Array ( [0] => 15519655 [id] => 15519655 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sítnice [uri] => Sítnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte | redirect = Retina | jiné = [[Retina displej]]}} [1] => [2] => {{Infobox - anatomie [3] => | název = Sítnice [4] => | latinsky = retina [5] => | číslo Gray = 225 [6] => | strana Gray = 1014 [7] => | obrázek = Human eye cross-sectional view grayscale.png [8] => | popisek = Lidské oko [9] => | velikost obrázku = 250px [10] => | velikost obrázku2 = 250px [11] => | obrázek2 = Fig retine.png [12] => | popisek2 = [13] => | mapa = [14] => | pozice v mapě = [15] => | popisek mapy = [16] => | prekurzor = [17] => | soustava = [18] => | tepna = [[centrální sítnicová tepna]] [19] => | žíla = [20] => | nerv = [21] => | lymfa = [22] => | název MeSH = Retina [23] => | číslo MeSH = A09.371.729 [24] => }} [25] => '''Sítnice''' ([[latina|lat]]. '''retina''') je vnitřní tenká vrstva [[oko|oka]] [[obratlovci|obratlovců]]. Její hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících na sítnici skrze [[čočka (oko)|čočku]]. [26] => [27] => == Stavba == [28] => [29] => === Mikroskopická === [30] => Anatomicky se člení na deset vrstev: vrstva [[pigment]]ových [[buňka|buněk]], vrstva čivých výběžků, zevní ohraničující membrána, zevní jádrová vrstva (tyčinky a čípky), zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva (bipolární, horizontální a amakrinní buňky), vnitřní plexiformní vrstva, vrstva gangliových buněk, vnitřní ohraničující membrána, vrstva [[axon]]ů gangliových buněk.{{citace monografie | příjmení = Čihák | jméno = Radomír | titul = Anatomie 3 | vydavatel = Grada publishing | rok = 2004}}, přičemž čivé výběžky jsou nejdále od dopadajícího světla. [31] => [32] => ==== Funkce jednotlivých buněk ==== [33] => * [[Pigmentová buňka|Pigmentové buňky]] – pohlcují světlo, které již bylo zaznamenáno tyčinkami a čípky a zabraňuje jeho zpětnému odrazu (jako je tomu u [[kočkovité šelmy|kočkovitých šelem]]) čímž zvyšuje ostrost vidění. [34] => * [[Tyčinka (oko)|Tyčinky]] a [[čípek (oko)|čípky]] – modifikované [[neuron]]y se schopností reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují i na slabé světlo, ale neregistrují barvy a neposkytují dostatečně ostrý obraz. Čípků jsou tři druhy (jeden pro každou [[základní barvy|základní barvu]]), poskytují ostrý a barevný obraz, ale potřebují dostatečné osvětlení. [35] => * [[Bipolární buňka sítnice|Bipolární buňky]] – přepojení vzruchu z čivých buněk. [36] => * [[Horizontální buňka|Horizontální buňky]], [[Amakrinní buňka|amakrinní buňky]] – Asociační buňky propojující mezi sebou jednotlivé bipolární, případně gangliové buňky. Podílejí se na předzpracování obrazu (proč je tomu tak plyne z původu sítnice – viz níže). [37] => * [[Retinální gangliová buňka|Gangliové buňky]] – buňky sbírající informace ze sítnice (je jich cca 10x méně než [[světločivná buňka|čivých]] buněk) a přeposílající informace dále do [[mozek|mozku]]. Soubor jejich [[axon]]ů tvoří [[zrakový nerv]]. [38] => ** [[vnitřně fotosenzitivní gangliové buňky sítnice]] – buňky citlivé na modrou část spektra, hrají roli v regulaci [[Cirkadiánní rytmus|cirkadiánního rytmu]] [39] => [40] => === Makroskopická === [41] => Na sítnici jsou dobře zřetelné dva útvary – slepá skvrna, neboli optický disk, kudy vystupuje [[zrakový nerv]] a vstupuje ''a. centralis retinae'' která se tam i větví na své čtyři hlavní větve. Optický disk je důležitý bod při vyšetření [[oftalmoskop]]em – jestli je propadlý, tak je zvýšený nitrooční tlak (který může způsobit [[zelený zákal]]), jestli je naopak vystouplý, je zvýšený tlak nitrolebeční, což může být způsobeno mnoha patologickými procesy v lebce, které mohou být život ohrožující ([[Rakovina|nádor]], [[hydrocephalus]], [[epidurální krvácení]]). [42] => [43] => Druhým útvarem je takzvaná centrální jamka obsahující žlutou skvrnu. Žlutá skvrna je místem maximální ostrosti vidění, obsahuje pouze čípky a ostatní vrstvy sítnice jsou odsunuty stranou (tím vzniká ona jamka). Paprsky jdoucí z předmětu, na nějž se [[oko]] soustředí, jsou zaostřovány právě sem. [44] => [45] => == Mechanismus vidění == [46] => Působením světelných paprsků pronikajících do oční koule dochází v tyčinkách a čípcích ke vzniku chemické reakce a následnému vzniku nervových impulsů přenášených do [[centrální nervový systém|centrálního nervového systému]]. Látka obsažená ve fotoreceptorech, u které dochází k rozkladu působením světla, se nazývá [[rodopsin]]. [47] => [48] => == Vývojový původ sítnice == [49] => Sítnice vzniká jako výchlipka z [[embryo]]nálního [[mozek|mozku]] (konkrétně z prosencephala) což zapříčiňuje jednak její stavbu a jednak fakt, že ke zpracování zrakového vjemu dochází už v sítnici samotné. Také to způsobuje, že [[zrakový nerv]] na sobě má [[mozkové pleny|meningy]], což je důvod proč se ho někteří vědci zdráhají nazývat zrakovým nervem a preferují pojem "zrakový svazek".{{citace monografie | příjmení = Vacek | jméno = Zdeněk | titul = Embryologie | vydavatel = Grada publishing | rok = 2006}} [50] => [51] => == Reference == [52] => [53] => [54] => == Externí odkazy == [55] => * {{Commonscat}} [56] => * {{Wikislovník|heslo=sítnice}} [57] => {{Oko}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => [60] => [[Kategorie:Oko]] [] => )
good wiki

Sítnice

Sítnice (lat. retina) je vnitřní tenká vrstva oka obratlovců.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zrakový nerv','mozek','oko','axon','centrální sítnicová tepna','mozkové pleny','neuron','rodopsin','epidurální krvácení','základní barvy','zelený zákal','Cirkadiánní rytmus'

Axon

Mozek

Neuron

Oko

Rodopsin