Array ( [0] => 15481534 [id] => 15481534 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bratislava [uri] => Bratislava [3] => Bratislava Panorama R01.jpg [img] => Bratislava Panorama R01.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hlavním městě [[Slovensko|Slovenska]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Bratislava [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = Bratislava Montage.jpg [5] => | popisek = '''''Slovenská metropole Bratislava''''':
- Nahoře: Panorama Bratislavy z hradu
- Vlevo 1: [[Bratislavský hrad]] a nábřeží [[Dunaj]]e
- Vlevo 2: [[Hviezdoslavovo náměstí (Bratislava)|Hviezdoslavovo náměstí]] na starém městě
- Vpravo: [[Michalská brána]]
- Levý dolní roh: [[Primaciální palác]]
- Pravý dolní roh: Vstup do komplexu Eurovea [6] => | vlajka = Flag of Bratislava.svg [7] => | znak = Coat of Arms of Bratislava.svg [8] => | nadmořská výška = 126–514 [9] => | časové pásmo = +1 [10] => | stát = Slovensko [11] => | pojem vyššího celku = [[Kraje na Slovensku|Kraj]] [12] => | název vyššího celku = [[Bratislavský kraj|Bratislavský]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy na Slovensku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Bratislava I|Bratislava I]], [[Okres Bratislava II|II]], [[Okres Bratislava III|III]], [[Okres Bratislava IV|IV]], [[Okres Bratislava V|V]] [15] => | pojem celku 3 = [16] => | název celku 3 = [17] => | pojem celku 4 = [18] => | název celku 4 = [19] => | pojem celku 5 = [20] => | název celku 5 = [21] => | administrativní dělení = [22] => | status = město [23] => | představitel = [24] => | titul představitele = Primátor [25] => | starosta = [[Matúš Vallo]] (za [[Progresivní Slovensko|PS]] a [[Modrá koalícia|SPOLU]]) [26] => | vznik = [27] => | zakladatel = [28] => | obecní úřad = Magistrát hlavného mesta SR Bratislavy
Primaciálne nám. 1
814 99 Bratislava [29] => | telefonní předvolba = [30] => | psč = 81X XX – 85X XX [31] => | označení vozidel = BA, BL, BT [32] => | kontinent = Evropa [33] => }} [34] => '''Bratislava''' ''({{Vjazyce2|de|Pressburg}}, {{Vjazyce2|hu|Pozsony}}, do roku 1919 {{Vjazyce2|sk|Prešporok}} / {{Cizojazyčně|sk|Prešporek}}, do roku 1919 {{Vjazyce|cs}} Prešpurk)'' je [[hlavní město|hlavní]] a největší město [[Slovensko|Slovenska]], centrum [[Bratislavský kraj|Bratislavského kraje]] a historická metropole někdejších [[župa|žup]] [[Prešpurská župa|Prešpurské]] a [[Bratislavská župa (Československo)|Bratislavské]].[http://www.travelguide.sk/cze/turisticke-zajimavosti/bratislava_139_1.html Bratislava | Travelguide.sk - cze] Rozkládá se na obou březích [[Dunaj]]e, v jihozápadní části země, při hranici s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Maďarsko|Maďarskem]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [35] => [36] => [[Symbol]]em Bratislavy (vyobrazeným i na jejím [[Logo|logu]]) je [[Bratislavský hrad]] se čtyřmi věžemi v rozích a [[nádvoří]]m uprostřed nebo také [[architektura|architektonicky]] zajímavý [[Most Slovenského národného povstania|Most SNP]] (postavený v druhé polovině [[20. století]]), klenoucí se nedaleko historického jádra [[metropole]] jako jeden ze šesti mostů přes Dunaj, který Bratislavou protéká. [37] => [38] => == Název == [39] => {{Podrobně|Seznam historických názvů Bratislavy}} [40] => Nejstarší známý název města je ''Braslavespurch'' ([[907]]) v [[Salcburské anály|Salcburských análech]] (''Annales Juvavenses maximi''). ''Pravděpodobně'' dostalo město svůj název podle svého vládce či správce. Mohl to být slovanský princ [[Braslav Sávský]] († 897), který vládl městu v 9. století, nebo muž jménem Predslav, který je uveden v seznamu jmen velkomoravských magnátů, žádná z těchto dvou variant však nebyla dostatečně zdokumentována.{{Citace elektronického periodika [41] => | titul = Pressburg/Bratislava [42] => | periodikum = ome-lexikon.uni-oldenburg.de [43] => | url = https://ome-lexikon.uni-oldenburg.de/orte/pressburg-bratislava [44] => | datum přístupu = 2021-02-01 [45] => }} [46] => [47] => Další zachovaná pojmenování jsou ''Brezalauspurch'', ''Poson'' ([[1002]]), ''Brezesburg'' ([[1042]]), ''Bosenburg'' ([[1045]]), ''Brecesburg'' ([[1048]]), ''Bresburc, Brezisburg, Preslawaspurch'' ([[1052]]); [[latina|latinsky]] ''Posonium'', [[řečtina|řecky]] ''Istropolis'', [[maďarština|maďarsky]] ''Pozsony'', [[němčina|německy]] ''Pressburg (dříve Preßburg)''; z toho vznikla pojmenování ''Prešpurk'' či ''Prešporok''. [48] => [[Soubor:Logo of Bratislava.svg|náhled|vlevo|Oficiální logo Bratislavy]] [49] => V letech 1830 až 1840 používali přívrženci Ľudovíta Štúra následující formy: Břetislav a později Břetislava, po kodifikaci nové slovenštiny v roce 1843 Braťislava (nad Dunajom); případně Tatranská Vratislava (z Braslaveburg = Vratislavův hrad). Formu Břetislav(a) v roce 1837 zavedl [[Pavel Josef Šafařík]] ve svém díle ''Slovanské starožitnosti''. V historickém názvu ''Brecisburg'' (1042) viděl slovanskou formu Bracislaw/Brecislawa a mylně předpokládal, že město založil český kníže [[Břetislav I.]]  [50] => [51] => Po vzniku [[Československo|Československa]] vznikly spory o novém jménu města. Slovenští Američané přišli s názvem „Wilsonovo mesto“ po tehdejším prezidentovi USA [[Woodrow Wilson]]ovi. Německá a maďarská většina obyvatel města podporovaly zachování dosavadních jmen ''Pressburg'' a ''Pozsony''. Vyskytovalo se i označení ''Brecislava''.[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f6216090-d21b-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f?page=uuid:07475d40-d233-11e4-b880-005056825209 historické fotografie] Český svět, 31.1.1919 Až 6. června 1919 získalo město oficiální název ''Bratislava''. [52] => [53] => == Přírodní poměry == [54] => Celé město se rozkládá v severozápadní části [[Podunajská nížina|Podunajské nížiny]], v předhůří Malých Karpat, nedaleko od soutoku [[Morava (řeka)|Moravy]] s [[Dunaj]]em. Právě [[Malé Karpaty]] představují část jen málo dotčené přírody, do metropole zasahující jako [[klín]]. Dnes jsou upravené jako velký [[lesopark]]. Kolem Dunaje se nachází také velké množství slepých ramen s [[lužní les|lužními lesy]] a nivami, některé z nich byly rekultivovány a přebudovány jako [[park]]y. 46,8 km² z rozlohy města (110 m² na osobu) tvoří právě příroda.[http://www.visit.bratislava.sk/en/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700014&id=1039&p1=1816 Informace na turistické stránce hlavního města] [55] => [56] => Rovinatý charakter krajiny umožnil rozšíření Bratislavy ze [[středověk]]ého města na moderní metropoli, rozkládající se na obou stranách veletoku Dunaje, se současnou rozlohou 367 km². Omezení růstu jsou a byla tedy spíše politického charakteru ([[státní hranice]]) – západním směrem se rozkládá od roku [[1918]] [[Rakousko]] a jižním pak [[Maďarsko]]. Bratislava je tak jediné hlavní město na světě, které hraničí se dvěma [[stát]]y zároveň. [57] => [58] => === Podnebí === [59] => Poloha Bratislavy v severozápadní části Podunajské nížiny z ní činí jedno z měst s nejteplejším podnebím na celém Slovensku. Okolí města je zemědělsky intenzivně využíváno a patří k nejúrodnějším částem země. Průměrná roční teplota je zde okolo 9,9 °C, v [[červenec|červenci]] dosahuje 21 °C, v [[leden|lednu]] pak −1 °C.{{Citace elektronického periodika |titul=Informace na stránkách města |url=http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=5000061&p1=52000 |datum přístupu=2007-06-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927201212/http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=5000061&p1=52000 |datum archivace=2007-09-27 |nedostupné=ano }} Sluneční svit zde činí průměrně 2447 hodin ročně, úhrn srážek pak 401 mm za rok.{{Citace elektronického periodika |titul=Informace na stránkách města |url=http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=75392&p1=56831 |datum přístupu=2007-06-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070930163816/http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=75392&p1=56831 |datum archivace=2007-09-30 |nedostupné=ano }} [60] => [61] => == Dějiny == [62] => === Počátky vzniku města === [63] => Okolí Bratislavy bylo osídleno již v dobách [[neolit]]u, souvislé osídlení je však datováno až z období let [[400 př. n. l.]] až [[50 př. n. l.]], tehdy tu žili [[Keltové]] a měli zde dokonce [[Bratislavské oppidum|oppidum]] (opevněné [[sídliště]]) s vlastní [[mincovna|mincovnou]].{{Citace elektronického periodika |titul=Bratislava - hlavní město Slovenska {{!}} Slovensko {{!}} Zájezdy CK SLAN tour |url=http://svetnadosah.com/zeme/slovensko/bratislava---hlavni-mesto-slovenska |datum přístupu=2012-02-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140111134933/http://svetnadosah.com/zeme/slovensko/bratislava---hlavni-mesto-slovenska }} Ty nahradili později [[Germáni]]; středem řeky poté procházela hranice [[Starověký Řím|Římské říše]]. [64] => [65] => Po zániku [[Starověký Řím|Říma]] následovalo [[stěhování národů]] a do dnešní Bratislavy přišli [[Slované]] a také [[Avaři]]. V [[7. století]] se město stalo součástí [[Sámova říše|Sámovy říše]] a později [[Nitranské knížectví|Nitranského knížectví]]. V [[9. století]] bylo připojeno k [[Velkomoravská říše|říši Velkomoravské]]. [66] => [67] => === Uherské období === [68] => [[Soubor:Bratislava in 16th century.jpg|náhled|vlevo|Bratislava v 16. století]] [69] => Po tomto období se město stalo na tisíc let součástí [[Uhersko|uherského]] státu.[http://www.tyrkys.cz/clanek/mazacova.html Něco z historie Bratislavy, Bratislavský hrad, Dóm sv. Martina, Stará radnice, Františkánský kostel a klášter, Michalská brána] Za vlády prvního [[Uhersko|uherského]] [[král]]e [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]] došlo k rozvoji, hlavně náboženskému; budovaly se nové [[kostel]]y a vznikl i kamenný [[Bratislavský hrad|hrad]], tehdy jeden z nejlépe opevněných v celém [[Uhersko|Uhersku]]. Stále ještě přetrvával význam města z časů Velké Moravy. Bratislava se jako ''Poson'' či později ''Pozsony'' následně vyvíjela jako provinční [[Uhersko|uherské]] [[město]]. [70] => [71] => V letech [[1241]] a [[1242]] na Bratislavu během svých nájezdů zaútočili [[Mongolové]], avšak město ani [[Bratislavský hrad|hrad]] nedobyli. Zpustošení okolí města však vedlo k přísunu [[Němci|německých]] kolonistů a tím pádem i k rozšiřování [[němčina|němčiny]]. [72] => Koncem [[13. století]] ([[1291]]) udělil král [[Ondřej III.]] Bratislavě městská práva,Geografický místopisný slovník světa, str. 108, {{ISBN|80-200-0445-9}} v roce 1436 udělil král [[Zikmund Lucemburský]] městu vlastní [[Znak (heraldika)|znak]]. V roce [[1465]] založil [[Matyáš Korvín]] [[Academia Istropolitana|Academii Istropolitanu]], první univerzitu na území Uherska. Bratislava takto byla podpořena vzhledem k tomu, že ji a její obyvatelstvo předtím zdecimovaly vojenské boje a [[povodeň|povodně]]. Velký nárůst jejího významu pro celé Uherské království však přišel spolu s vpádem [[Osmané|Osmanů]] do [[Uhersko|Uherska]]. [[Budín (Budapešť)|Budín]] totiž padl a [[Osmanská říše]] jej zabrala na více než sto let. Důležité instituce tak musely být přesunuty právě do Bratislavy a ta se mezi lety [[1536]]–[[1784]] stala [[hlavní město|hlavním městem]]. Korunováno zde bylo několik králů a sídlil tu také [[Arcidiecéze ostřihomská|ostřihomský]] [[arcibiskup]]. [73] => [74] => [[Soubor:Bratislava in the Baroque era, 1735.jpg|náhled|Bratislava v roce 1735]] [75] => Při [[mor]]ové epidemii roku [[1711]] tu zahynulo 3 860 lidí. Na jejich počest byl vybudován [[Sloup Nejsvětější Trojice (Bratislava)|sloup Nejsvětější Trojice]]. Následovalo období všestranného rozvoje a rozkvětu. Díky pozici metropole Uherska se v Bratislavě budují nové budovy, daří se obchodu i řemeslům. Během osvícenské vlády [[Marie Terezie]] tak došlo roku [[1775]] ke zbourání městských hradeb, vznikly první parky. [76] => [77] => O dalších osm let později pak [[Josef II.]] přikázal přestěhovat [[hlavní město]] Uherska zpátky do [[Budín (Budapešť)|Budína]] a [[korunovační klenoty]] z [[Bratislavský hrad|hradu]] do [[Vídeň|Vídně]]. Význam celé Bratislavy tak velmi poklesl. [78] => [79] => I [[napoleonské války]] zanechaly ve městě svoji stopu. Nejprve přes Bratislavu táhla vojska [[Rusko|ruská]] (1800), o pět let později pak i síly francouzského císařství, a to až do podepsání [[Prešpurský mír|Prešpurského míru]] [[26. prosinec|26. prosince]] [[1805]]. Roku [[1809]] ale město [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] vojska opět obléhala i bombardovala; následně však bylo podepsáno příměří. O tři roky později pak vyhořel i hrad nad městem; tehdy se zde nacházela vojenská kasárna a díky neopatrnosti vojáků při zacházení s ohněm vypukl rozsáhlý požár. Hrad byl nakonec přebudován až teprve v 60. letech [[20. století]]. [80] => [81] => === Od poloviny 19. století do roku 1918 === [82] => [[Soubor:Bratislava, Primaciálny palác, Slovensko.jpg|náhled|Primaciální palác]] [83] => [84] => V polovině [[19. století]] však i sem dorazil rozvoj [[technika|techniky]]. Od roku [[1840]] bylo město se [[Svätý Jur|Svätým Jurem]] spojené [[Koněspřežná dráha Bratislava – Trnava – Sereď|koněspřežnou dráhou]]. [85] => [86] => Rozvíjely se také buditelské aktivity mezi [[Slováci|Slováky]] a město se stalo centrem [[Slovenské národní obrození|slovenského národního obrození]]. V revolučním roce [[1848]] sehrála Bratislava poměrně významnou úlohu; byly tu přijaty tzv. [[březnové zákony]], které zrušily [[poddanství]] v [[Uhersko|Uhersku]]. Dne [[11. duben|11. dubna]] je podepsal a vyhlásil císař [[Ferdinand I. Dobrotivý]] v [[Primaciální palác|Primaciálním paláci]]. Při samotné revoluci se Bratislava postavila na stranu povstaleckých Uhrů a proti [[Vídeň|Vídni]]; následně však na podzim byla obsazena vojsky [[Alfred Windischgrätz|Windischgrätze]] a na jaře následujícího roku i [[Ruské impérium|ruským]] vojskem. [87] => [88] => V květnu roku 1849 se konal soud s účastníky revoluce. Stovky obžalovaných byly odsouzeny k vězení, avšak 13 vedoucích povstalců bylo [[Poprava|popraveno]]. [89] => [90] => Postupně se měnilo i postavení Bratislavy. Od konce 40. let do roku [[1859]] byla sídlem tzv. [[Bratislavský distrikt|bratislavského distriktu]] (nejdříve vojenského a potom civilního). Od roku [[1871]] ztratilo město soudní pravomoci. V 70. letech se naopak stala Bratislava tzv. municipálním městem, což byl nový statut, který vznikl z měst královských. V čele města tak nyní stál [[župa]]n. [91] => [92] => [[Soubor:Pressburg.png|náhled|vlevo|Bratislava kolem roku 1900]] [93] => [94] => Technický pokrok postupoval mílovými kroky. V letech [[1848]]–[[1850]] se objevila [[železnice]] do [[Vídeň|Vídně]] a [[Budapešť|Budapešti]]. Následovala [[plynofikace]] osvětlení v roce [[1856]], krátce nato, co byla uvedena do provozu druhá [[plynárna]]. Od roku [[1873]] přibylo ve městě další kvalitní železniční spojení, a to do [[Trnava|Trnavy]] a zbytku Slovenska – původní koňská železnice byla přebudována na parní. 80. léta pak přinesla [[Elektrifikace|elektrifikaci]] veřejného osvětlení, zavedení [[vodovod]]u a otevření Městského divadla (dnes jedna z budov [[Slovenské národní divadlo|SND]]). V roce [[1891]] pak vznikl první most přes Dunaj ([[Starý most (Bratislava)|Starý most]], tehdy most Františka Josefa).[http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=11663 Informace ohledně Starého mostu a dalších zajímavostí v Petržalce i zbytku Bratislavy na stránce bratislavských novin (slovensky)] [95] => [96] => V této době (přesněji od [[27. srpen|27. srpna]] [[1895]])[http://imhd.sk/ba/index.php?w=f8f6f8f1ef2129322f34332928 První část seriálu o dějinách bratislavské MHD na stránkách IMHD (slovensky)] vzniká také i elektrifikovaná [[Tramvajová doprava v Bratislavě|tramvajová síť]] o [[Rozchod koleje|rozchodu]] 1000 mm. Jedná se o jeden z prvních takových provozů na území bývalého [[Československo|Československa]]. O čtrnáct let později (od [[19. červenec|19. července]] [[1909]])[http://imhd.sk/ba/index.php?w=f9f0f9f1ef2129322f34332928 Druhá část seriálu o dějinách bratislavské MHD na stránkách imhd.sk, pojednává o trolejbusech (slovensky)] pak následoval [[Trolejbusová doprava v Bratislavě|trolejbusový provoz]]; opět se jednalo o jedno z prvních měst v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], kde byl zaveden tento druh dopravy. V roce 1900 tu žilo 65 000 obyvatel. [97] => [98] => === Společný stát Čechů a Slováků === [99] => [[Soubor:BratislavaDonau.JPG|náhled|Hrad a [[Slovenská národní rada]] (Parlament Slovenské republiky)]] [100] => Dne [[12. září]] [[1918]] vzniká [[Slovenská národní rada]] s centrem právě v Bratislavě a působností ve městě a jeho okolí. [[30. říjen|30. října]], [[Martinská deklarace|Martinskou deklarací]], se připojily [[Horní Uhry]] k [[Čechy|Čechám]], [[Morava|Moravě]] a [[České Slezsko|Slezsku]] a zrodilo se [[Československo]]. Kvůli většinově německému a maďarskému obyvatelstvu (Slováci tvořili jen 20% populace) zde bylo silné volání po svobodném městu pod záštitou [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Ta ale podpořila územní nároky československé vlády.[https://tv.idnes.cz/technika/bratislava-masaryk-prespurk.V190103_114440_idnestv_vov Potřebujeme Dunaj, tvrdil TGM a obsadil Bratislavu] 1. ledna 1919 bylo město bez většího odporu obyvatelstva vojensky obsazeno a začleněno do Československa. [101] => [102] => Za první republiky vznikalo mnoho nových budov, přestěhovaly se sem některé úřady. Kolem roku [[1927]] tu žilo již 128 000 lidí, Bratislava byla označována jako jedno z [[velkoměsto|velkoměst]]. Pro své strategické umístění, moderní infrastrukturu a přístup k [[Dunaj]]i se ve stejný rok stala také i městem zemským, [[hlavní město|hlavním městem]] [[Krajina Slovenská|Krajiny Slovenské]] a [[Západoslovenský kraj|Západoslovenského kraje]]. [103] => V té době se do tváře města zapsali také čeští stavebníci, stavitelé, firmy ale i avantgardní architekti: [[Ernst Wiesner]], Jan Vaněk, [[Vladimír Karfík]] ale především proslulý [[Bohuslav Fuchs]] se svým legendárním obytným domem na Hviezdoslavově náměstí (1935).Adolf Stiller Jan Sapák: Bohuslav Fuchs, Vídeň 2011. s. 122. Od 14. března 1939 bylo hlavním městem tzv. Slovenského štátu. Město bylo osvobozeno 4. dubna 1945 v rámci bratislavsko-brněnské operace. [104] => [105] => Rozvoj města ale pokračoval; v roce [[1946]], pouhý rok po válce, došlo k jeho rozšíření o tehdy samosprávné obce [[Devín]], [[Dúbravka (Bratislava)|Dúbravka]], [[Lamač (Bratislava)|Lamač]], [[Petržalka]], [[Prievoz]], [[Rača (Bratislava)|Rača]] a [[Vajnory]]. [106] => [107] => V roce [[1968]] byla Bratislava ustanovena hlavním městem Slovenska v rámci [[socialismus|socialistické]] [[federace]]. V druhé polovině [[20. století]] došlo ve městě k rychlé výstavbě sídlišť, kterými jsou například [[Petržalka]], [[Ružinov]], [[Karlova Ves (Bratislava)|Karlova Ves]] a jiné, postavily se moderní budovy ([[Slovenský rozhlas]]) apod. Roku [[1971]] se severní a východní hranice města opět posunuly a připojily se obce [[Čunovo]], [[Devínska Nová Ves]], [[Jarovce]], [[Podunajské Biskupice]], [[Rusovce]], [[Vrakuňa]] a [[Záhorská Bystrica]]. Bratislava se stala druhým největším městem [[Československá socialistická republika|ČSSR]] a po rozpadu Československa pak od roku [[1993]] hlavním městem nezávislého Slovenska. [108] => [109] => == Památky == [110] => [[Soubor:Grassalkovich palota.jpg|náhled|vpravo|Barokní Grasalkovičův palác]] [111] => Většina památek se nachází v historickém jádru města. [[Stará radnice (Bratislava)|Stará radnice]] je komplex budov vybudovaných ve 14. a 15. století a dnes je sídlem [[Múzeum mesta Bratislavy|městského muzea]]. [[Michalská brána]] je jediná brána z původních středověkých městských [[opevnění]] a je jednou z nejstarších budov ve městě. Univerzitní knihovna, vybudovaná v roce [[1756]], byla používaná uherským sněmem (parlamentem) v letech [[1802]]–[[1848]]. [112] => [113] => Městské centrum je charakterizováno mnohými paláci v [[Baroko|barokním]] stylu. [[Grasalkovičův palác]], vybudovaný okolo roku 1760, je dnes sídlem slovenského prezidenta a slovenská vláda má své sídlo v bývalém [[Letní arcibiskupský palác|arcibiskupském paláci]]. V [[Primaciální palác|Primaciálném paláci]], dnešním sídlem [[primátor]]a, byl v roce [[1805]] podepsán [[prešpurský mír]]. [114] => [115] => K známým sakrálním stavbám patří [[Katedrála svatého Martina (Bratislava)|Katedrála svatého Martina]], vybudovaná v 13.–16. století, která byla v letech [[1563]]–[[1830]] korunovačním kostelem uherských králů. [[Kostel Zvěstování Páně (Bratislava)|Františkánský kostel]] z 13. století je nejstarší zachovalý kostel v Bratislavě a byl místem rytířských ceremonií. [[Kostel svaté Alžběty Uherské (Bratislava)|Kostel svaté Alžběty Uherské]], taktéž známý jako ''Modrý kostelík'', je vybudován v [[secese|secesním]] stylu. [116] => [117] => Kuriozitou je podzemní (předtím nadzemní) židovský hřbitov při vjezdu do tramvajového tunelu na nábřeží, kde je i pochován rabín [[Chatam Sofer]]. Jeden ze dvou vojenských hřbitovů je [[Slavín (památník)|Slavín]], který byl vybudován v roce 1960 na památku vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]], kteří padli při osvobozování Bratislavy v roce 1945. [118] => [119] => === Bratislavský hrad === [120] => {{Viz též|Bratislavský hrad}} [121] => [[Soubor:Bratislava Castle.jpg|náhled|Bratislavský hrad v noci]] [122] => Jeden ze symbolů města je [[Bratislavský hrad]], tyčící se na plošině 85 metrů nad Dunajem.{{Citace elektronického periodika |titul=Bratislavský hrad - Hrady - Seznam zajímavostí - Visit Slovakia .com |url=http://www.visitslovakia.com/bratislavsky-hrad-1 |datum přístupu=2012-02-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120122141322/http://www.visitslovakia.com/bratislavsky-hrad-1 |datum archivace=2012-01-22 }} Hradní vrch byl obýván od [[eneolit]]u a byl [[Keltové|keltské]] oppidum, část starověké [[Starověký Řím|římské]] hranice, zpevněné sídlo [[Slované|Slovanů]] a hospodářské, politické a vojenské středisko [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]].[http://www.cz-milka.net/pamatky/11-zahranici/slovensko-bratislavsky-hrad/ CZ-MILKA - 11 - Zahraničí, Bratislavský hrad] Kamenný hrad byl vybudován v 10. století, když oblast byla součástí Uher, přestavěn v 15. století na [[Gotická architektura|gotický]], v 16. století na [[Renesance|renesanční]] a v 17. století na [[Baroko|barokní styl]]. Přes vládu [[Marie Terezie]] byl hrad sídlem v uherské části [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. V roce 1811 hrad vyhořel do základů a zůstal v ruinách až do 50. let 20. století, když byl rekonstruován v letech 1953–1968 většinou v barokním stylu podle plánů D. Martinčeka a A. Piffla. V roce 1961 byla tato stavba vyhlášena Československou národní kulturní památkou. V současné době patří k památkám pouze Slovenské republiky.{{Citace elektronického periodika |titul=Bratislavský hrad - tip pro Bratislava, Bratislava. |url=http://www.holidaycheck.cz/Turistick%C3%BD-c%C3%ADl-Cestovn%C3%AD-informace+Bratislavsk%C3%BD+hrad-zid_5024.html |datum přístupu=2012-02-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120320214546/http://www.holidaycheck.cz/Turistick%C3%BD-c%C3%ADl-Cestovn%C3%AD-informace+Bratislavsk%C3%BD+hrad-zid_5024.html |datum archivace=2012-03-20 |nedostupné=ano }} [123] => [124] => === Devínský hrad === [125] => [[Soubor:Soutok Moravy a Dunaje z Devínského hradu.jpg|náhled|Soutok Moravy a Dunaje pod Devínským hradem]] [126] => Ruiny [[Devín (hrad)|hradu Devín]] se nacházejí v stejnojmenné městské části [[Devín]], na skále nad soutokem [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] s Dunajem, při hranicích Slovenska a Rakouska. První písemná zmínka o Devínu je z roku 864, kde je hradiště poprvé připomínáno jako ''Dowina''. Druhá polovina 9. století je především spojována s jménem knížete Rastislava, který tu dal vybudovat mohutnou pevnost, ale na historii Devína se podepsali též knížata Mojmír a Svatopluk. Díky strategické poloze byl klíčovým hradem na hranicích Velké Moravy a později raného uherského státu. V roce 1809 byl hrad zničen Napoleonovou armádou a od té doby je symbolem slovenské a slovanské historie. [127] => [128] => == Okresy a městské části == [129] => Bratislava se dělí na 5 okresů (jedná se o okresy, řazené mezi celostátní), a ty dále na 17 městských částí. [130] => [131] => {| class="wikitable" border="1" bordercolor="#EEEEEE" cellpadding="2" style="margin: 0 auto; border-collapse: collapse; text-align: center;" [132] => | rowspan="7" | [[Soubor:Bratislava boroughs color map.svg|200px|Části Bratislavy]] [133] => | '''[[Okres Bratislava I|Bratislava I]]''' [134] => | '''[[Okres Bratislava II|Bratislava II]]''' [135] => | '''[[Okres Bratislava III|Bratislava III]]''' [136] => | '''[[Okres Bratislava IV|Bratislava IV]]''' [137] => | '''[[Okres Bratislava V|Bratislava V]]''' [138] => |- [139] => | [[Staré Mesto (Bratislava)|Staré Mesto]] [140] => | [[Ružinov]] [141] => | [[Nové Mesto (Bratislava)|Nové Mesto]] [142] => | [[Karlova Ves (Bratislava)|Karlova Ves]] [143] => | [[Petržalka]] [144] => |- [145] => |   [146] => | [[Vrakuňa]] [147] => | [[Rača (Bratislava)|Rača]] [148] => | [[Dúbravka (Bratislava)|Dúbravka]] [149] => | [[Jarovce]] [150] => |- [151] => |   [152] => | [[Podunajské Biskupice]] [153] => | [[Vajnory]] [154] => | [[Lamač (Bratislava)|Lamač]] [155] => | [[Rusovce]] [156] => |- [157] => |   [158] => |   [159] => |   [160] => | [[Devín]] [161] => | [[Čunovo]] [162] => |- [163] => |   [164] => |   [165] => |   [166] => | [[Devínska Nová Ves]] [167] => |   [168] => |- [169] => |   [170] => |   [171] => |   [172] => | [[Záhorská Bystrica]] [173] => |   [174] => |} [175] => [176] => == Ekonomika == [177] => {{Viz též|Ekonomika Bratislavy|Seznam nejvyšších budov v Bratislavě}} [178] => [179] => Bratislava spolu s [[Bratislavský kraj|Bratislavským krajem]] se řadí mezi nejbohatší oblasti celého [[Slovensko|Slovenska]]; průměrný [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele zde dosahuje 176 % průměru [[Evropská unie|EU]];{{Citace elektronického periodika |titul=Praha patří v EU k nejbohatším regionům, Bratislava je před ní |url=http://www.novinky.cz/ekonomika/296724-praha-patri-v-eu-k-nejbohatsim-regionum-bratislava-je-pred-ni.html |datum přístupu=2013-03-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130329035657/http://www.novinky.cz/ekonomika/296724-praha-patri-v-eu-k-nejbohatsim-regionum-bratislava-je-pred-ni.html |datum archivace=2013-03-29 [180] => | periodikum = Novinky.cz [181] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [182] => | vydavatel = Borgis [183] => }} je to nejbohatší region zemí EU, které byly přijaty v roce [[2004]], druhý je [[Praha]]. Je zde nejnižší [[nezaměstnanost]] v republice a mnoho lidí ze zbytku země sem cestuje za prací. [184] => [185] => Sídlí tu velké množství významných firem, od telekomunikačních operátorů až po [[průmysl]]ové podniky. Na jih od města se nachází [[Ropná rafinerie|rafinerie]] [[Slovnaft]]u, která má pro celé Slovensko velký význam, nedaleko od řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] severozápadním směrem od centra se zase rozkládají závody ''[[Volkswagen]] Slovakia''. Na okrajích metropole se nacházejí tzv. business centra, kde se koncentrují například softwarové společnosti. [186] => [187] => V Bratislavě sídli [[Mezinárodní visegrádský fond]] (International Visegrad Fund). [188] => [189] => Ve středu města se provozovny firem koncentrují v nových administrativních a obchodních komplexech (například ''[[Aupark (Bratislava)|Aupark]]'' či ''[[Polus City Center]]''). Přibývají zde rovněž i [[kancelář]]ské plochy a staví se výškové budovy (například [[Tower 115]], dnes druhá nejvyšší budova ve městě, plánují se ale i další),[http://www.hnonline.sk/1-10023680-18431250-k0C000_detail-b6 Informace na stránkách slovenských Hospodárských novín ohledně výstavby nových kancelářských budov ve městě] soustředěn je zde také i bankovní sektor.{{Citace elektronického periodika |titul=Informace na obchodnické podstránce webu hlavního města |url=http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=74926&p1=57131 |datum přístupu=2007-06-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927200654/http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=74926&p1=57131 |datum archivace=2007-09-27 |nedostupné=ano }} Jedním z míst, kde právě vznikají kancelářské prostory, je nábřeží Dunaje nedaleko centra a projekt [[Eurovea]], dále pak trochu vzdálenější [[Mlynské nivy]] poblíž [[Ružinov]]a.{{Citace elektronického periodika |titul=Článek "Hľadá sa kancelárské centrum Bratislavy na stránkách reality.etrend.sk |url=http://reality.etrend.sk/70981/komercne-nehnutelnosti/hlada-sa-kancelarske-centrum-bratislavy |datum přístupu=2007-06-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070402203748/http://reality.etrend.sk/70981/komercne-nehnutelnosti/hlada-sa-kancelarske-centrum-bratislavy }} Výstavba nových kancelářských budov koresponduje s nárůstem poptávky v oblasti služeb a s [[Ekonomika Slovenska|hospodářským růstem Slovenska]] v prvním desetiletí [[21. století]]. [190] => [191] => V Bratislavě se nachází 11 [[Mrakodrap|mrakodrapů]] s výškou nad 100 metrů a další se plánují. [192] => [193] => [194] => Soubor:View of Bratislava from Nový most, 20210727 1015 0279.jpg|Pohled na bratislavské výškové budovy [195] => Soubor:Bratislava NBS euro 1.jpg [196] => Soubor:Rozadol.jpg [197] => Soubor:Geothermal anywhere headquarter.jpg [198] => Soubor:Polusii.jpg [199] => [200] => [201] => == Turistika == [202] => [[Soubor:Bratislava-vlacik.JPG|náhled|Vláček Prešporáček vozí turisty v centru Bratislavy po pěší zóně a k [[Bratislavský hrad|Bratislavskému hradu]]]] [203] => [204] => Již od konce 90. let [[20. století]] a hlavně pak po vstupu Slovenska do [[Evropská unie|EU]] v roce [[2004]] se stává Bratislava jedním z turisty navštěvovaných měst. Nemůže se svojí velikostí i významem měřit sice s okolními, jako je například [[Vídeň]] či [[Budapešť]], zato však má své jedinečné pamětihodnosti, které náležitě zdůrazňuje svou prezentací v zahraničí. Jen v roce 2006 navštívilo Bratislavu 686 000 turistů, což metropoli činí jedním z nejnavštěvovanějších míst v zemi.{{Citace elektronického periodika |titul=Informace o turistickém ruchu na stránkách města |url=http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=79947 |datum přístupu=30-06-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927200608/http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=79947 |datum archivace=27-09-2007 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Informace na stránkách bratislavského zpravodaje |url=http://mesto.sk/prispevky_velke/bratislava/pocetturistovvhla1129716660.phtml |datum přístupu=2007-06-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081026004117/http://mesto.sk/prispevky_velke/bratislava/pocetturistovvhla1129716660.phtml }} [205] => [206] => Návštěvníci Bratislavy jsou kromě domácích Slováků (zhruba třetina všech turistů, tj. 232 000) též [[Britové]], [[Němci]], [[Japonci]], [[Američané]], [[Rakušané]], [[Poláci]], [[Španělé]], [[Italové]], [[Maďaři]], [[Izraelci]] a [[Češi]] (z kterých právě Češi, Němci a Britové tvoří největší počet). Mnohdy pokračují z Bratislavy ještě do dalších měst a turistických destinací. Mnoho z nich přijíždí také na silvestrovské oslavy na konci každého roku, cestovní kanceláře v různých zemích pořádají do Bratislavy zájezdy právě v době přelomu roku. [207] => [208] => Díky turistice se daří nejen centru města, které je na něm do velké míry závislé, ale také pohostinství a bratislavským hotelům. Ty však ale na stále rostoucí nápor nejsou připraveny, a tak jejich kapacity nepostačují. Budují se proto hotely nové. [209] => [210] => Bratislava na podporu turismu používá speciální turistické logo se sloganem „Little Big City“ (''Malé velké město''), v barvách města (bílá a červená). Je využíváno na propagačních materiálech, či na nátěru některých vozidel [[Městská hromadná doprava|MHD]]. [211] => [212] => == Kultura == [213] => === Galerie === [214] => [[Soubor:Bratislava-slovenská národná galéria.jpg|vlevo|náhled|Budova Slovenské národní galerie]] [215] => [216] => Na [[nábřeží]] v centru města v budově bývalých Vodních kasáren sídlí [[Slovenská národní galerie]], vrcholná slovenská instituce v oblasti uměleckých sbírek, existující již od roku [[1948]]. Kontroverzní dostavba budovy byla provedena v 60. letech podle návrhu V. Dedečka. Od roku 2002 byla plánována rekonstrukce a dostavba celého areálu, která proběhla v letech 2016–2022.{{Citace elektronického periodika |titul=Historie SNG |url=http://www.sng.sk/sk/uvod/o-sng/historia |datum přístupu=2015-06-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150515042710/http://www.sng.sk/sk/uvod/o-sng/historia |datum archivace=2015-05-15 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika [217] => | titul = Časová os [218] => | periodikum = sng.sk [219] => | url = https://old.sng.sk/sk/o-galerii/rekonstrukcia/casova-os [220] => | jazyk = sk [221] => | datum přístupu = 2023-06-22 [222] => }} [223] => [224] => [[Soubor:Danubiana02.jpg|náhled|Danubiana (před dostavbou)]] [225] => [226] => Významné sbírky vlastní [[Galérie mesta Bratislavy]], která sídlí v [[Mirbachův palác|Mirbachově paláci]] (středoevropské umění baroka a grafický kabinet) a v [[Pálffyho palác (Bratislava, Panská)|Pálffyho paláci]] (gotické umění, středoevropské umění 19. a 20. století, moderní slovenské umění). [227] => [228] => Nejvýznamnějšími bratislavskými galeriemi moderního umění jsou [[Galerie Nedbalka]], zaměřená na slovenské umění od konce 19. století do současnosti a připomínající svou vnitřní dispozicí [[Guggenheimovo muzeum]] v New Yorku,[http://www.nedbalka.sk/o-galerii/o-nas Galerie Nedbalka] a největší slovenská galerie světového moderního umění [[Danubiana Meulensteen Art Museum]], postavená v letech 2000–2014 na dunajském poloostrově v blízkosti vodního díla Čunovo.{{Citace elektronického periodika |titul=Danubiana |url=http://www.danubiana.sk/sk/danubiana-meulensteen-art-museum |datum přístupu=2015-06-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150525040319/http://www.danubiana.sk/sk/danubiana-meulensteen-art-museum |datum archivace=2015-05-25 |nedostupné=ano }} [229] => [230] => === Divadla === [231] => [[Soubor:Polus.jpg|náhled|Obchodní centrum Polus City Center, jehož součástí je i jedno z velkých bratislavských multikin]] [232] => [[Soubor:Shigou Bou-No-Te dance group standing in Bratislava Culture summer in Bratislava, Bratislava I District.jpg|náhled|Kulturní léto v Bratislavě, soubor Shigou Bou-No-Te z [[Japonsko|Japonska]]]] [233] => [234] => Jako [[hlavní město]] je Bratislava domovem [[Slovenské národní divadlo|Slovenského národního divadla]], hlavní [[Operní scéna|operní]] a [[Činohra|činoherní scény]] v zemi. Divadlo sídlí v současné době ve třech budovách. Historický operní dům se nachází na [[Hviezdoslavovo náměstí (Bratislava)|Hviezdoslavově náměstí]] v centru města. Dne 14. dubna 2007 byla [[Opera|operní]] a [[balet]]ní představení přesunuty do nové moderní budovy na břehu [[Dunaj]]e. [235] => [236] => Kromě Slovenského národního divadla působí v Bratislavě i další divadelní scény, jako například ''[[Divadlo Astorka Korzo '90]]'' či ''[[Divadlo Aréna]]''. [237] => [238] => === Muzea === [239] => Nedaleko [[Most Slovenského národního povstání|Mostu SNP]] na [[Vajanského nábřeží]] se nachází [[Slovenské národní muzeum]]. Na historii Bratislavy se specializuje [[Mestské muzeum v Bratislave]] (založené [[1868]]). Další muzea jsou zasvěcena různým oborům. Například u [[Bratislava hlavná stanica|hlavního nádraží]] se nachází [[Muzeum dopravy (Bratislava)|Muzeum dopravy]], v historickém jádru metropole lze nalézt i Muzeum uměleckých řemesel a muzea hodin, zbraní či farmaceutické muzeum. Některá muzea mají expozice o osobnostech, jako jsou například [[Ján Jesenský]], [[Arthur Fleischmann]], [[Johann Nepomuk Hummel]] a [[Milan Dobeš]]. Pro zdejší [[Židé na Slovensku|židovskou]] komunitu má význam [[Muzeum židovské kultury v Bratislavě|Muzeum židovské kultury]], umístěné v Židovské ulici. [240] => [241] => === Hudba === [242] => Hlavními událostmi v hudbě bývají v Bratislavě, stejně jako i v jiných městech [[festival]]y. Jedná se například o [[Bratislavské hudební slavnosti]], festival vážné hudby či [[Bratislavské jazzové dny]] anebo mezinárodní [[jazz]]ový festival. V hlavním městě v budově Reduty sídlí také i [[Slovenská filharmonie]]. Z Bratislavy pocházejí hudební skladatelé jako [[Ivan Parík]], [[Ilja Zeljenka]], Vladimir Godár, [[Peter Machajdík]], [[Martin Burlas]] a Peter Zagar. [243] => [244] => === Kina === [245] => Mnoho obyvatel Bratislavy též navštěvuje kina; po roce [[1989]] se začaly rozvíjet tzv. [[Multikino|multiplexy]], tj. velkokina s mnoha sály, které jsou většinou součástí obchodních a kulturních center. Mezi takové lze zařadit například multikino v [[Polus City Center|Polus City Centru]] ve Vajnorské ulici, dále například [[Palace Cinemas]] v centru [[Aupark (Bratislava)|Aupark]] a též v centru [[Eurovea]]. Ke starším kinům patří například ''Hviezda, Tatra, FK Mladosť, Kino Café'' a další. [246] => [247] => == Církevní stavby == [248] => [[Soubor:Bratislava - St. Martins Cathedral.jpg|náhled|upright=0.8|Katedrála svatého Martina]] [249] => Mnoho obyvatel Bratislavy jsou [[Římskokatolická církev|římskokatoličtí]] [[křesťanství|křesťané]]. Proto také byly budovány ve městě mnohé kostely, hlavně pak v [[19. století]]. To samozřejmě ostře kontrastuje se stoletím [[20. století|dvacátým]], které bylo – hlavně ve své druhé polovině – ve znamení potlačování víry. Až teprve na konci 20. století vznikly náboženské stavby nové, paradoxně v okrajových částech města, tj. na sídlištích. V roce 2003 navštívil Bratislavu papež [[Jan Pavel II.]], na setkání přišlo až 200 000 lidí.[http://www.radio.cz/cz/clanek/45245/limit Článek o papežově návštěvě Bratislavy] [250] => [251] => Mezi nejstarší z kostelů a též i bratislavských památek patří [[Kostel Zvěstování Páně (Bratislava)|Františkánský kostel]], [[Gotika|gotická]] stavba z [[13. století]]. Zato mnohem významnější je [[Katedrála svatého Martina (Bratislava)|Katedrála svatého Martina]], kde bývali korunováni [[Seznam uherských králů|uherští králové]]. V roce 2000, 11. listopadu, bylo vysvěceno 7 zvonů ze zvonařské dílny [[Marie Tomášková-Dytrychová|Marie Tomáškové-Dytrychové]] z [[Brodek u Přerova|Brodku u Přerova]] s reliéfy akademického sochaře [[Daniel Ignác Trubač|Daniela Ignáce Trubače]] z [[Polešovice|Polešovic]]. Zvony jsou darem od sousedních států Slovenska a symbolicky připomněly výročí ukončení [[První světová válka|1. světové války]]. [252] => [253] => Při své návštěvě Slovenska v září 2021 tam sloužil slavnostní mši [[František (papež)|papež František]]. [254] => [255] => Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] žila v Bratislavě i menšina [[Židé|Židů]]. Těm byla vybudována synagoga v 20. letech 20. století; jednalo se o stavbu s [[orient]]álními prvky, což bylo u synagog v té době typické. Synagoga byla zdemolována v souvislosti s výstavbou Nového mostu. V současné době je na Slovensku 6000 obyvatel [[Židé na Slovensku|židovského vyznání]]. Z toho v Bratislavě jich žije asi pět set.{{Citace elektronického periodika [256] => | příjmení = ČT24 [257] => | titul = Bratislava znovu objevuje židovské dědictví [258] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [259] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/bratislava-znovu-objevuje-zidovske-dedictvi-114642 [260] => | jazyk = cs [261] => | datum přístupu = 2024-02-28 [262] => }} [263] => [264] => == Mezinárodní organizace == [265] => Bratislava je sídlem středoevropské centrály [[Mezinárodní finanční korporace]] (IFC) – organizace Světové banky. Rovněž zde sídlí [[Rozvojový program OSN pro Evropu a Společenství nezávislých států]] (UNDP Europe). Od roku [[2009]] v domě OSN na Grösslingově ulici sídlí také [[Populační fond OSN pro Evropu a západní Asii]]. [266] => [267] => == Vzdělání a věda == [268] => V Bratislavě se nachází několik veřejných vysokých škol a univerzit. K nejvýznamnějším z nich patří zejména [[Univerzita Komenského v Bratislavě|Univerzita Komenského]] (UK), dále [[Slovenská technická univerzita v Bratislavě|Slovenská technická univerzita]] (STU), či [[Ekonomická univerzita v Bratislave]] (EU). [269] => [270] => Vědecké zázemí v Bratislavě zajišťují především tamní univerzity. Mimoto některé bratislavské průmyslové podniky mají vlastní výzkumná střediska. [271] => [272] => Bratislava jako jedna z mála [[Evropa|evropských]] [[metropole|metropolí]] nemá vlastní observatoř či [[planetárium]], a to i přesto, že na severu města jsou dobré podmínky na pozorování noční oblohy; nejbližší stavby tohoto typu se nacházejí desítky kilometrů daleko – [[observatoř]] v [[Modra|Modře]], což je zhruba 30 km a [[planetárium]] v [[Hlohovec|Hlohovci]] zhruba 70 km od hlavního města. Jediným zařízením, které tak může současným bratislavským astronomům sloužit, je astronomický úsek PKO, kde se konají různé přednášky o astronomii a sledování noční oblohy. [273] => [274] => == Doprava == [275] => [[Soubor:Bratislava Main Railway Station.JPG|náhled|Hlavní nádraží]] [276] => {{Podrobně|Doprava v Bratislavě}} [277] => [278] => Bratislava je významnou dopravní křižovatkou; vedou sem čtyři [[dálnice]] ([[Dálnice D1 (Slovensko)|D1]] (směr [[Žilina]]), [[Dálnice D2 (Slovensko)|D2]] (směr [[Brno]])), mnohé železniční spoje, na mezinárodním [[Letiště Bratislava|letišti M. R. Štefánika]] přistávají letadla z mnohých zemí i ze Slovenska. Na řece [[Dunaj]] existuje čilá říční plavba, a to jak osobní, tak i nákladní. [279] => [280] => V provozu je [[tramvaj]]ová síť (rozchod 1000 [[Metr|mm]]), nadzemní železniční dráha S (11 stanic mimo centra), [[trolejbus]]ová i [[autobus]]ová doprava. Dlouhou dobu se uvažovalo o dostavbě rozestavěného podzemního [[Nosný systém městské hromadné dopravy v Bratislavě|metra]], nyní se ale připravuje stavba tzv. nosného systému MHD – [[rychlodrážní tramvaj]]e. [281] => [282] => Na severovýchodním okraji města se nachází [[Letiště Bratislava|Letiště M. R. Štefánika]]. V roce 2007 odbavilo přibližně 2,02 milionu cestujících.{{Citace elektronického periodika |titul=Informace na stránkách bratislavského letiště |url=http://www.letiskobratislava.sk/flashContent/default3.html |datum přístupu=2007-09-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070930211814/http://www.letiskobratislava.sk/flashContent/default3.html |datum archivace=2007-09-30 |nedostupné=ano }} [283] => [284] => == Sport == [285] => [[Soubor:OndrejNepela4.JPG|náhled|vlevo|[[Zimní stadion Ondreje Nepely]]]] [286] => {{Viz též|Sport v Bratislavě}} [287] => V Bratislavě se již tradičně hrají různé sporty. Konají se zde významné sportovní akce, například v roce [[2005]] finále [[Davis Cup]]u; v roce [[2011]] se zde konalo mistrovství světa v ledním hokeji (spolu s Košicemi). Z toho důvodu byl rekonstruován [[zimní stadion Ondreje Nepely]]. [288] => [289] => K nejrozšířenějším sportům patří ale [[fotbal]], který zde reprezentují hned čtyři týmy z vrcholné slovenské fotbalové [[1. slovenská fotbalová liga|Corgoň ligy]]. Nejznámějším týmem je [[ŠK Slovan Bratislava]], založený roku [[1919]], v roce [[1969]] vyhrál [[Pohár vítězů pohárů|PVP]]. Jeho stadion se nachází na Tehelném poli, kde se v 80. letech a i na za začátku 90. let [[20. století]] konaly federální duely mezi [[Praha|Prahou]] a Bratislavou. Mezi další extraligové kluby se pak řadí [[FK Inter Bratislava]] založený roku [[1945]] a [[FC Artmedia Bratislava]], která je klubem zcela nejstarším, již z roku [[1898]]. Jejich domácí stadion je v [[Petržalka|Petržalce]]. [290] => [291] => Hraje se ale také i [[basketbal]], [[házená]] a [[volejbal]]; jak mužský (Inter), tak i ženský (Slovan) basketbalový tým se účastní nejvyšší slovenské soutěže. Hlavní arénou, která poskytuje zázemí těmto týmům, je [[Inter Arena Pasienky]]. [292] => Vhodné podmínky má i [[kanoistika]], nalézá se zde množství klubů zaměřených na vodní sporty. [293] => [294] => == Osobnosti == [295] => V Bratislavě se narodilo nebo žilo mnoho známých osobností. [296] => {{Podrobně|Seznam osobností Bratislavy}} [297] => [298] => == Fotogalerie == [299] => {{Panorama|obrázek=Bratislava Panorama 01.jpg|šířka=1200|popisek=Panorama z Bratislavského hradu - pohled na Staré mesto (vlevo) a Petržalku (vpravo)}} [300] => [301] => Soubor:Bratislava, Hrad, Slovensko.jpg|[[Bratislavský hrad]] [302] => Soubor:Slavín monument, Slovakia.JPG|[[Slavín (památník)|Slavín]] - hřbitov ruských vojáků z druhé světové války [303] => Soubor:Šafárikovo nám..JPG|Šafárikovo nám. [304] => Soubor:Kamenné nám..JPG|[[Kamenné náměstí|Kamenné nám.]] [305] => Soubor:Most SNP Dunaj.JPG|Dunaj s [[Most Slovenského národného povstania|Mostem SNP]] [306] => Soubor:Pražská ul..JPG|Pražská ul. (v pozadí věž Kamzík) [307] => Soubor:Ulice Starého mesta.JPG|Ulicemi [[Staré Mesto (Bratislava)|Starého města]] [308] => Soubor:Námestie slobody.JPG|Nám. slobody (vlevo [[Slovenská technická univerzita v Bratislavě|Slovenská technická univerzita]]) [309] => Soubor:Laurinská ul..JPG|Laurinská ul. [310] => Soubor:Bratislava-14.jpg|Most Apollo přes [[Dunaj]] [311] => Soubor:Električkový tunel.JPG|[[Tramvajová doprava v Bratislavě|Tramvajový]] tunel spojující nábřeží s centrem (foto od nábřeží) [312] => File:Bratislava hlavná stanica.JPG|Hlavní nádraží [313] => File:Bratislava Hlavné Námestie.JPG|Hlavní Náměstí [314] => File:Bratyslawa Teatr Narodowy.jpg|Slovenské Národní Divadlo [315] => File:Bratislava Michálská Brána.JPG|Michalská Brána [316] => File:Bratislava - Ministerstvo životného prostredia.JPG|Ministerstvo životního prostředí [317] => File:Bratislava Rázusovo nábrežie.JPG|Rázusovo nábřeží [318] => File:Bratislav Dubaj.JPG|Řeka Dunaj z mostu SNP [319] => [320] => [321] => == Partnerská města == [322] => {{Sloupce|2|2= [323] => * {{flagicon|Egypt}} [[Alexandrie]], [[Egypt]] [324] => * {{flagicon|Německo}} [[Brémy]], [[Německo]] [325] => * {{flagicon|Česko}} [[Brno]], [[Česko]] [326] => * {{flagicon|Bulharsko}} [[Burgas]], [[Bulharsko]] [327] => * {{flagicon|USA}} [[Cleveland]], [[Spojené státy americké|USA]] [328] => * {{flagicon|Irsko}} [[Dublin]], [[Irsko]] [329] => * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Haag]], [[Nizozemsko]] [330] => * {{flagicon|Vietnam}} [[Ho Či Minovo Město]], [[Vietnam]] [331] => * {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]] [332] => * {{flagicon|Turecko}} [[Izmir]], [[Turecko]] [333] => * {{flagicon|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]] [334] => * {{flagicon|Izrael}} [[Jeruzalém]], [[Izrael]] [335] => * {{flagicon|Německo}} [[Karlsruhe]], [[Německo]] [336] => * {{flagicon|Polsko}} [[Krakov]], [[Polsko]] [337] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]] [338] => * {{flagicon|Kypr}} [[Larnaka]], [[Kypr]] [339] => * {{flagicon|Spojené království}} [[Leicester]], [[Spojené království]] [340] => * {{flagicon|Slovenia}} [[Lublaň]], [[Slovinsko]] [341] => * {{flagicon|Russia}} [[Moskva]], [[Rusko]] [342] => * {{flagicon|Belgie}} [[Namur]], [[Belgie]] [343] => * {{flagicon|Česko}} [[Ostrava]], [[Česko]] [344] => * {{flagicon|Itálie}} [[Perugia]], [[Itálie]] [345] => * {{flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česko]] [346] => * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Rotterdam]], [[Nizozemsko]] [347] => * {{flagicon|Německo}} [[Řezno]], [[Německo]] [348] => * {{flagicon|Rusko}} [[Saratov]], [[Rusko]] [349] => * {{flagicon|Řecko}} [[Soluň]], [[Řecko]] [350] => * {{flagicon|Švédsko}} [[Stockholm]], [[Švédsko]] [351] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]] [352] => * {{flagicon|Francie}} [[Štrasburk]], [[Francie]] [353] => * {{flagicon|Rakousko}} [[Štýrský Hradec]], [[Rakousko]] [354] => * {{flagicon|Finsko}} [[Turku]], [[Finsko]] [355] => * {{flagicon|Německo}} [[Ulm]], [[Německo]] [356] => * {{flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] [357] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] [358] => }} [359] => [360] => == Odkazy == [361] => === Reference === [362] => [363] => [364] => === Literatura === [365] => * ENGEMANN, Iris. ''Die Slowakisierung Bratislavas. Universität, Theater und Kultusgemeinden 1918–1948.'' Wiesbaden 2012. {{ISBN|978-3-447-06640-2}}. [366] => * FRICKÝ Alexander. ''Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku.'' Martin: Osveta, 1986. [367] => * HUTTER, Martin ''Bratislava - Boomtown ante portas?'' In: Hitz H., H. Wohlschlägl, hg. Das östliche Österreich und benachbarte Regionen. Ein geographischer Exkursionsführer zum Dt. Geographentag in Wien, s. 408–420. (Wien, 2002) {{ISBN|978-3-205-78447-0}} [368] => * [[Dušan Kováč|KOVÁČ, Dušan.]] ''Bratislava 1939–1945. Mier a vojna v meste.'' 2. vydanie. Bratislava 2017. {{ISBN|978-3-447-06640-2}}. [369] => * {{Citace monografie [370] => | příjmení = Lukavec [371] => | jméno = Jan [372] => | titul = Brána do jihovýchodní Evropy a dokonce do Orientu: Bratislava. In Od českého Tokia k exotické Praze [373] => | vydavatel = Malvern [374] => | místo = Praha [375] => | rok = 2013 [376] => | isbn = 978-80-87580-61-5 [377] => | počet stran = 317 [378] => }} [379] => * [[Eduard Nižňanský|NIŽŇANSKÝ, Eduard]] a kol. ''Stratené mesto: Bratislava - Pozsony - Pressburg''. Bratislava: Marenčin PT, 2011. 323 s. {{ISBN|978-80-8114-100-3}}. [380] => * {{Citace monografie [381] => | příjmení = Tancer [382] => | jméno = Jozef [383] => | titul = Neviditeľné mesto: Prešporok - Bratislava v cestopisnej literatúre [384] => | vydavatel = Kalligram [385] => | místo = Bratislava [386] => | rok = 2013 [387] => | isbn = 978-80-8101-665-3 [388] => | počet stran = 299 [389] => }} [390] => [391] => === Související články === [392] => * [[Istropolis]] [393] => * [[Seznam měst na Slovensku|Seznam slovenských měst]] [394] => * [[Starý most (Bratislava)]] [395] => * [[Zoologická zahrada Bratislava]] [396] => [397] => === Externí odkazy === [398] => * {{Commonscat}} [399] => * {{Commons}} [400] => * {{Otto|heslo=Prešpurk}} [401] => * {{Wikislovník|heslo=Bratislava}} [402] => * [http://www.bratislava.sk/ oficiální stránky magistrátu] [403] => * [https://web.archive.org/web/20120214230335/http://imhd.zoznam.sk/ba/mhd.html Městská hromadná doprava v Bratislavě] [404] => [405] => {{Město Bratislava}} [406] => {{Památkové rezervace na Slovensku}} [407] => {{Slovensko}} [408] => {{Hlavní města Evropy}} [409] => {{Města na Slovensku}} [410] => {{Autoritní data}} [411] => {{Portály|Bratislava}} [412] => [413] => [[Kategorie:Bratislava| ]] [414] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [415] => [[Kategorie:Města na Slovensku]] [416] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [417] => [[Kategorie:Okresní města na Slovensku]] [418] => [[Kategorie:Města v Bratislavském regionu]] [419] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla na Slovensku]] [420] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace na Slovensku]] [421] => [[Kategorie:Univerzitní města na Slovensku]] [] => )
good wiki

Bratislava

Bratislava ( do roku 1919 / , do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské. Rozkládá se na obou březích Dunaje, v jihozápadní části země, při hranici s Rakouskem a Maďarskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bratislavský hrad','Dunaj','20. století','Uhersko','hlavní město','Vídeň','Petržalka','Německo','Rakousko','Devín','Česko','Starověký Řím'

Česko

Děvín

Děvín je kopec v okolí Brna, který se nachází v přírodní rezervaci Děvín-Vír.

Dunaj

Německo

Petržalka

Rakousko

Uhersko

Vídeň