Array ( [0] => 15635717 [id] => 15635717 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Salona [uri] => Salona [3] => Ancient Salona - Solin 119.jpg [img] => Ancient Salona - Solin 119.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Salóna je město na jihu Chorvatska. Leží na pobřeží Jaderského moře a je součástí Splitsko-dalmatské župy. Město je známé svými historickými památkami, jako je Diokleciánův palác, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Salóna je také významné turistické centrum, které každoročně přitahuje mnoho návštěvníků svými plážemi, přírodními parky a kulturními akcemi. Salóna má bohatou historii, která sahá až do starověku, a stala se důležitým obchodním a politickým centrem. Dnes je to moderní a živé město plné kaváren, restaurací a obchodů. [oai] => Salóna je město na jihu Chorvatska. Leží na pobřeží Jaderského moře a je součástí Splitsko-dalmatské župy. Město je známé svými historickými památkami, jako je Diokleciánův palác, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Salóna je také významné turistické centrum, které každoročně přitahuje mnoho návštěvníků svými plážemi, přírodními parky a kulturními akcemi. Salóna má bohatou historii, která sahá až do starověku, a stala se důležitým obchodním a politickým centrem. Dnes je to moderní a živé město plné kaváren, restaurací a obchodů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Salona byla významným městem a centrem v římské provincii Dalmácie, které se nacházelo nedaleko dnešního Splitu v Chorvatsku. Její historie sahá až do doby antiky, kdy se stala prosperujícím městem známým svými architektonickými památkami a bohatým kulturním životem. Město Salona bylo založeno v 1. století př. n. l. a během svého vrcholu se stalo domovem pro mnoho obyvatel různých národností a kultur. To přispělo k jejímu výjimečnému kulturnímu rozvoji. Salona byla známá svými rozsáhlými městskými hradbami, chrámy a veřejnými budovami, které svědčily o vynikajících dovednostech římských architektů. Zvláštní pozornost zde zasluhuje amfiteátr, který byl vybudován pro veřejné akce a byl svědkem mnoha vzrušujících událostí. I přes výzvy, kterým Salona čelila v průběhu staletí, zůstává symbolem resilience a kulturního dědictví. V 5. století, kdy došlo k úpadku západní části Římské říše, se Salona stala důležitým centrem křesťanství a rozvíjelo se zde mnoho kostelů a klášterů. Tato transformace podtrhla význam města v oblasti duchovního života a přispěla k jeho historickému odkazu. Dnes je Salona fascinujícím archeologickým nalezištěm, které přitahuje návštěvníky z celého světa. Její ruiny, i když zmítané časem, vyzařují pocit historie a ukazují na úžasný příběh města, které se dokázalo přizpůsobit a přežít. Salona nám připomíná, jak důležité je zachovávat a oslavovat naše kulturní kořeny, a to i ve světle změn, které s sebou čas přináší. [oai_cs_optimisticky] => Salona byla významným městem a centrem v římské provincii Dalmácie, které se nacházelo nedaleko dnešního Splitu v Chorvatsku. Její historie sahá až do doby antiky, kdy se stala prosperujícím městem známým svými architektonickými památkami a bohatým kulturním životem. Město Salona bylo založeno v 1. století př. n. l. a během svého vrcholu se stalo domovem pro mnoho obyvatel různých národností a kultur. To přispělo k jejímu výjimečnému kulturnímu rozvoji. Salona byla známá svými rozsáhlými městskými hradbami, chrámy a veřejnými budovami, které svědčily o vynikajících dovednostech římských architektů. Zvláštní pozornost zde zasluhuje amfiteátr, který byl vybudován pro veřejné akce a byl svědkem mnoha vzrušujících událostí. I přes výzvy, kterým Salona čelila v průběhu staletí, zůstává symbolem resilience a kulturního dědictví. V 5. století, kdy došlo k úpadku západní části Římské říše, se Salona stala důležitým centrem křesťanství a rozvíjelo se zde mnoho kostelů a klášterů. Tato transformace podtrhla význam města v oblasti duchovního života a přispěla k jeho historickému odkazu. Dnes je Salona fascinujícím archeologickým nalezištěm, které přitahuje návštěvníky z celého světa. Její ruiny, i když zmítané časem, vyzařují pocit historie a ukazují na úžasný příběh města, které se dokázalo přizpůsobit a přežít. Salona nám připomíná, jak důležité je zachovávat a oslavovat naše kulturní kořeny, a to i ve světle změn, které s sebou čas přináší. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Salona [2] => | obyvatelé aktuální k = [3] => | administrativní dělení = [4] => | mapa = [5] => | loc-map = [6] => | velikost mapy = [7] => | popisek mapy = [8] => | rozloha = [9] => | počet obyvatel = až 60000 [10] => | hustota zalidnění = [11] => | pojem celku 5 = [12] => | etnické složení = [[Ilyrové]] ([[Delmati]]), [[Starověké Řecko|Řekové]], [[Římané]] [13] => | náboženské složení = [14] => | status = zaniklé město [15] => | starosta = [16] => | titul představitele = [17] => | představitel = [18] => | vznik = [[7. století př. n. l.]] [19] => | zakladatel = [20] => | název celku 5 = [21] => | název celku 4 = [22] => | originální jméno = Σάλωνα [23] => | nadmořská výška = [24] => | obrázek = Roman ruins at Salona, Croatia.jpg [25] => | popisek = Římské pozůstatky v Saloně [26] => | koláž = [27] => | vlajka = [28] => | znak = [29] => | zeměpisná šířka = [30] => | zeměpisná délka = [31] => | časové pásmo = [32] => | pojem celku 4 = [33] => | stát = Římská říše [34] => | zkratka státu = [35] => | pojem vyššího celku = [[Římské provincie|provincie]] [36] => | název vyššího celku = [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]] [37] => | pojem nižšího celku = provincie [38] => | název nižšího celku = [[Ilýrie]] [39] => | pojem celku 3 = [40] => | název celku 3 = [41] => | commonscat = Salona [42] => }} [43] => '''Salona''' (někdy též ''Salon'', {{Vjazyce|grc}} ''Σάλωνα'') je zaniklé město při pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] nedaleko [[Split]]u v dnešním [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Salona, někdejší čtvrté největší město [[Římská říše|Římské říše]] a hlavní sídlo [[Římská říše|římské]] provincie [[Ilýrie]], resp. [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]], je v současné době největší [[Archeologická lokalita|archeologickou lokalitou]] v Chorvatsku. Nachází se v jižní části městečka [[Solin]]. [44] => [45] => Název města ''Salona'' pochází z jazyka původních obyvatel, Římany nazývaných [[Delmati]] (Dalmati, lat. ''Dalmatæ''), kteří byli zřejmě součástí většího kmene [[Ilyrové|Ilyrů]].John J. Wilkes. ''Dalmatia''. 1969 [46] => [47] => == Historie == [48] => [[Soubor:Roman_Ruins_-_Solin_-_Outside_Split_-_Croatia_02.jpg|vlevo|náhled|Zbytky starořímských staveb]] [49] => Původně opevněnou přístavní osadu [[Salona]] založil [[Ilýrie|ilyrský]] kmen [[Delmati|Delmatů]] poblíž ústí řeky [[Jadro]] do Jaderského moře. První zmínka o osadě jménem ''Salon'' pochází asi ze [[7. století př. n. l.]] [50] => [51] => Ve [[3. století př. n. l.|3.]]-[[4. století př. n. l.]] ji dobyli [[Starověké Řecko|Řekové]] a založili zde založili ''[[emporion]]'' (tržiště).[http://w3.mrki.info/split/solin.html Solin early history],Excavations at Salona, Yugoslavia, 1969-1972: conducted for the Department of Classics, Douglass College, Rutg, by Christoph W. Clairmont, 1975, {{ISBN|0-8155-5040-5}}, page 4, "If we are correct in our interpretation of the earliest finds from Salona, the emporion, even if very small, was a settlement in a strategic position" [52] => [53] => Po dobytí [[Římská říše|Římany]] celé jméno starověkého města znělo ''Martia Iulia Valeria Salona Felix''. Pravděpodobně po [[Římská občanská válka|římské občanské válce]] za vlády [[Julius Caesar|Julia Caesara]] se Salona stala hlavním městem [[Dalmácie (provincie)|římské provincie Dalmatia]],John Everett-Heath. "Dalmatia." ''Concise Dictionary of World Place-Names''. Oxford University Press. 2005. Encyclopedia.com poté, co v občanské válce proti [[Pompeius|Pompeiovi]] a [[Marcus Licinius Crassus|Marcu Liciniu Crassovi]] [[Triumvirát|prvního triumvirátu]] místní stáli na straně budoucího diktátora [[Julius Caesar|Gaia Julia Caesara]]. [54] => [55] => Raně římské město zahrnovalo oblast kolem fóra a divadla se vstupní branou ''Porta Caesarea'' na severovýchodní straně. Za vlády císaře [[Augustus|Augusta]] byly hradby opatřeny věžemi, byl vybudován [[akvadukt]] a [[Thermae|veřejné lázně]].Jasna Jeličić-Radonić and Ana Sedlar. "Topografija antičke Salone (I) Salonitanska Urbs vetus." ''Tusculum 2.'' Původní lichoběžníkový tvar města se rozšířil východním a západním směrem. [56] => [57] => Salona měla v době svého rozkvětu 60 000 obyvatel a byla tak čtvrtým největším městem [[Římská říše|Římského impéria]] a správním centrem provincie [[Ilýrie]]. Bylo zde nalezeno mnoho nápisů v latině a řečtině, jak uvnitř zdí, tak na pohřebištích ležících mimo město, protože Římané zakázali pohřby uvnitř hranic města. Řada velmi kvalitně umělecky provedených mramorových [[Starověké římské sarkofágy|sarkofágů]] je k vidění v plenéru přímo na místě a množství dalších hrobek je uloženo v [http://www.mdc.hr/split-arheoloski/nj/index.html Archeologickém muzeu ve Splitu]. Salona měla vlastní [[Mincovna|mincovnu]], spojenou prostřednictvím [[Via Argentaria|''Via Argentaria'']] s mincovnou v [[Sirmium|Sirmiu]] a stříbrnými doly v [[Dinárské hory|Dinárských Alpách]]. Bylo zde dokonce nalezeno několik artefaktů svědčících o přítomnosti [[Synagoga ve Splitu#Židé v Dalmácii|židovské svatyně]]. Všechny tyto archeologické nálezy svědčí o prosperitě a integraci města do [[Římská říše|Římské říše]]. [58] => [59] => Podle legendy se zde roku [[244]] se zde narodil [[římský císař]] [[Diocletianus|Dioklecián]], jenž si po svém odchodu do ústraní nechal nedaleko odtud vystavět monumentální palác. Tato mohutná opevněná stavba, známá jako [[Diokleciánův palác]], se stala jádrem moderního města [[Split]]. Císař Dioklecián se do jeho zdí uchýlil po rozdělení říše na [[Tetrarchie (území)|tetrarchie]] v roce [[305]].Cerchiari, De Vecchi, Arte nel Tempo. Dalla Preistoria alla Tarda Antichità, vol I, I tomo, Milano 1991, {{ISBN|978-88-450-4218-8}}, s. 248 [60] => [61] => Pokračující prosperita města Salona se zhmotnila v rozsáhlé výstavbě kostelů ve 4. a 5. století, včetně biskupské [[Bazilika|baziliky]] s přilehlým kostelem a [[Baptisterium|křtitelnicí]] uvnitř zdí města a hřbitovy včetně několika svatyní k úctě zdejších křesťanských mučedníků ([[Manastirin]], [[Kapljuč]], [[Marusinac]]) mimo zdi města. Z této doby se v západní části města nachází značné množství archeologických nalezišť, díky nimž se místo stalo hlavní lokalitou pro studium vývoje protokřesťanské [[Sakrální stavba|sakrální architektury]].Ejnar Dyggve. History of Salonitan Christianity. 1951. (Summary of most important buildings and possible interpretations); see now A. M. Yasin. "Reassessing Salona's Churches: Martyrium Evolution in Question," ''Journal of Early Christian Studies'' 20:1 (2012): 59–112 and [https://www.youtube.com/watch?v=zLd34zb3lXs%20 recent excavations] [62] => [63] => [[Řehoř I. Veliký|Papež Řehoř I.]] v roce 600 napsal [[Seznam biskupů a arcibiskupů solinských a splitsko-makarských|salonskému biskupu]] Maximovi I. list, ve kterém vyjadřuje znepokojení nad příchodem Slovanů ''„Et quidem de Sclavorum gente, quae vobis valde imminet, et affligor vehementer et conturbor.'' ''Affligor ve svém quae jam ve vobis patior; conturbor, quia per Istriae aditum jam ad Italiam intrare coeperunt''“ ''(A pokud jde o lidi slovanské, kteří se k vám opravdu blíží, jsem velmi znepokojený a zmatený.'' ''Jsem v obavách, protože s vámi sympatizuji a zmatený, protože přes [[Istrie (poloostrov)|Istrii]] začali vstupovat do Itálie).Željko Rapanić; (2013) O početcima i nastajanju Dubrovnika (The origin and formation of Dubrovnik. additional considerations) p. 94; Starohrvatska prosvjeta, Vol. III No. 40,'' [64] => [65] => Po pádu Říma byla Salona skutečně v 7. století z velké části zničena při následném [[stěhování národů]], po invazích [[Avaři|Avarů]] a slovanských [[Chorvati|Chorvatů]]. Přesný rok zkázy není dosud znám a je předmětem zkoumání archeologů. [66] => [67] => Lidé, prchající ze Salony, hledali útočiště uvnitř Diokleciánova paláce.Charles George Herbermann, ''The Catholic Encyclopedia: An International Work of Reference'' (1913) see also Constantine VII Porphyrogenitus. 1967, ''De administrando imperio''; Greek text edited by Gy. Moravcsik; English translation by R. J. H. Jenkins.rev.ed. : Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies, 1967, 1985 and Thomae Archidiaconi. 2006. ''Spalatensis Historia Salonitanorum atque Spalatinorum pontificum'' – Archdeacon Thomas of Split: ''History of the Bishops of Salona and Split''. Damir Karbić, Mirjana Matijević Sokol, Olga Perić and James Ross Sweeney,eds. Budapest: CEU Press. Usadili se v jeho zdech a těsném sousedství. Osada se pak v průběhu dalších staletí postupně rozrůstala v moderní město [[Split]]. Jeho velikost dokládají monumentální hradby s věžemi a branami, fórum s chrámy, [[amfiteátr]] [68] => [69] => == Reference == [70] => [71] => [72] => == Externí odkazy == [73] => * {{Commonscat}} [74] => [75] => {{Pahýl}} [76] => {{Autoritní data}} [77] => [78] => {{Portály|Chorvatsko|Řecko|Starověk}} [79] => [80] => [[Kategorie:Zaniklá sídla na Balkáně]] [81] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Chorvatsku]] [82] => [[Kategorie:Řecké kolonie v Ilýrii]] [83] => [[Kategorie:Byzantská Dalmácie]] [84] => [[Kategorie:Turistické lokality v Chorvatsku]] [85] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Chorvatsku]] [86] => [[Kategorie:Římská sídla v Chorvatsku]] [87] => [[Kategorie:Solin]] [] => )
good wiki

Salona

Salona byla významným městem a centrem v římské provincii Dalmácie, které se nacházelo nedaleko dnešního Splitu v Chorvatsku. Její historie sahá až do doby antiky, kdy se stala prosperujícím městem známým svými architektonickými památkami a bohatým kulturním životem.

More about us

About

Její historie sahá až do doby antiky, kdy se stala prosperujícím městem známým svými architektonickými památkami a bohatým kulturním životem. Město Salona bylo založeno v 1. století př. n. l. a během svého vrcholu se stalo domovem pro mnoho obyvatel různých národností a kultur. To přispělo k jejímu výjimečnému kulturnímu rozvoji. Salona byla známá svými rozsáhlými městskými hradbami, chrámy a veřejnými budovami, které svědčily o vynikajících dovednostech římských architektů. Zvláštní pozornost zde zasluhuje amfiteátr, který byl vybudován pro veřejné akce a byl svědkem mnoha vzrušujících událostí. I přes výzvy, kterým Salona čelila v průběhu staletí, zůstává symbolem resilience a kulturního dědictví. V 5. století, kdy došlo k úpadku západní části Římské říše, se Salona stala důležitým centrem křesťanství a rozvíjelo se zde mnoho kostelů a klášterů. Tato transformace podtrhla význam města v oblasti duchovního života a přispěla k jeho historickému odkazu. Dnes je Salona fascinujícím archeologickým nalezištěm, které přitahuje návštěvníky z celého světa. Její ruiny, i když zmítané časem, vyzařují pocit historie a ukazují na úžasný příběh města, které se dokázalo přizpůsobit a přežít. Salona nám připomíná, jak důležité je zachovávat a oslavovat naše kulturní kořeny, a to i ve světle změn, které s sebou čas přináší.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Římská říše','Ilýrie','Dalmácie (provincie)','Delmati','Split','Julius Caesar','7. století př. n. l.','Starověké Řecko','Ilyrové','Kategorie:Archeologické lokality v Chorvatsku','Bazilika','Kategorie:Byzantská Dalmácie'