Array ( [0] => 15582685 [id] => 15582685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rovas [uri] => Rovas [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:2013.09.09 Balaton (3).JPG|right|250px|thumb|Název městysu Vonyarcvashegy u [[Balaton]]u v latince a rovásu]] [1] => '''Rovásírás''' (''Rovášírás''), zkráceně '''Rovás''' nebo '''Sikulsko-maďarské písmo''' (podle normy [[ISO 15924]] oficiálně „''staromaďarské písmo (maďarské runy)''“) je písmo, které kočovní [[Maďaři]] používali už v 10. stol. Po korunovaci [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]] a vzniku Uherského království (v. 1000 n.l.) se velmi rychle rozšířila západní kultura, křesťanství a s tím i latinská abeceda. Latinská gramotnost byla výsadou jen úzké skupiny lidí, takže rovásírás se místy, hlavně na venkově, používal dál. Počátkem 16. stol. zůstal způsob zápisu pomocí run pouze v Transylvánii, mezi [[Sikulové (Transylvánie)|Sikuly]]. V 17. století z obecného používání se písmo úplně vytratilo, zůstalo pouze několik historických záznamů. Např. v rumunské obci Inlăceni (maďarsky ''Énlaka'') se v kostele unitářů zachoval nápis psaný runami rovás. [2] => == Původ == [3] => Rovás se podle jedné teorie vyvinul ze [[Staroturkické písmo|staroturkického písma]], které maďarské kmeny převzaly kolem r. 600, když se z předchozích oblastí přesunuli k východnímu pořeží Černého moře. Písmo si přisvojili a zůstalo s nimi až do doby příchodu do Evropy. Maďaři si ho ze střední Asie přinesli do Evropy. Druhá teorie je Avarsko-Onogursko-Chazarská. Gábor Vékony tvrdí, že Sikulové jsou potomky Skythů a k Maďarům se připojili v době jejich stěhování směrem na západ, do Panonské kotliny. Jejich rovásírás se rozšířil po celém území obývaném Maďary. Vékony si myslí, že sikulské rovás je přímým pokračováním písma z doby Avarů, které bylo ovlivněno chazarským písmem. [4] => [5] => S nordickými runami ve skutečnosti nemá nic společného. V roce 1598 písmo zaznamenal nitranský biskup a arcibiskup diecéze Kalocsa, János Telegdi. Všechny své poznatky o písmu rovás sepsal v práci zkráceně zvané ''Rudimenta.'' Později se písmem zabývali Mátyás Bél a Baláž Orbán, který v r. 1864 v Transylvánii objevil v Inlăceni výše zmíněný nápis. [6] => [7] => O starou maďarštinu byl velký zájem v [[Nacionalismus|nacionalistickém]] 19. století. Písmo se čte zprava doleva. [8] => [9] => == Podoba == [10] => Skript měl 42 písmen a dále některé znaky, které měly vlastní význam, a nazývaly se ''capita dictionum''. Tyto však dosud nebyly rozluštěny. [11] => [[Soubor:Szekely Hungarian Rovas alphabet Szekely magyar rovas ABC.svg|center|500px|thumb|Znaky staromaďarské abecedy]] [12] => [[Soubor:Rovas letters reptile-like symbols.svg|center|200px|thumb|Zvláštní znaky s předpokládanou výslovností]] [13] => [14] => == Odkazy == [15] => === Reference === [16] => {{Překlad|en|Old Hungarian alphabet|585335685}} [17] => [18] => === Externí odkazy === [19] => * {{Commonscat}} [20] => [21] => {{Seznam písemných systémů}} [22] => {{Portály|Maďarsko}} [23] => [24] => [[Kategorie:Písma]] [25] => [[Kategorie:Maďarská kultura]] [26] => [[Kategorie:Maďarština]] [] => )
good wiki

Rovas

Název městysu Vonyarcvashegy u Balatonu v latince a rovásu Rovásírás (Rovášírás), zkráceně Rovás nebo Sikulsko-maďarské písmo (podle normy ISO 15924 oficiálně „staromaďarské písmo (maďarské runy)“) je písmo, které kočovní Maďaři používali už v 10. stol.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:2013.09.09 Balaton (3).JPG','ISO 15924','Maďaři','Štěpán I. Svatý','Sikulové (Transylvánie)','Staroturkické písmo','Nacionalismus','Soubor:Szekely Hungarian Rovas alphabet Szekely magyar rovas ABC.svg','Soubor:Rovas letters reptile-like symbols.svg','Kategorie:Písma','Kategorie:Maďarská kultura','Kategorie:Maďarština'