Array ( [0] => 15531071 [id] => 15531071 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ruj [uri] => Ruj [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ruj [2] => | obrázek = Wirty Arboretum 4.jpg [3] => | popisek = Bohatě rozkvetlá ruj vlasatá [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[mýdelníkotvaré]] (''Sapindales'') [10] => | čeleď = [[ledvinovníkovité]] (''Anacardiaceae'') [11] => | rod = '''ruj''' (''Cotinus'') [12] => | rod popsal = [[Philip Miller|Mill.]], 1754 [13] => }} [14] => '''Ruj''' (''Cotinus'') je rod rostlin z čeledi [[ledvinovníkovité]]. Jsou to [[dřevina|dřeviny]] s jednoduchými, dlouze řapíkatými [[list]]y. [[Květ]]y jsou drobné, uspořádané v bohatých, nápadně jemných a vzdušných [[květenství]]ch. Rod zahrnuje 5 nebo 7 druhů a je rozšířen v [[evropa|Evropě]], [[asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Ve střední a jižní Evropě roste [[ruj vlasatá]], na území České republiky však její přirozený areál již nezasahuje. Ruj vlasatá a v menší míře i [[ruj americká]] se pěstuje v různých kultivarech jako okrasný keř. Je zdrojem [[silice|silic]] a [[třísloviny|tříslovin]]. Má význam v lidovém lékařství zejména na [[Balkán]]u a potenciál využití v klinické [[lékařství|medicíně]]. [15] => [16] => [[Soubor:Cotinus coggygria.jpg|náhled|Červenolistý kultivar ruje vlasaté]] [17] => [18] => == Popis == [19] => Ruje jsou keře nebo nízké [[strom]]y. Rostliny mají žluté [[dřevo]] a při porušení roní štiplavě čpící šťávu. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé, celokrajné nebo lehce pilovité, s tenkými a dlouhými [[řapík]]y. Květy jsou drobné, oboupohlavné nebo funkčně jednopohlavné, pětičetné, dlouze stopkaté, ve vrcholových [[lata|latách]] nebo [[vrcholík|vrcholících]]. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je vytrvalý, s vejčitě kopinatými laloky. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je asi 2× delší než kalich, složená z 5 korunních lístků. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 5 a jsou kratší než korunní lístky. [[Semeník]] obsahuje jedinou komůrku s 1 [[vajíčko|vajíčkem]] a nese 3 [[čnělka|čnělky]]. Plodem je drobná [[peckovice]].{{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení = Min [21] => | jméno = Tianlu [22] => | příjmení2 = Barfod [23] => | jméno2 = Anders [24] => | titul = Flora of China: Cotinus [25] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=108168 [26] => | jazyk = en [27] => }} [28] => [29] => [30] => 1024 Perückenstrauch (Cotinus coggygria)-2882.jpg|Listy ruje vlasaté [31] => Cotinus coggygria 3.jpg|Detail květů ruje vlasaté [32] => Plant 37 (7673539556).jpg|Plodenství ruje [33] => [34] => [35] => == Rozšíření == [36] => Rod ruj zahrnuje 7 druhů. Je rozšířen v [[evropa|Evropě]], [[asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]]. V Evropě roste jediný druh, [[ruj vlasatá]]. Je rozšířena ve střední a jihovýchodní Evropě a její areál dosahuje až do Číny a Indie. V Evropě zasahuje nejdále na sever v Rakousku a Německu. V České republice se již přirozeně nevyskytuje. [37] => [38] => === Přehled druhů a jejich rozšíření === [39] => * ''[[Cotinus carranzae]]'' – Mexiko [40] => * ''[[Cotinus chiangii]]'' – Mexiko [41] => * ''[[ruj vlasatá|Cotinus coggygria]]'' – střední a jižní Evropa, jižní Rusko, Kavkaz, jihozápadní Asie, Himálaj, Čína [42] => * ''[[Cotinus kanaka]]'' – Indie [43] => * ''[[Cotinus nanus]]'' – Čína (Jün-nan) [44] => * ''[[ruj americká|Cotinus obovatus]]'' – USA (Alabama, Arkansas, Georgie, Kentucky, Missouri, Oklahoma, Tennessee, Texas) [45] => * ''[[Cotinus szechuanensis]]'' – Čína (S’-čchuan){{Citace elektronické monografie [46] => | příjmení = Hassler [47] => | jméno = M. [48] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [49] => | url = http://www.catalogueoflife.org/ [50] => | datum vydání = 2016 [51] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [52] => | jazyk = en [53] => }} [54] => [55] => == Taxonomie == [56] => Rod ''Cotinus'' náleží do skupiny rodů blízce příbuzných rodu ''[[škumpa|Rhus]]'' (škumpa), někdy označované jako ''Rhus'' s. l. [57] => Podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií jsou nejblíže příbuznými rody monotypické americké rody ''[[Actinocheita]]'' a ''[[Malosma]]''. Všechny tyto tři rody pak společně tvoří sesterskou větev rodu ''Rhus''.{{Citace periodika [58] => | příjmení = Miller [59] => | jméno = Allison J. [60] => | příjmení2 = Young [61] => | jméno2 = David A. [62] => | příjmení3 = Wen [63] => | jméno3 = Jun [64] => | titul = Phylogeny and biogeography of Rhus (Anacardiaceae) based on ITS sequence data [65] => | periodikum = International Journal of Plant Sciences [66] => | rok = 2001 [67] => | měsíc = Nov. [68] => | číslo = 162(6) [69] => }} [70] => [71] => V české literatuře se někdy uvádí, že rod ''Cotinus'' má jen dva druhy: ''C. coggygria'' a ''C. obovata''.{{Citace monografie [72] => | příjmení = Slavík [73] => | jméno = Bohumil (editor) [74] => | titul = Květena České republiky 5 [75] => | vydavatel = Academia [76] => | místo = Praha [77] => | rok = 1997 [78] => | isbn = 80-200-0590-0 [79] => }} Jedná se o zastaralou informaci. V roce 1916 byl popsán z Číny endemický druh ''C. nanus'', v roce 1958 ''C. szechuanensis''. Mexický druh ''C. chiangii'' byl do rodu ''Cotinus'' přeřazen z rodu ''Rhus'' v roce 1999; ve stejném roce byl popsán další mexický druh ''C. carranzae''. O rok později byl popsán nový druh z Indie, ''C. kanaka''.{{Citace elektronické monografie [80] => | titul = The International Plant Names Index [81] => | url = http://www.ipni.org/ [82] => | jazyk = en [83] => }} [84] => [85] => == Obsahové látky a jedovatost == [86] => Mezi hlavní obsahové látky ruje vlasaté náležejí [[polyfenoly]], [[třísloviny]] a [[flavonoidy]]. V extraktech z květů a listů je v hojné míře přítomna [[kyselina gallová]] a její deriváty. V [[silice|silici]] bylo identifikováno 38 různých monoterpenů a seskviterpenů, mezi nimiž převažuje [[limonen]] a [[pinen]]. [87] => [88] => Ruj vlasatá má vzhledem k blízké příbuznosti s [[jedovatec|jedovatcem]] a [[škumpa|škumpou]] pověst jedovaté rostliny, v medicínské studii však nebyl toxický účinek prokázán a na Balkáně je používána jako léčivá rostlina. [89] => Při manipulaci s rostlinou byly zaznamenány řídké případy kontaktní dermatitidy.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Nelson [91] => | jméno = L.S. et al [92] => | titul = Handbook of Poisonous and Injurious Plants [93] => | url = https://archive.org/details/handbookofpoison0000nels [94] => | vydavatel = Springer [95] => | místo = New York [96] => | rok = 2007 [97] => | isbn = 978-0387-31268-2 [98] => | jazyk = en [99] => }} [100] => [101] => [102] => Kyselina gallová.svg|Kyselina gallová [103] => (S)-Limonen.svg|Limonen [104] => [105] => [106] => == Zástupci == [107] => * [[ruj americká]] (''Cotinus obovata'') [108] => * [[ruj vlasatá]] (''Cotinus coggygria''){{Citace monografie [109] => | příjmení = Koblížek [110] => | jméno = J. [111] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [112] => | vydání = 2 [113] => | vydavatel = Sursum [114] => | místo = Tišnov [115] => | rok = 2006 [116] => | isbn = 80-7323-117-4 [117] => }} [118] => [119] => == Význam == [120] => [[Ruj vlasatá]] je pěstována v různých kultivarech jako okrasný keř. Řidčeji se pěstuje [[ruj americká]], případně i kříženec obou druhů. Ruje jsou ceněné zejména pro zajímavá nadýchaná květenství a podzimní zbarvení. Vysazují se zpravidla jako solitéry. Mezi nejčastěji pěstované kultivary náleží zejména ''C. coggygria'' 'Royal Purple' s červenými listy. Pěstují se i zlatolisté kultivary (např. 'Golden Spirit').{{Citace elektronické monografie [121] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [122] => | url = http://www.florius.cz/ [123] => }} [124] => [125] => Ruj vlasatá je komerčně pěstována jako zdroj kvalitních [[třísloviny|tříslovin]] a vonných [[silice|silic]]. Kořeny jsou používány k barvení kůže a oblečení na žluto.{{Citace monografie [126] => | příjmení = Shiskin [127] => | jméno = B.K. (ed.) [128] => | titul = Flora of USSR. Vol. XIV [129] => | vydavatel = Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR [130] => | místo = Moskva - Leningrad [131] => | rok = 1949 [132] => | jazyk = en [133] => }}{{Citace periodika [134] => | příjmení = Matic [135] => | jméno = Sanja et al. [136] => | titul = Cotinus coggygria Scop.: An overview of its chemical constituents, pharmacological and toxicological potential [137] => | periodikum = Saudi Journal of Biological Sciences [138] => | rok = 2016 [139] => | měsíc = July [140] => | číslo = 23(4) [141] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1319562X15001138 [142] => }} Na [[Balkán]]ě je ruj vlasatá široce využívána v lidové medicíně.{{Citace periodika [143] => | příjmení = Pavlov [144] => | jméno = Danail et al. [145] => | titul = Subchronic toxicity study of aqueous infusion from Cotinus coggygria leaves in Wistar rats [146] => | periodikum = Comptes rendus de l'Academie bulgare des Sciences [147] => | rok = 2013 [148] => | číslo = 66(5) [149] => | url = http://doi.baspress.com/pdf-journal/Comptes%20Rendus_5_2013/5_2013_18.pdf [150] => | datum přístupu = 2016-05-31 [151] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160611075958/http://doi.baspress.com/pdf-journal/Comptes%20Rendus_5_2013/5_2013_18.pdf [152] => | datum archivace = 2016-06-11 [153] => | nedostupné = ano [154] => }} {{Wayback|url=http://doi.baspress.com/pdf-journal/Comptes%20Rendus_5_2013/5_2013_18.pdf |date=20160611075958 }} Četnými klinickými zkouškami bylo prokázáno široké spektrum účinků, zahrnující antivirotické, antibakteriální, antimykotické, protizánětlivé a protirakovinné působení silice či extraktů z této rostliny. [155] => [156] => [157] => Cotinus coggygria Velvet Cloak 1.jpg|''C. coggygria'' 'Velvet Cloak' [158] => 20130613 Budapest 138.jpg|Bohatě plodící ruj vlasatá [159] => Smoke tree in Autumn.jpg|Podzimní zbarvení ruje americké [160] => Cotinus 'Grace' 01.jpg|''Cotinus hybr.'' 'Grace', kříženec ''C. coggygria'' a ''C. obovatus'' [161] => [162] => [163] => == Pěstování a množení == [164] => Ruje nejlépe prospívají v teplé a výslunné poloze, kde se také nejvíce projeví jejich krásné podzimní zbarvení, mohou však růst i v polostínu. Na půdu nejsou náročné a spokojí se i s chudší. Nejlépe rostou v sušší půdě s obsahem vápníku. V tužších zimách mohou na nechráněném stanovišti namrznout, zpravidla však dobře regenerují.{{Citace monografie [165] => | příjmení = Hieke [166] => | jméno = Karel [167] => | titul = Praktická dendrologie 1 [168] => | vydavatel = SZN [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 1978 [171] => | id = 07-082-78 [172] => }} [173] => [174] => Ruje se ve větším množství množí výsevem [[semeno|semen]]. Plody se sbírají v srpnu nebo září, nechají se oschnout, zbaví se chmýří a ihned se [[stratifikace (botanika)|stratifikují]]. Někdy se semena před stratifikací máčejí na 20 až 40 minut v [[kyselina sírová|kyselině sírové]]. Na jaře se pak vysévají do studeného pařeniště nebo na chráněný záhon. Semenáčky dorostou prvním rokem výšky 15 až 50 cm. Pokud se plody sklidí před plnou zralostí, lze vysévat již na podzim. Výsevem lze množit i některé červenolisté kultivary. Okrasné kultivary se množí vegetativně kořenovými nebo zelenými řízky. Kořenové řízky se odebírají na podzim a založí se do truhlíků. Zelené řízky se odebírají v červnu v době, kdy výhon již ukončil růst a nejmladší listy ještě nejsou zcela vyvinuté. Po zaschnutí mléka se ošetří stimulátorem a píchají se do směsi rašeliny s pískem. Umístí se pod dvojité sklo nebo pod mlhovky. V menším množství lze také množit hřížením nebo odkopky.{{Citace monografie [175] => | příjmení = Walter [176] => | jméno = Karel [177] => | titul = Rozmnožování okrasných stromů a keřů [178] => | vydavatel = Brázda [179] => | místo = Praha [180] => | rok = 2001 [181] => | isbn = 80-209-0268-6 [182] => }}{{Citace monografie [183] => | příjmení = Bartels [184] => | jméno = Andreas [185] => | titul = Rozmnožování dřevin [186] => | vydavatel = SZN [187] => | místo = Praha [188] => | rok = 1988 [189] => }} [190] => [191] => == Odkazy == [192] => [193] => === Reference === [194] => [195] => [196] => === Literatura === [197] => * [[Bohumil Slavík|Slavík, Bohumil]] ed., [[1997]]: ''Květena České republiky 5''. [[Academia]], [[Praha]], s. 141-142. [198] => [199] => === Externí odkazy === [200] => * {{Commonscat}} [201] => * {{Wikidruhy|taxon=Cotinus}} [202] => [203] => {{Taxonbar|from=Q157366}} [204] => {{Autoritní data}} [205] => [206] => {{Portály|Rostliny|Stromy|Zahrada a zahradnictví}} [207] => [208] => [[Kategorie:Ledvinovníkovité]] [209] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [210] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [211] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [212] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [213] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [214] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [215] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [216] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [217] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [218] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [219] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [220] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [221] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [222] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [] => )
good wiki

Ruj

Ruj (Cotinus) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými, dlouze řapíkatými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ruj vlasatá','ruj americká','třísloviny','silice','evropa','Balkán','ledvinovníkovité','škumpa','Severní Amerika','asie','limonen','peckovice'

Asie

Balkán

Evropa

Ledvinovníkovité

Limonen

Limonen je organická sloučenina patřící mezi terpeny.

Peckovice

Silice

Škumpa

Třísloviny