Array ( [0] => 15510773 [id] => 15510773 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Safed [uri] => Safed [3] => Safed1.jpg [img] => Safed1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Safed** Safed, známé také jako Tsfat, je malebné město v severním Izraeli, které se pyšní bohatou historií a jedinečnou atmosférou. Leží na vrcholu pohoří Karmel a nabízí úchvatné výhledy na okolní krajinu a Galilejské jezero, což z něj činí oblíbené místo pro turisty i místní obyvatele. Město se proslavilo jako centrum židovské mystiky a kabaly, což přitahuje návštěvníky, kteří hledají duchovní inspiraci a hlubší porozumění. V Safedu můžete najít řadu historických synagog, které pamatují na slavnou minulost města, a také umělecké dílny, kde místní umělci vytvářejí krásné a originální výrobky. Safed je také známé svými výraznými uměleckými komunitami. Místní umělci se věnují malbě, sochařství i řemeslným pracím, což přispívá k živé kulturní scéně. Každý rok se zde konají různé kulturní akce, které oslavují umění a tradice a přitahují publikum z celého světa. Kromě své kulturní a historické hodnoty je Safed také místem, kde si lidé mohou užít klid a přírodní krásy. Procházky úzkými uličkami starého města a objevování skrytých zákoutí vyvolává pocit pohody a spokojenosti. Safed je skvělým místem pro ty, kteří hledají kombinaci duchovního růstu, umění a přírodních krás. Toto město s optimistickým duchem nabízí jedinečnou příležitost pro návštěvníky i místní, aby se spojili s historií a kulturou a našli v sobě inspiraci pro nové začátky. [oai_cs_optimisticky] => **Safed** Safed, známé také jako Tsfat, je malebné město v severním Izraeli, které se pyšní bohatou historií a jedinečnou atmosférou. Leží na vrcholu pohoří Karmel a nabízí úchvatné výhledy na okolní krajinu a Galilejské jezero, což z něj činí oblíbené místo pro turisty i místní obyvatele. Město se proslavilo jako centrum židovské mystiky a kabaly, což přitahuje návštěvníky, kteří hledají duchovní inspiraci a hlubší porozumění. V Safedu můžete najít řadu historických synagog, které pamatují na slavnou minulost města, a také umělecké dílny, kde místní umělci vytvářejí krásné a originální výrobky. Safed je také známé svými výraznými uměleckými komunitami. Místní umělci se věnují malbě, sochařství i řemeslným pracím, což přispívá k živé kulturní scéně. Každý rok se zde konají různé kulturní akce, které oslavují umění a tradice a přitahují publikum z celého světa. Kromě své kulturní a historické hodnoty je Safed také místem, kde si lidé mohou užít klid a přírodní krásy. Procházky úzkými uličkami starého města a objevování skrytých zákoutí vyvolává pocit pohody a spokojenosti. Safed je skvělým místem pro ty, kteří hledají kombinaci duchovního růstu, umění a přírodních krás. Toto město s optimistickým duchem nabízí jedinečnou příležitost pro návštěvníky i místní, aby se spojili s historií a kulturou a našli v sobě inspiraci pro nové začátky. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Safed [2] => | originální jméno = צְפַת [3] => | obrázek = Safed1.jpg [4] => | popisek = Stará čtvrť v centru Safedu [5] => | vlajka = [6] => | znak = Coat of arms of Safed.svg [7] => | zeměpisná šířka = 32.9658333 [8] => | zeměpisná délka = 35.4983333 [9] => | nadmořská výška = cca 700 [10] => | stát = Izrael [11] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Izraele|distrikt]] [12] => | název vyššího celku = [[Severní distrikt (Izrael)|Severní]] [13] => | administrativní dělení = [14] => | loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Safed |position=left |width=150 |lat=32.96 |long=35.49 |float=center |caption=}} [15] => | rozloha = 29,248 [16] => | počet obyvatel = 33400 [17] => | obyvatelé aktuální k = 2015{{Citace elektronické monografie [18] => | vydavatel = Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2016 [19] => | titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [20] => | url = http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2016 [21] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [22] => | datum přístupu = 2016-10-09 [23] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161009120453/http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2016 [24] => | datum archivace = 2016-10-09 [25] => | nedostupné = ano [26] => }} [27] => | hustota zalidnění = 1113,0 (r.2015) [28] => | starosta = [[Ilan Šochat]] (אילן שוחט) [29] => | web = http://www.safed.co.il [30] => | telefonní předvolba = [31] => | psč = [32] => }} [33] => '''Safed''' ([[hebrejština|hebrejsky]] צְפַת, ''Cfat'', [[arabština|arabsky]] صفد, ''Safad'', v oficiálním přepisu do [[angličtina|angličtiny]] '''Zefat'''{{Citace elektronické monografie [34] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [35] => | titul = יישובים 2009 [36] => | url = http://gis.cbs.gov.il/Website/yishuvim/yishuvim_2009/XLS/bycode.xls [37] => | jazyk = hebrejsky [38] => | datum přístupu = 2011-01-02 [39] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203002318/http://gis.cbs.gov.il/Website/yishuvim/yishuvim_2009/XLS/bycode.xls [40] => | datum archivace = 2013-12-03 [41] => | nedostupné = ano [42] => }}) je [[Městská rada (Izrael)|město]] v [[Izrael]]i, v [[Severní distrikt (Izrael)|Severním distriktu]]. [43] => [44] => == Geografie == [45] => Leží v [[Horní Galilea|Horní Galileji]] cca 120 kilometrů severovýchodně od centra [[Tel Aviv]]u a cca 50 kilometrů severovýchodně od centra [[Haifa|Haify]] v nadmořské výšce okolo 700 metrů na svazích hory [[Har Kana'an]] (včetně sousedního vrcholku [[Har Birija]]) a nedaleko od východního okraje masivu [[Har Meron]], od kterého je odděleno hlubokým údolím toku [[Nachal Amud]]. Na východ od města se terén prudce svažuje do příkopové propadliny horního toku řeky [[Jordán]]. Směřuje tam i [[vádí]] [[Nachal Roš Pina]], které na úpatí svahu protéká městem [[Roš Pina]], cca 4 kilometry od Safedu. Město je na dopravní síť napojeno pomocí [[Dálnice 89 (Izrael)|dálnice číslo 89]], která ho míjí po západním okraji a překlenuje zde hluboké severojižní údolí [[Nachal Akbara]], přes které vede [[Most Akbara]] – nejvyšší mostní stavba v Izraeli. [46] => [47] => Safed se nachází v hustě zalidněné a zčásti zalesněné krajině. Osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. Vlastní město je převážně [[Židé|židovské]], v jeho okolí se ale vyskytují i vesnice a města osídlená [[Izraelští Arabové|Araby]]. Přímou součástí města Safed je navíc arabské předměstí [[Akbara]] obývané Araby. [48] => [49] => == Dějiny == [50] => Safed se proslavil v raném [[novověk]]u jako centrum židovské učenosti a [[kabala|kabalistických]] studií. Spolu s [[Jeruzalém]]em, [[Tiberias]] a [[Hebron]]em je považované za „svaté město“ [[Judaismus|judaismu]]. [51] => [52] => Dějiny města ale sahají hlouběji do historie. Podle legendy Safed založili po [[Potopa světa|potopě]] [[Noe]]movi synové. Historické zdroje ukazují, že město bylo založeno v [[2. století]]. V roku [[1102]] tu [[Křížové výpravy|křižáci]] postavili pevnost, kterou v roce [[1188]] dobyl [[Saladin]]. Hrad obnovili v roce [[1240]] francouzští [[templáři]], ale v roce [[1266]] jej definitivně dobyli [[muslim]]ové. Safed se tehdy stal hlavním městem severní [[Galilea|Galileji]]. [53] => [54] => V [[16. století]] se Safed pod [[Osmané|osmanskou]] nadvládou stal „židovským městem“. Okolo roku [[1550]] tu žilo okolo 10 000 Židů – mnozí přišli ze [[Španělsko|Španělska]] po svém vyhnání v roce [[1492]]. Usadili se tu mnozí známí židovští učenci, např. rabíni [[Josef Karo]], [[Moše Cordovero]] a [[Jicchak Luria]]. Safed se stal centrem kabalistických studií. V roce [[1578]] zde byla založena první hebrejská tiskárna v tehdejší [[Palestina v osmanském období|osmanské Palestině]]. V [[17. století]] se Safed stal centrem mesianistického hnutí pod vedením [[Šabtaj Cvi|Šabtaje Cviho]] – [[sabatianismus|sabatianismu]]. Ze Safedu pochází také jedna z Cviho manželek. [55] => [56] => Od [[18. století]] došlo v důsledku dvou velkých [[zemětřesení]] ([[1759]], [[1837]]), [[epidemie|epidemií]] ([[1742]], [[1812]], [[1847]]) a útoků arabského obyvatelstva ([[1833]], [[1834]], [[1929]]) k poklesu počtu židovského obyvatelstva, který dosáhl nejnižší hodnoty za doby [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]].{{Citace elektronické monografie [57] => | vydavatel = safed.co.il [58] => | titul = Safed History [59] => | url = http://www.safed.co.il [60] => | jazyk = hebrejsky, anglicky [61] => | datum přístupu = 2010-11-05}} [62] => [63] => V roce [[1948]], před začátkem [[První arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]], žilo v Safedu 12 000 Arabů a 1700 Židů. V [[květen|květnu]] 1948 arabské obyvatelstvo z města uteklo. Od té doby je Safed převážně židovským městem. [64] => [65] => Během [[Druhá libanonská válka|Druhé libanonské války]] v roce [[2006]] dopadly na město rakety vypálené z [[Libanon]]u. Ty poničily zejména porosty v [[Les Birija|lese Birija]] – rozsáhlém lesním komplexu, který se rozkládá severně od Safedu. Ve městě funguje [[Nemocnice Ziv]]. [66] => [67] => == Demografie == [68] => Podle údajů z roku [[2009]] tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně {{formatnum:27500}} osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele, židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně {{formatnum:28800}} osob). Na jihovýchodním okraji města ovšem leží čtvrť Akbara – původně samostatná vesnice obývaná Araby, která byla roku [[1982]] připojena k Safedu. Žije v ní víc než 200 arabských rodin. [69] => {{Viz též|Akbara}} [70] => [71] => V Safedu se rovněž usídlilo 120 arabských rodin členů proizraelské [[Jiholibanonská armáda|Jiholibanonské armády]]. V Safedu také studuje približně 500 arabských žáků zdejších škol. Židovská populace se dělí na sekulární a nábožensky orientované rodiny (zjevný je zejména rostoucí počet [[charedim|ultraortodoxních Židů]]).{{Citace elektronické monografie [72] => | vydavatel = [[Ha'arec|Haaretz]] [73] => | titul = Safed, a model for coexistence or sectarian tinderbox? [74] => | url = http://www.haaretz.com/print-edition/features/safed-a-model-for-coexistence-or-sectarian-tinderbox-1.322812 [75] => | jazyk = anglicky [76] => | datum přístupu = 2010-11-05}}{{Citace elektronické monografie [77] => | vydavatel = rslissak.com [78] => | titul = Akbara, the Arabic Village was a Jewish town until the 11th Century / DR.Rivka Shpak Lissak [79] => | url = http://rslissak.com/content/akbara-arabic-village-was-jewish-town-until-11th-century-drrivka-shpak-lissak [80] => | jazyk = anglicky [81] => | datum přístupu = 2010-11-05}} Je tu také významná komunita takzvaných [[ba'alej tšuva]] (původně sekulárních Židů vracejících se k judaismu). [82] => [83] => Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci [[2015]] zde žilo {{formatnum:33400}} lidí. [84] => [85] => {{Graf počtu obyvatel|tabulka=pod|zalamovat=12}} [86] => [87] => [88] => Soubor:Seraya - Ottoman fortress - Safed.jpg|Seraya - Osmanská pevnost [89] => Soubor:Safed_Sculpture.jpg|Socha ve městě Safed [90] => Soubor:Safed1908.jpg|Muslimská čtvrť ve městě Safed okolo roku 1908 [91] => Soubor:Panorama Safed צפת (Sea of Galilee in the background).jpg|Panorama [92] => [93] => [94] => == Partnerská města == [95] => * {{flagicon|Francie}} [[Lille]] [96] => * {{flagicon|Portugalsko}} [[Guarda]] [97] => [98] => == Odkazy == [99] => [100] => === Reference === [101] => [102] => [103] => === Literatura === [104] => * {{Citace monografie [105] => | příjmení = Čeřovský [106] => | jméno = Jan a kolektiv [107] => | titul = Izrael a palestinská území [108] => | vydavatel = Olympia [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1999 [111] => | isbn = 80-7033-541-6 [112] => | počet stran = 192 [113] => }} [114] => * {{Citace monografie [115] => | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO [116] => | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé [117] => | místo = Jeruzalém [118] => | vydavatel = Ahva Press [119] => | rok = 1999 [120] => | počet stran = 28 [121] => }} [122] => * {{Citace monografie [123] => | příjmení = Paulík [124] => | jméno = Ivo [125] => | titul = Izrael [126] => | vydavatel = Freytag & Berndt [127] => | místo = Praha [128] => | rok = 2006 [129] => | isbn = 978-80-7316-202-3 [130] => | počet stran = 167 [131] => }} [132] => [133] => === Související články === [134] => * [[Čtyři svatá města judaismu]] [135] => [136] => === Externí odkazy === [137] => * {{Wikislovník|heslo=Safed}} [138] => * {{Commonscat|Safed}} [139] => * [http://www.safed.co.il/ Oficiální internetové stránky] [140] => * [http://archiv.eretz.cz/?p=4427 Eretz.cz – Na severu Izraele bude v říjnu 2011 otevřena nová lékařská škola] (02/2010) [141] => [142] => {{Severní distrikt (Izrael)}} [143] => [144] => {{Autoritní data}} [145] => {{Portály|Izrael}} [146] => [147] => [[Kategorie:Města v Izraeli]] [148] => [[Kategorie:Severní distrikt (Izrael)]] [149] => [[Kategorie:Turistické zajímavosti v Izraeli]] [] => )
good wiki

Safed

Safed (hebrejsky צְפַת, Cfat, arabsky صفد, Safad, v oficiálním přepisu do angličtiny Zefat) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

More about us

About

Leží na vrcholu pohoří Karmel a nabízí úchvatné výhledy na okolní krajinu a Galilejské jezero, což z něj činí oblíbené místo pro turisty i místní obyvatele. Město se proslavilo jako centrum židovské mystiky a kabaly, což přitahuje návštěvníky, kteří hledají duchovní inspiraci a hlubší porozumění. V Safedu můžete najít řadu historických synagog, které pamatují na slavnou minulost města, a také umělecké dílny, kde místní umělci vytvářejí krásné a originální výrobky. Safed je také známé svými výraznými uměleckými komunitami. Místní umělci se věnují malbě, sochařství i řemeslným pracím, což přispívá k živé kulturní scéně. Každý rok se zde konají různé kulturní akce, které oslavují umění a tradice a přitahují publikum z celého světa. Kromě své kulturní a historické hodnoty je Safed také místem, kde si lidé mohou užít klid a přírodní krásy. Procházky úzkými uličkami starého města a objevování skrytých zákoutí vyvolává pocit pohody a spokojenosti. Safed je skvělým místem pro ty, kteří hledají kombinaci duchovního růstu, umění a přírodních krás. Toto město s optimistickým duchem nabízí jedinečnou příležitost pro návštěvníky i místní, aby se spojili s historií a kulturou a našli v sobě inspiraci pro nové začátky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Severní distrikt (Izrael)','Har Birija','17. století','2015','Har Meron','novověk','Most Akbara','Libanon','1837','Křížové výpravy','1492','Haifa'

1492

1837

2015

Haifa

Libanon

Novověk

Novověk je historické období, které se v Čechách začalo rozvíjet kolem 15.