Array ( [0] => 15482036 [id] => 15482036 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rubidium [uri] => Rubidium [3] => RbH.JPG [img] => RbH.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Rb [3] => | protonové číslo = 37 [4] => | nukleonové číslo = 85 [5] => | název = Rubidium [6] => | latinsky = Rubidium [7] => | nad = [[Draslík|K]] [8] => | pod = [[Cesium|Cs]] [9] => | vlevo = [10] => | vpravo = [[Stroncium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Alkalické kovy [14] => | číslo CAS = 7440-17-7 [15] => | skupina = 1 [16] => | perioda = 5 [17] => | blok = s [18] => | koncentrace v zemské kůře = 90 až 310 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,12 mg/l [20] => | obrázek = Rb5.JPG [21] => | emisní spektrum = Rubidium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Měkký, lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 85,4678 [25] => | atomový poloměr = 248 pm [26] => | kovalentní poloměr = 220 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 303 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Kr] 5s1 [29] => | oxidační čísla = I [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová, prostorově centrovaná [33] => | hustota = 1,532 g/cm3 [34] => | tvrdost = 0,3 [35] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [36] => | teplota tání = 39,31 [37] => | teplota varu = 687,85 [38] => | molární objem = 55,76×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 2,19 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 75,77 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 552K [42] => | rychlost zvuku = 1300 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 31,060 Jmol−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 7,79×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 128 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 58,2 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −2,925 V [49] => | elektronegativita = 0,82 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 403 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 2632,1 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 3859,4 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 148 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 83 [59] => | značka = Rb [60] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [61] => | poločas = 86,2 dne [62] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [63] => | energie = - [64] => | nukleonové číslo produktu = 83 [65] => | značka produktu = [[Krypton|Kr]] [66] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [67] => | energie2 = 0,52 [68] => | nukleonové číslo produktu2 = [69] => | značka produktu2 = - [70] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [71] => | nukleonové číslo = 84 [72] => | značka = Rb [73] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [74] => | poločas = 32,9 dne [75] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [76] => | energie = - [77] => | nukleonové číslo produktu = 84 [78] => | značka produktu = [[Krypton|Kr]] [79] => | způsob2 = [[Uvolnění pozitronu|β+]] [80] => | energie2 = 1,66 [81] => | nukleonové číslo produktu2 = 84 [82] => | značka produktu2 = [[Krypton|Kr]] [83] => | způsob3 = [[Gama rozpad|γ]] [84] => | energie3 = 0,881 [85] => | nukleonové číslo produktu3 = [86] => | značka produktu3 = - [87] => | způsob4 = [[záření beta|β−]] [88] => | energie4 = 0,892 [89] => | nukleonové číslo produktu4 = 84 [90] => | značka produktu4 = [[Stroncium|Sr]] [91] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [92] => | nukleonové číslo = 85 [93] => | značka = Rb [94] => | výskyt = 72,168 [95] => | počet neutronů = 48 [96] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [97] => | nukleonové číslo = 86 [98] => | značka = Rb [99] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [100] => | poločas = 18,65 dne [101] => | způsob = [[záření beta|β−]] [102] => | energie = 1,775 [103] => | nukleonové číslo produktu = 86 [104] => | značka produktu = [[Stroncium|Sr]] [105] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [106] => | energie2 = 1,0767 [107] => | nukleonové číslo produktu2 = [108] => | značka produktu2 = - [109] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [110] => | nukleonové číslo = 87 [111] => | značka = Rb [112] => | výskyt = 27,835 [113] => | poločas = 4,961×1010 roku{{Citace elektronického periodika [114] => | příjmení1 = Villa [115] => | jméno1 = Igor M. [116] => | příjmení2 = Holden [117] => | jméno2 = Norman E. [118] => | příjmení3 = Possolo [119] => | jméno3 = Antonio [120] => | příjmení4 = Ickert [121] => | jméno4 = Ryan Ben [122] => | příjmení5 = Hibbert [123] => | jméno5 = David Brynn [124] => | příjmení6 = Renne [125] => | jméno6 = Paul R. [126] => | příjmení7 = Bonardi [127] => | jméno7 = Mauro L. [128] => | příjmení8 = De Bièvre [129] => | jméno8 = Paul [130] => | titul = IUGS–IUPAC recommendations and status reports on the half-lives of 87 Rb, 146 Sm, 147 Sm, 234 U, 235 U, and 238 U (IUPAC Technical Report) [131] => | periodikum = Pure and Applied Chemistry [132] => | vydavatel = De Gruyter [133] => | ročník = 94 [134] => | číslo = 9 [135] => | datum_vydání = 2022-09-27 [136] => | strany = 1085–1092 [137] => | issn = 1365-3075 [138] => | datum_přístupu = 2023-04-05 [139] => | jazyk = anglicky [140] => | doi = 10.1515/pac-2021-1202 [141] => }} [142] => | způsob = [[záření beta|β−]] [143] => | energie = 0.283 [144] => | nukleonové číslo produktu = 87 [145] => | značka produktu = [[Stroncium|Sr]] [146] => }} [147] => | R-věty = {{R|14/15}}, {{R|34}} [148] => | S-věty = {{S|7/8}}, {{S|20}}, {{S|26}}, {{S|30}}, {{S|33}}, {{S|36/37/39}}, {{S|43}}, {{S|45}} [149] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{Citace elektronického periodika | titul = Rubidium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5357696 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [150] => }} [151] => '''Rubidium''' (chemická značka '''Rb''', {{vjazyce|la}} ''Rubidium'') je prvkem z řady [[Alkalické kovy|alkalických kovů]], vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým [[redoxní potenciál|redoxním potenciálem]]. [152] => [153] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [154] => [[Soubor:Rubidium amp.jpg|vlevo|náhled|200px|Kovové rubidium]] [155] => Rubidium je měkký, lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem, podobně jako [[vosk]]. Na rozdíl od předchozích alkalických kovů má větší [[hustota|hustotu]] než [[voda]]. Velmi dobře vede [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Ve srovnání s ostatními kovy má nízkou [[teplota tání|teplotu tání]] a [[teplota varu|varu]]. V jeho parách se kromě jednoatomových částic vyskytují i dvouatomové [[Molekula|molekuly]]. Páry mají zelenomodrou až zelenou barvu. Elementární kovové rubidium lze dlouhodobě uchovávat pod vrstvou [[Alifatická sloučenina|alifatických]] [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] jako [[petrolej]] nebo [[motorová nafta|nafta]], s kterými nereaguje. [156] => [157] => Rubidium mimořádně rychle až explozivně reaguje s [[kyslík]]em na [[superoxid rubidný]] a s vodou na [[hydroxid rubidný]]. Reakce rubidia s vodou je natolik [[exotermní reakce|exotermní]], že unikající [[vodík]] reakčním teplem samovolně explozivně vzplane. V přírodě se proto vyskytuje pouze ve sloučeninách a jenom v [[oxidační číslo|oxidačním stupni]] Rb+. Rubidium se také za mírného zahřátí slučuje s vodíkem na [[hydrid rubidný]] RbH, s dusíkem na [[nitrid rubidný]] Rb3N nebo [[azid rubidný]] RbN3. Nepřímo se také slučuje s uhlíkem. Soli rubidia barví plamen světle fialově. [158] => [159] => == Historický vývoj == [160] => Rubidium bylo objeveno roku [[1861]] německým chemikem [[Robert Wilhelm Bunsen|Robertem W. Bunsenem]] a německým fyzikem [[Gustav Kirchhoff|Gustavem R. Kirchhoffem]] za použití jimi objevené [[Spektroskopie|spektrální analýzy]], kteří rubidium našli v [[Bad Dürkheim|dürkheimských]] minerálních vodách spolu s [[cesium|cesiem]]. Rubidium bylo pojmenováno podle svých dvou červených čar ve spektru jako tmavočervený – rubidus. Kovové rubidium bylo poprvé získáno jeho objevitelem Robertem W. Bunsenem [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztaveného [[chlorid rubidný|chloridu rubidného]]. [161] => [162] => == Výskyt v přírodě == [163] => Díky své velké reaktivitě se v přírodě setkáváme pouze se sloučeninami rubidia a to pouze v mocenství Rb+. [164] => Obsah rubidia v [[Zemská kůra|zemské kůře]] je poměrně vysoký, předpokládá se, že zemská kůra obsahuje 100–300 mg/kg, což odpovídá 78 ppm (''parts per milion'' = počet částic látky na 1 milion všech částic) a ve výskytu se řadí na stejnou úroveň jako [[nikl]], [[měď]] nebo [[zinek]]. Průměrný obsah v mořské vodě je přibližně 0,12 mg/l. Ve vesmíru se předpokládá výskyt 1 [[atom]]u rubidia na přibližně 6 miliard atomů [[vodík]]u. [165] => [166] => V minerálech provází rubidium obvykle ostatní alkalické [[kovy]]. Patrně nejvýznamnější výskyt je uváděn v minerálu [[lepidolit]]u, což je poměrně značně komplikovaný hlinito-křemičitan lithno-draselný KLi2[AlSi3O6](OH,F)2. V tomto minerálu se obsah rubidia pohybuje kolem hodnoty 1,5 %. V malých množstvích (asi okolo 0,015 %) se vyskytuje v [[karnalitu]] KCl·MgCl2·6H2O. [167] => [168] => == Výroba == [169] => Elementární rubidium se průmyslově vyrábí [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztavené směsi 60 % [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] a 40 % [[chlorid rubidný|chloridu rubidného]] při teplotě 750 °C. [[Vápník]] vzniklý elektrolýzou ve sběrné nádobě tuhne, protože jeho [[teplota]] tání je vyšší než rubidia a tím se od rubidia odděluje. Elektrolýza probíhá na [[železo|železné]] [[Katoda|katodě]] a [[grafit]]ové [[Anoda|anodě]], na které vzniká plynný [[chlor]]. Tento způsob pro tento kov však není úplně nejlepší. V současné době se vyrábí okolo 5 tun rubidia ročně. [170] => [171] => :'''Železná katoda''' 2 Rb+ + 2 e− → 2 Rb [172] => :'''Grafitová anoda''' 2 Cl− → Cl2 + 2 e− [173] => [174] => Lepší je příprava chemickou cestou, zahříváním [[hydroxid rubidný|hydroxidu rubidného]] nebo [[oxid rubidný|oxidu rubidného]] s kovovým [[hořčík]]em v proudu [[vodík]]u nebo s kovovým [[vápník]]em ve [[Vakuum|vakuu]]. Jedno z nejlepších [[redukční činidlo|redukovadel]] je [[zirkonium]]. [175] => [176] => Malé množství rubidia lze připravit zahříváním chloridu rubidného s [[azid barnatý|azidem barnatým]] za vysokého tlaku. [[Baryum]] vzniklé rozkladem [[azidy|azidu]] vytěsňuje z [[chlorid rubidný|chloridu rubidného]] rubidium, které v podobě svých par kondenzuje na chladnějších stěnách nádoby. [177] => [178] => == Využití == [179] => Vzhledem ke své mimořádné nestálosti a reaktivitě má kovové rubidium jen minimální praktické využití. [180] => [181] => * Jeho nízký [[ionizační potenciál]] dává možnost jeho uplatnění ve [[fotočlánek|fotočláncích]] sloužících pro přímou přeměnu světelné energie v elektrickou. Zároveň je proto perspektivním médiem pro [[iontový motor|iontové motory]] jako pohonné jednotky kosmických plavidel. [182] => [183] => * Při výrobě katodových trubic, pracujících s nízkotlakou náplní inertního plynu, se užívá rubidia jako [[getr]]u, tj. látky sloužící k zachycení a odstranění posledních zbytků přimíšených reaktivních plynů. [184] => [185] => * Soli rubidia se přidávají do směsí zábavní pyrotechniky a barví vzniklé světelné efekty do fialova. [186] => [187] => * Izotop 87Rb s přirozeným výskytem 27,8 % je mírně radioaktivní, rozpadá se s poločasem 4,92×1010 roku za vzniku izotopu 87Sr a uvolnění [[Záření beta|β-záření]]. Toho se v geologii využívá k [[Radioaktivní datování|datování stáří hornin]]. [188] => [189] => == Sloučeniny == [190] => === Anorganické sloučeniny === [191] => * [[Hydrid rubidný]] ''RbH'' je bílá krystalická látka, které lze využít jako velmi silné redukční činidlo. Na vzduchu je nestálý, reaguje s kyslíkem i se vzdušnou vlhkostí. Připravuje se reakcí mírně zahřátého kovového rubidia ve vodíkové atmosféře. [192] => [193] => * [[Superoxid rubidný]] neboli ''hyperoxid rubidný'' ''RbO2'' je tmavěhnědý prášek, na vlhkém vzduchu nestabilní. Lze ho využít jako silného oxidačního činidla, které jemnou redukcí odštěpí jeden [[kyslík]] a přejde v [[peroxid rubidný]] a silnější redukcí odštěpí dva [[kyslík]]y a přejde v [[oxid rubidný]]. Reakcí rubidia s [[kyslík]]em vzniká [[superoxid rubidný]] – vzniká hořením rubidia na vzduchu nebo i za pokojové teploty při jeho samovolné oxidaci vzdušným [[kyslík]]em. [194] => [195] => : Rb + O2 → RbO2 [196] => [197] => * [[Hydroxid rubidný]] ''RbOH'' je bílá krystalická látka, která je na rozdíl od analogických sloučenin [[sodík]]u a [[draslík]]u málo hygroskopická a je jen velmi omezeně rozpustná ve vodě. Je to velmi silná zásada, která má velmi silné žíravé účinky. Připravuje se reakcí rubidia, oxidu rubidného, peroxidu rubidného nebo superoxidu rubidného s vodou nebo elektrolýzou roztoku chloridu rubidného. [198] => [199] => ==== Soli ==== [200] => Rubidné soli jsou ve vodě obecně velmi dobře rozpustné a jen několik je nerozpustných, všechny mají bílou barvu, pokud není anion soli barevný ([[manganistan]]y, [[chroman]]y). Rubidné soli vytváří snadno [[podvojné soli]], ale velmi nesnadno [[komplexní sloučenina|komplexy]]. Ještě před 50 lety{{Kdy?}} nebyly známy žádné komplexy alkalických kovů, o kterých se předpokládalo, že nejsou vůbec schopny tvořit komplexy (podobně jako se předpokládalo, že [[vzácné plyny]] nejsou schopny tvořit sloučeniny). [201] => [202] => * [[Chlorid rubidný]] RbCl je bílá krystalická látka. [[Chlorid rubidný]] i ostatní rubidné halogenidy mají silný sklon k tvorbě polyhalogenidů. Chlorid rubidný se vyrábí reakcí [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] s uhličitanem rubidným nebo hydroxidem rubidným. Ostatní halogenidy až na [[jodid rubidný]], který se někdy využívá někdy v lékařství místo více škodlivého [[jodid draselný|jodidu draselného]], nemají praktické využití. [203] => [204] => * [[Dusičnan rubidný]] RbNO3 je bílá [[krystal]]ická látka, která se svými vlastnostmi velmi podobá [[dusičnan draselný|dusičnanu draselnému]]. Vyrábí se reakcí [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] s hydroxidem nebo uhličitanem rubidným. [205] => [206] => * [[Uhličitan rubidný]] Rb2CO3 je bílá krystalická, silně hygroskopická, látka. Snadno se rozpouští ve vodě, ale ne v [[ethanol]]u. Nejlépe se připravuje reakcí síranu rubidného s [[hydroxid barnatý|hydroxidem barnatým]] a následným odpařením s [[uhličitan amonný|uhličitanem amonným]]. Dá se také připravit reakcí hydroxidu rubidného se vzdušným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]]. [207] => [208] => * [[Síran rubidný]] Rb2SO4 je bílá krystalická látka, která se svými vlastnostmi podobá [[síran draselný|síranu draselnému]]. Velmi snadno tvoří podvojné sloučeniny, popřípadě smíšené soli. Připravuje se reakcí uhličitanu rubidného nebo hydroxidu rubidného s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [209] => [210] => === Organické sloučeniny === [211] => Mezi organické sloučeniny rubidia patří zejména rubidné [[soli organických kyselin]] a rubidné [[alkoholát]]y. K dalším rubidným sloučeninám patří organické [[komplexní sloučenina|komplexy]] rubidných sloučenin tzv. [[crown]]y a [[kryptand]]y. Zcela zvláštní skupinu organických rubidných sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [212] => [213] => == Odkazy == [214] => === Reference === [215] => [216] => === Literatura === [217] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [218] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [219] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [220] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [221] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [222] => [223] => === Externí odkazy === [224] => * {{Commonscat}} [225] => * {{Wikislovník|heslo=rubidium}} [226] => [227] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [228] => {{Autoritní data}} [229] => {{Portály|Chemie}} [230] => [231] => [[Kategorie:Rubidium| ]] [232] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [233] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Rubidium

Rubidium (chemická značka Rb, Rubidium) je prvkem z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyslík','chlorid rubidný','vodík','oxid rubidný','Chlorid rubidný','elektrolýza','hydroxid rubidný','superoxid rubidný','komplexní sloučenina','vápník','nikl','redukční činidlo'

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Kyslík

Nikl

Vápník

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.