Array ( [0] => 15489381 [id] => 15489381 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samarium [uri] => Samarium [3] => Samarium(III) chloride hexahydrate.jpg [img] => Samarium(III) chloride hexahydrate.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Samarium (znak Sm) je chemický prvek, který patří mezi vzácné zemi. Byl objeven v roce 1853 francouzským chemikem Paulem Émilem Lecoqem de Boisbaudranem. Samarium je fascinující prvek s jedinečnými vlastnostmi, které nacházejí praktické využití v různých moderních technologiích. Samarium se vyznačuje stříbřitě bílou barvou a je poměrně měkké, což z něj činí snadno zpracovatelný materiál. V přírodě se vyskytuje v několika minerálech, přičemž jedním z nejběžnějších je samarskit. Jeho přítomnost v minerálech poskytuje příležitost pro využití zdrojů, které jinak zůstávají nedotčeny. Jedním z nejzajímavějších aspektů samaria je jeho aplikace v moderních technologiích. Vzácné země, mezi které samarium patří, hrají klíčovou roli ve výrobě silných permanentních magnetů, které se používají v elektrických motorech, kardonových zařízeních a dokonce i v některých typech reproduktorů. Tyto magnety přispívají k efektivnějšímu využívání energie a pomáhají snižovat emise skleníkových plynů. Samarium rovněž nachází uplatnění v oblasti zdravotní péče, například v některých typech diagnostických zařízení a ve výzkumu radioterapie. Jeho izotopy mohou být využity v medicíně, což ukazuje na potenciál tohoto prvku v zlepšování lidského zdraví. I když samarium není tak známé jako některé jiné prvky, jeho význam v technologickém pokroku a ekologických inovacích jej činí důležitým hráčem v oblasti materiálového inženýrství. V budoucnu se můžeme těšit na nové možnosti jeho využití, které podpoří udržitelnost a energetickou efektivitu. Celkově lze říci, že samarium je skvělým příkladem toho, jak i méně běžné prvky mohou pozitivně ovlivnit naše životy a životní prostředí, pokud jsou využívány efektivně a zodpovědně. [oai_cs_optimisticky] => Samarium (znak Sm) je chemický prvek, který patří mezi vzácné zemi. Byl objeven v roce 1853 francouzským chemikem Paulem Émilem Lecoqem de Boisbaudranem. Samarium je fascinující prvek s jedinečnými vlastnostmi, které nacházejí praktické využití v různých moderních technologiích. Samarium se vyznačuje stříbřitě bílou barvou a je poměrně měkké, což z něj činí snadno zpracovatelný materiál. V přírodě se vyskytuje v několika minerálech, přičemž jedním z nejběžnějších je samarskit. Jeho přítomnost v minerálech poskytuje příležitost pro využití zdrojů, které jinak zůstávají nedotčeny. Jedním z nejzajímavějších aspektů samaria je jeho aplikace v moderních technologiích. Vzácné země, mezi které samarium patří, hrají klíčovou roli ve výrobě silných permanentních magnetů, které se používají v elektrických motorech, kardonových zařízeních a dokonce i v některých typech reproduktorů. Tyto magnety přispívají k efektivnějšímu využívání energie a pomáhají snižovat emise skleníkových plynů. Samarium rovněž nachází uplatnění v oblasti zdravotní péče, například v některých typech diagnostických zařízení a ve výzkumu radioterapie. Jeho izotopy mohou být využity v medicíně, což ukazuje na potenciál tohoto prvku v zlepšování lidského zdraví. I když samarium není tak známé jako některé jiné prvky, jeho význam v technologickém pokroku a ekologických inovacích jej činí důležitým hráčem v oblasti materiálového inženýrství. V budoucnu se můžeme těšit na nové možnosti jeho využití, které podpoří udržitelnost a energetickou efektivitu. Celkově lze říci, že samarium je skvělým příkladem toho, jak i méně běžné prvky mohou pozitivně ovlivnit naše životy a životní prostředí, pokud jsou využívány efektivně a zodpovědně. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Sm [3] => | protonové číslo = 62 [4] => | název = Samarium [5] => | latinsky = Samarium [6] => | nad = [7] => | pod = [[Plutonium|Pu]] [8] => | vlevo = [[Promethium]] [9] => | vpravo = [[Europium]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => [12] => | chemická skupina = Lanthanoidy [13] => | číslo CAS = 7440-19-9 [14] => | skupina = [15] => | perioda = 6 [16] => | blok = f [17] => | obrázek = Samarium-2.jpg [18] => | popisek = Velmi čisté samarium, 2 g, 0,8 x 1,5 cm [19] => [20] => | emisní spektrum = Samarium spectrum visible.png [21] => | relativní atomová hmotnost = 150,36(2) [22] => | atomový poloměr = 1,85 Å (185 pm) [23] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f6 6s2 [24] => [25] => | skupenství = Pevné [26] => | hustota = 7,52 g/cm3;
Hustota při teplotě tání: 7,16 g/cm3 [27] => | tvrdost = [28] => | teplota tání = 1072 [29] => | teplota varu = 1794 [30] => [31] => | skupenské teplo tání = 8,62 kJ/mol [32] => | skupenské teplo varu = 165 kJ/mol [33] => | molární tepelná kapacita = 29,54 J.mol−1.K−1 (25 °C) [34] => [35] => | elektronegativita = 1,17 [36] => | ionizační energie = 544,5 kJ/mol [37] => | ionizační energie2 = 1070 kJ/mol [38] => | ionizační energie3 = 2260 kJ/mol [39] => [40] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Samarium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23951 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [41] => }} [42] => '''Samarium''' (chemická značka '''Sm''', {{vjazyce|la}} ''Samarium'') je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[kovy|kovový]] prvek, šestý člen skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]]. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě mimořádně silných permanentních magnetů a slouží také k výrobě speciálních skel a keramiky. [43] => [44] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [45] => Samarium je stříbřitě bílý, měkký, vnitřně přechodný kov. [46] => [47] => Chemicky je samarium méně reaktivní než předchozí prvky ze skupiny lanthanoidů. Na vzduchu je relativně stálé a ke vzplanutí dochází až při teplotě nad 150 °C. S [[voda|vodou]] reaguje samarium za vzniku plynného [[vodík]]u, snadno se rozpouští v běžných minerálních [[kyseliny|kyselinách]]. Ve sloučeninách se vyskytuje prakticky pouze v mocenství Sm+3. [48] => [49] => Chemické vlastnosti jeho solí jsou značně podobné sloučeninám ostatních lanthanoidů a [[hliník]]u. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s [[voda|vodou]] a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k oddělení lanthanoidů od jiných kovových iontů. Další nerozpustnou sloučeninou je [[šťavelan samaritý]], který je možno použít ke gravimetrickému stanovení těchto prvků po jejich vzájemné separaci. [50] => [51] => == Historie == [52] => Roku [[1853]] objevil švýcarský chemik [[Jean Charles Galissard de Marignac]] neznámé emisní linie ve spektru didymia a přiřadil je doposud neobjevenému prvku z řady lanthanoidů. [53] => [54] => Izolaci čistého prvku provedl teprve roku [[1879]] [[Francie|francouzský]] chemik [[Paul Émile Lecoq de Boisbaudran]]. Vycházel přitom z minerálu [[samarskit]]u o složení (Y,Ce,U,Fe)3(Nb,Ta,Ti)5O16. Prvek byl poté pojmenován podle tohoto minerálu, který nesl jméno ruského důlního specialisty, plukovníka [[Vasilij Samarskij-Bychovec|Samarského]]. [55] => [56] => == Výskyt a výroba == [57] => Samarium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] obsaženo v koncentraci asi 6 mg/kg, o jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom samaria na 100 miliard atomů [[vodík]]u. [58] => [59] => V přírodě se samarium vyskytuje pouze ve formě [[Chemická sloučenina|sloučenin]]. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří [[monazit]]y (Ce,La,Th,Nd,Y)PO4 a [[xenotim]], chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů a dále [[bastnäsit]]y (Ce,La,Y)CO3F – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin. Pro samarium je typický již výše uvedený minerál samarskit ((Y,Ce,U,Fe)3(Nb,Ta,Ti)5O16). [60] => [61] => Velká ložiska těchto rud se nalézají ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]] a [[Vietnam]]u. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – [[apatit]]y z poloostrova [[Kola (poloostrov)|Kola]] v [[Rusko|Rusku]] [62] => [63] => Při průmyslové výrobě prvků vzácných zemin se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]]. [64] => [65] => Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[komplexní sloučenina|komplexních solí]]. [66] => [67] => Příprava čistého kovu se obvykle provádí [[elektrolýza|elektrolýzou]] směsi roztavených [[chlorid samaritý|chloridů samaritého]] SmCl3, [[chlorid vápenatý|vápenatého]] CaCl2 a [[chlorid sodný|sodného]] NaCl. V některých postupech se využívá i [[redoxní reakce|redukce]] [[oxid samaritý|oxidu samaritého]] Sm2O3 elementárním [[lanthan]]em. [68] => [69] => : Sm2O3 + 2 La → 2 Sm + La2O3 [70] => [71] => == Použití a sloučeniny == [72] => Malá množství samaria jsou obsažena v didymu, směsi [[praseodym]]u a [[neodym]]u, požívané pro odkysličování tavenin kovů díky vysoké afinitě lanthanoidů ke [[kyslík]]u. [73] => [74] => Ve [[sklářství|sklářském průmyslu]] slouží přídavky samaria do skloviny ke zvýšení absorpce skla pro světlo v [[infračervené záření|infračervené oblasti]] spektra. [75] => [76] => Při výrobě optických [[laser]]ů a [[maser]]ů se často uplatňují samariem dopované krystaly [[fluorid vápenatý|fluoridu vápenatého]] CaF2. [77] => [78] => [[Katalyzátor]]y na bázi oxidu samaria se v [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]] používají pro [[dehydratační reakce|dehydrataci]] a [[dehydrogenace|dehydrogenaci]] [[ethanol]]u. [79] => [80] => V jaderné energetice se slitiny s obsahem samaria uplatňují pro zachycování [[neutron]]ů. [81] => [82] => [[Oblouková lampa|Obloukové lampy]], sloužící především jako světelné zdroje při natáčení filmů používají elektrody ze slitin s obsahem samaria. [83] => [84] => === Permanentní magnety === [85] => Přestože v současné době jsou nejsilnějšími známými [[magnet|permanentní magnety]] materiály na bázi neodymu o složení Nd2Fe14B, jsou magnety složené ze samaria a [[kobalt]]u stále prakticky nejvíce vyráběnými ''extrémně silnými permanentními magnety''. [86] => [87] => Složení těchto magnetů je obvykle uváděno jako SmCo5, ale v literatuře se uvádí i materiál Sm2Co17, který by měl mít ještě lepší magnetické vlastnosti. Hlavní předností Sm-Co magnetů je jejich použitelnost v širokém oboru teplot, prakticky jsou bez problémů účinné i za teplot kolem 300 °C, [[Curieova teplota]] je až v oblasti 700–800 °C. [88] => [89] => Praktická výroba těchto magnetů započala v 70. letech 20. století. V současné době jsou tyto magnety prakticky používány v počítačové technice v záznamových hlavách [[pevný disk|pevných disků]] nebo při výrobě malých [[mikrofon]]ů a [[reproduktor]]ů ve sluchátkách a mnoha dalších aplikacích. [90] => [91] => Nevýhody a rizika: [92] => * Výrobní cena samariových magnetů je vyšší než u neodymových, a to pro vyšší cenu samaria i kobaltu ve srovnání s neodymem a [[železo|železem]]. [93] => * Materiál těchto magnetů je poměrně křehký a mohou se snadno rozbít nejen mechanickým úderem, ale i při náhlém vystavení silnému magnetickému poli. [94] => * Jejich vysoká magnetická síla může způsobit vymazání dat na magnetických záznamových mediích. [95] => * Přitažlivá síla je tak vysoká, že při náhlém přiblížení magnetu k [[feromagnetismus|ferromagnetickému]] materiálu dokáže způsobit citlivá poranění pokožky nebo svalové tkáně, pokud se nachází mezi magnetem a přitahovaným předmětem. [96] => [97] => == Odkazy == [98] => === Reference === [99] => [100] => === Literatura === [101] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [102] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [103] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [104] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [105] => [106] => === Externí odkazy === [107] => * {{Commonscat|Samarium}} [108] => * {{Wikislovník|heslo=samarium}} [109] => [110] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [111] => {{Autoritní data}} [112] => {{Portály|Chemie}} [113] => [114] => [[Kategorie:Samarium| ]] [115] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [116] => [[Kategorie:Kovy]] [117] => [[Kategorie:Lanthanoidy]] [] => )
good wiki

Samarium

Samarium (chemická značka Sm, Samarium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, šestý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě mimořádně silných permanentních magnetů a slouží také k výrobě speciálních skel a keramiky.

More about us

About

Byl objeven v roce 1853 francouzským chemikem Paulem Émilem Lecoqem de Boisbaudranem. Samarium je fascinující prvek s jedinečnými vlastnostmi, které nacházejí praktické využití v různých moderních technologiích. Samarium se vyznačuje stříbřitě bílou barvou a je poměrně měkké, což z něj činí snadno zpracovatelný materiál. V přírodě se vyskytuje v několika minerálech, přičemž jedním z nejběžnějších je samarskit. Jeho přítomnost v minerálech poskytuje příležitost pro využití zdrojů, které jinak zůstávají nedotčeny. Jedním z nejzajímavějších aspektů samaria je jeho aplikace v moderních technologiích. Vzácné země, mezi které samarium patří, hrají klíčovou roli ve výrobě silných permanentních magnetů, které se používají v elektrických motorech, kardonových zařízeních a dokonce i v některých typech reproduktorů. Tyto magnety přispívají k efektivnějšímu využívání energie a pomáhají snižovat emise skleníkových plynů. Samarium rovněž nachází uplatnění v oblasti zdravotní péče, například v některých typech diagnostických zařízení a ve výzkumu radioterapie. Jeho izotopy mohou být využity v medicíně, což ukazuje na potenciál tohoto prvku v zlepšování lidského zdraví. I když samarium není tak známé jako některé jiné prvky, jeho význam v technologickém pokroku a ekologických inovacích jej činí důležitým hráčem v oblasti materiálového inženýrství. V budoucnu se můžeme těšit na nové možnosti jeho využití, které podpoří udržitelnost a energetickou efektivitu. Celkově lze říci, že samarium je skvělým příkladem toho, jak i méně běžné prvky mohou pozitivně ovlivnit naše životy a životní prostředí, pokud jsou využívány efektivně a zodpovědně.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.