Array ( [0] => 15148779 [id] => 15148779 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rusalje [uri] => Rusalje [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Semik crop.jpg|náhled|Semik na [[Lubok|ruském lidovém tisku]] z 19. století]] [1] => [2] => '''Rusalje''' či '''rusalné svátky''' jsou slovanský svátek spojený s [[Křesťanství|křesťanskou]] oslavou [[Letnice|letnic]], které jsou slaveny v květnu či červnu.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Máchal [4] => | jméno = Jan [5] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [6] => | titul = Bájesloví slovanské [7] => | vydavatel = Votobia [8] => | místo = Olomouc [9] => | rok = 1995 [10] => | strany = 206 [11] => | isbn = 80-85619-19-9 [12] => }}Letnice jsou pohyblivý svátek slavený padesát dní po [[Velikonoce|Velikonocích]], v [[Římskokatolická církev|katolických]] a [[Protestantismus|protestantských]] církvích tedy mezi 10. květnem a 13. červnem. [[Pravoslaví|Pravoslavní]] letnice slaví později, často pak na ně navazuje svátek [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]], tedy lidový [[Kupadelné svátky|Kupalo]] [13] => [14] => Slovanské lidové zvyky spojené s letnicemi se týkaly především Svatodušního pondělí,To následuje hned po Svatodušní neděli-letnicích v [[Rusko|Rusku]] byl slaven i týden před letnicemi nazývaný ''zelené svátky'' (Зелёные Святки) či ''semik'' (Семи́к), v [[Polsko|Polsku]] se nazýval obdobně - ''zielone świątki''. Jako rusalje pak byly nazývány v některých případech i oslavy [[Svatojánská noc|svatojánské noci]], [[Štědrý večer|Štědrého večera]] či předvečera [[Tři králové|Tří králů]]. Mezi obdobné události u neslovanských národů patří [[Dolní Sasko|dolnosaský]] "Svatodušní strom" (''Pfingstbaumpflanzen'') či [[Anglie|anglická]] volba [[královna máje|královny máje]] – ''lady of the may''. Podle písemných pramenů byl tento svátek znám ve východoslovanském a jihoslovanském prostředí již v 11. století.{{Citace monografie [15] => | příjmení = Váňa [16] => | jméno = Zdeněk [17] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [18] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [19] => | vydavatel = Panorama [20] => | místo = Praha [21] => | rok = 1990 [22] => | strany = 123 [23] => | isbn = 80-7038-187-6 [24] => }} [25] => [26] => Ústředním prvkem rusaljí byl průvod mladíků, kteří o Svatodušním pondělí, vedeni „králem“ a za doprovodu zpěvu a tance obcházeli vesnici a [[Koleda|koledovali]]. Účastníci se zdobili květy, král i korunou, a bývali oděni v bílém či v oděvu z kůry. V některých oblastech byli mladíci nahrazeni dívkami či dívky měly vlastní obchůzku. Častým prvkem byla také figurína, ve východoslovanském prostředí představující [[Rusalka|rusalku]], jinde nahrazující živého „krále“ která byla na konci obchůzky topena. Někde se mladíci ozbrojili dřevěnými meči a byly předváděny rituální souboje. Topením figuríny se rusalje podobají západoslovanskému [[Vítání jara|vynášení smrti]], které se provádí před Velikonocemi, podobný obřad se objevoval i ve východoslovanských kúpadlech, slavených 23. června. Často se také stavěla [[Máje|májka]]. [27] => [28] => Název svátku bývá odvozován od římské slavnosti [[rosalia (svátek)|rosalia]], slavené v květnu či první polovině června, která byla svátkem růží a zároveň zemřelých. Podle [[Jan Hanuš Máchal|Jana Máchala]] se tento vliv neodrazil pouze v pojmenování svátku, ale i v podobě části zvyků. [29] => [30] => == Česko == [31] => V Česku a na Slovensku si mladíci o Svatodušním pondělí volili mezi sebou krále, ozdobili ho korunou a květy, všichni se oblékli do oděvu z jedlové či smrkové kůry a ozbrojili se dřevěnými meči. Poté obcházeli vesnici za doprovodu zpěvu a proseb o dary pro krále, nakonec krále u rybníka symbolicky sťali, srazili mu korunu do vody. Podobným způsobem si dívky volily královnu a též s ní obcházely vesnici. Někdy figurovala ve slavnosti místo mladíka slaměná figura, nakonec házená do vody. Na [[Morava|Moravě]] těmto zvykům odpovídá [[jízda králů]]. [32] => [33] => == Slovensko == [34] => Na Slovensku se Letnice nazývají ''turíce'', v řeckokatolickém prostředí také ''rusadlie'', a jsou často spojeny se stavěním májky. Stavěla se zde figurína „rusadlného kráľa“, nejstarší doklady o ní pochází z 16. století a tento zvyk byl znám ještě v 18. století.http://na.nulk.cz/1972/2/Nr.html#02_69 [35] => [36] => == Jihoslované == [37] => U [[Srbové|Srbů]] a [[Chorvati|Chorvatů]] o rusaljích chodil průvod bíle oděných a květy zdobených královen a krále, všichni představováni dívkami, za doprovodu zpěvu, tance a proseb o dary. V [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]] se ještě na počátku 20. století slavily vánoční rusalje, při kterých mladíci vytvoří ozbrojenou družinu, včetně vůdců, hudebníků a sluhů a poté s meči tancují a zápasí. Jejich průvod trvá celý den a koleduje se při něm o dárky či příspěvky na kostel. Pokud se potkají dvě družiny musí slabší skloněná projít pod meči silnější, pokud tak neučiní nastává krvavý boj. Na místě zápasu se pohřbívali mrtví, tyto hřbitovy se nazývají ''rusalskija grobišta''. Poslední průvod končí v předvečer Tří králů očistnými obřady v kostele. Jan Máchal tyto obřady vykládá jako rituální zápasy k poctě mrtvých.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Máchal [39] => | jméno = Jan [40] => | odkaz na autora = Jan Hanuš Máchal [41] => | titul = Bájesloví slovanské [42] => | vydavatel = Votobia [43] => | místo = Olomouc [44] => | rok = 1995 [45] => | strany = 208 [46] => | isbn = 80-85619-19-9 [47] => }} [48] => [49] => == Rusko == [50] => V Rusku se ve čtvrtek před Letnicemi, zvaný semik, lidé shromažďovali v lesích, zpívali písně a vili věnce z květin. Mladíci poté porazili mladou břízu, kterou nazvou ''Rusalka'', dívky ji oblékly do ženských šatů a ověsily stuhami, poté s ní provedou obchůzku za zpěvu písní, následovanou hostinou a odnesením břízy do vesnice. V neděli pak Rusalku hodí do vody. O svatodušním pondělí se pak konaly oslavy v lese. [51] => [52] => == Poznámky == [53] => [54] => [55] => == Reference == [56] => [57] => [58] => == Externí odkazy == [59] => * {{Commonscat}} [60] => * [http://na.nulk.cz/1972/2/Nr.html#02 Andrej Sulitka: Turičné májové hry na severnom Spiši, Národopisné aktuality 2/1972 ] [61] => [62] => [[Kategorie:Slovanské svátky]] [] => )
good wiki

Rusalje

ruském lidovém tisku z 19. století Rusalje či rusalné svátky jsou slovanský svátek spojený s křesťanskou oslavou letnic, které jsou slaveny v květnu či červnu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Semik crop.jpg','Dolní Sasko','Severní Makedonie','Srbové','Morava','rosalia (svátek)','Máje','Vítání jara','Rusalka','Koleda','královna máje','Anglie'

Anglie

Koleda

Máje

Morava

Rusalka

Srbové