Array ( [0] => 15486618 [id] => 15486618 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samizdat [uri] => Samizdat [3] => Russian samizdat and photo negatives of unofficial literature in the USSR.jpg [img] => Russian samizdat and photo negatives of unofficial literature in the USSR.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Russian samizdat and photo negatives of unofficial literature in the USSR.jpg|náhled|Ruský samizdat a [[Negativ|fotonegativy]] zakázané literatury]] [1] => '''Samizdat''' (''samo-vydáváno'', [[Ruština|rusky]] ''самиздат – samoizdatelstvo'', nezkráceně "'''сам'''остоятельное '''издат'''ельство") je způsob, jakým občanští aktivisté obcházejí [[cenzura|cenzuru]] v represivních režimech. Jde o vydávání knih, časopisů a novin vlastním nákladem v ilegalitě. Samizdaty jsou rozšiřovány v malých nákladech, opisovány, původně v ruce, později na psacím stroji a na počítači a množeny dle techniky dané doby ([[Kopírovací papír|průklepy]], [[cyklostyl]], [[Fotokopírka|kopírky]]).{{Citace monografie [2] => | vydání = První vydání [3] => | titul = Slovník žurnalistiky : výklad pojmů a teorie oboru [4] => | oclc = 1023801583 [5] => | místo = Praha [6] => | isbn = 9788024637693 [7] => | isbn2 = 8024637693 [8] => | počet stran = 1 online resource [9] => | příjmení = [10] => | jméno = [11] => | příjmení2 = [12] => | jméno2 = [13] => | vydavatel = [14] => | rok vydání = [15] => | strany = 216–218 [16] => }} Případně může samizdat obecně označovat jakékoliv dílo, které bylo vydáno bez profesionální podpory na vlastní náklady ([[Do it yourself|DIY]]). [17] => [18] => Termín samizdat začal používat na začátku 50. let 20. století ruský spisovatel Nikolaj Glazkov, který do kopií svých cenzurou zakázaných básní vpisoval "Samsebjaizdat"{{Citace monografie [19] => | příjmení = Končelík [20] => | jméno = Jakub [21] => | příjmení2 = Večeřa [22] => | jméno2 = Pavel [23] => | příjmení3 = Orság [24] => | jméno3 = Petr [25] => | titul = Dějiny českých médií 20. století [26] => | vydavatel = Portál [27] => | místo = Praha [28] => | rok vydání = 2010 [29] => | počet stran = 343 [30] => | strany = 166 [31] => | isbn = 978-80-7367-698-8 [32] => }} (parodie na sovětské názvy oficiálních vydavatelství, zde vlastně znamená "samovydavatelství").{{Citace elektronického periodika [33] => | příjmení = Bzonková [34] => | jméno = Radka [35] => | titul = Vynálezce samizdatu [36] => | periodikum = iLiteratura [37] => | vydavatel = Sdružení pro iLiteraturu [38] => | url = https://www.iliteratura.cz/clanek/16325-glazkov-nikolaj-2004 [39] => | datum vydání = 2004-10-13 [40] => | datum přístupu = 2023-10-02 [41] => }} [42] => [43] => Disidentský samizdat byl přítomen zejména v zemích východního bloku v době [[Studená válka|studené války]], kde byl potlačován ze strany státní moci. Hojně využíván však byl či dosud je i v jiných částech světa. [44] => [45] => == Vznik a myšlenka samizdatu == [46] => Myšlenkou samizdatu bylo vydávat alespoň malé množství výtisků, obvykle psaných přes [[Kopírovací papír|průklepový papír]] na [[psací stroj|psacím stroji]], případně použitím jakýchkoli rozmnožovacích prostředků, které byly k dispozici. Každý čtenář byl povzbuzován, aby tiskovinu opsal, nebo jakýmkoli způsobem rozmnožil a poskytl dále. [47] => [48] => Jedním z projevů cenzury totiž bylo odepření přístupu k rozmnožovací technice. Například v [[Československo|Československu]] (do poloviny šedesátých let) nebo v [[Rumunsko|Rumunsku]] (až do pádu komunistického režimu) podléhalo povolení i pouhé vlastnictví psacího stroje. Ve všech komunistických zemích byl přísně kontrolován přístup k [[cyklostyl]]ům, [[kopírka|kopírkám]] i další podobné technice. V pozdních letech začaly být k tisku používány i kopírovací stroje. Přesto i na sklonku existence ČSSR bylo nutné se při kopírování libovolného tisku na tzv. xeroxech legitimovat občanským průkazem a sdělovat (zapisovalo se), co bude kopírováno. [49] => [50] => Od 70. let samizdatová komunita občas využívala šíření [[Magnetofonová páska|magnetofonových pásek]] a [[Magnetofonová kazeta|kazet]] (méně častý ruský výraz „magnit-izdat“ „магнитиздат“), protože magnetofony už v té době představovaly reprodukční zařízení se schopností kopírování, jehož vlastnění bylo režimem tolerováno. Tuto metodu v jiném kontextu hojně využíval [[Rúholláh Chomejní|ajatolláh Chomejní]] při přípravě [[Íránská islámská revoluce|islámské revoluce]] v [[Írán]]u, kde přínosem byla možnost oslovit i negramotné obyvatelstvo. [51] => [52] => [[Vladimir Bukovskij]] myšlenku samizdatu shrnul takto:{{Citace monografie [53] => | příjmení = Bukovskij [54] => | jméno = Vladimir [55] => | titul = To Build a Castle: My Life as a Dissenter [56] => | url = https://archive.org/details/tobuildcastle00vlad [57] => | vydavatel = Viking Press [58] => | místo = New York [59] => | rok vydání = 1979 [60] => | strany = 141 [61] => | isbn = 978-0-670-71640-1 [62] => }} [63] => [64] => {{Citát v řádku|Samizdat: Napíšu ho sám, zrediguji si ho sám, zcenzuruji si ho sám, vydám ho sám, distribuuji ho sám a sám si za něj taky půjdu sednout do basy.}} [65] => [66] => == Český samizdat == [67] => První samizdatová vydání byla vydávána již za první či za druhé světové války (''[[V boj]]'', ''[[Rudé právo]]''). [68] => [69] => Česká samizdatová produkce z období [[normalizace]] čerpala především z [[disent|disidentů]] a okruhu jejich sympatizantů. Její vznik a prudký rozvoj byl podmíněn vědomím autorů, že období perzekuce nebude krátké, a je tedy třeba snažit se o zachování literární kontinuity. Kvůli úsilí normalizátorů se po roce [[1970]] dostala prakticky veškerá kvalitní [[literatura]] za hranice oficiality a většina autorů odešla do tzv. vnitřní emigrace ([[Ludvík Vaculík]], [[Ivan Klíma]], [[Egon Bondy]], [[Jiří Gruša]] a další). Mnohým byla zapovězena publikační činnost po celých dvacet let, někteří byli později „připuštěni“ – například [[Bohumil Hrabal]] po rozhovoru v ''Tvorbě'', uveřejněném v roce [[1975]]. Přesto byla jeho díla dále cenzurována a některá z nich vycházela i v samizdatu. Kromě tvorby československých autorů v samizdatu vycházely i překlady např. díla [[Alexandr Solženicyn|Alexandra Solženicyna]], [[George Orwell]]a a jiné. [70] => [71] => První edice začaly vznikat už na samém počátku 70. let 20. století. Mezi nejvýznamnější patřila [[Petlice (edice)|''Petlice'']] Ludvíka Vaculíka, vynikající edičním programem i vzornou redakční úpravou. Svá díla zde zveřejňovali víceméně všichni členové disentu, vycházela poezie, práce prozaické, dramatické i filozofické. Důležitá byla i edice [[Expedice (edice)|''Expedice'']] manželů Havlových, ''Česká expedice'' nebo ''Pražská imaginace''. Celkový počet edicí lze odhadovat na desítky. Od osmdesátých let se k samizdatové literatuře přidaly literární časopisy, věnující prostor spřízněným autorům i odborné kritice. Mezi nejdůležitější patřil ''[[Kritický sborník]]'', ''Obsah'', [[Host (časopis)|''Host'']], ''Akord'', ''[[Vokno]]'' a ke konci osmdesátých let ''[[Revolver Revue]]''. Kromě literární tvorby se metodou samizdatu vydávaly i odborné publikace z oborů, které byly režimu nepřijatelné, a to zejména náboženství (např. [[teologické texty]]), v menší míře např. ekologie a ekonomie. [72] => [73] => Vydavatelé samizdatu byli prakticky po celé republice. Například v [[Zlín|Gotwaldově]] a okolí byla aktivní skupina okolo [[Stanislav Devátý|Stanislava Devátého]] a jeho přátel podobného názorového přesvědčení, kteří spolu vydávali a rozmnožovali politické i náboženské letáky, časopisy a knihy, jejichž obsahem byly jak vlastní autorské texty, tak i převzatá literatura.{{Citace elektronické monografie [74] => | příjmení = Drda [75] => | jméno = Adam [76] => | odkaz na autora = [77] => | titul = Dělníci samizdatu. Příběh Jaromíra Němce, Pavla Záleského, Stanislava Devátého a dalších disidentů ze Zlína a okolí [78] => | url = https://www.mujrozhlas.cz/pribehy-20-stoleti/delnici-samizdatu-pribeh-jaromira-nemce-pavla-zaleskeho-stanislava-devateho [79] => | datum vydání = 2024-02-25 [80] => | datum aktualizace = [81] => | datum přístupu = 2024-03-01 [82] => | vydavatel = Český rozhlas [83] => | edice = Příběhy 20. století [84] => | jazyk = [85] => }} [86] => [87] => Vydavatelé samizdatu často spolupracovali s exilovými vydavateli tak, že po prvním samizdatovém vydání bylo dílo vydáno a vytisknuto profesionálně v zahraničí a za železnou oponu pašováno. Pro tuto formu se používal méně častý výraz „tam-izdat“ (тамиздат). [88] => [89] => == Odkazy == [90] => [91] => === Reference === [92] => [93] => [94] => === Literatura === [95] => * {{Citace monografie [96] => | titul = Samizdat : alternative Kultur in Zentral- und Osteuropa, die 60er bis 80er Jahre : [Ausstellung] [97] => | oclc = 45542537 [98] => | vydavatel = Edition Temmen [99] => | místo = Bremen [100] => | rok vydání = 2000 [101] => | počet stran = 472 [102] => | isbn = 3861083388 [103] => | isbn2 = 9783861083382 [104] => }} [105] => * {{Citace monografie [106] => | příjmení = Přibáň [107] => | jméno = Michal [108] => | odkaz na autora = [109] => | autor = [[Michal Přibáň|PŘIBÁŇ, Michal]] a kol. [110] => | titul = Český literární samizdat 1949-1989: Edice, časopisy, sborníky [111] => | url = [112] => | vydavatel = [[Academia]] : Ústav pro českou literaturu AV ČR [113] => | místo = Praha [114] => | rok vydání = 2018 [115] => | vydání = [116] => | počet stran = 612 [117] => | kapitola = [118] => | strany = [119] => | isbn = 978-80-200-2903-4 [120] => | jazyk = [121] => }} [122] => [123] => === Externí odkazy === [124] => [125] => * {{Commonscat}} [126] => * {{Wikislovník|heslo=samizdat}} [127] => * [http://www.scriptum.cz/ scriptum.cz] – sbírka plných textů českých exilových a samizdatových periodik [128] => * {{TDKIV|000003387}} [129] => * [http://www.vons.cz/biuletyn Biuletyn Informacyjny Solidarności Polsko–Czechosłowackiej (1987–1990)] [130] => * [http://www.vons.cz/bulletin-nms-ids Bulletin NMS-IDS (1988–1990)] [131] => * [http://pnbo.blog.cz/0711/kazetova-distribuce-80-let Hudební samizdat na kazetách] {{Wayback|url=http://pnbo.blog.cz/0711/kazetova-distribuce-80-let |date=20080910043323 }} [132] => * [http://scriptum.cz/cs/periodika/informace-o-cirkvi Informace o církvi (1980–1990)] [133] => * [http://www.vons.cz/informace-o-charte-77 Informace o Chartě 77 (1978–1992)] [134] => * [http://www.vons.cz/buletin Informační buletin Československo-polské solidarity (1988)] [135] => * [http://www.vons.cz/koruna Koruna (1989)] [136] => * [http://www.lidovky.cz/historie-obrazem.asp Lidové noviny (1987–1989)] [137] => * [http://www.hanspaulcity.cz/logr.htm Lógr (1979–1983)] [138] => * [http://www.vons.cz/paraf Paraf (1985–1989)] [139] => * [http://scriptum.cz/cs/periodika/teologicke-texty Teologické texty] [140] => * [http://www.vons.cz/vokno Vokno (1979–1989)] [141] => * [http://www.vons.cz/voknoviny Voknoviny (1987–1989)] [142] => * [http://www.cibulka.com/samiz/CIB-RUZ.htm Vydávání samizdatových hudebních nahrávek] {{Wayback|url=http://www.cibulka.com/samiz/CIB-RUZ.htm |date=20081220120547 }} [143] => * [http://www.vons.cz/via-praha Zprávy VIA (1988–1989)] [144] => {{Autoritní data}} [145] => [146] => [[Kategorie:Zakázané knihy]] [147] => [[Kategorie:Nakladatelství]] [148] => [[Kategorie:Ruská slova a fráze]] [149] => [[Kategorie:Žurnalistika]] [150] => [[Kategorie:Cenzura v Česku]] [151] => [[Kategorie:Cenzura v Sovětském svazu]] [] => )
good wiki

Samizdat

fotonegativy zakázané literatury Samizdat (samo-vydáváno, rusky самиздат - samoizdatelstvo, nezkráceně "самостоятельное издательство") je způsob, jakým občanští aktivisté obcházejí cenzuru v represivních režimech. Jde o vydávání knih, časopisů a novin vlastním nákladem v ilegalitě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kopírovací papír','cyklostyl','kopírka','Magnetofonová páska','Magnetofonová kazeta','Rúholláh Chomejní','Íránská islámská revoluce','Vladimir Bukovskij','Rumunsko','Rudé právo','disent','Jiří Gruša'

Cyklostyl

kopírka

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.