy2001).jpg|náhled|Exteriér budovy Riksdagu]] [164] => |} [165] => [166] => == Vedení parlamentu == [167] => Vedení parlamentu se skládá z předsedy a tří místopředsedů. Jsou voleni na čtyřleté [[funkční období]]. [168] => [169] => == Vláda == [170] => Po rozhovorech se zástupci různých politických skupin Riksdagu jmenuje předseda Riksdagu předsedu vlády (švédsky ''Statsminister'' – doslova ministr státu). O návrhu poté Riksdag hlasuje. Nominace je odmítnuta (což znamená, že předseda musí najít nového kandidáta), pouze pokud nadpoloviční většina členů (175 členů) hlasuje „proti“; jinak je potvrzena. To znamená, že Riksdag může souhlasit s předsedou vlády, aniž by byl odevzdán jediný hlas „pro“. [171] => [172] => Poté, co byl zvolen, jmenuje předseda vlády jednotlivé ministry kabinetu a oznámí je Riksdagu. Nová vláda se ujímá funkce ve zvláštním zasedání, konaném v [[Stockholmský palác|královském paláci]] před králem, Na tomto zasedání předseda Riksdagu formálně oznamuje králi, že Riksdag zvolil nového předsedu vlády a že předseda vlády si vybral své ministry kabinetu. [173] => [174] => Riksdag může [[Vyslovení nedůvěry|vyslovit nedůvěru]] každému jednotlivému ministrovi vlády (švédsky: Statsråd) a tím ho donutit k rezignaci. Aby bylo vyslovení nedůvěry úspěšné, musí být podpořeno absolutní většinou (175) poslanců. [175] => [176] => Je-li vyslovena nedůvěra předsedovi vlády, znamená to, že je odmítnuta celá vláda. Odmítnutá vláda má jeden týden na svolání všeobecných voleb, jinak začne znovu postup jmenování nového předsedy vlády. [177] => [178] => == Strany == [179] => Politické strany jsou ve Švédsku silné, přičemž členové Riksdagu většinou podporují své strany v hlasování. [180] => [181] => Od roku 1968 nezískala v Riksdagu žádná strana parlamentní většinu. Politické strany s podobnými programy následně spolupracují v několika otázkách, vytvářejí koaliční vlády nebo jiné formalizované spojenectví. Do roku 2019 existovaly v parlamentu dva hlavní bloky, [[Socialismus|socialistický]] [[Červeno-zelený blok]] a [[Konzervatismus|konzervativní]] [[Aliance pro Švédsko]]. Aliance – složená z Mírné strany, Liberálů, Strany středu a Křesťanských demokratů – ovládala Švédsko od roku 2006 do roku 2014 ([[Parlamentní volby ve Švédsku 2010|po roce 2010]] prostřednictvím [[Menšinová vláda|menšinové vlády]]). [[Červeno-zelený blok]] byl formálně rozpustěn 26. října 2010, ale až do [[Parlamentní volby ve Švédsku 2014|voleb v roce 2014]] byla nadále považován za hlavní opozici, po níž Sociálně demokratická strana a Zelená strana vytvořili vládu s podporou Levé strany.{{Citace elektronického periodika [182] => | titul = ”Vi accepterar inte att Sveriges framtid, jobben och klimatet sätts på spel” [183] => | url = https://www.regeringen.se/debattartiklar/2017/08/vi-accepterar-inte-att-sveriges-framtid-jobben-och-klimatet-satts-pa-spel/ [184] => | periodikum = Regeringskansliet [185] => | datum vydání = 2017-08-26 [186] => | datum přístupu = 2019-09-02 [187] => | jazyk = sv [188] => | jméno = Regeringen och [189] => | příjmení = Regeringskansliet [190] => }} V roce 2019, po [[Parlamentní volby ve Švédsku 2018|volbách v roce 2018]], v nichž ani jeden z bloků nezískal většinu křesel, vytvořili Sociální demokraté a Zelená strana vládu s podporou Liberálů a Strany středu, čímž narušili tradiční pravicovou alianci. V březnu 2019 Křesťanští demokraté a Umírněná strana naznačili ochotu hovořit se Švédskými demokraty.{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Christian Democrats willing to talk to all parties, including Sweden Democrats - Radio Sweden [192] => | url = https://sverigesradio.se/sida/artikel.aspx?programid=2054&artikel=7182059 [193] => | periodikum = sverigesradio.se [194] => | datum přístupu = 2019-09-02 [195] => | jazyk = en [196] => | jméno = Sveriges [197] => | příjmení = Radio [198] => }} [199] => {| class="wikitable" [200] => |+Aktuální zastoupení stran v Riksdagu{{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Ledamöter & partier [202] => | url = https://www.riksdagen.se/sv/ledamoter-partier/ [203] => | periodikum = www.riksdagen.se [204] => | datum přístupu = 2019-09-02 [205] => | jazyk = sv [206] => | příjmení = Riksdagsförvaltningen [207] => }} [208] => !Strana [209] => ! Vůdci [210] => ! Křesla [211] => ! Podíl (%) [212] => |- [213] => | [[Sociální demokraté (Švédsko)|Sociálně demokratická strana]] [214] => | [[Stefan Löfven]] [215] => | align="center" | 100 [216] => | align="center" | 28,7 [217] => |- [218] => | [[Umírněná strana|Mírná strana]] [219] => | Ulf Kristersson [220] => | align="center" | 70 [221] => | align="center" | 20,1 [222] => |- [223] => | [[Švédští demokraté]] [224] => | [[Jimmie Åkesson]] [225] => | align="center" | 62 [226] => | align="center" | 17,8 [227] => |- [228] => | [[Strana středu (Švédsko)|Strana středu]] [229] => | [[Annie Lööfová]] [230] => | align="center" | 31 [231] => | align="center" | 8,9 [232] => |- [233] => | [[Levicová strana (Švédsko)|Levá strana]] [234] => | [[Nooshi Dadgostarová]] [235] => | align="center" | 28 [236] => | align="center" | 8,0 [237] => |- [238] => | [[Křesťanští demokraté (Švédsko)|Křesťanští demokraté]] [239] => | [[Ebba Buschová Thorová|Ebba Busch Thor]] [240] => | align="center" | 22 [241] => | align="center" | 6,3 [242] => |- [243] => | [[Liberální lidová strana|Liberálové]] [244] => | Nyamko Sabuni [245] => | align="center" | 19 [246] => | align="center" | 5,4 [247] => |- [248] => | [[Strana zelených (Švédsko)|Zelená strana]] [249] => | Isabella Lövin / Per Bolund [250] => | align="center" | 16 [251] => | align="center" | 4,6 [252] => |- [253] => | Nezávislý [254] => | [255] => | align="center" | 1 [256] => | align="center" | 0,3 [257] => |- [258] => ! colspan="2" |Celkový [259] => ! 349 [260] => ! 100 [261] => |} [262] => [263] => == Volby == [264] => [[Soubor:Kanslihuset_östra_fasaden_2.jpg|náhled|Kanceláře parlamentu jsou umístěny v několika budovách, včetně bývalé královské [[Mincovna|mincovny]] na náměstí Mynttorget]]{{Podrobně|Volby ve Švédsku}} [265] => Ve všeobecných volbách konaných každé čtyři roky je voleno všech 349 členů Riksdagu. Všichni švédští občané, kteří dovrší 18 let nejpozději v den voleb, mají právo volit a kandidovat ve volbách. Aby strana vstoupila do Riksdagu, je musí ve volbách získala minimálně 4 procenta hlasů na celonárodní úrovni, případně 12 a více procent v rámci volebního obvodu. Ve volbách jsou zároveň zvoleni i náhradníci, takže [[doplňovací volby]] jsou vzácné. [266] => [267] => === Volební obvody a rozdělení křesel === [268] => Ve Švédsku je [[poměrný volební systém]]. Z 349 křesel v jednokomorovém Riksdagu je 310 rozděleno do 29 vícemandátních volebních obvodů, přičemž počet křesel pro každý obvod je dán poměrem počtu voličů v daném volebním obvodu. Zbývajících 39 „přerozdělovacích“ křesel se používá k opravě odchylek od proporcionálního národního rozdělení, ke kterým může dojít při přidělování křesel ve stálých volebních obvodech. V systému existuje omezení, které znamená, že na přerozdělování křesel se podílí pouze ta strana, která získala alespoň čtyři procenta hlasů v celé zemi. Strana, která získala alespoň dvanáct procent hlasů ve volebním obvodu, se však podílí na rozdělení křesel v daném volebním obvodu. {{Citace elektronického periodika [269] => | titul = En reformerad grundlag [270] => | url = https://www.regeringen.se/rattsliga-dokument/statens-offentliga-utredningar/2008/12/sou-2008125/ [271] => | periodikum = Regeringskansliet [272] => | datum vydání = 2008-12-17 [273] => | datum přístupu = 2019-09-02 [274] => | jazyk = sv [275] => | jméno = Regeringen och [276] => | příjmení = Regeringskansliet [277] => }} [278] => [279] => === Výsledky voleb za rok 2018 === [280] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [281] => | colspan="7" |[[Soubor:Sveriges riksdag 20180924 enwp.svg|střed|300x300pixelů]] [282] => |- [283] => !Strana [284] => | [285] => !Hlasů [286] => !% [287] => !Křesel [288] => !+/− [289] => |- [290] => | align="left" |[[Sociální demokraté (Švédsko)|Sociální demokraté]] [291] => | align="center" |S [292] => |1,830,386 [293] => |28.26 [294] => |100 [295] => |−13 [296] => |- [297] => | align="left" |[[Umírněná strana]] [298] => | align="center" |M [299] => |1,284,698 [300] => |19.84 [301] => |70 [302] => |−14 [303] => |- [304] => | align="left" |[[Švédští demokraté]] [305] => | align="center" |SD [306] => |1,135,627 [307] => |17.53 [308] => |62 [309] => | +13 [310] => |- [311] => | align="left" |[[Strana středu (Švédsko)|Strana středu]] [312] => | align="center" |C [313] => |557,500 [314] => |8.61 [315] => |31 [316] => | +9 [317] => |- [318] => | align="left" |[[Levicová strana (Švédsko)|Levicová strana]] [319] => | align="center" |V [320] => |518,454 [321] => |8.00 [322] => |28 [323] => | +7 [324] => |- [325] => | align="left" |[[Křesťanští demokraté (Švédsko)|Křesťanští demokraté]] [326] => | align="center" |KD [327] => |409,478 [328] => |6.32 [329] => |22 [330] => | +6 [331] => |- [332] => | align="left" |[[Liberální lidová strana|Liberální lidová stana]] [333] => | align="center" |L [334] => |355,546 [335] => |5.49 [336] => |20 [337] => | +1 [338] => |- [339] => | align="left" |[[Strana zelených (Švédsko)|Strana zelených]] [340] => | align="center" |MP [341] => |285,899 [342] => |4.41 [343] => |16 [344] => |−9 [345] => |- [346] => | colspan="7" style="background: #F4F4F4" | [347] => |- [348] => | colspan="7" align="left" |Zdroj: [https://data.val.se/val/val2018/slutresultat/R/rike/index.html VAL] {{Wayback|url=https://data.val.se/val/val2018/slutresultat/R/rike/index.html |date=20181217125738 }} [349] => |} [350] => [351] => === Hlavní bloky === [352] => {| class="wikitable" [353] => | colspan="7" |[[Soubor:Sveriges_riksdag_2018-09-25_political_blocs.svg|střed|300x300pixelů]] [354] => |- [355] => ! colspan="3" | Aliance [356] => ! Hlasování [357] => ! % [358] => ! Křesla [359] => ! +/− [360] => |- [361] => | [362] => | colspan="2" align="left" | [[Červeno-zelený blok]] (S + MP + V) with F! 41.14 % [363] => | 2,634,739 [364] => | 40,68 [365] => | 144 [366] => | −15 [367] => |- [368] => | [369] => | colspan="2" align="left" | [[Aliance pro Švédsko]] (M + C + L + KD) [370] => | 2,607,222 [371] => | 40,26 [372] => | 143 [373] => | +2 [374] => |- [375] => | [376] => | colspan="2" align="left" | [[Švédští demokraté]] (SD) [377] => | 1,135,627 [378] => | 17,53 [379] => | 62 [380] => | +13 [381] => |- [382] => | colspan="7" align="left" | Zdroj: [https://data.val.se/val/val2018/slutresultat/R/rike/index.html VAL] {{Wayback|url=https://data.val.se/val/val2018/slutresultat/R/rike/index.html |date=20181217125738 }} [383] => |} [384] => [385] => == Odkazy == [386] => [387] => === Reference === [388] => {{Překlad|en|Riksdag|909643187}} [389] => [390] => === Související články === [391] => * [[Parlamentní volby ve Švédsku 2018]] [392] => * [[Parlamentní volby ve Švédsku 2014]] [393] => * [[Parlamentní volby ve Švédsku 2010]] [394] => * [[Parlamentní volby ve Švédsku 2006]] [395] => * [[Parlamentní volby ve Švédsku 2002]] [396] => [397] => === Literatura === [398] => * {{Citace monografie [399] => | vydání = Ed. 1:1 [400] => | titul = Governing and governance in Sweden [401] => | oclc = 371539172 [402] => | vydavatel = Studentlitteratur [403] => | místo = [Lund, Sweden] [404] => | isbn = 9789144036823 [405] => | isbn2 = 9144036825 [406] => | počet stran = 304 [407] => | příjmení = Larsson, Torbjörn. [408] => }} [409] => * {{Citace monografie [410] => | vydání = 3., [aktualiserade] uppl [411] => | titul = Den offentliga makten [412] => | oclc = 727022917 [413] => | vydavatel = SNS förlag [414] => | místo = Stockholm [415] => | isbn = 9789186203665 [416] => | isbn2 = 9186203665 [417] => | počet stran = 256 [418] => | příjmení = Petersson, Olof, 1947- [419] => }} [420] => [421] => === Externí odkazy === [422] => * {{Commonscat}} [423] => * {{Wikislovník|heslo=riksdag}} [424] => * [http://www.riksdagen.se/ The Riksdag] – oficiální stránka [425] => * [http://www.riksdagen.se/sv/sa-funkar-riksdagen/demokrati/riksdagens-historia/ Historie Riksdagu] [426] => {{Parlamenty v Evropě}} [427] => {{Autoritní data}} [428] => {{Portály|Švédsko|Politika}} [429] => [430] => [[Kategorie:Švédská politika]] [431] => [[Kategorie:Jednokomorové parlamenty]] [432] => [[Kategorie:Zákonodárné sbory podle zemí]] [] => )
good wiki

Riksdag

Riksdag (ve švédštině: riksdagen nebo Sveriges riksdag), Švédský parlament nebo také Švédský říšský sněm je nejvyšší zákonodárný orgán Švédska. Od roku 1971 je Riksdag jednokomorový zákonodárný sbor, který má 349 poslanců , zvolených poměrným volebním systémem.

More about us

About

Tento dvoukomorový parlament se skládá z reprezentativního tělesa, které zahrnuje 349 poslanců, kteří jsou voleni každé čtyři roky. Riksdag hraje klíčovou roli v procesu tvorby zákonů, které ovlivňují každodenní život obyvatel Švédska. Srdcem Riksdagu je jeho závazek k otevřenosti a transparentnosti. V systému, který podporuje aktivní účast občanů, mohou lidé sledovat jednání a účastnit se veřejných slyšení. To posiluje důvěru mezi lidmi a institucemi a vytváří pocit společné odpovědnosti za budoucnost země. Riksdag je rovněž místem, kde se mísí různé názory a ideologie. Tím, že do legislativního procesu zapojuje široké spektrum politických stran, prezentuje pluralitu názorů, která odráží rozmanité pohledy švédské společnosti. Tento přístup přispívá k vyváženosti a spravedlnosti v rozhodování, což se pozitivně odráží v životech lidí. Navíc, Švédsko jako země procházející neustálou transformací, reaguje na výzvy moderní doby s cílem vybudovat udržitelnější a spravedlivější společnost. Riksdag se aktivně zapojuje do diskuzí o důležitých tématech, jako jsou ochrana životního prostředí, sociální spravedlnost a ekonomický růst, což ukazuje jeho odhodlání pracovat pro blaho všech obyvatel. Celkově Riksdag představuje silný symbol demokratických hodnot, které jsou v Švédsku ceněny. Je to místo, kde se rodí nápady a kde se formují politické rozhodnutí, která mají potenciál vylepšit životy občanů a povzbudit naději na lepší budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Levicová strana (Švédsko)','Červeno-zelený blok','Švédští demokraté','Křesťanští demokraté (Švédsko)','Unikameralismus','Umírněná strana','Stockholm','Aliance pro Švédsko','Sociální demokraté (Švédsko)','Strana středu (Švédsko)','Oxford English Dictionary','Liberální lidová strana'