Array ( [0] => 15489074 [id] => 15489074 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Salgótarján [uri] => Salgótarján [3] => Salgótarján 2009, view.jpg [img] => Salgótarján 2009, view.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Salgótarján [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Salgótarján 2009, view.jpg [4] => | popisek = Pohled na město [5] => | zeměpisná šířka = 48.0844444 [6] => | zeměpisná délka = 19.7894444 [7] => | časové pásmo = +1 [8] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [9] => | název vyššího celku = [[Nógrád]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [11] => | název nižšího celku = [[Okres Salgótarján|Salgótarján]] [12] => | administrativní dělení = 7 městských částí [13] => | etnické složení = [[Maďaři]] [14] => | náboženské složení = [[Křesťanství]] [15] => | status = [[Župní sídlo]], [[město s župním právem]] [16] => | telefonní předvolba = (+36) 32 [17] => | psč = 3100 [18] => | označení vozidel = [19] => }} [20] => '''Salgótarján''' [š-] ([[Slovenština|slovensky]] a {{Vjazyce2|cs|''Šalgov-Tarjany''}}, {{Vjazyce2|de|''Schalgotarjan''}}) je město v severním [[Maďarsko|Maďarsku]], hlavní město župy [[Nógrád]] (''Novohrad''). Leží u hranic se Slovenskem a žije zde okolo 34 000 obyvatel. [21] => [22] => == Geografie == [23] => Město se prostírá v pohoří Cserhát ([[Cerová vrchovina]]), v sevřeném údolí Tarjánského potoka (přítok [[Zagyva|Zagyvy]]). Jeho okolí je kopcovité a lesnaté, s mnoha zříceninami a rozhlednami. Nejvyšším bodem území města je pohraniční vrch [[Karanč]] (725 m [[Nadmořská výška|n.m.]]), dalšími jsou Szilváskő (628 m), Salgó (625 m), Somlya (584 m), Pécs-kő (543 m). Údolí klesá na úroveň 210 m – z tohoto pohledu je Salgótarján nejvýše položeným maďarským župním městem. [24] => [25] => == Podnebí == [26] => [27] => Průměrná roční teplota se zde pohybuje o 1–2 °C níže, než je celomaďarský průměr. Tento stav je dán především kopci v okolí. Převládá severozápadní i severovýchodní vítr, počet slunečních dní se zde pohybuje okolo 1600–1850 za rok. [28] => [29] => == Název == [30] => [31] => Název je složenina ze [[Staromaďarština|staromaďarských]] slov ''salgó'' „svítící“ (název vrchu a hradu severovýchodně od města) a ''Tarján'', což je jméno [[Staří Maďaři|maďarského kmene]], který tuto oblast v době raného středověku dobyl. [32] => [33] => == Historie == [34] => [35] => Sídlo má historii od [[středověk]]ých dob, ale dlouho se jednalo pouze o nevýznamnou [[vesnice|vesnici]] na cestě z [[Hatvan]]u do [[Lučenec|Lučence]]. Ve [[13. století]] tu vznikl [[hrad]] a byl tu i [[kostel]]. Ve století čtrnáctém byl jeho vlastníkem rod [[Szécsényiové|Szécsényiů]]. V roce [[1450]] jej získali na krátkou dobu husté, aby jej o deset let později dobyl maďarský král [[Matyáš Korvín]]. V této době už je také zmiňováno podhradí pod hradem Salgó. [36] => [37] => [[File:Salgótarján 1955, kilátás a Megyei pártbizottság épületéből a Zemlinszky Rezső út felé. Fortepan 79708.jpg|left|thumb|Staré domy v 50. letech [[20. století]].]] [38] => V [[17. století]] byl hrad opuštěn, ale ani po příchodu nových osadníků se vesnice výrazněji nerozvíjela. Stála zde kovárna a mlýn, žilo tu dle tehdejších záznamů 247 obyvatel. Po obléhání hradu [[Fiľakovo]] v roce [[1682]] byla osada (Salgó) po nějakou dobu opět opuštěná, neboť se místní rozutekli do vzdálenějších krajů, kde nehrozilo turecké nebezpečí. V [[18. století]] bylo město znovu zalidněno, byť jen malým počtem kolonistů. Objevili se zde kromě Maďarů také [[Slováci]] a [[Rusíni]]. Po vyhnání Turků se místo dostalo do držení hraběte Ottó Kristófa Volkra, kterého po jeho smrti bez dědice získal na počátku 18. století baron Ferenc Szluha. [39] => [40] => V roce [[1821]] město zasáhl rozsáhlý požár{{Citace monografie [41] => | příjmení = Bedford [42] => | jméno = Neal [43] => | příjmení2 = Fallon [44] => | jméno2 = Steve [45] => | odkaz na autora = [46] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [47] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [48] => | vydavatel = Lonely Planet [49] => | místo = [50] => | rok = 2006 [51] => | počet stran = [52] => | isbn = 978-174-104-223-8 [53] => | kapitola = Salgótarjan [54] => | strany = 319 [55] => | jazyk = angličtina [56] => }}, při němž vyhořel místní kostel. Ten byl následně v 60. letech [[19. století]] obnoven, přestavěn a rozšířen. V polovině 19. století mělo tehdejší sídlo asi 800 lidí a celkový počet obyvatel vesnic v dnešních hranicích města činil cca 3500 obyvatel. V 40. letech téhož století poničila tehdejší sídlo povodeň. [57] => [58] => Mnohé se změnilo s nástupem [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] a objevením [[uhlí]] v této lokalitě. Naleziště [[lignit]]u bylo objeveno v roce [[1850]]. V polovině [[19. století]] začal prudký rozvoj a příliv nových obyvatel, kteří se sem stěhovali za prací. Ti však nebyli vždy Maďaři, přicházela i nemalá část příslušníků jiných národností tehdejšího Slovenska. Díky jednotnému školství však byli postupně [[maďarizace|maďarizováni]]. V roce [[1867]] sem byla přivedena železnice z [[Pešť|Pešti]] přes [[Hatvan]], nicméně uhelný důl a průmyslový rozvoj města již probíhaly po nějakou dobu. Vznikla i sklárna a ocelárna. Roku [[1870]] byla otevřena první nemocnice, přesněji hornický špitál. Tehdy překonalo město hranici deseti tisíc obyvatel. [59] => [60] => [[File:Salgótarján 1976, Fő tér. Fortepan 53357.jpg|left|thumb|Střed města v 70. letech [[20. století]].]] [61] => V roce [[1922]] získal Salgótarján status [[Město|města]]. Během druhé světové války zde došlo k nějakým škodám, podařilo se je ale rychle napravit. Po územněsprávní reformě v roce [[1950]] se dokonce stal [[Maďarské župy|župním]] městem. Do té doby byl střediskem župy Nógrád menší [[Balassagyarmat]]. Přesun institucí byl dokončen roku [[1952]], neboť ještě dva roky trvalo, než bylo možné zde pořádat zasedání župního sněmu v důstoné budově. [62] => [63] => V roce [[1956]] zde bylo při [[Maďarské povstání|maďarském povstání]] zabito okolo stovky lidí.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Bedford [65] => | jméno = Neal [66] => | příjmení2 = Fallon [67] => | jméno2 = Steve [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [70] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [71] => | vydavatel = Lonely Planet [72] => | místo = [73] => | rok = 2006 [74] => | počet stran = [75] => | isbn = 978-174-104-223-8 [76] => | kapitola = Salgótarjan [77] => | strany = 320 [78] => | jazyk = angličtina [79] => }} [80] => [81] => Po několik dalších dekád město prosperovalo coby středisko [[Těžký průmysl|těžkého průmyslu]], byla k němu připojena řada okolních vesnic a vznikla velká sídliště. Mezi jedno z nich patří např. i [[Kemerovó-lákótelep|sídliště Kemerovo]] pojmenované po [[Kemerovo|ruském městě]], s nímž udržoval Salgótarján partnerské vztahy. Další bylo Banskobystrické sídliště nebo Gorkého sídliště. V podobě panelového souboru bylo vybudováno i nové centrum města s hlavním náměstím ({{vjazyce2|hu|Fő tér}}), kterému dominují výškové budovy, dlouhé bloky a kulturní a konferenční centrum [[József Atilla|Józsefa Atilly]]. První výškovou budovou zde byl [[hotel Karancs]], který vznikl v letech [[1960]] až [[1964]]. Ve srovnání s jinými městy nicméně Salgótarján omezuje hornatá krajina a tak se nová výstavba realizovala hlavně v údolích nebo na svazích kopců. [82] => [83] => Po roce 1990 byly v souvislosti s útlumem těžby uhlí v Maďarsku (zahájené ještě před pádem komunistického režimu) doly zavřeny a průmysl upadl, což mělo za následek velkou [[nezaměstnanost]]. První z velkých podniků zde zkrachoval v roce [[1993]]. V roce [[1992]] sem přesídlila společnost Budapesti Rádiótechnikai Gyár (Budapešťský závod na výrobu rádiové techniky), což mělo situaci do jisté míry zmírnit. [84] => [85] => Roku [[1994]] byl povýšen na [[statutární město]], resp. město se župním právem (původní podmínku minimálně 50 tisíc obyvatel nesplňoval, ale nově byl tento titul přidělen všem župním městům). [86] => [87] => == Administrativní dělení == [88] => [89] => Město tvoří celkem 16 místních částí, z nichž 5 jsou bývalé vesnice, které byly připojeny k městu v souvislosti s jeho rychlým rozvojem. Území města se táhne až ke [[Slovensko|slovenské]] hranici. [90] => [91] => == Ekonomika == [92] => [[File:Library and Szent Imre Hill from railway station, 2020 Salgótarján.jpg|right|thumb|Městská knihovna a okolní domy.]] [93] => [[File:Salgótarján railway station 1.jpg|right|thumb|[[Salgótarján (nádraží)|Hlavní nádraží]] v roce [[2014]].]] [94] => Až do 70. let [[20. století]] hrál prim především těžební průmysl. Poté padlo rozhodnutí postavit ve městě a v jeho okolí strojírenské závody a lehký průmysl. Tradice výroby oceli, která zde dosahovala sta let, v podstatě zanikla. Až do 90. let [[20. století]] zde byla přítomná také sklářská výroba, vyráběna byla např. [[skelná vata]]. [95] => [96] => == Kultura == [97] => [98] => Ve městě stojí již zmíněné kulturní a konferenční centrum Józsefa Atilly. Kromě toho se zde každý rok pořádá Dixieland festival, kdy navštěvují město různé folkové kapely a festival župy Nógrád (Novohrad), který se zaměřuje na lidovou kulturu a hudbu. [99] => [100] => Dále se zde nachází městská knihovna, která nese název po Bálitu Balassovi. [101] => [102] => V Salgótarjánu není velké množství historických památek nebo jiných staveb. Dochoval se zde ale značný počet památníků z dob existence Maďarské lidové republiky. [103] => [104] => == Pamětihodnosti a turistika == [105] => [106] => [[File:Salgótarján, downtown.jpg|right|thumb|Střed města.]] [107] => [[File:Salgótarján, városháza és Dornyay Múzeum 2021 01.jpg|right|thumb|Radnice a muzeum.]] [108] => * [[Salgó (hrad)|hrad Salgó]], který dal části města název. [109] => * [[Hornické muzeum (Salgótarján)|Hornické muzeum]], které připomíná stoletou tradici místní těžby. [110] => [111] => Město se rozšiřovalo a rozvíjelo hlavně v 2. polovině [[20. století]] a tak se zde nachází řada [[Brutalismus v Maďarsku|brutalistních]] staveb, např. místní [[Radnice (Salgótarján)|radnice]]. [112] => [113] => V okolí se nachází řada zajímavých míst a především [[Turistické značení v Maďarsku|turistických tras]], které vedou např. až k vrcholům [[Karanč]] a [[Malý Karanč]] na slovenské hranici. [114] => [115] => == Doprava == [116] => [117] => Městem prochází v severo-jižním směru silnice celostátního významu č. 21, která vede z [[Hatvan]]u přes Salgótarján k [[Maďarsko-slovenská hranice|státní hranici se Slovenskem]] a odtud jako silnice č. 71 vede do [[Fiľakovo|Fiľakova]] a do [[Lučenec|Lučence]]. Odbočuje silnice č. 22 směr [[Szécsény]] – [[Balassagyarmat]]. [118] => [119] => Ve stejném směru je potom vedena rovněž i železniční trať, která je vedená samotným středem města. Okolo Salgótarjánu se nachází řada snesených tratí, většinou dříve významných z hlediska nákladní dopravy. [120] => [121] => Dálniční spojení město nemá. [122] => [123] => == Partnerská města == [124] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Banská Bystrica]], [[Slovensko]] [125] => * {{flagicon|Velká Británie}} [[Doncaster]], [[Spojené království|Velká Británie]] [126] => * {{flagicon|Polsko}} [[Gliwice]], [[Polsko]] [127] => * {{flagicon|Rusko}} [[Kemerovo]], [[Rusko]] [128] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Lučenec]], [[Slovensko]] [129] => * {{flagicon|Švédsko}} [[Nacka]], [[Švédsko]] [130] => * {{flagicon|Francie}} [[Valenciennes]], [[Francie]] [131] => * {{flagicon|Finsko}} [[Vantaa]], [[Finsko]] [132] => * {{flagicon|Itálie}} [[Vigarano Mainarda]], [[Itálie]] [133] => [134] => == Reference == [135] => [136] => [137] => == Externí odkazy == [138] => * {{Commonscat|Salgótarján}} [139] => * [http://www.salgotarjan.hu Oficiální stránky] [140] => * [http://www.tarjaninfo.hu Tarjáninfó.hu] – stránky zabývající se událostmi ve městě [141] => * [https://web.archive.org/web/20070127002759/http://www.akm.externet.hu/km/varak/adatok/var101.htm Fotografie hradu] [142] => [143] => {{Okres Salgótarján}} [144] => {{Nógrád}} [145] => {{Maďarsko}} [146] => {{Autoritní data}} [147] => [148] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [149] => [[Kategorie:Poválečná sídla]] [150] => [[Kategorie:Obce v župě Nógrád]] [151] => [[Kategorie:Okres Salgótarján]] [] => )
good wiki

Salgótarján

Salgótarján [š-] (slovensky a ) je město v severním Maďarsku, hlavní město župy Nógrád (Novohrad). Leží u hranic se Slovenskem a žije zde okolo 34 000 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'20. století','Slovensko','Lučenec','Hatvan','19. století','Karanč','Fiľakovo','Nógrád','Maďarské župy','Balassagyarmat','Kemerovo','Průmyslová revoluce'

Balassagyarmat

Fiľakovo

Hatvan

Karanč

Kemerovo

Lučenec

Nógrád

Slovensko