Array ( [0] => 15503538 [id] => 15503538 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sachalin [uri] => Sachalin [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - ostrov [1] => | název = Sachalin [2] => | název místním jazykem = Сахалин [3] => | místní jazyk = [4] => | obrázek = Sakhalin (detail).PNG [5] => | mapa = [6] => | loc-map = [7] => | lokalizace = [8] => | stát = Rusko [9] => | rozloha = 72492 [10] => | rozloha reference = {{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Islands by Land Area | url = http://islands.unep.ch/Tiarea.htm | datum vydání = 1998-02-18 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-20 | vydavatel = United Nations Environment Programme | místo = | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20180220003634/http://islands.unep.ch/Tiarea.htm | datum archivace = 2018-02-20 | nedostupné = ano }} [11] => | délka = 948 [12] => | šířka = 160 [13] => | nejvyšší vrchol = [[Lopatin]] [14] => | výška vrcholu = 1609 [15] => | počet obyvatel = 489638 [16] => | obyvatelé aktuální k = 2019 [17] => | hustota zalidnění = [18] => | používané jazyky = [19] => | největší město = [[Južno-Sachalinsk]] [20] => }} [21] => '''Sachalin''' ([[ruština|rusky]]: ''Сахали́н''; [[japonština|japonsky]]: 樺太, ''Karafuto''; [[čínština|čínsky]]: tradiční znaky 庫頁島, zjednodušené znaky 库页岛, [[Pchin-jin|pinyin]] Kùyè Dǎo; [[korejština|korejsky]]: 사할린) je velký podlouhlý ostrov v severním [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Leží severně od Japonska, mezi 45°50' a 54°24' severní šířky. Je to největší ostrov patřící [[Rusko|Rusku]], s plochou jen o málo menší než Česká republika, a administrativně spadá pod [[Sachalinská oblast|Sachalinskou oblast]]; hlavním městem je Južno-Sachalinsk. Jižní část Sachalinu, [[Kurilské ostrovy]] a severní [[Japonsko]] jsou původní vlastí lidí národa [[Ainu]]. U severního pobřeží ostrova jsou největší ruská ložiska [[Ropa|ropy]] a zemního plynu, která těží konsorcium ruského Rosněftu s firmami jako Exxon, Shell a další firmy japonské i indické. V rámci obrovských projektů [[Sachalin-1|Sachalin-I]] až Sachalin-III se budují až 12 km hluboké těžební vrty, závody na zkapalňování plynu i stovky kilometrů ropovodů a plynovodů jak na pevninu, tak do Japonska. Prudký rozvoj těžby silně ohrožuje životní prostředí a zejména zdejší velryby. [22] => [23] => == Geografie == [24] => [[Soubor:Okhotskoye beach 1.jpg|náhled|vlevo|Pobřeží Ochotského moře]] [25] => Ostrov má plochu 72 742 km², je 948 km dlouhý a jeho největší šířka je 160 km. Od asijské pevniny je oddělen [[Tatarský průliv|Tatarským průlivem]], širokým v nejužším místě 7 km. Od nejsevernějšího japonského ostrova [[Hokkaidó]] ho odděluje [[La Pérousův průliv]], široký asi 45 km. Ze severu a východu je omýván [[Ochotské moře|Ochotským mořem]], ze západu [[Japonské moře|Japonským mořem]]. U Sachalinu leží dva malé ostrovy [[Moneron]] a [[Tulení ostrov (Ochotské moře)|Tulení]]. [26] => [27] => Sachalin je převážně hornatý. Horstvo tvoří dvě horská pásma, nejvyšší bod Lopatin (1609 m n. m.) leží ve východním z nich. Na východním pobřeží jsou veliké zálivy. Nejdelší řekou je [[Poronaj]] (350 km) tekoucí z jihu na sever a druhou nejdelší [[Tym (přítok Ochotského moře)|Tym]] (330 km), která je splavná 80 km od ústí. [28] => [29] => Podnebí je chladné přímořské s nízkými teplotami v zimě (lednový průměr -24 °C na severu, -6 °C na jihu) a nevysokými v létě (srpnový průměr +10 °C na severu, +19 °C na jihu). Průměrná roční teplota je na severu -1,5 °C, na jihu +2,2 °C [30] => [31] => == Historie == [32] => [33] => === Nejstarší období === [34] => [[File:Historical expanse of Ainu.png|thumb|right|Historický rozsah národa [[Ainu]]]] [35] => Původními obyvateli Sachalinu jsou [[Nivchové]] a [[Orokové]], kteří obývají severní oblasti. Tradičně se živí lovem, rybolovem a Orokové také chovem sobů. Kromě nich zde žili také [[Ainu]]ové, kteří obývali jih a [[Kurilské ostrovy]]. [36] => [37] => Číňané v [[dynastie Ming|Mingské dynastii]] nazývali ostrov Kchu-ji ([[Čínština|čínsky]]: 苦夷; [[Pchin-jin]]: Kǔyí), a později Kchu-je (čínsky: 庫頁; [[Pchin-jin]]: Kùyè). Podle knihy Šeng-wu (Čínsky: 聖武記; [[Pchin-jin]]: Shèngwǔjì), poslali Mingové na Sachalin v roce 1616 400 vojáků, ale později je stáhli, neboť čínská kontrola nad ostrovem nebyla ohrožena. Na ostrově stále ještě stojí pomník Mingů. [38] => [39] => Mandžuská [[dynastie Čching]] také vznášela nároky na ostrov, a tak byl Sachalin dál pod čínskou vládou čchingské dynastie. Nicméně když Číňané nebyli vojensky přítomni, pokoušeli se lidé jak z [[Japonsko|Japonska]], tak z [[Rusko|Ruska]] ostrov kolonizovat. Japonské sídlo Ótomari bylo založeno v roce [[1679]]. Kartografové z rodu Mastumae ostrov zamapovali a označili jako “Kita-Ezo” (Severní Ezo, Ezo je starší jméno pro Hokkaidó). [[Něrčinská smlouva]] z roku [[1686]] potvrdila, že Sachalin je čínské území. I přesto začalo [[Rusko]] od 18. století usídlovat na ostrově vyhnance. [40] => [41] => === Pronikání Evropanů === [42] => [[File:Carte Generale de l'Empire Chinois et du Japon.png|thumb|vlevo|Francouzská mapa z roku 1821 zobrazující Sachalin jako součást [[říše Čching]]]] [43] => [[Soubor:V.M. Doroshevich-Sakhalin. Part I. Settlers Way of Life. Giveaway of Donated Stuff.png|náhled|Ruští osadníci na Sachalinu v roce 1903]] [44] => O Sachalinu se Evropané dozvídali díky cestám [[Ivan Moskvitin|Ivana Moskvitina]] a [[Maarten Gerritsz Vries|Martina Gerritsze de Vries]] v 17. století a ještě více díky [[Jean-François de La Pérouse|Jean-Françoisovi de La Pérouse]] ([[1787]]), který objevil i [[Tatarský průliv]], i když jím nemohl proplout a [[Ivan Fjodorovič Kruzenštern|J. A. von Kruzensternovi]] ([[1805]]), který Sachalin považoval za poloostrov. Tatarským průlivem poprvé proplul japonský mořeplavec Mamija Rinzó v roce [[1809]]. V roce [[1845]] vyhlásilo Japonsko jednostrannou suverenitu nad celým ostrovem. Jako první Rus proplul Tatarským průlivem mořeplavec [[Gennadij Něvelskoj]] v roce [[1849]] a tohoto objevu Rusko využilo k vyslání osadníků, kteří zde, navzdory čchingským nárokům, založili uhelné doly, zřídili správu, školy, vězení a kostely. Siazské kmeny byly vyvražděny nebo deportovány na [[Asie|asijskou]] pevninu.{{Citace monografie | příjmení = Forsyth | jméno = James | odkaz na autora = | titul = A History of the Peoples of Siberia: Russia's North Asian Colony 1581–1990 | url = https://archive.org/details/historyofpeoples00fors | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1992 | počet stran = 354 | kapitola = | strany = | isbn = 0-521-47771-9 | jazyk = en}} [45] => [46] => V roce [[1855]] podepsalo Rusko s Japonskem [[Šimodská dohoda|Šimodskou dohodu]], která deklarovala, že obě národnosti mohou obývat ostrov: Rusové na severu a Japonci na jihu bez jasné hranice mezi nimi. Rusko také souhlasilo, že demontuje svou vojenskou základnu u [[Korsakov|Ótomari]]. Po [[Opiové války|opiových válkách]] s Velkou Británií přimělo Rusko oslabenou Čínu k podepsání [[Ajgunská smlouva|Ajgunské smlouvy]] a [[Pekingská smlouva|Pekingských dohod]], po nichž Čína ztratila všechna území na sever od [[Chej-lung-ťiang]]u ([[Amur]]u) a na východ od [[Ussuri]] (včetně Sachalinu) ve prospěch Ruska. Carská trestanecká kolonie byla založena v roce [[1857]], ale jižní část ostrova drželi Japonci až do roku [[1875]], kdy jí postoupili Rusku v rámci [[Petrohradská smlouva|Petrohradské smlouvy]] výměnou za [[Kurilské ostrovy]]. Po [[Rusko-japonská válka|Rusko-japonské válce]] podepsalo Rusko s Japonskem [[Portsmouthská mírová smlouva|Portsmouthský mír]] ([[1905]]), který stanovil, že se jižní část ostrova pod [[50. rovnoběžka severní šířky|50. rovnoběžkou]] navrací Japonsku; Rusové udrželi zbylé tři pětiny oblasti. Jih Sachalinu byl spravován Japonskem jako Karafuto-čó (樺太庁) s hlavním městem Tojoharou, dnešním [[Južno-Sachalinsk]]em. Během ruské občanské války byla severní část ostrova okupována japonskými vojsky až do r. 1925. V té době zde našlo útočiště mnoho uprchlíků, především [[Sachalinští Korejci]], kteří žili v ruském [[Přímořský kraj|Přímoří]]. Korejské přistěhovalectví na jižní část ostrova později zesílilo, protože bylo podporováno japonskou správou. [47] => [48] => === Druhá světová válka === [49] => [[Soubor:Аллея героев..JPG|náhled|210px|Památník rudoarmějců bojujících v [[Sovětsko-japonská válka|sovětsko-japonské válce]], Južno-Sachalinsk]] [50] => Na [[Jaltská konference|jaltské konferenci]] v únoru [[1945]] se Sovětský svaz zavázal, že nejpozději do tří měsíců po ukončení bojů v Evropě [[Sovětsko-japonská válka|vypoví Japonsku válku]]. V srpnu 1945, měsíc před kapitulací Japonska, zahájil Sovětský svaz vojenské operace na jihu Sachalinu. Útok začal 11. srpna 1945 a zúčastnily se ho 56. střelecký sbor, složený ze 79. střelecké divize, 2. střelecké brigády a podpůrných dělostřeleckých a tankových jednotek, dále 113. střelecká brigáda a 214. tanková brigáda, které napadly japonskou 88. divizi. Ačkoli měla [[Rudá armáda]] trojnásobnou přesilu nad Japonci, nemohla postupovat kvůli silné japonské obraně. Dne 16. srpna se ze sovětských přístavů (především [[Sovětskaja Gavaň|Sovětské Gavani]]) ve vesnici Tóró (塔路) na západním pobřeží Sachalinu vylodila 113. střelecká brigáda a 365. samostatný prapor námořní pěchoty. Protože den předtím Japonsko přijalo podmínky [[Postupimská deklarace|Postupimské deklarace]], byl Japonský odpor proti tomuto výsadku slabý a Sověti rozbili japonskou obrannou linii. Omezené boje pokračovaly do 21. srpna. Většina ze zbývajících japonských jednotek uzavřela příměří mezi 22. a 23. srpnem. Sověti završili dobytí Sachalinu 25. srpna 1945 obsazením hlavního města Tojohary.{{Citace monografie | příjmení = Bagrov | jméno = V. N | odkaz na autora = | titul = Южно-Сахалинская и Курильская операции (авг. 1945) | vydavatel = Летопись героич. дней | místo = [[Južno-Sachalinsk]] | rok = 1969 | počet stran = | kapitola = Южно-Сахалинская операция 1945 года | url kapitoly = http://victory.mil.ru/war/oper/141.html| strany = | isbn = | jazyk = ru}} Japonci uvádějí 20 000 mrtvých civilistů během této, včetně obětí masakrů korejského obyvatelstva, které provedli Japonci během ústupových bojů, protože je podezírali z prosovětské špionáže. [51] => [52] => Odhaduje se, že z původních 440 tis. obyvatel Jižního Sachalinu (1944) bylo během bojů evakuováno 140 tis. Po válce byli do Japonska vystěhováni zbylí Japonci a také většina Korejců (přes 100 tis.). [53] => [54] => === Poválečný stav === [55] => [[Soubor:Downtown Yuzhno.jpg|náhled|Ulice v Južno-Sachalinsku]] [56] => [[Soubor:Сити-Молл. Южно-Сахалинск. (2).JPG|náhled|Južno-Sachalinsk v srpnu 2014]] [57] => Od 2. ledna [[1947]] je celý Sachalin součástí Sachalinské oblasti. Většina Korejců zde žijících zvažuje, zda se nezačnou identifikovat jako etničtí Rusové. Dnes jsou známí jako [[Sachalinští Korejci]]. V roce 1989 žilo na Sachalinu 46 000 [[Ukrajinci|Ukrajinců]], ale jejich počet klesá vlivem emigrace a asimilace s Rusy. [58] => [59] => Japonsko se vzdalo nároků na svrchovanost jižní části ostrova v [[Sanfranciská mírová smlouva|Sanfranciské smlouvě]] ([[1952]]), ale neschválilo ruskou suverenitu nad Sachalinem. Podle japonského oficiálního stanoviska není o příslušnosti Sachalinu ještě rozhodnuto a na japonských mapách je označován jako „Země Nikoho”. Přestože není mezi Ruskem a Japonskem podepsána oficiální mírová smlouva, zřídilo Japonsko v Južno-Sachalinsku generální konzulát. [60] => [61] => Dne 28. května [[1995]] postihlo ostrov zemětřesení 7.5° [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] a zabilo 2 000 lidí v [[Něftěgorsk (Sachalinská oblast)|Něftěgorsku]]. [62] => [63] => === Separatismus === [64] => Většinu obyvatel Sachalinu tvoří etničtí [[Rusové]],[http://www.perepis-2010.ru/news/detail.php?ID=6936 Перепись-2010: русских становится больше] {{Wayback|url=http://www.perepis-2010.ru/news/detail.php?ID=6936 |date=20181225111852 }}. Perepis-2010. ale podle české novinářky [[Petra Procházková|Petry Procházkové]] je referendum o připojení Sachalinu k Japonsku stálým tématem. V dubnu 2015 vydala bývalá ministryně obrany Japonska [[Yuriko Koike]] prohlášení o nutnosti provést referendum o nezávislosti Sachalinu a Kurilských ostrovů na Rusku.{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = Procházková [66] => | jméno = Petra [67] => | titul = Putin má problém: separatistické choutky na strategické Sibiři [68] => | url = http://www.lidovky.cz/putin-ma-problem-separatisticke-choutky-na-strategicke-sibiri-p7r-/zpravy-svet.aspx?c=A140807_172021_ln_zahranici_msl [69] => | datum vydání = 2014-08-08 [70] => | datum aktualizace = [71] => | datum přístupu = 2016-01-20 [72] => | vydavatel = Lidovky.cz [73] => | jazyk = cs [74] => }}Další údaje o separatismu na Sachalinu se nepodařilo dohledat. [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Poznámky === [79] => [80] => [81] => === Reference === [82] => [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat|Sakhalin}} [86] => * {{Wikislovník|heslo=Sachalin}} [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => [[Kategorie:Sachalin| ]] [90] => [[Kategorie:Ostrovy Sachalinské oblasti]] [91] => [[Kategorie:Ostrovy Ruska v Tichém oceánu]] [92] => [[Kategorie:Ostrovy Ochotského moře]] [93] => [[Kategorie:Ostrovy Japonského moře]] [94] => [[Kategorie:Separatismus v Rusku]] [] => )
good wiki

Sachalin

Sachalin (rusky: Сахали́н; japonsky: 樺太, Karafuto; čínsky: tradiční znaky 庫頁島, zjednodušené znaky 库页岛, pinyin Kùyè Dǎo; korejsky: 사할린) je velký podlouhlý ostrov v severním Pacifiku. Leží severně od Japonska, mezi 45°50' a 54°24' severní šířky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pchin-jin','Rusko','Kurilské ostrovy','Južno-Sachalinsk','Japonsko','Tatarský průliv','Ainu','Sachalinští Korejci','korejština','Ochotské moře','Pekingská smlouva','Sachalinská oblast'

Japonsko

Južno-Sachalinsk

Južno-Sachalinsk je největší město Sachalinské oblasti, která se nachází na dálném východě Ruska.

Korejština

Korejština je jazyk, kterým se mluví v Korejské republice (Jižní Korea) a v Severní Koreji.

Pchin-jin

Rusko