Array ( [0] => 15503487 [id] => 15503487 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sacharóza [uri] => Sacharóza [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Sacharóza [2] => | obrázek = Saccharose2.svg [3] => | velikost obrázku = 200px [4] => | systematický název = {{nic}} [5] => * β-D-fruktofuranosyl-α-D-glukopyranosid [6] => * α-D-glukopyranosyl-β-D-fruktofuranosid [7] => * '''čistě systematický''': (2R,3R,4S,5S,6R)-2-{[(2S,3S,4S,5R)-3,4-Dihydroxy-2,5-bis(hydroxymethyl)oxolan-2-yl]oxy}-6-(hydroxymethyl)oxan-3,4,5-triol [8] => | triviální název = sacharóza [9] => | ostatní názvy = ovocný cukr, řepný cukr, třtinový cukr, cukróza [10] => | číslo CAS = 57-50-01 [11] => | sumární vzorec = C12H22O11 [12] => | molární hmotnost = 342,296 g/mol [13] => | teplota tání = 186 °C [14] => | teplota varu = rozklad [15] => | hustota = 1,587 g/cm3 [16] => | optická otáčivost = + 66,47° [17] => }} [18] => [19] => '''Sacharóza''' (vědecký název ''sacharosa''{{Citace periodika [20] => | příjmení = Koštíř [21] => | jméno = Josef [22] => | příjmení2 = Kotyk [23] => | jméno2 = Arnošt [24] => | titul = České názvosloví enzymů [25] => | periodikum = Chemické listy [26] => | datum vydání = 1976 [27] => | ročník = 70 [28] => | strany = 493–503 [29] => | url = [30] => }}) v běžné řeči označovaná jako '''[[cukrová řepa|řepný cukr]]''', '''[[cukrová třtina|třtinový]] cukr''', '''stolní''' (konzumní) '''cukr''', nebo jen '''[[cukr]]''', je nejběžnější [[Disacharidy|disacharid]]. V čistém stavu je sacharóza bílá [[krystal]]ická látka sladké chuti. Uplatnění nachází především v [[potravinářství]], kde se používá jako [[Náhradní sladidlo|sladidlo]]. [31] => [32] => == Struktura == [33] => Systematický název sacharózy je β-D-fruktofuranosyl-α-D-glukopyranosid, v přírodě byl objeven zatím pouze jeden [[Chiralita|enantiomer]]. [[Monosacharidy]] jsou v [[molekula|molekule]] spojeny [[glykosidová vazba|glykosidickou vazbou]], která vzniká mezi [[hydroxyl|hydroxylovými skupinami]] na 1. uhlíku [[Glukóza|α-D-glukózy]] a 2. uhlíku [[fruktóza|β-D-fruktózy]], proto je sacharóza [[Redoxní reakce|neredukující]] [[Disacharidy|disacharid]]. [34] => [35] => == Vznik a výskyt v přírodě == [36] => Sacharóza je v [[příroda|přírodě]] velmi rozšířená. Je důležitým metabolickým produktem všech zelených [[rostliny|rostlin]], kde slouží jako transportní rozpustný [[sacharidy|sacharid]]. Vzniká přenosem glukosylového zbytku z UDP-glukózy na [[fruktóza|fruktózu]]. [[Živočichové]] ji nesyntetizují. [37] => [38] => Vyskytuje se ve [[stonek|stoncích]], [[list]]ech a [[plod (botanika)|plodech]] mnoha rostlin. V [[Česko|ČR]] je hlavním průmyslovým zdrojem sacharózy [[cukrová řepa]] (''Beta vulgaris''), ve světě je to [[cukrová třtina]] (''Saccharum officinarum'') a místně a v menším měřítku i další druhy rostlin jako např. [[datlovník]] (''Phoenix dactylifera''), některé druhy [[Arekovité|palem]] a [[javor cukrový]] (''Acer saccharum''). [39] => [40] => == Fyziologie a výživa == [41] => Sacharóza se používá jako nejběžnější sladidlo. V těle se enzymaticky štěpí na [[Glukóza|glukózu]] a [[fruktóza|fruktózu]], které se dále metabolizují. Ke zmíněné [[hydrolýza|hydrolýze]] je třeba [[B-komplex|vitamín B]], [[vápník]], [[hořčík]] a další látky. Metabolickým zpracováním 1 gramu sacharózy se uvolní 16,7 k[[Joule|J]] (4 k[[kalorie|cal]]) energie. [42] => [43] => Nadměrná konzumace sacharózy může být příčinou mnoha zdravotních problémů. Sacharóza je energeticky velmi bohatá, její dlouhodobá vyšší spotřeba může vést až k [[obezita|obezitě]]. Sacharóza také významně zvyšuje hladinu [[Glukóza|glukózy]] v [[krevní plazma|krevní plazmě]] (má vysoký [[glykemický index]]) a má vliv na sekreci [[Inzulin|insulinu]], proto je nevhodným sladidlem pro diabetiky. Dále vede k poškození [[Sklovina|zubní skloviny]] a podporuje vznik [[zubní kaz|zubního kazu]], protože slouží jako zdroj živin pro ústní [[bakterie]] (Leuconostoc mesenteroides). [44] => [45] => Vzhledem k uvedeným skutečnostem se na trhu stále více prosazují tzv. „light výrobky“, které mají snížený obsah sacharózy. Požadované sladké chuti se většinou dosahuje přidáním [[Náhradní sladidlo|umělého sladidla]]. [46] => [47] => == Fyzikální vlastnosti == [48] => Sacharóza je krystalická látka, rozpustná ve vodě. Rovinu [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizovaného]] [[světlo|světla]] stáčí doprava (+ 66,47°). Její [[hustota]] je 1,587 g/cm3. Při zahřívání nad 186 °C taje a mění se v [[karamel]]. Cukr je také látka vykazující [[Triboluminiscence|triboluminescenci]], tj. že vydává při drcení svých krystalů viditelné světlo. [49] => [50] => Rozpustnost ve vodě: [51] => {| class="wikitable" [52] => !teplota (°C) [53] => !rozpustnost (gramů ve 100 gramech vody) [54] => |- [55] => |50 [56] => |259 [57] => |- [58] => |55 [59] => |273 [60] => |- [61] => |60 [62] => |289 [63] => |- [64] => |65 [65] => |306 [66] => |- [67] => |70 [68] => |325 [69] => |- [70] => |75 [71] => |346 [72] => |- [73] => |80 [74] => |369 [75] => |- [76] => |85 [77] => |394 [78] => |- [79] => |90 [80] => |420 [81] => |} [82] => [83] => == Chemické vlastnosti == [84] => [[Hydrolýza|Hydrolýzou]] sacharózy vzniká ekvimolární směs [[glukóza|glukózy]] a [[fruktóza|fruktózy]], tzv. [[invertní cukr]]. Tato reakce je doprovázena změnou [[optická otáčivost|optické otáčivosti]] z pravotočivé na levotočivou, protože vzniká pravotočivá glukóza a silně levotočivá fruktóza. Hydrolýza může probíhat chemicky v kyselém prostředí, nebo enzymaticky v neutrálním prostředí za přítomnosti [[enzym]]u [[invertáza|invertázy]] (sacharázy). Podle podmínek reakce může být inverze částečná nebo úplná. [85] => [86] => Při reakci [[katalyzátor|katalyzované]] [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] se sacharóza rozkládá až na elementární [[uhlík]]. [87] => [88] => C12H22O11 → 12C + 11 H2O [89] => [90] => == Senzorické vlastnosti == [91] => Sacharóza je bílá krystalická látka, přičemž jednotlivé [[krystal]]y jsou bezbarvé. [92] => [93] => Má výraznou sladkou chuť. Používá se jako nejběžnější sladidlo. Slouží také jako standard pro určení relativní sladkosti. [94] => [95] => Do distribuce je dodávána v různých formách, nejčastěji jako cukr krystal, cukr moučka, či slisovaná do různých tvarů (viz druhy cukru). [96] => [97] => == Analytické stanovení == [98] => Obsah sacharózy v cukerném [[roztok]]u lze stanovit [[refraktometrie|refraktometricky]] (měření [[index lomu|indexu lomu]]), nebo [[polarimetrie|polarimetricky]] (měření otočení roviny [[polarizace (elektrodynamika)|polarizovaného]] světla). U složitějších [[směs]]í se používá [[chromatografie|chromatografické]] stanovení a to především [[kapalinová chromatografie]]. [99] => [100] => == Výroba == [101] => Celosvětově se vyrobí více než 140 milionů tun sacharózy ročně. U finálního výrobku nelze určit, zda byl získán z [[cukrová třtina|cukrové třtiny]] nebo z [[cukrová řepa|cukrové řepy]], neexistují žádné spotřebitelem zaznamenatelné rozdíly. [102] => [103] => V [[Česko|Česku]] se sacharóza vyrábí z bulev [[cukrová řepa|cukrové řepy]] (''Beta vulgaris''), které průměrně obsahují 17 % sacharózy, což je více než u třtiny. Řepa se nejprve v mechanické pračce zbavuje nečistot a následně se váží. Takto připravené bulvy se krájí na tenké hranoly, tzv. '''řízky''', které se extrahují vodou při zvýšené teplotě. Tímto vyslazením se získá '''difúzní šťáva'''. Zbylé řízky se silážují a používají se jako [[krmivo]]. Získaná šťáva se čistí přídavkem vápenného mléka ([[Srážení (chemie)|suspenze]] [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] ve vodě), tzv. '''čiřením'''. Tímto procesem se oddělí všechny necukry ([[Bílkovina|bílkoviny]], [[Aminokyselina|aminokyseliny]], [[polysacharidy]], [[redukující sacharidy]]), které by bránily [[krystalizace|krystalizaci]] [[roztok]]u. Přebytek hydroxidu se odstraní [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], tzv. '''saturací''' a produkt se [[filtrace|zfiltruje]]. Tak se získá '''lehká šťáva''' a z ní odpařením části vody zahuštěná '''těžká šťáva''', která obsahuje 61–67 % sacharózy. Těžká šťáva se zahřívá na bod krystalizace, tedy na stav, kdy se po skončení varu vylučují [[krystal]]y cukru. Opakovanou krystalizací se získá '''surový cukr''', který obsahuje 96 % sacharózy. Může se prodávat jako surový hnědý cukr, nebo se dále čistí '''afinací''' (odstředění a promytí vodou a vodní párou), či '''rafinací''' (rozpuštění ve vodě a další krystalizace). Zbylý tmavě hnědý až černý sirupovitý cukerný roztok, ze kterého již nelze krystalizací získat sacharózu, se nazývá [[melasa]]. Používá se jako cenné [[krmivo]] nebo slouží jako substrát pro řadu [[kvašení|fermentačních procesů]]. [104] => [105] => === Druhy cukru === [106] => [[Soubor:Cuboid sugar.jpg|náhled|Kostkový cukr]] [107] => '''Hnědý cukr''' má výraznou chuť a aroma. Hnědé zabarvení je způsobeno přítomností zbytkové melasy. Kromě sacharózy obsahuje ještě některé [[Minerální látka|minerální látky]] (např. [[draslík]], [[sodík]], [[vápník]], [[hořčík]]) a některé [[Aminokyselina|aminokyseliny]]. [108] => [109] => '''Krystalový cukr''' (=granulový cukr) zvýrazňuje chuť a zlepšuje texturu potravin. Také ho lze využít jako substrát ve fermentačních procesech. Podle účelu použití se produkují cukry o různé velikosti [[krystal]]ů. [110] => [111] => '''Moučkový cukr''' se získává mletím krystalového cukru na jemno. Používá se při přípravě polev a jako přísada do směsí na pečení. Často se do něj přidává kolem 3 % [[škrob]]u, který zde slouží jako protihrudkující látka. [112] => [113] => '''Kostkový cukr''' vzniká slisováním cukru do různě velkých kostek. Kromě standardní velikosti se často vyrábí i menší kostky, tzv. ''Mocca'', popř. kostky ve tvaru karetních symbolů, tzv. cukr ''Bridge''. Vynález [[kostkový cukr|kostkového cukru]] má domov v Česku, vymyslel ho ředitel Dačické cukrové rafinerie [[Jacob Christoph Rad|Jakub Kryštof Rad]] v roce [[1841]]. [114] => [115] => '''Invertní cukr''' vzniká kyselou hydrolýzou sacharózy na [[Glukóza|glukózu]] a [[fruktóza|fruktózu]], tuto reakci lze provést i enzymaticky pomocí [[invertáza|invertázy]] (sacharázy). Podle podmínek reakce může být inverze částečná nebo úplná. [[Invertní cukr]] se používá v potravinářství jako sladidlo do [[nápoj]]ů, cukrovinek a sladkého pečiva. [116] => [117] => '''Homolový cukr''' (=cukrová homole) je cukr slisovaný do různě velkých [[kužel]]ů, ze kterého se potřebné množství cukru postupně odsekává. Používal se v domácnostech do 19. století, kdy jej začal vytlačovat cukr kostkový a cukr krystalový kvůli praktičtější manipulaci. [118] => [119] => '''Kapalný cukr''' vzniká rozpuštěním cukru ve vodě. Používá se především jako sladidlo do nealkoholických [[nápoj]]ů. [120] => [121] => '''Sirupy''' jsou viskózní tekutiny, které mohou být částečně invertované. Přítomnost [[invertní cukr|invertního cukru]] způsobuje větší odolnost roztoku vůči [[krystalizace|krystalizaci]], proto se sirupy používají převážně do výrobků, ve kterých by krystalizace mohla vadit. [122] => [123] => '''Javorový sirup''' (Maple syrup) se získává zahuštěním z mízy [[javor cukrový|javoru cukrodárného]] (''Acer saccharum''). Jeden litr výrobku se získá odpařením asi 40 litrů šťávy. Hlavním producentem je [[Kanada]], především [[Québec (provincie)|provincie Québec]]. Hlavní složkou sirupu je sacharóza (až 96 %), v menší míře může obsahovat i [[fruktóza|fruktózu]] a [[glukóza|glukózu]]. Dále obsahuje řadu minerálních látek ([[vápník]], [[hořčík]], [[zinek]], [[železo]]…) a [[B-komplex|vitamíny řady B]]. Používá se jako sladidlo při výrobě cukrovinek a sladkého pečiva. V [[Kanada|Kanadě]] a [[Spojené státy americké|USA]] se tradičně konzumuje na vaflích a palačinkách. [124] => [125] => '''Hedvábný cukr''' vzniká [[krystalizace|krystalizací]] ze směsi cukru, vody a glukózového sirupu. Směs se používá nejčastěji v cukrovinkářském průmyslu k výrobě [[fondán]]ů. [126] => [127] => '''Tabletované cukry''' se připravují tabletováním směsi moučkového cukru a [[maltodextrin]]u. Používají se v cukrovinkářském průmyslu a ve [[farmacie|farmacii]]. [128] => [129] => == Použití == [130] => Největší uplatnění nachází sacharóza v potravinářství. Používá se především jako sladidlo, ale upravuje i další [[senzorická vlastnost|senzorické vlastnosti]] potravin. Někdy se přidává jako [[konzervační činidlo]] (vyšší koncentrace sacharózy inhibují růst [[mikroorganismus|mikroorganismů]]), nebo naopak slouží jako [[kvašení|fermentační]] substrát v řadě [[biotechnologie|biotechnologií]] jako jsou kvasná výroba [[ethanol]]u, výroba pekařského [[Kvasinky#Význam a využití|droždí]], fermentační způsob výroby [[kyselina citronová|kyseliny citronové]] apod. [131] => [132] => Kromě hojného použití v potravinářství je sacharóza využívána také ve [[farmacie|farmacii]], kde slouží jako regulátor nepříjemné chuti některých [[lék]]ů. Má také pomocný význam jako plnidlo či pojivo při výrobě některých lékových forem (granulované prášky, tablety, dražé, sirupy…). [133] => [134] => Slouží také jako substrát při technologické výrobě řady cukerných derivátů:
[135] => * [[fruktooligosacharidy]] [136] => * [[palatinóza]] a [[palatinitol]] [137] => * [[glykosylsacharosa|glykosylsacharosy]] [138] => * [[laktosacharóza|laktosacharózy]] [139] => * [[invertní cukr]] (ekvimolární směs [[Glukóza|D-glukózy]] a [[fruktóza|D-fruktózy]].) [140] => [141] => == Historie == [142] => [[Cukrová třtina]] je známa v [[tropický podnebný pás|tropických]] a [[subtropický podnebný pás|subtropických]] oblastech již tisíce let. Její [[stonek|stonky]] se s oblibou žvýkaly, protože vykazovaly příjemnou sladkou chuť. Až později se z nich začal cukr získávat, zpočátku jen na [[Dálný východ|Dálném východě]], na území dnešní [[Indie]] a [[Čína|Číny]]. [143] => [144] => S rozvíjejícím se obchodem se znalost cukru rozšiřovala. Do [[Evropa|Evropy]] ho přinesli [[Arabové]]. V důsledku nevhodných klimatických podmínek nešlo cukrovou třtinu v Evropě pěstovat, proto se cukr musel do Evropy dovážet. Nejprve z [[Asie]], později v průběhu [[novověk]]u z kolonizovaného [[Karibské moře|Karibiku]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. [145] => [146] => V roce [[1747]] [[berlín]]ský [[chemik]] [[Andreas Marggaraf]] rozpoznal cukr v [[kořen]]u [[cukrová řepa|cukrové řepy]]. Zpočátku to byla pouze zajímavost, výroba cukrové řepy se výrazně rozvinula až za [[napoleonské války|napoleonských válek]], kdy bylo přerušeno obchodní spojení s [[Anglie|Anglií]]. Dnes tvoří řepný cukr asi 30 % z celkové produkce cukru. Nejvíce cukru se dnes vyrábí v zemích s teplým [[podnebí|klimatem]] jako jsou [[Indie]], [[Čína]] a [[Brazílie]] a v [[Karibské moře|karibské oblasti]]. [147] => [148] => V historii výroby cukru lze nalézt i českou stopu. V roce [[1841]] [[Jacob Christoph Rad|Jakub Kryštof Rad]] z [[Dačice|Dačic]] vyrobil první kostku cukru. Používání tohoto výrobku, tehdy nazývaného ''čajový cukr'', se rychle rozšířilo a dnes již je prodej kostkového cukru samozřejmostí. [149] => [150] => S průmyslovou revolucí pak vzrostla spotřeba cukru.http://ajcn.nutrition.org/content/81/2/341/F2.expansion.html - Origins and evolution of the Western diet: health implications for the 21st century [151] => [152] => == Odkazy == [153] => === Reference === [154] => [155] => === Související články === [156] => * [[Sacharimetr]] [157] => === Externí odkazy === [158] => * {{Commonscat}} [159] => * {{Wikislovník|heslo=sacharóza}} [160] => * {{en}} [http://www.sprword.com/globalization.html#bigsugar Big Sugar] ''Sweet, White, and Deadly'', CBC, 90 minut [161] => [162] => {{Sacharidy}} [163] => [164] => {{Portály|Chemie|Gastronomie}} [165] => [166] => {{Autoritní data}} [167] => [168] => [[Kategorie:Disacharidy]] [169] => [[Kategorie:Sladidla]] [170] => [[Kategorie:Cukrovarnictví]] [] => )
good wiki

Sacharóza

{{Infobox - chemická sloučenina | název = Sacharóza | obrázek = Saccharose2. svg | velikost obrázku = 200px | systematický název = * β-D-fruktofuranosyl-α-D-glukopyranosid * α-D-glukopyranosyl-β-D-fruktofuranosid * čistě systematický: (2R,3R,4S,5S,6R)-2-{[(2S,3S,4S,5R)-3,4-Dihydroxy-2,5-bis(hydroxymethyl)oxolan-2-yl]oxy}-6-(hydroxymethyl)oxan-3,4,5-triol | triviální název = sacharóza | ostatní názvy = ovocný cukr, řepný cukr, třtinový cukr, cukróza | číslo CAS = 57-50-01 | sumární vzorec = C12H22O11 | molární hmotnost = 342,296 g/mol | teplota tání = 186 °C | teplota varu = rozklad | hustota = 1,587 g/cm3 | optická otáčivost = + 66,47° }} Sacharóza (vědecký název sacharosa) v běžné řeči označovaná jako řepný cukr, třtinový cukr, stolní (konzumní) cukr, nebo jen cukr, je nejběžnější disacharid.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fruktóza','Glukóza','cukrová řepa','krystal','vápník','cukrová třtina','hořčík','invertní cukr','krystalizace','roztok','krmivo','Kanada'

Fruktóza

Glukóza

Hořčík

Kanada

Krmivo

Krystal

Krystalizace

Roztok

Roztok je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Vápník