Array ( [0] => 14963183 [id] => 14963183 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Révaiové [uri] => Révaiové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Kastielmosovce.jpg|náhled|Rokokově klasicistický [[Kaštel v Mošovcích|kaštel]] Révaiů v Mošovcích]] [1] => '''Révaiové''' též Révayové ({{Vjazyce|sk}} ''Révaiovci,'' [[maďarština|maďarsky]] ''Révay'') byli šlechtickou rodinou, která až do začátku [[20. století]] vlastnila majetky ve slovenském regionu [[Turiec (region)|Turec]]. Do jejich panství patřil například [[Kaštel v Mošovcích|mošovský rokokově klasicistický kaštel]], tzv. Starý kaštel asanován v polovině [[20. století]], dále panské sídlo, mošovský park, Blatnický hrad, pozemky a zámek v [[Sklabiňa|Sklabini]], a stejně tak i kaštel s parkem v [[Turčianska Štiavnička|Turčianské Štiavničce]]. [2] => [3] => == Historie rodiny == [4] => Rod Révaiů je znám od [[13. století]]. Pochází ze [[Srem]]u. V letech [[1556]] a [[1635]] byli povýšeni na barony a [[17. červen|17. června]] [[1723]] na hraběcí rodinu. Erb pánů de Reva, který můžeme vidět na čelní straně kláštera v Mošovcích, tvoří ho ze zlaté koruny vyrůstající vlk, který drží před sebou tři růže. Mošovce se do definitivního vlastnictví Révaiů dostali v roce [[1534]], šest let poté, co jim je daroval [[Ferdinand I. Habsburský]]. Posledním mošovským členem rodiny byl hrabě František Révai. Potomci rodiny žijí dnes v [[Trnava|Trnavě]], [[Bratislava|Bratislavě]], [[Žilina|Žilině]], [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a v [[Maďarsko|Maďarsku]]. [5] => Po druhé světové válce byli majetky Révaiů v okrese Turec vyvlastněny. V roce [[1993]] podala neteř Ladislava Révaie, posledního hraběte, žádost o restituci. Žádost skončila u soudu pro rozdílný výklad rozsahu restitučního nároku ze strany rodiny Révaiů a státu. V roce [[2001]] zamítl restituční nárok Révaiů ústavní soud, ale o 5 let později rozhodl [[Evropský soud pro lidská práva]] ve [[Štrasburk]]u o dalším konání ve věci, čímž otevřel dveře pro smír obou stran. Jeho výsledkem byla peněžní kompenzace státu pro manžela a děti neteře Ladislava Révaie (která v roce [[1995]] zemřela) ve výši 150 miliónů Sk.{{cite web |url=http://www.sme.sk/c/4088574/stat-odskodni-slachticov.html |title=Štát odškodní šľachticov |accessdate=2008-09-23 |date=2008-09-23 |author=Monika Tódová|language=sk [6] => }}. [7] => [8] => == Galerie == [9] => [10] => Soubor:František Révay.jpg|Hrabě František Révai, poslední člen rodiny Révaiů žijící v Mošovcích. [11] => Soubor:Baronov hrob.jpg|Hrob hraběte Františka Révaie v Mošovských lesích. [12] => Soubor:Révay - CoA.jpg|Erb rodiny Révaiů [13] => Soubor:Révay-Gate.jpg|Iniciály Františka Révaie na bráně kaštela v Mošovcích [14] => [15] => [16] => == Reference == [17] => {{Překlad|sk|Révaiovci|3431650}} [18] => [19] => [20] => == Literatura == [21] => KOVAČKA, Miloš - AUGUSTÍNOVÁ, Eva - MAČUHA, Maroš (red.): ''Rod Révai v slovenských dejinách. Zborník prác z interdisciplinárnej konferencie 16.-17. september 2008, Martin''. Martin 2010 (Studia historico-bibliographica Turociensia, 3) [22] => [23] => == Externí odkazy == [24] => * {{Commonscat}} [25] => [26] => {{Pahýl}} [27] => [28] => {{Autoritní data}} [29] => {{Portály|Slovensko}} [30] => [31] => [[Kategorie:Slovenští šlechtici]] [] => )
good wiki

Révaiové

kaštel Révaiů v Mošovcích Révaiové též Révayové ( Révaiovci, maďarsky Révay) byli šlechtickou rodinou, která až do začátku 20. století vlastnila majetky ve slovenském regionu Turec.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'20. století','13. století','1995','Evropský soud pro lidská práva','1993','Štýrský Hradec','Bratislava','maďarština','Turiec (region)','Kaštel v Mošovcích','Sklabiňa','Turčianska Štiavnička'