Array ( [0] => 14861999 [id] => 14861999 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Roudníky [uri] => Roudníky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Roudníky [2] => | obrázek = Roudníky 2018-04-21 Pohled z jihovýchodu.jpg [3] => | popisek = Celkový pohled z jihovýchodu [4] => | charakter = vesnice [5] => | PSČ = 403 17 [6] => | obec = [[Chabařovice]] [7] => | okres = Ústí nad Labem [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Roudníky [10] => | rozloha = 2,61 [11] => | nadmořská výška = 190 [12] => }} [13] => '''Roudníky''' ({{Vjazyce2|de|''Raudnig''}}) jsou vesnice a část města [[Chabařovice]] v [[Okres Ústí nad Labem|okrese Ústí nad Labem]]. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Chabařovic. Vesnice je doložena poprvé v polovině čtrnáctého století a po většinu historie měla zemědělský charakter. Od poloviny devatenáctého století se v okolí rozvinula těžba [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] a rozšiřování [[Lom Chabařovice|Lomu Chabařovice]] koncem dvacátého století málem vedlo k zániku vesnice. [14] => [15] => == Název == [16] => Název vesnice vznikl z přídavného jména roudný odvozeného z podstatného jména ruda a označujícího potok či vrch. V [[Historický pramen|historických pramenech]] se jméno vsi objevuje ve tvarech: Rudnyk (1352), Rudnig (1361), Rudnik (1369 až okolo roku 1405), Rudnyka (1449), Rudnik (1498), Rawdnik (1499), Raudnik (1577), Raudnjk (1586), „ve vsi Raudniku“ (1619), Rauding (1720), Raudnig a Raudnik (1787, 1833) nebo Raudniky a Raudnig (1848). Používal se také lidový tvar Raunich. [17] => [18] => == Historie == [19] => [[První písemná zmínka]] o Roudníkách pochází z roku [[1352]] a zmiňuje vesnický [[farní kostel]]. Vesnice patřila pražskému [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kostelu svatého Apolináře]], ale určitá majetková práva v ní měl [[Klášter Teplice|teplický klášter]]. Roku 1420 Roudníky od císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] dostal jako [[léno]] Petr [[Kaplířové ze Sulevic|ze Skály a ze Sulevic]]. O sedm let později vesnici ovládl [[Zikmund Děčínský z Vartenberka]], ale později ji získal [[Jakoubek z Vřesovic]], který se na konci [[Husitské války|husitských válek]] zmocnil majetku teplického kláštera. [20] => [21] => Za [[Páni z Vřesovic|pánů z Vřesovic]] se Roudníky staly součástí [[panství]] hradu [[Doubravská hora (hrad)|Doubravská hora]], které v roce 1579 získal Bohuslav Kaplíř ze Sulevic. Ačkoliv hrad roku 1590 prodal, Roudníky si podržel do roku 1603. Tehdy se vesnice vrátila k doubravskému panství, v té době spravovanému [[Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova|Radslavem Kinským z Vchynic]] sídlícím v [[Teplice (zámek)|Teplicích]]. [22] => [23] => Podle [[urbář]]e z roku 1561 ve vsi žilo dvanáct [[Poddanství|poddanských]] rodin. [[Rekatolizace]] během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se Roudníků příliš nedotkla, protože zdejší obyvatelé i [[vrchnost]] byli katolíky. Hlavním zdrojem obživy bylo až do první třetiny devatenáctého století zemědělství. V následujících letech se začala rozvíjet těžba [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] a s ním rostl i počet domů. V roce 1887 jich ve vsi stálo 41. [24] => [25] => Roku 1851 se v [[Katastrální území|katastrálním území]] Roudníků nacházelo devět jednoduchých hnědouhelných dolů, které časem nahradily moderně provozované doly Marie Terezie (1883) a Marie Antonie (1884). Dalším provozem byl důl Zádruha, kde se poprvé těžilo v letech 1916–1923 a později znovu od roku 1927. V následujícím roce důl koupila společnost Weigner a spol., která změnila jeho název na Bohemii. Od roku 1932 měl důl finanční problémy a uzavřen byl 21. listopadu 1933. Mnohem větším dolem byla Marie Antonie, v níž průměrně pracovalo 284 zaměstnanců a roku 1932 se v ní vytěžilo 85 000 tun uhlí. Po roce 1930 se i tento důl potýkal s důsledky hospodářské krize, což se až do roku 1937 projevovalo zkracováním pracovního týdne a propouštěním horníků. Menší důl Kristina provozovalo Uhelné těžařstvo Kristina. V roce 1907 v dole pracovalo 49 zaměstnanců a vytěžilo se 22 704 tun uhlí.{{Sfn|Kaiserová, Kaiser (1998)|s=110}} [26] => [27] => [[File:Roudniky-Schule.jpg|thumb|left|Dům čp. 7: bývalá fara a později škola]] [28] => [29] => S rozvojem těžby se ve vsi zvětšoval podíl českého obyvatelstva, který v roce 1910 dosáhl přibližně 60 %. Češi se od roku 1901 snažili o otevření české školy, čehož dosáhli až v roce 1919, kdy byla zmenšena německá trojtřídní škola na jednotřídní a uvolněné prostory využila škola česká. V německé škole klesal počet žáků, až byla v roce 1925 uzavřena. [30] => [31] => Ve třicátých letech dvacátého století ve vesnici stály čtyři hostince, čtyři obchody se [[Smíšené zboží|smíšeným zbožím]], pracoval krejčí, holič, řezník a bývaly v ní dva obchody s tabákem. Podobně jako doly byli živnostníci zasaženi dopady hospodářské krize. Ze spolků byl v Roudníkách aktivní především [[Sokol (spolek)|Sokol]]. [32] => [33] => Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] ve vsi bylo 12. dubna 1938 zřízeno středisko obranné výchovy. Po uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] Roudníky opustilo několik rodin a 10. října 1938 je obsadila [[Wehrmacht|německá armáda]]. Do prosince roku 1945 počet obyvatel vsi klesl na 691 osob, což bylo způsobeno vystěhováním Čechoslováků a odchodem mužů do armády. Po válce bylo během roku 1946 [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno třicet německých rodin]]. [34] => [35] => [[Kolektivizace v Československu|Kolektivizace]] se projevila založením [[Jednotné zemědělské družstvo|jednotného zemědělského družstva]] a postavením kulturního domu v [[Akce Z|akci Z]]. V důsledku nedostatku pracovníků bylo družstvo roku 1954 začleněno do systému [[Československé státní lesy a statky|státních statků]]. [36] => [37] => Existenci vesnice začal v sedmdesátých letech dvacátého století ohrožovat rozrůstající se [[Lom Chabařovice]]. V obci byla vyhlášena stavební uzávěra a v roce 1974 byly zbořeny první tři domy. Od roku 1984 probíhal východně od kostela [[archeologický výzkum]], po němž měla být vesnice odstraněna, ale po roce 1989 byla těžba v lomu ukončena a vesnice zbořena nebyla. [38] => [39] => == Přírodní poměry == [40] => Roudníky leží ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 2,61 km². To je z větší části součástí [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]], konkrétně podcelku [[Chomutovsko-teplická pánev]] a okrsku [[Chabařovická pánev]]. Na jižním okraji vesnice pánev přechází do [[Milešovské středohoří|milešovské]] části [[České středohoří|Českého středohoří]]. Vesnice se nachází v nadmořské výšce okolo 190 metrů. Protéká jí drobný potok, který se severovýchodně od vsi vlévá do rekultivačního [[Milada (jezero)|jezera Milada]]. [41] => [42] => == Obyvatelstvo == [43] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 ve vsi žilo 912 obyvatel (z toho 443 mužů), z nichž bylo 645 Čechoslováků, 261 Němců a šest cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 22 evangelíků, jeden člen nezjišťovaných církví a 362 lidí bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 951 obyvatel: 696 Čechoslováků, 246 Němců a devět cizinců. Stále převažovala římskokatolická většina (563 lidí), ale počet bez vyznání vrostl na 340. Dalších 36 lidí bylo evangelíky a dvanáct patřilo k [[Církev československá husitská|církvi československé]]. [44] => [45] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [46] => [47] => == Obecní správa == [48] => Pří sčítáni lidu v letech 1869–1980 bývaly Roudníky [[Obec (Česko)|obcí]]. Ta patřila po většinu doby do [[Okres Ústí nad Labem|okresu Ústí nad Labem]], ale v roce 1950 byla obec uváděna v okrese Ústí nad Labem-okolí. Dne 1. července 1980 se Roudníky staly [[Část obce|částí obce]] Chabařovice a v období od 1. ledna 1986 do 31. srpna 1990 patřily k [[Ústí nad Labem]]. Od 1. září 1990 jsou opět částí Chabařovic. [49] => [50] => [[File:Roudniky-Kirche3.jpg|thumb|Kostel svatého Václava]] [51] => [52] => Starostou obce byl v letech 1919–1923 [[Sociální demokracie (Česko)|sociální demokrat]] Jan Pospíšil. Po [[Volby do župních zastupitelstev 1923|komunálních volbách roku 1923]] úřad zastával Josef Křížek z [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], jehož mandát skončil 8. dubna 1934. Vedením úřadu po něm byl pověřen sociální demokrat Jan Borkovec. [53] => [54] => == Pamětihodnosti == [55] => V severní části vesnice stojí gotický [[Kostel svatého Václava (Roudníky)|kostel svatého Václava]] z poloviny čtrnáctého století. Dochovaná podoba kostela je výsledkem gotizující přestavby [[Achille Wolf|Achilla Wolfa]]. Z kostela pochází tzv. [[Oltářní křídla z Roudník]]. Druhou [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou]] ve vsi je přízemní budova čp. 7. Byla postavena okolo roku 1800 jako [[fara]] a později byla přizpůsobena pro potřeby školy. [56] => [57] => == Reference == [58] => [59] => {{Citace elektronické monografie [60] => | titul = Kostel sv. Václava [61] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-12155204 [62] => | datum přístupu = 2024-01-09 [63] => | vydavatel = Národní památkový ústav [64] => }} [65] => {{Citace elektronické monografie [66] => | titul = Škola [67] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/skola-12155343 [68] => | datum přístupu = 2024-01-09 [69] => | vydavatel = Národní památkový ústav [70] => }} [71] => {{Citace monografie [72] => | příjmení = Profous [73] => | jméno = Antonín [74] => | odkaz na autora = Antonín Profous [75] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [76] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 1951 [79] => | počet stran = 632 [80] => | svazek = III. M–Ř [81] => | typ kapitoly = heslo [82] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0591 [83] => | strany = 591, 592 [84] => }} [85] => {{Citace elektronické monografie [86] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [87] => | titul = Územně identifikační registr ČR [88] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/741833 [89] => | datum vydání = 1999-01-01 [90] => | datum přístupu = 2009-10-22 [91] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171207015541/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/741833 [92] => | datum archivace = 2024-01-08 [93] => }} [94] => {{Citace monografie [95] => | editoři = Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser [96] => | titul = Dějiny města Chabařovic [97] => | vydavatel = Město Chabařovice [98] => | místo = Chabařovice [99] => | rok = 1998 [100] => | počet stran = 190 [101] => | isbn = 80-902278-1-3 [102] => | strany = 165–166 [103] => | ref = Kaiserová, Kaiser (1998) [104] => | typ refu = normální [105] => | poznámka = Dále jen Kaiserová, Kaiser (1998) [106] => }} [107] => {{Citace monografie [108] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [109] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [110] => | typ svazku = díl [111] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [112] => | datum vydání = 2015-12-21 [113] => | datum přístupu = 2019-12-27 [114] => | vydavatel = Český statistický úřad [115] => | místo = Praha [116] => | strany = 485 [117] => | formát = PDF online [118] => }} [119] => {{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [121] => | url = https://arcg.is/1yjjCf0 [122] => | datum přístupu = 2024-01-09 [123] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [124] => }} [125] => {{Citace monografie [126] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [127] => | svazek = I. Čechy [128] => | vydavatel = Státní úřad statistický [129] => | místo = Praha [130] => | rok = 1924 [131] => | počet stran = 596 [132] => | vydání = 2 [133] => | strany = 185 [134] => }} [135] => {{Citace monografie [136] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [137] => | svazek = I. Země česká [138] => | vydavatel = Státní úřad statistický [139] => | místo = Praha [140] => | rok = 1934 [141] => | počet stran = 614 [142] => | strany = 387 [143] => }} [144] => [145] => [146] => == Externí odkazy == [147] => * {{Commonscat}} [148] => * {{KM|741833|katastru Roudníky}} [149] => [150] => {{Části české obce}} [151] => {{Autoritní data}} [152] => {{Portály|Česko|Geografie}} [153] => [154] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Ústí nad Labem]] [155] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [156] => [[Kategorie:Teplické panství]] [157] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [158] => [[kategorie:Těžba v okrese Ústí nad Labem]] [159] => [[Kategorie:Chabařovice]] [] => )
good wiki

Roudníky

Roudníky jsou vesnice a část města Chabařovice v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi tři kilometry jihozápadně od Chabařovic.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lom Chabařovice','Chabařovice','Hnědé uhlí','Okres Ústí nad Labem','První písemná zmínka','Kulturní památka (Česko)','Kategorie:Vesnice v okrese Ústí nad Labem','Komunistická strana Československa','Achille Wolf','Část obce','Sociální demokracie (Česko)','Zikmund Lucemburský'

Chabařovice