Array ( [0] => 14693505 [id] => 14693505 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sýpka [uri] => Sýpka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:Sypka v Kromerizi (Tencalla).jpg|náhled|Budova [[baroko|barokní]] biskupské sýpky v [[Kroměříž]]i postavená podle plánu [[Giovanni Pietro Tencalla|G. P. Tencally]] (dokončena [[1711]]) v někdejší předměstské osadě Novosady - dnes třída [[Ludvík Svoboda|gen. Svobody]]]] [2] => [3] => '''Sýpka''' nebo '''špýchar''' (z [[němčina|něm]]. ''Speicher'', [[Čeština|česky]] též ''špejchar'', ''špejchárek'') je stavba, která je určená k uskladňování zrní, tedy sklizeného a vymláceného [[Obilniny|obilí]]. [4] => [5] => == Stavby == [6] => Špýchary byly budovány jako přízemní, zvýšené, jedno- či vícepatrové věže, které byly často opatřeny [[pavlač]]í, přístupnou po schodech zevnitř nebo z vnější strany. Do vyšších podlaží se ukládalo lehčí zrno, nížeji těžší obilí. Sloužily však i k úschově jiných produktů (např. uskladňování ovoce), nářadí, odložených předmětů, v létě i k přespávání. [7] => Stávaly mimo obydlí tak, aby byly dobře viditelné z domu a zejména, aby byly bezpečné před ohněm. Později byly připojovány k zadní části obytného traktu či tvořily součást průčelí usedlosti. Stavební zvláštností je usazení špýcharu nad vjezdovou branou (Opavsko, Českomoravská vysočina). Budova, kde špýchar byl připojen přímo k síni, je označována jako [[špýcharový dům]]. [8] => [9] => Zpočátku byly [[Roubená stavba|roubené]], celá konstrukce byla opatřena 5–8 cm vrstvou mazaniny s izolační schopností. Takové špýchary se slaměnými či [[šindel]]ovými střechami stávaly v jihozápadních Čechách, Slezsku, severním a východním [[Slovensko|Slovensku]], západním [[Maďarsko|Maďarsku]]. Obloukovité klenutí stropu bylo později nahrazeno rovnými stropy a pevně usazenou střechou. Dřevo nahradily hliněné nepálené či pálené cihly a kámen. V severozápadních Čechách se objevovaly špýchary [[hrázděná stavba|hrázděné]]. Nejstarší objekty pocházejí ze [[16. století]] (Soběnice u Litoměřic, [[Čížov|Čížov u Jihlavy]]), zděné ze 16. století se dochovaly v [[Písečné nad Dyjí|Písečném nad Dyjí]]. [10] => [11] => V sýpce bylo zrní uskladněno v přibližně 1 m vysoké vrstvě na podlahách. Sýpka byla jednou z nejdůležitějších staveb rozsáhlejších hospodářství. V dobách, kdy množství zemědělské produkce vyjadřovalo bohatství, byly budovány sýpky jako honosné stavby, které tvoří dodnes dominantu mnoha [[obec|obcí]]. [12] => [13] => Dnes je obilí skladováno převážně v [[silo|silech]]. [14] => [15] => == Rozšíření == [16] => K obecnému rozšíření samostatně stojících sýpek došlo hlavně v [[18. století|18.]] a [[19. století]] v souvislosti s rozvojem obilnářského hospodaření (opatření [[Josef II.|Josefa II.]] z r. [[1782]] přikazující budovat obecní sýpky (tzv. ''kontribučenská sýpka'').{{Citace monografie [17] => | příjmení = Frolec | jméno = Václav | příjmení2 = Vařeka | jméno2 = Josef | odkaz na autora = [18] => | titul = Lidová architektura | vydavatel = SNTL - Nakladatelství technické literatury | místo = Praha | rok = 1983 | počet stran = 360 | kapitola = | strany = 223–224}} Příkladem může být ''josefinský'' špýchar v [[Týn nad Vltavou|Týnu nad Vltavou]] a v [[Těchobuz]]i (počátek 19. st.), který měl fungovat jako první obilní záložna v [[Česko|Česku]]. [19] => == Galerie == [20] => [21] => Soubor:Suchá, Prostředkovice, granary.jpg|[[Prostředkovický špýchar]] [22] => Soubor:Špýchar, Plavnice.JPG|Špýchar v [[Plavnice|Plavnici]] [23] => Soubor:Klášter Plasy - okres Plzeň-sever (24).jpg|Barokní sýpka [[Klášter Plasy|Plaského kláštera]] s věží a [[Královská kaple (klášter Plasy)|gotickou kaplí]] [24] => Soubor:Sypky jaromerice nR zapad.jpg|Panská sýpka v [[Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích]] z roku [[1648]] [25] => Soubor:Zubrnice - říjen 2018 - 10.jpg|Poloroubený špýchar z [[Ostré|Ostrého]] v [[Muzeum v přírodě Zubrnice|zubrnickém skanzenu]] [26] => Soubor:Exterier II MuzeumTGM.jpg|Špýchar v [[Lány_(okres_Kladno)|Lánech]], nyní [[Muzeum_T._G._Masaryka_v_Lánech|Muzeum T. G. M.]] [27] => Soubor:Zabytkowy spichlerz, Rozumice, Slezské vojvodství, Polsko 02.jpg|[[Špýchar (Rozumice)|Špýchar Rozumice]] ([[okres Głubczyce]], [[Opolské vojvodství]], [[Polsko]]) [28] => [29] => [30] => == Turistické expozice == [31] => * [[Muzeum v přírodě Zubrnice]] – špýchar z [[Ostré|Ostrého]] v muzeu lidové kultury a architektury v obci [[Zubrnice]], [[okres Ústí nad Labem]] [32] => * [[Barokní sýpka (Prostřední Lhota)|Prostřední Lhota]] – pobočka [[Hornické muzeum Příbram|Hornického muzea Příbram]], čtyřpodlažní [[baroko|barokní]] špýchar z roku 1770, umístěna expozice Ze života venkovského obyvatelstva středního [[Povltaví]] [33] => * [[Muzeum lidových staveb v Kouřimi]] – několik historických sýpek (roubený špýchar, poloroubený špýchar, chalupa s roubeným špýcharem) [34] => * [[Polabské národopisné muzeum]] [[Přerov nad Labem]] (roubený dvouprostorový špýchar z konce [[18. století]], patrový chmelařský špýchar, roubený špýchar) [35] => [36] => == Reference == [37] => [38] => [39] => == Související články == [40] => * [[Silo]] [41] => * [[Stodola]] [42] => * [[Špýcharový dům]] [43] => * [[Špejchar (Praha)]] [44] => [45] => == Externí odkazy == [46] => * {{Commonscat}} [47] => * {{Wikislovník|heslo=špýchar}} [48] => * [http://www.krusnohorsky.cz/2011/10/04/kontribucenska-sypka-v-perninku-3/ Kontribučenská sýpka v Krušných horách na Krusnohorsky.cz] [49] => [50] => {{Autoritní data}} [51] => {{Portály|Architektura a stavebnictví}} [52] => [[Kategorie:Sýpky| ]] [53] => [[Kategorie:Zemědělské budovy]] [54] => [[Kategorie:Skladování potravin]] [] => )
good wiki

Sýpka

gen. Svobody Sýpka nebo špýchar (z něm.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','Ostré','Muzeum v přírodě Zubrnice','Špejchar (Praha)','špýcharový dům','Přerov nad Labem','Obilniny','Týn nad Vltavou','1648','Královská kaple (klášter Plasy)','Plavnice','Česko'

1648

Rok 1648 je v českých dějinách spojen především s Válkou třicetiletou, která skončila téhož roku uzavřením Vestfálského míru.

Česko

Obilniny

Ostré

Plavnice

Plavnice je historická vesnice v okrese Kolín v České republice.