Array ( [0] => 15481190 [id] => 15481190 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Síra [uri] => Síra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = S [3] => | protonové číslo = 16 [4] => | nukleonové číslo = 32 [5] => | název = Síra [6] => | latinsky = sulphur [7] => | nad = [[Kyslík|O]] [8] => | pod = [[Selen|Se]] [9] => | vlevo = [[Fosfor]] [10] => | vpravo = [[Chlor]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Nekovy [14] => | číslo CAS = 7704-34-9 [15] => | skupina = 16 [16] => | perioda = 3 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = 260 až 900 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 885 mg/l [20] => | obrázek = Sulfur-sample.jpg [21] => | emisní spektrum = Sulfur_Spectrum.jpg [22] => | vzhled = Žlutá krystalická látka [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 32,065 [25] => | atomový poloměr = 100 pm [26] => | kovalentní poloměr = 105±3 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 180 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Ne] 3s2 3p4 [29] => | oxidační čísla = '''VI''', '''IV''', III, II, I, −I, '''−II''' [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Kosočtverečná [33] => | hustota = 2,070 g/cm3(alfa)
1,960 g/cm3(beta)
1,920 g/cm3(gama)
1,819 g/cm3(kapalná) [34] => | tvrdost = 2,0 [35] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [36] => | teplota tání = 115,2 [37] => | teplota varu = 444,6 [38] => | molární objem = 15,53×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 1,713 kJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 45 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 449K [42] => | rychlost zvuku = [43] => | měrná tepelná kapacita = 22,75 Jkg−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 5,0×10−16 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 2×1015 Ω·m [46] => | tepelná vodivost = 0,205 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −0,48 V [49] => | elektronegativita = 2,58 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 999,6 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 2252 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 3357 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = [56] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [57] => | nukleonové číslo = 30 [58] => | značka = S [59] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [60] => | poločas = 1,178 s [61] => | způsob = [[Záchyt elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [62] => | energie = 6,141 60 [63] => | nukleonové číslo produktu = 30 [64] => | značka produktu = [[Fosfor|P]] [65] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [66] => | nukleonové číslo = 31 [67] => | značka = S [68] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [69] => | poločas = 2,553 4 s [70] => | způsob = [[Záchyt elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [71] => | energie = 5,398 02 [72] => | nukleonové číslo produktu = 31 [73] => | značka produktu = [[Fosfor|P]] [74] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [75] => | nukleonové číslo = 32 [76] => | značka = S [77] => | výskyt = '''95,02%''' [78] => | počet neutronů = 16 [79] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [80] => | nukleonové číslo = 33 [81] => | značka = S [82] => | výskyt = 0,75% [83] => | počet neutronů = 17 [84] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [85] => | nukleonové číslo = 34 [86] => | značka = S [87] => | výskyt = 4,21% [88] => | počet neutronů = 18 [89] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [90] => | nukleonové číslo = 35 [91] => | značka = S [92] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [93] => | poločas = 87,32 [[den|dní]] [94] => | způsob = [[záření beta|β]] [95] => | energie = 0,167 [96] => | nukleonové číslo produktu = 35 [97] => | značka produktu = [[Chlor|Cl]] [98] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [99] => | nukleonové číslo = 36 [100] => | značka = S [101] => | výskyt = 0,02% [102] => | počet neutronů = 20 [103] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [104] => | nukleonové číslo = 37 [105] => | značka = S [106] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [107] => | poločas = 5,05 min [108] => | způsob = [[záření beta|β]] [109] => | energie = 4,865 [110] => | nukleonové číslo produktu = 37 [111] => | značka produktu = [[Chlor|Cl]] [112] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [113] => | nukleonové číslo = 38 [114] => | značka = S [115] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [116] => | poločas = 170,3 min [117] => | způsob = [[záření beta|β]] [118] => | energie = 2,937 [119] => | nukleonové číslo produktu = 38 [120] => | značka produktu = [[Chlor|Cl]] [121] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [122] => | nukleonové číslo = 39 [123] => | značka = S [124] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [125] => | poločas = 11,5 s [126] => | způsob = [[záření beta|β]] [127] => | energie = 6,640 [128] => | nukleonové číslo produktu = 39 [129] => | značka produktu = [[Chlor|Cl]] [130] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [131] => | nukleonové číslo = 40 [132] => | značka = S [133] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [134] => | poločas = 8,8 s [135] => | způsob = [[záření beta|β]] [136] => | energie = 4,710 [137] => | nukleonové číslo produktu = 40 [138] => | značka produktu = [[Chlor|Cl]] [139] => }} [140] => | R-věty = {{R|38}} [141] => | S-věty = {{S|2}}, {{S|46}} [142] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Sulfur | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5362487 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [143] => }} [144] => '''Síra''' (chemická značka '''S''', {{vjazyce|la}} ''sulphur'') je [[nekovy|nekovový]] [[chemický prvek]] žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. Patří do skupiny [[chalkogeny|chalkogenů]]. [145] => [146] => == Fyzikální vlastnosti == [147] => [[Soubor:Burning-sulfur.png|náhled|vlevo|Při hoření se síra taví do krvavě rudé barvy a hoří modrým plamenem, který je nejlépe vidět za tmy.]] [148] => [149] => Síra má celkem 4 stabilní [[izotopy síry|izotopy]]: 32S, 33S, 34S a 36S a dalších 20 izotopů které jsou nestabilní. [150] => [151] => Pevná síra se vyskytuje v několika [[Alotropické modifikace|alotropických modifikacích]]: [152] => * Kosočtverečná (α) je stálá modifikace, na kterou postupně přecházejí ostatní modifikace, žlutá látka nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v [[sirouhlík]]u, v [[ethanol]]u nebo [[Ethery|etheru]]. Je dobrý elektrický a [[tepelný izolant]], molekula je monocyklická, oktaatomická. [153] => * Při teplotě 95,3 °C přechází na modifikaci jednoklonnou (β), připraví se krystalizací kapalné síry při teplotě 100 °C a rychlým ochlazením na teplotu přibližně 20 °C. [154] => * Jednoklonná (γ), které se také říká perleťová, se připravuje pomalým ochlazováním taveniny síry z teploty nad 150 °C, její molekuly jsou cyklické oktaatomické – uspořádání je těsnější než u β-modifikace a pomalu přechází na formu α. [155] => * Homocyklické formy jsou tvořeny kruhy, které obsahují 6 až 20 atomů – tato ''polysíra'' se vyskytuje v mnoha formách – kaučukovitá síra, plastická síra, vláknitá síra, polymerní síra, nerozpustná síra, bílá síra, supersublimovaná síra a tyto metastabilní alotropické směsi se připravují srážením síry z roztoků nebo ochlazením horké kapalné síry z teploty okolo 400 °C. [156] => Obsahují šroubovice, cyklickou oktasíru (S8) a další molekulové formy, všechny tyto formy přecházejí na Sα. [157] => * Rychlým ochlazením par síry vzniká sirný květ. [158] => [159] => Síra taje při teplotě 114 °C za vzniku žluté průhledné kapaliny, kapalné síry. Při zvýšení teploty nad 160 °C kapalina hnědne, stává se viskóznější a při teplotě 444,5 °C vře a uvolňuje oranžové páry, které jsou tvořeny z osmi- a šestiatomových molekul, které se s rostoucí teplotou rozpadají na čtyř- a dvouatomové a při teplotě 860 °C existují v parách z větší části dvouatomové molekuly, samostatné atomy se vyskytují až při teplotě 2 000 °C. [160] => [161] => == Chemické vlastnosti síry == [162] => Síra je poměrně reaktivní prvek; přímo se slučuje se všemi prvky kromě vzácných plynů, [[dusík]]u, [[tellur]]u, [[jod]]u, [[iridium|iridia]], [[platina|platiny]] a [[zlato|zlata]]. Při teplotě 120 °C velmi pomalu reaguje s [[vodík]]em, v atmosféře plynného [[fluor]]u se vznítí za vzniku [[fluorid sírový|SF6]], reakce s dalšími halogeny probíhá při normální teplotě klidně. S čistým [[kyslík]]em síra za normální teploty nereaguje, stejně jako s [[dusík]]em. Ostatní nekovy reagují se sírou až za zvýšené teploty. Přechodné prvky, lanthanoidy a aktinoidy reagují se sírou živě za vzniku podvojných sulfidů. [163] => [164] => Síra hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] SO2 a v malém množství i [[oxid sírový|oxidu sírového]] SO3. [165] => [166] => Reaguje s kyselinami, které mají oxidační vlastnosti: [167] => [168] => : S + 2 HNO3 → H2SO4 + 2 NO [169] => [170] => Reakcí s hydroxidy vzniká thiosíran a sulfid: [171] => [172] => : 4 S + 6 KOH → K2S2O3 + 2 K2S + 3 H2O [173] => [174] => Ve sloučeninách nejčastěji zaujímá [[oxidační číslo]] -II (v [[sulfidy|sulfidech]]), IV a VI. Méně obvyklá jsou oxidační čísla -I ([[disulfidy]] a okrajové atomy síry u [[polysulfidy|polysulfidů]]), 0 (vnitřní atomy síry v polysulfidech), I (např. [[chlorid sirný]]), III ([[kyselina dithioničitá]] a její soli) a V ([[kyselina dithionová]] a další [[kyseliny polythionové|polythionové kyseliny]] a jejich [[soli]]). [175] => [176] => === Vazebné možnosti síry === [177] => Na rozdíl od [[kyslík]]u může síra zasahovat do orbitalu d. Atomy síry mohou existovat v [[Excitovaný stav|excitovaném stavu]] prvního stupně S* (čtyřvazný s oxidačním číslem +IV) a druhého stupně S** (šestivazný s oxidačním číslem +VI). Síra nejčastěji tvoří kovalentní vazby (jednoduché, dvojné), v organických látkách je významná vazba koordinačně-kovalentní, ve které atomy síry mají roli donoru (dárce). Iontová vazba je u síry též možná, ale vzhledem ke střední elektronegativitě síry je tato možnost vzácnější – sloučeniny síry s iontovou vazbou jsou například: K2S, Li2S nebo Na2S. [178] => [179] => === Anorganické sloučeniny === [180] => * S2−, [[Sulfan|sirovodík]] (sulfan) H2S je velmi jedovatý (smrtelně toxická koncentrace ve [[vzduch]]u 0,15 %) [[plyn]] silně zapáchající po zkažených vejcích. Chová se jako [[slabá kyselina]], soli odvozené od této kyseliny jsou [[sulfidy]]. [181] => * (formální náboj) S2+ mají soli odvozené od [[kyselina thiosírová|kyseliny thiosírové]] H2S2O3, například thiosíran sodný jako hlavní složka fotografického ustalovače (proto byly [[thiosírany]] – thiosulfáty dříve nazývány sirnatany). [182] => * S4+ [[oxid siřičitý]] SO2, [[kyselina siřičitá]] H2SO3 a její soli [[siřičitany]] (neboli ''sulfity'') [183] => * S6+ [[oxid sírový]] SO3, [[kyselina sírová]] H2SO4 a její soli [[sírany]] (neboli ''sulfáty''). [184] => [185] => === Organické sloučeniny === [186] => * [[thioly]] (''merkaptany''), obsahující skupinu -SH [187] => * [[thioether]]y, obsahující skupinu -C–S–C- [188] => * [[thioketony]], obsahující skupinu C=S [189] => * [[disulfidy]], obsahující skupinu -C-S-S-C- [190] => * [[sulfoxidy]], [[sulfon]]y, [[sulfonamidy]] a další oxidované formy [191] => * [[Sulfonová kyselina|sulfonové kyseliny]] se skupinou -SO3H [192] => * [[Aminokyselina|aminokyseliny]], obsažené v [[bílkovina|bílkovinách]] – [[methionin]], [[cystein]] a [[cystin]] (tedy dvě molekuly cysteinu spojené disulfidickým můstkem) [193] => * [[heterocyklické sloučeniny]] jako například [[thiofen]], [[thiazol]] apod. [194] => [195] => == Výskyt v přírodě == [196] => [[Soubor:Soufresicile2.jpg|vlevo|náhled|Přírodní krystalická síra]] [197] => [[Soubor:Fumarola_Vulcano.jpg|vlevo|náhled|Síra sopečného původu (srážející se okolo [[Solfatara|solfatar]])]] [198] => Síra tvoří přibližně 0,03–0,09 % [[zemská kůra|zemské kůry]], v mořské vodě se její koncentrace pohybuje kolem 900 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom síry přibližně na 60 000 atomů [[vodík]]u. [199] => [200] => Jako čistý prvek se vyskytuje především v oblastech s bohatou vulkanickou činností nebo v okolí horkých minerálních pramenů. Hlavní oblasti těžby síry jsou [[Polsko]], Povolží, [[Kazachstán]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Podrobněji viz [[síra (minerál)]]. [201] => [202] => Velmi významný je výskyt síry v různých rudách na bázi sulfidů. K nejznámějším patří sulfid zinečnatý – [[sfalerit]], disulfid železnatý – [[pyrit]], sulfid olovnatý – [[galenit]], sulfid rtuťnatý – [[cinabarit]] (rumělka) a [[chalkopyrit]] – směsný sulfid mědi a železa. Nejznámějším minerálem na bázi síranů je [[sádrovec]] – dihydrát síranu vápenatého. [203] => [204] => Síra se v poměrně značném množství vyskytuje i v horninách organického původu – v uhlí a ropě. [205] => [206] => V atmosféře je síra přítomna ve formě svých [[Oxidy síry|oxidů]], především [[Oxid siřičitý|siřičitého]], ale i [[Oxid sírový|sírového]]. Způsobuje to především nekontrolované spalování fosilních paliv s vysokým obsahem síry, ale i [[vulkanická činnost]]: při [[Sopečná erupce|erupci sopek]] dochází k emisi značných množství sloučenin síry. [207] => [208] => Síra je podstatnou složkou organických materiálů a vyskytuje se v různých bílkovinách jako aminokyselina cystein či metionin, přítomných prakticky ve všech živých organizmech. Dále tvoří v proteinech Fe-S struktury, je součástí [[koenzym A|koenzymu A]] a různých [[vitamín]]ů. Vyskytuje se v [[glutathion]]u, který dokáže inaktivovat různé [[toxin]]y. Glutathion je složkou [[fytochelatin]]ů, které dokážou vyvazovat z půdy [[těžké kovy]]. Zajímavostí je, že glutathion nevzniká běžným procesem [[proteosyntéza|proteosyntézy]] na [[ribosom]]ech, ale činností speciálních [[enzym]]ů, aktivovaných těžkými kovy. Existují [[bakterie]], které jako zdroj energie využívají sloučeniny síry namísto kyslíku. [209] => [210] => Rostliny přijímají síru z půdy ve vodném roztoku jako síranový anion SO42− [[symport]]em se třemi [[proton]]y H+. Tyto protony musí být poté zase vyčerpány ATPásovými pumpami ven z buňky za investice [[Adenosintrifosfát|ATP]], aby se udržela jejich optimální koncentrace v buňce. Příjem síry je pro rostlinu energeticky náročný. Síra je po rostlině transportována buď ve formě SO42−, nebo jako redukovaný (pro redukci je třeba ATP a redukovaný [[feredoxin]]) sulfid S2−, nebo vázaná v aminokyselinách či [[sulfolipid]]ech. [211] => [212] => == Produkce == [213] => Naprostá většina ze světové roční produkce (64 milionů tun síry v roce 2005) vzniká jako vedlejší produkt při odsiřování ropy a zemního plynu.[http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/sulfur/sulfumcs06.pdf Sulfur production report] by the [[United States Geological Survey]][http://www.agiweb.org/geotimes/july03/resources.html Discussion of recovered byproduct sulfur]''Der Claus-Prozess. Reich an Jahren und bedeutender denn je'', Bernhard Schreiner, Chemie in Unserer Zeit 2008, Vol. 42, Issue 6, Pages 378-392. Využívá se při tom především tzv. [[Clausův proces|Clausova procesu]] a jeho modifikací. Přírodní elementární síra se používá především pro speciální účely, např. farmacie. [214] => [215] => == Využití == [216] => Síra byla známa již v dávnověku a např. ve starověké [[Čína|Číně]] sloužila jako jedna ze složek [[střelný prach|střelného prachu]]. Jako součást různých [[výbušnina|výbušnin]] a zábavní [[pyrotechnika|pyrotechniky]] se síra používá dodnes, i když po vynálezu [[dynamit]]u význam těchto směsí značně poklesl. [217] => [218] => V chemickém průmyslu se elementární síra používá především pro [[vulkanizace|vulkanizaci]] [[kaučuk]]u. Množství síry přidané do směsi pak určuje tvrdost získaného produktu. Dále je elementární síra základní surovinou pro výrobu [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. [219] => [220] => Síra je významnou složkou různých [[fungicid]]ů, tedy prostředků působících proti růstu hub a plísní. Síření sklepů i sudů pro uchovávání [[víno|vína]] či [[pivo|piva]] efektivně brání množení nežádoucích [[plíseň|plísní]] a [[mikroorganismus|mikroorganizmů]]. [221] => [222] => Dříve se používala pro výrobu [[Zápalka|zápalek]]. Tuto surovinu však vytlačily jiné chemikálie. [223] => [224] => == Biologie a životní prostředí == [225] => [[Soubor:Acid rain woods1.JPG|200px|náhled|[[Jizerské hory]] – [[smrk]]ový les zasažený [[kyselý déšť|kyselým deštěm]]]] [226] => Síra je obsažena v řadě molekul, nezbytných pro fungování živých organizmů. Typické jsou esenciální [[Aminokyselina|aminokyseliny]] jako [[cystein]] a [[methionin]], které tvoří součást [[Bílkovina|bílkovin]], přítomných prakticky ve všech živých organizmech. [227] => [228] => Před rokem [[1989]] byl [[oxid siřičitý]] hlavním problémem kvality ovzduší, především v důsledku masivního spalování uhlí s vysokým obsahem síry. Reakcí s vodní parou obsaženou v atmosféře vznikají kyseliny [[kyselina siřičitá|siřičitá]] a [[kyselina sírová|sírová]], které se podílejí na vzniku [[kyselý déšť|kyselých dešťů]], jež se podílely na zničení smrkových lesů např. [[Jizerské hory|Jizerských]] a [[Krušné hory|Krušných hor]]. Mezi lety [[1990]] až [[2006]] došlo v České republice k poklesu emisí SO2 téměř o 90 % v důsledku instalaci účinných odsiřovacích zařízení, většinou za použití alkalických sorbentů (mletý [[vápenec]] nebo [[magnezit]]). V posledních letech stoupají emise SO2 z malých zdrojů.{{Citace elektronického periodika |titul=Oxid siřičitý |url=http://vitejtenazemi.cenia.cz/vzduch/index.php?article=129 |datum přístupu=2009-10-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110718170218/http://vitejtenazemi.cenia.cz/vzduch/index.php?article=129 |datum archivace=2011-07-18 |nedostupné=ano }} [229] => [230] => V současnosti představují emise oxidů síry problém hlavně v [[Země třetího světa|zemích třetího světa]] jako [[Čína]] nebo [[Indie]]. [231] => [232] => == Biologický význam síry == [233] => Do organismu se dostává nejčastěji v potravě bohaté na [[Bílkovina|bílkoviny]] ([[sýr]]y, [[vejce]]). "Síra je složkou dvou [[esenciální aminokyselina|esenciálních aminokyselin]] (cysteinu a methioninu). Nachází se ve všech buňkách lidského těla, ve vyšších koncentracích ji najdeme v [[kůže|kůži]], [[nehty|nehtech]] a ve [[vlas]]ech ". Nedostatek síry v našich podmínkách nehrozí. Denní doporučená dávka 0,5–1 g.KLIMEŠOVÁ & STELZER. ''Fyziologie výživy''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. [234] => [235] => == Odkazy == [236] => [237] => === Reference === [238] => [239] => [240] => === Literatura === [241] => * Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [242] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [243] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [244] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [245] => [246] => === Externí odkazy === [247] => * {{Commonscat|Sulfur}} [248] => * {{Wikislovník|heslo=síra}} [249] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=16 Chemický vzdělávací portál] [250] => * [http://www.stromboli.net/perm/vulcano/sulphur-vulcano-en.html Crystalline, liquid and polymerization of sulphur on Vulcano Island, Italy] [251] => * [http://extoxnet.orst.edu/pips/sulfur.htm Sulfur and its use as a pesticide] [252] => [253] => {{Biogenní látky}} [254] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [255] => {{Autoritní data}} [256] => {{Portály|Chemie}} [257] => [258] => [[Kategorie:Síra| ]] [259] => [[Kategorie:Chalkogeny]] [260] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [] => )
good wiki

Síra

Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. Patří do skupiny chalkogenů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid siřičitý','kyselina sírová','disulfidy','vodík','methionin','Čína','Aminokyselina','kyselina siřičitá','dusík','oxid sírový','kyslík','Bílkovina'