Array ( [0] => 14756562 [id] => 14756562 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rodozměna [uri] => Rodozměna [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Alternation of generations CS.svg|náhled|300x300pixelů|Schéma haplo-diplontní rodozměny rostlin s haploidním mnohobuněčným gametofytem a diploidním mnohobuněčným sporofytem]] [1] => '''Rodozměna '''('''metageneze''', '''střídání generací''') je v nejobecnějším smyslu označení pro [[životní cyklus]] různých [[Eukaryota|eukaryotických]] organismů, v němž se střídají generace rozmnožující se [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavně]] s generacemi, které se rozmnožují [[Pohlavní rozmnožování|pohlavně]].{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = alternation of generations {{!}} Definition & Examples {{!}} Britannica [3] => | periodikum = www.britannica.com [4] => | url = https://www.britannica.com/science/alternation-of-generations [5] => | jazyk = en [6] => | datum přístupu = 2021-12-27 [7] => }} V rámci [[zoologie]] se takto mohou označovat životní cykly [[Živočichové|živočichů]], kteří kromě [[Pohlavní rozmnožování|sexuality]] využívají i pravidelné [[Klon (biologie)|klonální]] pomnožování [[Partenogeneze|partenogenezí]] (např. [[perloočky]]), [[Pučení|pučením]] (např. mnozí [[žahavci]], [[salpy]]) či jinými způsoby. Jak pohlavně, tak nepohlavně se množící jedinci jsou v takových případech [[Ploidie|diploidní]] (2n, se dvěma sadami [[Chromozom|chromozomů]] v [[Buněčné jádro|jádrech]]). [8] => [9] => V rámci [[Botanika|botaniky]] má pojem metageneze poněkud jiný, specifičtěji definovaný význam, neboť označuje takové životní cykly, kde nepohlavně se množící generace ([[sporofyt]]) je diploidní a [[Meióza|meiózou]] produkuje [[Spora|spory]], které jsou [[Ploidie|haploidní]] (n, s jedinou sadou chromozomů). Ze spor vyrůstá pohlavní generace ([[gametofyt]]) produkující [[Mitóza|mitózou]] [[Pohlavní buňka|gamety]]. Gamety pak splývají v diploidní [[Zygota|zygotu]], z níž roste nový sporofyt. Jde o tzv. haplo-diplontní (haplo-diploidní) cyklus, v rámci něhož nacházíme haploidní i diploidní mnohobuněčná stádia. To je principiální a biologicky relevantní rozdíl oproti živočichům, kde jediné haploidní buňky životního cyklu jsou zpravidla gamety (u některých skupin živočichů se vyskytují haploidní samci). Haplo-diplontní rodozměna je charakteristická pro všechny [[vyšší rostliny]] a mnohé [[řasy]]. [10] => [11] => Alternativně je haplo-diplontní rodozměna definována jako životní cyklus, kde jak v haploidním, tak v diploidním stádiu probíhají mitotická dělení. Tuto mírně rozšířenou definici lze vztáhnout i na jednobuněčná eukaryota ([[Prvoci|prvoky]]), mezi kterými lze také haplo-diploidní cykly nalézt, např. u [[Dírkonošci|dírkonošců]]. I u nich se pak hovoří o rodozměně. Stejným pojmem se ale někdy označují i cykly prvoků, kde se jak pohlavní, tak nepohlavní množení uskutečňuje na stejné ploidní úrovni – např. v rámci „rodozměny” [[Výtrusovci|výtrusovců]] se sice střídá nepohlavní množení s tvorbou gamet, ale oboje se odehrává během haploidní části cyklu. Některými autory je za pravou metagenezi považována pouze rodozměna doprovázející haplo-diplontní životní cyklus. [12] => [13] => Zejména u řas se rozlišuje izomorfní rodozměna, kdy se gametofyt a sporofyt vzájemně podobají, a anizomorfní čili heteromorfní rodozměna, kdy se obě stádia zřetelně liší (to je i případ vyšších rostlin). [14] => == Rodozměna u rostlin == [15] => [[Soubor:Moss life cycle.svg|náhled|Schéma rodozměny mechů jako ukázka heteromorfní rodozměny vyšších rostlin. Štět s tobolkou (1) odpovídá diploidnímu sporofytu. Produkuje meiózou haploidní spóry (2), z nichž ve formě prvoklíčku (3) klíčí mladý gametofyt, který vyrůstá v mechovou rostlinku (dospělý gametofyt). Na haploidním gametofytu se formují pelatky (4) produkující mitózou samčí pohlavní buňky (spermatozoidy) nebo zárodečníky (5) chránící vaječnou buňku (samičí pohlavní buňka). Po splynutí gamet (6) vyrůstá další sporofyt, v případě mechů plně závislý na gametofytu. |305x305pixelů|vlevo]] [16] => [17] => === Vyšší rostliny === [18] => S klasickou metagenezí, kde se střídá haploidní a diploidní generace, tedy s tzv. haplo-diplontním cyklem,{{Citace monografie [19] => | příjmení = Kalina [20] => | jméno = Tomáš [21] => | titul = Systém a vývoj sinic a řas [22] => | vydavatel = Karolinum [23] => | místo = Praha [24] => | rok vydání = 1998 [25] => | strany = 21 [26] => }}{{Citace monografie [27] => | příjmení = Ingrouille [28] => | jméno = Martin [29] => | titul = Plants: evolution and diversity [30] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/667094262 [31] => | vydavatel = Cambridge University Press [32] => | místo = Cambridge, UK [33] => | rok vydání = 2006 [34] => | počet stran = 1 online resource (xiv, 440 pages) [35] => | strany = 31–34 [36] => | isbn = 978-0-511-64852-6 [37] => | isbn2 = 0-511-64852-9 [38] => | oclc = 667094262 [39] => }} se setkáváme u vyšších rostlin a u mnoha skupin řas.{{Citace monografie [40] => | příjmení = Novák [41] => | jméno = František [42] => | titul = Vyšší rostliny [43] => | vydání = 2 [44] => | vydavatel = Academia [45] => | místo = Praha [46] => | rok vydání = 1972 [47] => | kapitola = Antithetická rodozměna [48] => | strany = 41–49 [49] => }}{{Citace monografie [50] => | příjmení = Kalina [51] => | jméno = Tomáš [52] => | titul = Systém a vývoj sinic a řas [53] => | vydavatel = Karolinum [54] => | místo = Praha [55] => | rok vydání = 1998 [56] => }} V obecném případě vypadá metageneze rostlin následovně: mnohobuněčné diploidní stádium (sporofyt) ve [[Sporangium|výtrusnicích]] (sporangiích) různého charakteru pomocí meiózy produkuje haploidní jednobuněčné výtrusy (spory), které po úspěšném vyklíčení dále rostou a mitotickým dělením vytvářejí mnohobuněčné haploidní stádium (gametofyt). Gametofyt pak mitózou produkuje gamety v pohlavních orgánech ([[Gametangium|gametangiích]]), které lze rozlišit na samčí [[Pelatka|pelatky]] (anteridia) a samičí [[Zárodečník|zárodečníky]] (archegonia). Gamety jsou podobně jako výtrusy jednobuněčné a haploidní, ale jejich rolí je splynutí, při němž vzniká diploidní zygota, ze které vyrůstá další sporofyt. Metageneze tohoto typu je dosti zřetelná u výtrusných suchozemských rostlin ([[Mechorosty|mechorostů]] a [[Kapraďorosty|kapraďorostů]]), u nichž bývá sporofyt i gametofyt makroskopický. U [[Semenné rostliny|semenných rostlin]] je již metageneze zastřenější a komplikovanější. Gametofyty jsou zde jednak odděleného [[Pohlavnost|pohlaví]], jednak jsou silně redukované co do počtu [[Buňka|buněk]] i co do velikosti (jsou mikroskopické). Samičí gametofyt semenných rostlin ([[zárodečný vak]]) je navíc trvale obklopen pletivy mateřského sporofytu.{{Citace monografie [57] => | příjmení = Kubát [58] => | jméno = Karel [59] => | spoluautoři = a kol. [60] => | titul = Botanika [61] => | vydavatel = Scientia [62] => | rok vydání = 2003 [63] => | isbn = 80-7183-266-9 [64] => }} [65] => [66] => V rámci [[evoluce]] vyšších rostlin tak lze hovořit o redukci gametofytu a dominanci sporofytu: u mechorostů je gametofyt dominantním, samostatně žijícím [[Fotosyntéza|fotosyntetickým]] stádiem, krátkověký sporofyt je na něm plně závislý. U výtrusných [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]] (kapraďorostů) zůstává gametofyt samostatným organismem, ale je již výrazně drobnější než sporofyt, který přejímá roli dominantního stádia. Gametofyty semenných rostlin jsou již drasticky redukované, v případě krytosemenných až na pouhé 3 buňky (samčí gametofyt – klíčící [[Pyl|pylové zrno]]) resp. na osmijaderný, sedmibuněčný útvar (samičí gametofyt – zárodečný vak).{{Citace monografie [67] => | příjmení = Simpson [68] => | jméno = Michael G. [69] => | titul = Plant systematics [70] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/230198576 [71] => | vydání = 1 [72] => | vydavatel = Elsevier/Academic Press [73] => | místo = Amsterdam [74] => | rok vydání = 2005 [75] => | počet stran = 1 online resource (xi, 590 pages) [76] => | isbn = 978-0-08-051404-8 [77] => | isbn2 = 0-08-051404-9 [78] => | oclc = 230198576 [79] => }} U řas, které jsou [[Fylogeneze|fylogeneticky]] blízké vyšším rostlinám, jako jsou [[parožnatky]] nebo [[spájivky]], sporofyt chybí – diploidní fáze je u nich zastoupená pouze zygotou, jejíž první dělení je meiotické. Jsou tak ukázkou haplontního cyklu. Mnohobuněčný sporofyt – a zároveň „pravá“ metageneze se střídáním obou mnohobuněčných fází – je pak evoluční novinkou ([[Apomorfie|synapomorfií]]) vyšších rostlin (k níž ovšem [[Konvergence (evoluce)|konvergentně]] dospěli i zástupci dalších skupin).{{Citace monografie [80] => | příjmení = Simpson [81] => | jméno = Michael G. [82] => | titul = Plant systematics [83] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/230198576 [84] => | vydání = 1 [85] => | vydavatel = Elsevier/Academic Press [86] => | místo = Amsterdam [87] => | rok vydání = 2005 [88] => | počet stran = 1 online resource (xi, 590 pages) [89] => | strany = 53–54 [90] => | isbn = 978-0-08-051404-8 [91] => | isbn2 = 0-08-051404-9 [92] => | oclc = 230198576 [93] => }} [94] => [95] => === Řasy === [96] => U řas se (už kvůli jejich různorodosti dané jejich [[Polyfyletismus|polyfyletickým]] původem) vyskytují nejrůznější typy životních cyklů. Kromě výše zmíněných haplontních organismů mezi nimi najdeme i takové, kde je jediným mnohobuněčným stádiem sporofyt a haploidní stádia jsou zastoupena pouze gametami. Takové organismy jsou označovány jako diplontní. Příkladem mohou být některé [[chaluhy]], např. [[chaluha bublinatá]].{{Citace periodika [97] => | příjmení = Heesch [98] => | jméno = Svenja [99] => | příjmení2 = Serrano‐Serrano [100] => | jméno2 = Martha [101] => | příjmení3 = Barrera‐Redondo [102] => | jméno3 = Josué [103] => | titul = Evolution of life cycles and reproductive traits: Insights from the brown algae [104] => | periodikum = Journal of Evolutionary Biology [105] => | datum vydání = 2021-07 [106] => | ročník = 34 [107] => | číslo = 7 [108] => | strany = 992–1009 [109] => | issn = 1010-061X [110] => | doi = 10.1111/jeb.13880 [111] => | jazyk = en [112] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jeb.13880 [113] => | datum přístupu = 2021-12-26 [114] => }} Mnoho řas ale střídá gametofyt se sporofytem a jde tedy o haplo-diplonty. Podle některých definic je pouze v tomto případě možné mluvit o skutečném střídání generací. Pokud se gametofyt a sporofyt haplo-diplontních řas vzájemně podobají a je obtížné je [[Morfologie (biologie)|morfologicky]] od sebe odlišit, hovoří se o izomorfní rodozměně. Příkladem jsou např. [[porost locikový]] nebo [[žabí vlas]]. Gametofyt a sporofyt se ale od sebe mohou výrazně lišit, pak jde o anizomorfní čili heteromorfní rodozměnu (např. chaluha [[čepelatka prstnatá]]). Heteromorfní rodozměna je typická i pro vyšší rostliny. [115] => [116] => == Rodozměna u dalších eukaryot == [117] => === Houby === [118] => U dikaryotických [[Houby|hub]] ([[Houby vřeckovýtrusné|vřeckatých]] a [[Stopkovýtrusné houby|stopkovýtrusných]]) lze podobně jako u rostlin nalézt mnohobuněčná haploidní stádia, a pak mnohobuněčná stádia, jejichž buňky obsahují dvě sady chromozomů. Rozdíl spočívá v tom, že tyto dvě sady zůstávají ve dvou nesplývajících haploidních jádrech, proto se hovoří o dikaryotických buňkách, nejde o typické diploidní buňky. U některých [[Chytridiomycety|chytridiomycét]] (např. ''[[Allomyces]]'') se skutečně střídá mnohobuněčné haploidní a diploidní stádium. Někdy se o nich hovoří jako o gametofytu a sporofytu, ale protože houby nejsou příbuzné rostlinám, vhodnější je nazývat je gametothallus a sporothallus.{{Citace monografie [119] => | příjmení = Webster [120] => | jméno = John [121] => | titul = Introduction to fungi [122] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/593239922 [123] => | vydání = 3rd ed [124] => | vydavatel = Cambridge University Press [125] => | místo = Cambridge, UK [126] => | rok vydání = 2007 [127] => | počet stran = 1 online resource (xviii, 841 pages, 12 unnumbered pages of plates) [128] => | kapitola = 6.5 Blastocladiales [129] => | strany = 153–162 [130] => | isbn = 978-0-511-64895-3 [131] => | isbn2 = 0-511-64895-2 [132] => | oclc = 593239922 [133] => }} [134] => === Prvoci === [135] => Termín „rodozměna“ je poněkud nekonzistentně používán u některých dalších skupin eukaryot. Někdy je užíván ve významu blízkém výše uvedeným variantám, označuje tedy situaci, kdy se rozmnožování odehrává jak na úrovni haploidní, tak i diploidní generace, které se v životním cyklu (více či méně pravidelně) střídají a často se od sebe i (více či méně nápadně) liší. Jde tedy o haplo-diplontní cykly definované v tomto případě tak, že jak v haploidní, tak v diploidní generaci probíhají mitotická dělení. Tohoto charakteru je např. rodozměna [[Vlastní hlenky|plazmodiálních hlenek]]{{Citace monografie [136] => | příjmení = Váňa [137] => | jméno = Jiří [138] => | titul = Systém a vývoj hub a houbových organismů [139] => | vydavatel = Karolinum [140] => | místo = Praha [141] => | rok vydání = 1998 [142] => | strany = 19–21 [143] => }} nebo rodozměna dírkonošců.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Hausmann [145] => | jméno = Klaus [146] => | příjmení2 = Norbert [147] => | jméno2 = Hülsmann [148] => | titul = Protozoologie [149] => | vydání = 1 [150] => | vydavatel = Academia [151] => | místo = Praha [152] => | rok vydání = 2003 [153] => | strany = 149 [154] => | isbn = 80-200-0978-7 [155] => }} Jindy se pojmem rodozměna označuje případ, kdy se v životním cyklu sice střídá fáze pohlavního a nepohlavního množení, obě se ale odehrávají na stejné [[Ploidie|ploidní]] úrovni. Tak např. „rodozměna“ výtrusovců zahrnuje intenzivní nepohlavní množení (merogonii neboli schizogonii) i tvorbu gamet (gamogonii), oboje se ale odehrává v haploidní fázi životního cyklu. Jediným diploidním stádiem je zde zygota, která se dělí meioticky (během tzv. sporogonie).{{Citace monografie [156] => | příjmení = Hausmann [157] => | jméno = Klaus [158] => | příjmení2 = Norbert [159] => | jméno2 = Hülsmann [160] => | titul = Protozoologie [161] => | vydání = 1 [162] => | vydavatel = Academia [163] => | místo = Praha [164] => | rok vydání = 2003 [165] => | strany = 100–102 [166] => | isbn = 80-200-0978-7 [167] => }} Jde tedy o haplontní cyklus odlišný od „typické“ haplo-diplontní rodozměny. [168] => [169] => === Živočichové === [170] => Životní cykly živočichů jsou prakticky vždy diplontní, jedinými haploidními buňkami jejich cyklu jsou gamety.{{Citace monografie [171] => | příjmení = Hickman [172] => | jméno = Cleveland P., Jr. [173] => | titul = Integrated principles of zoology [174] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1156618407 [175] => | vydání = Eighteenth edition [176] => | místo = New York, NY [177] => | rok vydání = 2020 [178] => | počet stran = 1 online resource [179] => | strany = 140 [180] => | isbn = 1-260-56945-4 [181] => | isbn2 = 978-1-260-56945-2 [182] => | oclc = 1156618407 [183] => }} Jen výjimečně mohou u živočichů vznikat haploidní mnohobuněčná těla produkující gamety mitózou, a to haploidní samci u skupin s haplo-diploidním určením pohlaví (mnozí [[vířníci]],Hickman, 2020, s. 317 [[blanokřídlí]],Hickman, 2020, s. 139 aj.). Pojem „rodozměna“ se u živočichů používá tehdy (spíše však ve starší literatuře), pokud dochází během životního cyklu k výraznému střídání množení pohlavního a nepohlavního, ať už jde o partenogenezi (např. perloočky),{{Citace monografie [184] => | příjmení = Holec [185] => | jméno = Michael [186] => | příjmení2 = Holcová [187] => | jméno2 = Diana [188] => | titul = Zoologie I [189] => | vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. Labem [190] => | rok vydání = 2014 [191] => | strany = 43 [192] => }} pučení (např. koloniální pláštěnci){{Citace monografie [193] => | příjmení = Šmidt [194] => | jméno = G. A. [195] => | titul = Embryologie živočichů II: speciální embryologie [196] => | vydavatel = Nakladatelství ČSAV [197] => | místo = Praha [198] => | rok vydání = 1960 [199] => | strany = 278 [200] => }} nebo jiné způsoby (strobilace [[Medúzovci|medúz]] aj.).Šmidt , 1960, s. 40 Jedinci „nepohlavní“ a „pohlavní“ generace se však v tomto případě od sebe geneticky neliší, což je významný rozdíl proti situaci u „pravé“ rodozměny u rostlin.{{citace monografie [201] => | autor = Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L. [202] => | titul = Rozmnožování organismů [203] => | vydavatel = Ústřední komise biologické olympiády [204] => | místo = Praha [205] => | strany = 19 [206] => | rok = 2000 [207] => }} Pro střídání partenogeneze se sexualitou se užívá pojem [[heterogonie]].{{Citace monografie [208] => | příjmení = Buchar [209] => | jméno = Jan [210] => | spoluautoři = a kol. [211] => | titul = Klíč k určování bezobratlých [212] => | vydání = 1 [213] => | vydavatel = Scientia [214] => | místo = Praha [215] => | rok vydání = 1995 [216] => | strany = 252 [217] => | isbn = 80-85827-81-6 [218] => }} [219] => Soubor:Abb5.25 Blastocladiomycota Blastocladiales Allomyces arbusculus life cycle 2021 (M. Piepenbring).png|Schéma rodozměny chytridiomycéty rodu ''Allomyces'', kde se střídá haploidní gametothallus a diploidní sporothallus; M! symbolizuje ve schématu meiózu, P! splývání gamet (plazmogamii) a K! splývání jejich jader (karyogamii) [220] => Soubor:Abb6.19 plasmodial slime moulds Myxogastrea Stemonitis life cycle 2021 (M. Piepenbring).png|Schéma rodozměny plazmodiálních hlenek, kde se mitózou dělí jak haploidní jádra (během asexuální fáze), tak i diploidní jádra (během růstu mnohojaderného plazmodia); vysvětlivky viz předchozí schéma [221] => Soubor:Cnidaria-life-cycle.svg|Schéma životního cyklu medúzovců, kde se střídá nepohlavně se množící [[polyp]] s pohlavně se množící [[Medúza|medúzou]]; obě stádia jsou ale diploidní, medúza je klonem polypa, z něhož vznikla [222] => [223] => [224] => == Reference == [225] => [226] => [227] => {{Autoritní data}} [228] => {{Portály|Biologie}} [229] => [230] => [[Kategorie:Rozmnožování]] [] => )
good wiki

Rodozměna

Schéma haplo-diplontní rodozměny rostlin s haploidním mnohobuněčným gametofytem a diploidním mnohobuněčným sporofytem Rodozměna (metageneze, střídání generací) je v nejobecnějším smyslu označení pro životní cyklus různých eukaryotických organismů, v němž se střídají generace rozmnožující se nepohlavně s generacemi, které se rozmnožují pohlavně. V rámci zoologie se takto mohou označovat životní cykly živočichů, kteří kromě sexuality využívají i pravidelné klonální pomnožování partenogenezí (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ploidie','Pohlavní rozmnožování','Výtrusovci','Mechorosty','Prvoci','vyšší rostliny','Pohlavní buňka','gametofyt','Partenogeneze','perloočky','sporofyt','Buněčné jádro'

Gametofyt

Mechorosty

Partenogeneze

Perloočky

Ploidie

Prvoci

Prvoci jsou skupinou eukaryotických mikroorganismů, která zahrnuje velké množství různorodých organismů.

Sporofyt

Výtrusovci