Array ( [0] => 14780056 [id] => 14780056 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rychmburk [uri] => Rychmburk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Rychmburk [2] => | typ = hrad [3] => | využití = [4] => | poloha = čp. 17 [5] => | obec = [[Předhradí (okres Chrudim)|Předhradí]] [6] => | země = Česko [7] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Předhradí | lat = 49.8359331 | lon = 16.0430481 | float = center | relief = 1 | caption =}} [8] => | investor = Tas z Mrdic [9] => | další majitelé = [10] => | současný majitel = [11] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]], [[Renesanční architektura|renesanční]] [12] => | architekt = [13] => | výstavba = 1. čtvrtina 14. století [14] => | přestavba = 1. polovina 16. století [15] => | zánik = [16] => }} [17] => '''Hrad Rychmburk''' ({{Vjazyce2|de|''Reichenburg''}}) se nachází u obce [[Předhradí (okres Chrudim)|Předhradí]] (dříve také názvem Rychmburk) v okrese [[Chrudim]] a [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], 5 km východně od [[Skuteč|Skutče]]. Leží na severovýchodním konci strmého ostrohu, tvořeného údolími říčky [[Krounka|Krounky]] a Lešanského potoka. Středověký hrad ze 13. století byl renesančně a barokně přestavěn a je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka České republiky]].{{MonumNet|název=Hrad Rychmburk|ID=139789|datum=2015-10-31}} [18] => [19] => Hrad, který je majetkem [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]], byl po druhé světové válce znárodněn a sloužil pak jako domov důchodců a sociální ústav. V květnu 2021 se po 70 letech otevřel veřejnosti. [20] => [21] => == Historie == [22] => [23] => === Třinácté a čtrnácté století === [24] => Hrad Rychmburk byl postaven nejspíše začátkem 13. století, majitelem byl tehdy uváděn Tas z Pardubic a Staré. Roku 1297 získal hrad [[Beneš Veliký z Vartenberka|Beneš z Vartenberka]], po jeho smrti převzal hrad jeho syn stejného jména. Další Beneš hrad přestavěl a rozšířil o opevněné přehradí. Po jeho skonu ho zdědili jeho bratři Čeněk a Jan z Vartenberka, kteří hrad darovali řádu [[Maltézský řád|johanitů]]. V roce 1361 hrad získal Vilém Flaška z Pardubic, vnuk Tasův. Jedním z Vilémových synů byl první pražský [[arcibiskup]] [[Arnošt z Pardubic]]. V roce 1369 převzal hrad syn [[Smil Flaška z Pardubic]], který byl též básníkem a spisovatelem. V roce 1392 prodal panství Otovi Berkovi a Bočkovi z [[Kunštát]]u a [[Poděbrady|Poděbrad]]. V postupní listině jsou vyjmenovány všechny osady panství a tři městečka: [[Hlinsko]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Skuteč]]. Pro mnohé obce je to první písemná zmínka vůbec. V roce 1396 koupil Smil Flaška panství zpět. Po jeho smrti v roce 1403 se majitelem hradu a panství stal jeho syn Arnošt, jemuž byli poručníky litomyšlský biskup [[Jan XII. Železný|Jan Železný]] a Odolen z Lipnice. [25] => [26] => === Patnácté století === [27] => V roce 1425 se hradu Rychmburk zmocnili [[husité]] (hrad nebyl dobyt, ale když byl v blízké obci Lažany u Skutče upálen [[Podlažický klášter|podlažický]] [[opat]], posádka se vzdala za volný odchod) a dali jej do správy Jiříkovi, synovi Jakuba Kroměšína, husitského hejtmana. V roce 1433 si Rychmburk přisvojil husitský vojevůdce [[Jan Pardus z Horky a Vratkova]]. V roce 1436 bylo panství za věrné služby císaři vráceno Arnoštovi Flaškovi z Pardubic, synovi předchozího majitele [[Smil Flaška z Pardubic|Smila Flašky]]. Protože o tři roky později zemřel Arnošt jako bezdětný, panství připadlo jako odúmrť králi. V roce 1454 převzal panství Jan Pardus, po něm v roce 1465 nezletilý syn Vilém Pardus, který měl poručníka Zdeňka [[Kostkové z Postupic|Kostku z Postupic]]. Po Vilémově smrti v roce 1490 spravovala panství Anežka [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|z Chlumu a Košumberka]]. [28] => [29] => === Šestnácté století === [30] => V roce 1500 získal panství Jindřich Šťastný [[Valdštejnové|z Valdštejna]], po něm panství v roce 1537 zdědil syn Vilém z Valdštejna, který provedl rozsáhlou opravu hradu. V roce 1550 získal hrad na rok do zástavy Kryštof Jandert z [[Vrchlabí]], po něm získává hrad do svého držení Marie Jansovská ze Soutic. Roku 1555 Rychmburk získal do zástavy Zdeněk Berka z Dubé a Lipé, který v roce 1558 koupil celé rychmburské panství. Po jeho smrti v roce 1572 zdědil panství Václav starší Berka z Dubé a Lipé (1554–1600), který v roce 1600 zemřel a panství připadlo jeho synovi [[Lev Burian Berka z Dubé|Lvu Burianovi Berkovi z Dubé a Lipé]] (1586 nebo 1590–1626), českému šlechtici ze starobylého rodu [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]], synovci pražského arcibiskupa [[Zbyněk Berka z Dubé a Lipé|Zbyňka Berky z Dubé]] (1551–1606). [31] => [32] => === Sedmnácté století – Berkové z Dubé === [33] => Lev Burián Berka z Dubé a Lipé rozšířil panství o [[Rosice (okres Chrudim)|Rosice]], [[Úhřetice]], [[Řestoky]], [[Dačice]] a [[Slatiňany]]. Roku 1623 byl povýšen do hraběcího stavu a z Rychmburku, [[Dačice (nový zámek)|Dačic]] a jiných svých panství vytvořil rozsáhlý rodový [[fideikomis]]. Po jeho smrti v roce 1625 panství zdědil jeho nezletilý syn [[Matyáš Ferdinand Berka z Dubé|Matyáš Ferdinand]], za něho panství spravovala jeho matka Eusebie Hypolita Františka Berková, známá svou nenávistí k protestantům a arogantním přístupem k poddaným. Od roku 1636 spravoval panství již sám Matyáš Ferdinand Berka, který zemřel bez dědiců v roce 1644. Od roku 1650 pak panství držel Bohuslav Ferdinand Berka. Jeho smrtí v roce 1659 vymřela linie rodu Berků po meči. Panství proto převzala jeho dcera Františka Božena Rosálie Berková, která správcem panství jmenovala Františka z Jamsdorfu. Od roku 1670 přešlo panství na tzv. [[Jablonné v Podještědí|Jablonskou]] větev Berků a hrad a panství jako rodový [[fideikomis]] převzal [[František Antonín Berka z Dubé|František Antonín hrabě Berka]] (1635 nebo 1649–1706), od roku 1701 dědičný nejvyšší maršálek království. Zemřel bezdětný v roce 1706 a tím rod Berků z Dubé a Lipé v Čechách definitivně vymřel. [34] => [35] => === Osmnácté století – Kinští === [36] => [[Soubor:Hrad Rychmburk.jpg|vlevo|náhled|Rychmburk z vyhlídky]] [37] => [38] => Po smrti Františka Antonína Berky zdědila v roce 1706 panství jeho sestřenice Františka Rosálie Berková (1679 nebo 1684–1714), provdaná za Viléma Leopolda Kinského ze Vchynic, který v roce 1709 zemřel. Po smrti Františky Rosálie Berkové v roce 1714 zdědil rychmburské panství její nevlastní bratr [[Václav Albrecht Bruntálský z Vrbna]] (1656–1732), [[Bruntálští z Vrbna]] byl starý šlechtický rod původem ze [[Slezsko|Slezska]]. [39] => [40] => V roce 1718 kupuje rychmburské panství [[Václav Norbert Oktavián Kinský|Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719)]],{{Citace monografie [41] => | příjmení = Richter [42] => | jméno = Karel [43] => | příjmení2 = [44] => | jméno2 = [45] => | titul = Sága rodu Kinských [46] => | vydání = [47] => | vydavatel = [48] => | místo = [49] => | rok vydání = 2012 [50] => | počet stran = 144 [51] => | strany = 34,35,36 [52] => | isbn = [53] => }} již v následujícím roce však umírá a rychmburské panství odkazuje svému synovi [[Štěpán Vilém Kinský|Štěpánu Vilému, knížeti Kinskému (1679–1749)]], z tzv. choceňské linie [[Kinští|rodu Kinských]], který byl známý svou velkorysostí a dobrým vztahem k poddaným. Po jeho úmrtí v roce 1749 panství převzal jeho syn František Josef Kinský (1726–1752), který již roku 1752 umřel. Panství zdědila jeho nezletilá dcera Marie Augusta Kinská (1751–1763), která byla zasnoubena se svým příbuzným – bratrancem z tzv. chlumecké větvě rodu Kinských, [[Filip Kinský|Filipem Kinským]]. Sňatek se ovšem nikdy neuskutečnil, v roce 1753 Marie Augusta ve dvanácti letech umírá. [54] => [55] => Rychmburské panství podle rodinných dohod přebírá Filip Kinský, provedl například rozsáhlou úpravu hradu Rychmburk, zakládal [[hospodářský dvůr|dvory]] a [[ovčín]]y, které daly základ novým osadám na panství. Zadal také stavbu [[Karlštejn (zámek)|loveckého zámku Karlštejn]] v pozdně barokním stylu ve [[Svratouch]]u, na mohutném vrchu (dnes [[Karlštejn (Žďárské vrchy)|Karlštejn]] ve Žďárských vrších, nad údolím s městem [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratkou]] a stejnojmennou řekou). V roce 1823 prodal panství bavorskému knížecímu [[Thurn-Taxisové|rodu Thurn-Taxis]]. [56] => [57] => === Novodobé dějiny === [58] => [[Soubor:Hrad Rychmburk2.jpg|náhled|upright|Rychmburk z vyhlídky]] [59] => [60] => Filip Kinský držel panství Rychmburk až do roku 1823, kdy je společně s panstvím [[Chroustovice]] prodal knížeti Karlu [[Thurn-Taxisové|Alexandru Thurn-Taxisovi]]. V roce 1826 Taxisové ještě přikoupili statek [[Košumberk (Luže)|Košumberk]], čímž se panství přiřadilo k největším v kraji. V roce 1827 panství zdědil jeho syn Maxmilián Karel z Thurn-Taxisu. V roce 1848 panství zahrnovalo 2 města, 2 městečka a 70 obcí.Michal Severa, Markéta Kamenická: publikace Východočeská panství na mapách, 2016. V roce 1871 pak panství získal Maria Karel z Thurn-Taxisu a posledním majitelem hradu a panství byl [[Albert z Thurn-Taxisu|Albert Maria princ z Thurn-Taxisu]]. [61] => [62] => Thurn-Taxisové sídlili v [[Řezno|Řezně]]. Vrchnostenská správa sídlila v Rychmburku a [[Chroustovice|Chroustovicích]]. Hlavním zdrojem velkostatků Rychmburk-Chroustovice-Košumberk byly příjmy z lesů. Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství v roce 1919 na panství Rychmburk vnucenou správu a správcem jmenovalo Františka Landmanna.''Čech: politický týdenník katolický''. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7. [63] => [64] => V rámci [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] pak v březnu 1924 zahájil přídělový komisař Státního pozemkového úřadu v [[Chrudim]]i přídělové řízení na velkostatku Rychmburk se dvory: [[Radhošť (okres Ústí nad Orlicí)|Radhošť]], [[Uhersko (okres Pardubice)|Uhersko]], [[Lozice]], Rychmburk, Daletice a [[Zámrsk|Malejov]], ležící svými pozemky v katastrech obcí: Radhošť, [[Trusnov]], [[Lozice]], [[Janovičky (Zámrsk)|Janovičky]], [[Týnišťko]], [[Uhersko (okres Pardubice)|Uhersko]], [[Opočno (Trusnov)|Opočno]], Rychmburk, [[Košumberk (Luže)|Košumberk]], [[Luže]], [[Luže|Zdislav]], [[Štěpánov (Bezděkov)|Štěpánov]], [[Hněvětice]], [[Doly (Luže)|Doly]], [[Krouna]], [[Česká Bělá|Bělá]], [[Blatno (Hlinsko)|Blatno]], [[Čachnov]], [[Chlumětín]], [[Miřetice (okres Chrudim)|Cikánka]], [[Hamry (okres Chrudim)|Hamry]], [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], [[Holetín|Dol. Holetín]], [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]], [[Kameničky]], [[Křižánky|Křížámky]], [[Lhoty (Vortová)|Lhoty]], [[Studnice (okres Chrudim)|Studnice]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]], [[Svratouch]], [[Zalíbené]], [[Mrákotín (okres Chrudim)|Mrákotín]], [[Pokřikov]], [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetín]], [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]], [[Hluboká (okres Chrudim)|Hluboká]], [[Pustá Rybná|Pustá]], [[Pustá Kamenice|Kamenice]], [[Otradov|Ostradov]] s celkovou přibližnou výměrou 1 458 ha. К přejímanému velkostatku náležely: pivovary Rychmburk a Košumberk, lihovary v Rychmburku a Uhersku.''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 29.02.1924, 19(51). s. 10. [65] => [66] => V roce 1945 byl velkostatek i hrad znárodněn a byl zde zřízen domov pro staré občany. Lesy velkostatku byly přiřazeny ke státním lesům. V letech 2007–2021 sloužil jako domov pro duševně nemocné dospělé. Dne 22. května 2021 se hrad po 70 letech otevřel veřejnosti.{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Latislav [68] => | jméno = Radek [69] => | titul = Nové lákadlo pro Čechy: na turistické mapě se objevil nový středověký hrad [70] => | periodikum = iDNES.cz [71] => | datum vydání = 2021-5-15 [72] => | url = https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/rychmburk-pamatka-turisti-chrudimsko-hrad-prestavba-ustav.A210514_143124_pardubice-zpravy_mvo [73] => }} Hrad spravuje [[Regionální muzeum v Chrudimi]]. [74] => [75] => == Popis == [76] => [[Soubor: Rychmburk, nádvoří.JPG|náhled|upright|Nádvoří hradu od vstupní brány]] [77] => [78] => Obdélná dvoupatrová stavba stojí na ostrohu nad strmým údolím a od obce Předhradí je oddělena umělým příkopem. Vstupní brána v jižním rohu budovy má renesanční ostění. V západním rohu obdélného nádvoří je okrouhlá věž ze 14. století se zbytky sgrafit. V patře severního křídla je renesanční pavlač a tři pravoúhlé portálky s ostěním. V severním rohu je menší čtyřboká věž. Z nádvoří se vstupuje do sklepní místnosti, sklenuté na střední pilíř. Ve druhém patře okrouhlé věže je kaple svatého Kříže ze druhé poloviny 17. století se zajímavou klenbou a dvěma deskovými obrazy. [79] => [80] => == Odkazy == [81] => [82] => === Reference === [83] => [84] => {{Citace monografie [85] => | příjmení = Profous [86] => | jméno = Antonín [87] => | odkaz na autora = Antonín Profous [88] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [89] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [90] => | místo = Praha [91] => | rok = 1951 [92] => | počet stran = 632 [93] => | svazek = III. M–Ř [94] => | strany = 622 [95] => }} [96] => {{Citace monografie [97] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [98] => | titul = Umělecké památky Čech [99] => | vydavatel = [[Academia]] [100] => | místo = Praha [101] => | rok = 1980 [102] => | svazek = III. P/Š [103] => | počet stran = 540 [104] => | typ kapitoly = heslo [105] => | kapitola = Předhradí [106] => | strany = 167 [107] => }} [108] => [109] => [110] => === Literatura === [111] => * {{Citace monografie [112] => | editoři = Emanuel Poche [113] => | titul = Umělecké památky Čech [114] => | vydavatel = Academia [115] => | místo = Praha [116] => | rok = 1980 [117] => | svazek = III. P/Š [118] => | počet stran = 540 [119] => | typ kapitoly = heslo [120] => | kapitola = Předhradí [121] => | strany = 166–167 [122] => }} [123] => * {{Citace monografie [124] => | příjmení = Sedláček [125] => | jméno = August [126] => | odkaz na autora = August Sedláček [127] => | spoluautoři = Liebscher Karel [128] => | titul = Hrady, zámky a tvrze království Českého [129] => | vydavatel = Tiskem a nákladem knihtiskárny František Šimáček [130] => | místo = Praha [131] => | rok = 1882 [132] => | svazek = I [133] => | počet stran = 366 [134] => | typ kapitoly = kapitola [135] => | kapitola = Rychemburk hrad [136] => | strany = 75–92 [137] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:d67657b0-2ff0-11de-a44a-000d606f5dc6?page=uuid:c77c52e0-7b60-11e7-8b50-001018b5eb5c [138] => }} [139] => [140] => === Externí odkazy === [141] => * {{Commonscat}} [142] => * {{Otto|heslo=Rychmburk}} [143] => * {{Oficiální web}} [144] => * Modlitba Františka Kovácse, reformovaného kazatele a budoucího prvního českého superintendenta, na Rychmburku v září 1782. In: ADÁMEK, Karel Václav: ''Listiny k dějinám lidového hnutí náboženského na českém východě v 18. a 19. věku.'' Díl 2. Praha: J. Česká akademie věd a umění, 1922. S. 15. Dostupné online: {{Kramerius|nkp|0f650d60-0ee4-11e3-9439-005056825209}} [145] => {{Autoritní data}} [146] => [147] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [148] => [149] => [[Kategorie:Hrady v okrese Chrudim]] [150] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Chrudim]] [151] => [[Kategorie:Předhradí (okres Chrudim)]] [152] => [[Kategorie:Rychmburské panství]] [153] => [[Kategorie:Hrady v Železných horách]] [154] => [[Kategorie:Hrady bergfritového typu]] [155] => [[Kategorie:Hrady založené ve 14. století]] [] => )
good wiki

Rychmburk

Hrad Rychmburk se nachází u obce Předhradí (dříve také názvem Rychmburk) v okrese Chrudim a Pardubickém kraji, 5 km východně od Skutče. Leží na severovýchodním konci strmého ostrohu, tvořeného údolími říčky Krounky a Lešanského potoka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svratka (okres Žďár nad Sázavou)','Chrudim','fideikomis','Uhersko (okres Pardubice)','Předhradí (okres Chrudim)','Pardubický kraj','Smil Flaška z Pardubic','Chroustovice','Svratouch','Skuteč','Košumberk (Luže)','Thurn-Taxisové'

Chroustovice

Chrudim

Skuteč

Svratouch

Thurn-Taxisové