Array ( [0] => 14706419 [id] => 14706419 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Schwarzenbergové [uri] => Schwarzenbergové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Schwarzenbergové je český šlechtický rod, který má původ ve Štýrsku v Rakousku. Rodina Schwarzenbergů je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších šlechtických rodin v Evropě. Jejich původ sahá až do 13. století. Rodina hrála významnou roli nejen v rakouských dějinách, ale také v českých dějinách. Nejvýznamnějším členem rodu je Jan Nepomuk II. z Schwarzenbergu, který byl politikem a státníkem. Během 19. století zastával významné politické funkce v Rakousku i v Čechách. Byl také majitelem velkého majetku, který zahrnoval budovy, lesy a pozemky. Jeho vliv na politiku na přelomu 19. a 20. století byl velký. Rod Schwarzenbergů je známý i v moderní české politice. Karel Schwarzenberg je bývalým českým ministrem zahraničních věcí a členem Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu. Rodina Schwarzenbergů získala velkou popularitu v české společnosti. Schwarzenbergové jsou rovněž velmi aktivní v oblasti umění a kultury. Mají rozsáhlou uměleckou sbírku, kterou prezentují ve svém zámku v Hluboké nad Vltavou. Své umělecké sbírky také půjčují jiným muzeím a galeriím. Celkově lze říci, že rod Schwarzenbergů má velký vliv jak na českou, tak na světovou společnost. Jejich historie sahá až do středověku a jejich příběhy jsou spojeny s dějinami řady evropských zemí. [oai] => Schwarzenbergové je český šlechtický rod, který má původ ve Štýrsku v Rakousku. Rodina Schwarzenbergů je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších šlechtických rodin v Evropě. Jejich původ sahá až do 13. století. Rodina hrála významnou roli nejen v rakouských dějinách, ale také v českých dějinách. Nejvýznamnějším členem rodu je Jan Nepomuk II. z Schwarzenbergu, který byl politikem a státníkem. Během 19. století zastával významné politické funkce v Rakousku i v Čechách. Byl také majitelem velkého majetku, který zahrnoval budovy, lesy a pozemky. Jeho vliv na politiku na přelomu 19. a 20. století byl velký. Rod Schwarzenbergů je známý i v moderní české politice. Karel Schwarzenberg je bývalým českým ministrem zahraničních věcí a členem Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu. Rodina Schwarzenbergů získala velkou popularitu v české společnosti. Schwarzenbergové jsou rovněž velmi aktivní v oblasti umění a kultury. Mají rozsáhlou uměleckou sbírku, kterou prezentují ve svém zámku v Hluboké nad Vltavou. Své umělecké sbírky také půjčují jiným muzeím a galeriím. Celkově lze říci, že rod Schwarzenbergů má velký vliv jak na českou, tak na světovou společnost. Jejich historie sahá až do středověku a jejich příběhy jsou spojeny s dějinami řady evropských zemí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Schwarzenbergové
(Schwarzenberg) [2] => | znak = Coat of arms of the House of Schwarzenberg (Primary).svg [3] => | velikost znaku = 200px [4] => | popisek = Rodový erb Schwarzenbergů [5] => ---- [6] => | země = * [[Soubor:Coat of arms of the lands of the Bohemian Crown.svg|22px|Znak Zemí Koruny české]] [[Země Koruny české]] [7] => * [[Soubor:Coat of Arms of Leopold II and Francis II, Holy Roman Emperors-Or shield variant.svg|22px|Znak Svaté říše římské]] [[Svatá říše římská]] [8] => * [[Soubor:Early Swiss cross.svg|22px|Vlajka Staré švýcarské konfederace]] [[Stará švýcarská konfederace]] [9] => * [[Soubor:Steiermark Wappen.svg|22px|Znak Štýrského vévodství]] [[Štýrské vévodství]] [10] => ---- [11] => | mateřská dynastie = [12] => | tituly = * [[Soubor:Princely Hat.svg|25px|Heraldický klobouk říšských knížat – tzv. Fürstenhut]] [[Říšský kníže|Kníže ze Schwarzenbergu]] [13] => * [[Soubor:Ducal Hat.svg|25px|Hodnostní klobouk panujících vévodů]] [[Krumlovské vévodství|Vévoda krumlovský]] [14] => * [[Soubor:T10 Landgraf.svg|25px|Heraldická koruna lankraběte]] [[Okněžněné lankrabství Kleggau|Okněžněný lankrabě z Kleggau]] [15] => * [[SOubor:Rangkronen-Fig. 18.svg|25px|Heraldická koruna pro šlechtický titul hrabě]] [[Hrabství Sulz|Hrabě ze Sulzu]] [16] => ---- [17] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] [[1429]] říšský [[Panský stav|stav svobodných pánů]] [18] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] [[1599]] říšský [[Hrabě|hraběcí stav]] [19] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] [[1670]] říšský [[Kníže|knížecí stav]] dědičný pro prvorozeného syna [20] => * [[Soubor:Ducal Hat.svg|25px|Hodnostní klobouk panujících vévodů]] [[1723]] [[Krumlovské vévodství|vévoda krumlovský]] [21] => * [[1746]] knížecí hodnost rozšířena na všechny členy rodu [22] => * [[1825]] titul [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] ''(Durchlaucht)'' [23] => ---- [24] => * POZNÁMKY: [25] => * 1861 dědičný člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské Říšské rady]] – orlická větev [26] => * 1888 dědičný člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské Říšské rady]] – hlubocko-krumlovská větev [27] => ---- [28] => | zakladatel = [[Erkinger ze Seinsheimu]] [29] => ---- [30] => | mýtický zakladatel = [31] => | rok založení = [[13. století]] [32] => ---- [33] => | konec vlády = [34] => | meč = [35] => | přeslice = [36] => | poslední vládce = [37] => | současná hlava = [[Jan Nepomuk Schwarzenberg|Jan Nepomuk III. ze Schwarzenbergu]] [38] => ---- [39] => | větve rodu = Bavorská, stefansberská, hohenlandsberská, lutyšská, západofríská a nizozemská, v Čechách hlubocká (hlubocko-krumlovská), orlická [40] => | poznámka = [[1654]] český [[inkolát]]
[[1671]] velký palatinát [41] => }} [42] => '''Schwarzenbergové''' jsou česko-německo-rakouský [[Šlechta|šlechtický rod]], původem ze [[Střední Franky|středofranského]] města [[Seinsheim]] v [[Bavorsko|Bavorsku]], kde jsou poprvé doloženi v roce [[1172]]. Schwarzenbergové patří mezi prominentní evropské šlechtické rody a hráli významnou roli v české, německé a rakouské historii, neboť dosáhli titulu princů ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] a knížat a vévodů v [[České království|Českém království]]. [43] => [44] => V současné době působí především v [[Česko|České]] a [[Rakousko|Rakouské republice]]. Hlavou rodu je [[Jan Nepomuk Schwarzenberg|Jan Nepomuk]] III. [45] => [46] => == Jméno a vzestup Schwarzenbergů == [47] => [[Soubor:Wappen der Fürsten von Schwarzenberg 1792.jpg|náhled|vlevo|Vyobrazení erbu hraběcího rodu v podobě po roce [[1599]]]] [48] => [[Soubor:Prague 07-2016 View from Lesser Town Nicholas Church img9.jpg|náhled|Schwarzenberský palác na Pražském hradě]] [49] => [[Erkinger ze Seinsheimu]] ([[1362]]–[[1437]]) zakoupil panství [[Schwarzenberg (zámek)|Schwarzenberg]] v dnes [[Bavorsko|bavorském]] okrese [[Střední Franky|Střední Frankách]] a začal se psát '''ze Seinsheimu na Schwarzenbergu''' (německy ''von Seinsheim auf Schwarzenberg'') a po vynechání prvního jména pak jen '''ze Schwarzenbergu''' (německy ''von Schwarzenberg''). V letech [[1420]]–[[1421|21]] se účastnil válečné výpravy proti [[Husitství|husitům]]. Tím jakož i značnými půjčkami získal od krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] zástavu měst [[Žatec|Žatce]], [[Kadaň|Kadaně]] a [[Beroun]]a. Roku [[1429]] byl povýšen do stavu svobodného pána ze Schwarzenbergu (''Freiherr von Schwarzenberg''). Po rozmnožení rodu bylo potomstvo rozděleno na několik linií, např. bavorskou, stefansberskou, hohenlandsberskou, lutyšskou, západofrískou a nizozemskou. Mnohé z těchto větví vymřely. [50] => [51] => V roce [[1599]] obdržel [[Adolf ze Schwarzenbergu (1551)|Adolf Schwarzenberg]] za vítězství nad [[Osmané|Turky]] v [[Bitva u Rábu|bitvě u Rábu]] titul říšského [[hrabě]]te a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). [52] => [53] => == Schwarzenbergové v českých zemích == [54] => V roce [[1654]]Gothaischer Hofkalender, 175. Jg; 1938; str. 307 získali Schwarzenbergové [[inkolát]] v [[Čechy|Čechách]] a roku [[1670]] byl [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jan Adolf ze Schwarzenbergu]] povýšen na říšského [[kníže]]te (''Reichsfürst zu Schwarzenberg'') a stal se maršálem. Prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství [[Třeboň]] získané roku [[1660]], dále pak [[Hluboká nad Vltavou]]. Kníže Jan Adolf I. navštívil svá panství v dubnu [[1661]].[[Soubor:Hluboka castle.jpg|náhled|[[Hluboká (zámek)|Zámek Hluboká]]]] [55] => [[Soubor:Orlík 7.jpg|náhled|vlevo|Hrad a zámek [[Orlík nad Vltavou]]]] [56] => [57] => Nákupem statků a dědictvím po rodu [[Eggenbergové|Eggenbergů]] vytvořili po roce [[1719]] Schwarzenbergové postupně rozsáhlou državu v jižních a severních [[Čechy|Čechách]]. Mj. jim patřila města a panství [[Český Krumlov]], [[Hluboká nad Vltavou]], [[Netolice]], [[Prachatice]], [[Volary]], [[Vimperk]], [[Orlík (zámek)|Orlík]]. Všechen tento majetek v Čechách připojili k územím drženým v [[Bavorsko|Bavorsku]], [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] a ve [[Štýrsko|Štýrsku]]. V roce [[1723]] získali také titul [[Seznam krumlovských vévodů|vévodů z Krumlova]]. [58] => [59] => Diplomat [[Karel Filip ze Schwarzenbergu|Karel Filip]] ([[1771]]–[[1820]]) působil v [[Petrohrad]]ě a [[Paříž]]i a snažil se odvrátit válku od Rakouska. Jako velitel rakouského sboru doprovázel [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] při jeho výpravě do [[Rusko|Ruska]], avšak když se rakouský postoj k Napoleonovi změnil, stál v roce [[1813]] v čele spojeneckých vojsk, která jej porazila v [[Bitva u Lipska|Bitvě národů u Lipska]]. Jako druhorozený syn vládnoucího knížete měl Karel Filip nejprve nárok jen na titul „princ“. Byl však rakouským císařem povýšen na knížete; tak byla založena tzv. schwarzenberská [[sekundogenitura]] (2. majorát), jejímž přímým potomkem byl [[Karel Schwarzenberg]], podle rodinné tradice 7. kníže ze Schwarzenbergu z tzv. orlické větve (Schwarzenberg-Orlík). [60] => [61] => V 19. století působil kníže [[Felix ze Schwarzenbergu]] ([[1800]]–[[1852]]) z tzv. [[Primogenitura|primogenitury]] (hlubocko-krumlovská větev) ve funkci [[Seznam ministerských předsedů Rakouského císařství|rakouského ministerského předsedy]] a přispěl k potlačení [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluce 1848]]. Karel III. ([[1824]]–[[1904]]) se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn [[Bedřich ze Schwarzenbergu (poslanec)|Bedřich Schwarzenberg]] ([[1862]]–[[1936]]) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn [[Karel IV. ze Schwarzenbergu|Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu]] toto nadšení nesdílel. [62] => [63] => Před [[První světová válka|1. světovou válkou]] vlastnily obě dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným [[Lesnictví|lesním]], polním a [[rybník|rybničním]] hospodářstvím, dále [[Důl|doly]], [[pivovar]]y, [[cukrovar]]y, [[Pila (provoz)|pily]], [[cihelna|cihelny]], [[vápenka|vápenky]] a jiné podniky. Tehdy patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v celé Evropě. Kromě celkově zhruba 200 tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy vlastnil rod více než tucet zámků v [[Rakousko|Rakousku]], Čechách a [[Německo|Německu]], kromě toho značné podíly v průmyslových podnicích a v jiných podnikatelských oblastech.V rámci první [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] převzal československý stát v roce [[1922]] postupně 61 000 ha zemědělské a lesní půdy z majetku rodu Schwarzenbergů. V roce [[1940]] byla na majetek hlubocko-krumlovské a v roce [[1942]] také orlické větve Schwarzenbergů dosazena německá nucená správa. Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce [[1945]] byl majetek obou větví v Rakousku a Německu rodu vrácen. Členové hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, z nichž nejstarší Adolf Schwarzenberg byl v době světové války v exilu v USA a [[Jindřich ze Schwarzenbergu|Jindřich Schwarzenberg]] uvězněn v koncentračním táboře [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwaldu]], se po válce nemohli do [[Československo|Československa]] vrátit. [64] => [65] => V roce [[1947]] byl zákonem č. 143/1947 Sb. ''o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou'' neboli [[Lex Schwarzenberg]] převeden veškerý nemovitý majetek hlubocko-krumlovské větve i s inventářem a provozním kapitálem do vlastnictví státu. Představitel orlické větve [[Karel VI. ze Schwarzenbergu]], který zůstal po dobu války na českém území, musel se svou rodinou opustit Československo koncem roku [[1948]]. Republiku opustil i jeho bratr [[František Schwarzenberg]], který tou dobou pracoval na ministerstvu zahraničí a byl československým velvyslancem u [[Svatý stolec|Svatého stolce]] (ve [[Vatikán]]u). Karel VI. ze Schwarzenbergu v exilu oživil činnost českého velkopřevorství [[Maltézský řád|Maltézského řádu]] a zastával funkci velkopřevora [[Řád svatého Lazara|Řádu svatého Lazara]] do roku [[1973]]. [66] => [67] => [[Seznam hlav schwarzenberského rodu|Hlavním představitelem rodu]] byl donedávna syn knížete Karla VI. [[Karel Schwarzenberg]] (jako Karel VII. kníže ze Schwarzenbergu), který byl v roce 1960 adoptován členem hlubocko-krumlovské větve rodu JUDr. [[Jindřich ze Schwarzenbergu|Jindřichem Schwarzenbergem]]. Po Jindřichově smrti a smrti adoptivního strýce [[Josef III. ze Schwarzenbergu|Josefa Schwarzenberga]] v roce [[1979]] se obě schwarzenberské větve a část jejich původního majetku spojily v osobě Karla Schwarzenberga. Po přesídlení do České republiky v roce [[1990]] zrestituoval Karel Schwarzenberg majetek orlické větve. Roku [[2007]] a opět v roce [[2010]] se stal [[Seznam ministrů zahraničních věcí České republiky|ministrem zahraničních věcí]] ČR. Mezi lety [[2009]] a [[2015]] předsedal politické straně [[TOP 09]]. V roce 2013 kandidoval na funkci [[Prezident České republiky|prezidenta České republiky]], kde skončil jako druhý. Zemřel roku [[2023]]. Po jeho smrti zůstal rod sjednocen pod vedením jeho syna knížete [[Jan Nepomuk Schwarzenberg|Jana III. Nepomuckého]], 13. knížete ze Schwarzenbergu a 18. [[Krumlovské vévodství|vévody krumlovského]]. [68] => [69] => == Erb Schwarzenbergů == [70] => [[Soubor:Sensheim-Scheibler237ps.jpg|náhled|150px|Erb pánů ze Seinsheimu v roce [[1450]]]] [71] => '''Tři fáze vývoje:''' [72] => * 1. Původní erb pánů ze Seinsheimu byl osmkrát stříbrně a modře pruhovaný štít. Rodové barvy stříbrnou (bílou) a modrou můžeme najít např. na čalounění nebo závěsech na zámcích Český Krumlov a [[Hluboká (zámek)|Hluboká]]. [73] => * 2. Po dobytí turecké pevnosti [[Győr|Raab]] (Győr) v [[Uhersko|Uhrách]] [[29. březen|29. března]] [[1598]] [[Adolf ze Schwarzenbergu (1551)|Adolfem ze Schwarzenbergu]] (1551–1600) byl císařem [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] [[5. červen|5. června]] [[1599]] erb polepšen tak, že byl k původnímu erbu pánů ze Seinsheimu přidán znak s hlavou Turka, do které klove krkavec (nikoliv havran – ten není masožravý). Krkavec představuje mluvící znamení, neboť Rabe je německy jak havran tak krkavec. Současně získal vojevůdce Adolf ze Schwarzenbergu i titul říšského hraběte. Zajímavě ztvárněnou podobu heraldické figury krkavce klovajícího do hlavy Turka můžeme najít na klice hlavní brány na [[Hluboká (zámek)|zámku Hluboká]]. [74] => * 3. Koncem [[17. století]] získal schwarzenberský erb podobu, kterou má do současnosti. Roku [[1688]] došlo totiž k úpravě erbu, který byl polepšen o symboly panství Sulz, Brandis a Klettgau (Kleggau), které připojil [[Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu|Ferdinand Vilém ze Schwarzenbergu]] (1652–1703) sňatkem ([[1674]]) s [[Marie Anna ze Sulzu|Marií Annou ze Sulzu]].{{#tag:ref|Lantkrabstí Klettgau (Kleggau) se nacházelo mezi [[Bádensko|Bádenskem]] a [[Švýcarsko|Švýcarskem]]. V roce 1478 byla podepsána dosud platná smlouva mezi [[Curych]]em a lantkrabími z Klettgau, v jejímž důsledku jsou všichni Schwarzenbergové jako dědici původních lantkrabí automaticky občany Curychu, mají tudíž i švýcarské občanství.|group="pozn."}} [75] => * 4. Orlické větvi byl erb polepšen ještě v roce [[1814]] jako odměna za vítězství nad Napoleonem. Mezi horní pole byl vsunut císařský erb s mečem. [76] => [77] => '''Popis erbu:''' [78] => Hlavní štít je čtvrcený. Uprostřed je polcený střední (srdeční) štítek. [79] => * 1. V prvním poli (heraldicky nahoře vpravo) je původní erb pánů ze Seinsheimu - osmkrát střídavě stříbrně a modře pruhovaný štít. [80] => * 2. Ve druhém stříbrném poli (heraldicky nahoře vlevo) jsou tři červené špice symbolizují hrabství [[Sulz]]. [81] => * 3. Ve třetím stříbrném poli (heraldicky dole vpravo) je hořící ostrev (větev) představující panství [[Brandisové|Brandis]]. [82] => * 4. Ve čtvrtém zlatém poli je krkavec klovající do hlavy poraženého Turka. [83] => * 5. Ve středním červeném štítě vpravo je znak panství Schwarzenberg - věž na černé tříhrbé hoře (německy Schwarzer Berg znamená černá hora). [84] => * 6. Ve středním modrém štítě vlevo jsou tři zlaté snopy – [[lankrabství Klettgau]] ve [[Švábsko|Švábsku]]. Klettgau (Kleggau) také vyženil kníže Ferdinand, roku [[1689]] bylo povýšeno na okněžněné [[Lankrabě|lankrabství]], po [[Mediatizace|mediatizaci]] ho za napoleonských válek roku [[1812]] Schwarzenbergové prodali, titul i erbovní pole jim však nadále zůstaly.{{Citace monografie | příjmení = Buben | jméno = Milan | titul = Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie | vydavatel = Libri| místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 432| strany = 250|isbn = 80-901579-4-7}} [85] => * 7. Jako [[štítonoš]]i se zřídka objevují dva zlatí lvi. [86] => * 8. Knížecí koruna nad erbem značí knížecí titul, který získal v roce [[1670]] [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jan Adolf I. hrabě ze Schwarzenbergu]] ([[1615]]–[[1683]]). [87] => * 9. [[Motto|Devisou]] Schwarzenbergů je latinské ''NIL NISI RECTUM'' (v překladu ''Nic než právo'').{{Citace monografie | příjmení = Janáček| jméno = Josef| odkaz na autora = Josef Janáček| příjmení2 = Louda| jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Louda| titul = České erby| vydavatel = Albatros| místo = Praha| rok = 1988| strany = 268–269| id = 13-737-88}} [88] => [89] => Erb Schwarzenbergů vytvořený z lidských kostí se nachází v [[Kostel Všech svatých (Sedlec)|kostnici]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. [90] => [91] => == Pohřebiště Schwarzenbergů == [92] => [[Soubor:Schwarzenbergs crypt2.jpg|náhled|[[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|Schwarzenberská hrobka]] v [[Domanín (okres Jindřichův Hradec)|Domaníně]] poblíž [[Třeboň|Třeboně]]]] [93] => * Různá pohřebiště v [[Astheim]]u, [[Augsburg]]u, [[Mnichov]]ě, [[Norimberk]]u, [[Řím]]ě [94] => * [[Schwarzenberská hrobka (Vídeň)|Schwarzenberská rodinná hrobka]] v kapli sv. Mikuláše Tolentinského v [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánském kostele]] ve [[Vídeň|Vídni]] – zřídil ji [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jan Adolf I.]] (1615–1683) v roce 1656. Už v roce 1600 byl pod hlavním oltářem pohřben jeho děd, dobyvatel turecké pevnosti [[Győr|Raab]] [[Adolf ze Schwarzenbergu (1551)|Adolf]] (1551–1600). V hrobce byl rovněž pohřben [[Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu]] (1652–1703). [95] => * [[Schwarzenberská hrobka (Český Krumlov)|Schwarzenberská hrobka]] v [[Kostel svatého Víta (Český Krumlov)|kostele sv. Víta]] v [[Český Krumlov|Českém Krumlově]] – zde byla podle své vůle pochována v kryptě pod kaplí sv. Jana Nepomuckého "upíří princezna" [[Eleonora Amálie ze Schwarzenberka|Eleonora Amálie z Lobkovic]] (1682–1741). V kapli samé po levé straně je schránka na srdce Schwarzenbergů. Byla tam v 7 speciálních schránkách uložena srdce [[Eleonora Amálie ze Schwarzenberka|Eleonory Amálie z Lobkovic]], jejího chotě [[Adam František ze Schwarzenbergu|Adama Františka ze Schwarzenbergu]] (1680–1732), který byl omylem zastřelen při lovu císařem [[Karel VI.|Karlem VI.]]; dále jejich syna [[Josef I. Adam ze Schwarzenbergu|Josefa I. Adama]] (1722–1782), [[Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu|Jana Nepomuka I.]] (1742–1789), jeho manželky [[Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu|Marie Eleonory z Oettingen-Wallersteinu]] (1747–1797), tragicky uhořelé [[Pavlína ze Schwarzenbergu|Pauliny z Arenbergu]] (1774–1810) a jejího chotě [[Josef II. ze Schwarzenbergu|Josefa II. Jana]] (1769–1833). [96] => * Hřbitovní [[Kostel svatého Jiljí (Domanín)|kostel svatého Jiljí]] v [[Domanín (okres Jindřichův Hradec)|Domaníně]] u [[Třeboň|Třeboně]] – od roku [[1784]], kdy byl zrušen [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|klášter augustiniánů ve Vídni]]. V letech 1786–1858 zde bylo pohřbených 16 členů rodu. [97] => * [[Schwarzenberská hrobka (Domanín)|Schwarzenberská hrobka]] v Domaníně u Třeboně z let 1874–1877 – pro hlubocko-krumlovskou větev Schwarzenbergů. Pohřbívalo se v ní od roku [[1877]] do začátku druhé světové války. V hrobce bylo uloženo 26 rakví. Po válce nový režim hrobku znárodnil. [98] => * [[Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)|Schwarzenberská hrobka]] v [[Orlík nad Vltavou|Orlíku nad Vltavou]] z let 1862–1864 – pro orlickou větev Schwarzenbergů. Byl zde pohřben zakladatel sekundogenitury [[Karel Filip ze Schwarzenbergu|Karel I. Filip]] (1771–1820), polní maršálek a vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska. [99] => * [[Schwarzenberská hrobka (Murau)|Schwarzenberská hrobka]] v rakouském [[Murau]] v klášterní zahradě kapucínů – od roku [[1950]]. Zde byl pochován JUDr. [[Adolf ze Schwarzenbergu (1890)|Adolf Schwarzenberg]] (1890–1950). [100] => [101] => == Rodová posloupnost Schwarzenbergů == [102] => * [[Erkinger ze Seinsheimu|Erkinger I.]] ([[1362]]–[[1437]]), zúčastnil se [[Husitství|válek proti husitům]] [103] => * Michal II. († [[1469]]), jeho syn [104] => * Michal III. († [[1499]]), jeho syn [105] => * Erkinger II. († [[1518]]), jeho syn [106] => * Vilém I. ([[1486]]–[[1526]]), jeho syn [107] => * Vilém II. († [[1557]]), jeho syn (padl roku [[1557]] v [[Bitva u St. Quentina|bitvě u St. Quentina]]) [108] => * [[Adolf ze Schwarzenbergu (1551)|Adolf]] ([[1551]]–[[1600]]), jeho syn; vojevůdce v době [[Dlouhá turecká válka|válek s Turky]], císařský [[polní maršál]]ek. Roku [[1599]] získal tureckou hlavu v erbu a [[hrabě]]cí titul [109] => * [[Adam ze Schwarzenbergu|Adam]] ([[1583]]–[[1641]]), jeho syn, [[Velmistr (rytířské, domácí a záslužné řády)|velmistr]] [[Řád johanitů (Braniborský balivát)|Braniborského]] [[balivát]]u [[Řád svatého Jana (Braniborská bailiva)|Johanitského řádu]] [110] => * [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jan Adolf I.]] ([[1615]]–[[1683]]), jeho syn, od roku [[1670]] [[kníže]], člen [[Řád zlatého rouna|řádu Zlatého rouna]], 1658 [[Inkolát|český inkolát]], 1660 [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko|Třeboňské panství]] [111] => * [[Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu|Ferdinand Vilém]] ([[1652]]–[[1703]]), jeho syn, lidumil, který ve Vídni za moru (1680) i za [[Druhé obléhání Vídně|tureckého obléhání (1683)]] na vlastní náklady město zásoboval [112] => * [[Adam František ze Schwarzenbergu|Adam František]] ([[1680]]–[[1732]]), jeho syn, dědic [[Eggenbergové|Eggenbergů]], [[1723]] první [[Krumlovské vévodství#Seznam v.C3.A9vod.C5.AF krumlovsk.C3.BDch|vévoda krumlovský]] z tohoto rodu, od r. 1719 majitel [[Schwarzenberský palác v Praze|paláce na Hradčanech]] (zastřelen nešťastnou náhodou císařem [[Karel VI.|Karlem VI.]]) [113] => * [[Josef I. Adam ze Schwarzenbergu|Josef I. Adam]] ([[1712]]–[[1782]]), jeho syn (založil [[Schwarzenberáci|Schwarzenberský penzijní fond pro zaměstnance]]) [114] => * [[Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu|Jan Nepomuk I.]] ([[1742]]–[[1789]]), jeho syn (jeho vnuci (děti [[Josef II. ze Schwarzenbergu|Josefa II. Jana]]) byly [[Marie Eleonora Windischgrätzová|Marie Eleonora]], provdaná [[Alfred Windischgrätz|Windischgrätzová]], [[Felix ze Schwarzenbergu|Felix]] a [[Bedřich ze Schwarzenbergu|Bedřich]]) [115] => * [[Karel Filip ze Schwarzenbergu|Karel I. Filip]] ([[1771]]–[[1820]]), jeho syn, [[generalissimus]], jeden z vítězných vojevůdců [[Bitva u Lipska|bitvy národů u Lipska]], jeho bratr byl [[Josef II. ze Schwarzenbergu|Josef II. Jan]] [116] => * [[Karel II. ze Schwarzenbergu|Karel II.]] ([[1802]]–[[1858]]), jeho syn, guvernér [[Lombardie]] a [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] [117] => * [[Karel III. ze Schwarzenbergu|Karel III.]] ([[1824]]–[[1904]]), jeho syn, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [118] => * [[Karel IV. ze Schwarzenbergu|Karel IV.]] ([[1859]]–[[1913]]), jeho syn, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [119] => * [[Karel V. ze Schwarzenbergu|Karel V.]] ([[1886]]–[[1914]]), jeho syn. V roce 1913 zavedl na svém panství Orlík češtinu jako výlučný úřední jazyk. [120] => * [[Karel VI. Schwarzenberg|Karel VI.]] ([[1911]]–[[1986]]), jeho syn, spisovatel, historik a heraldik [121] => * [[Karel Schwarzenberg|Karel VII.]] ([[1937]]–[[2023]]), jeho syn, jako hlava hlubocko-krumlovské primogenitury Karel I., jako hlava orlické sekundogenitury Karel VII., podnikatel, politik, bývalý ministr zahraničí a vicepremiér ČR [122] => *[[Jan Nepomuk Schwarzenberg|Jan Nepomuk III.]] (* [[1967]]), jeho syn, jako hlava hlubocko-krumlovské primogenitury Jan Nepomuk III., jako hlava orlické sekundogenitury Jan Nepomuk I., podnikatel, současná hlava rodu (v němž v primogenituře figurovali v minulosti i [[Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu|Jan Nepomuk I.]] a [[Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu|Jan Nepomuk II.]]), následníkem je jeho bratranec [[Ferdinand Schwarzenberg|Ferdinand]] (příští Ferdinand II. pro primogenituru a Ferdinand I. pro sekundogenituru) [123] => * [124] => [125] => == Rodokmen == [126] => Jsou zde uvedeni potomci knížete Jana Nepomuka I. (1742–1789), kteří se rozdělili na větev hlubocko-krumlovskou a orlickou. Pro zjednodušení jsou zde uvedeni výhradně mužští potomci. Tučně jsou označeni hlavní představitelé rodu. [127] => [128] => '''[[Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu|Jan Nepomuk I.]]''' (1742–1789), 5. kníže ze Schwarzenbergu, 10. (z tohoto rodu 3.) vévoda krumlovský [129] => * A1. '''[[Josef II. ze Schwarzenbergu|Josef II. Jan]]''' (1769–1833), 6. kníže ze Schwarzenbergu, 11. (z tohoto rodu 4.) vévoda krumlovský (1789–1833), zakladatel primogenitury (hlubocko-krumlovská větev) [130] => ** B1. '''[[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu|Jan Adolf II.]]''' (1799–1888), 7. kníže ze Schwarzenbergu, 12. (z tohoto rodu 5.) vévoda krumlovský (1833–1888) [131] => *** C1. '''[[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolf Josef]]''' (1832–1914), 8. kníže ze Schwarzenbergu, 13. (z tohoto rodu 6.) vévoda krumlovský (1888–1914) [132] => **** D1. '''[[Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu|Jan Nepomuk II.]]''' (1860–1938), 9. kníže ze Schwarzenbergu, 14. (z tohoto rodu 7.) vévoda krumlovský (1914-1938) [133] => ***** E1. '''[[Adolf ze Schwarzenbergu (1890)|Adolf Jan]]''' (1890–1950), 10. kníže ze Schwarzenbergu, 15. (z tohoto rodu 8.) vévoda krumlovský (1938–1950) [134] => ***** E2. Karel (1892–1919) [135] => ***** E3. Edmund Černov (1897–1932), "černá ovce rodiny" [136] => **** D2. Alois (1863–1937) [137] => **** D3. [[Felix Medard ze Schwarzenbergu|Felix]] (1867–1946) [138] => ***** E1. '''[[Josef III. ze Schwarzenbergu|Josef III.]]''' (1900–1979), 11. kníže ze Schwarzenbergu (1950–1979), poslední mužský příslušník schwarzenberské primogenitury [139] => ***** E2. '''[[Jindřich ze Schwarzenbergu|Jindřich]]''' (1903–1965), 16. (z tohoto rodu 9.) vévoda krumlovský (1950–1965, poslední ze schwarzenberské primogenitury) [140] => **** D4. Jiří (1867–1952) [141] => **** D5. [[Karel Vavřinec ze Schwarzenbergu|Karel]] (1871–1902) [142] => *** C2. Cajus (1839–1941) [143] => ** B2. [[Felix ze Schwarzenbergu|Felix]] (1800–1852), rakouský ministerský předseda [144] => ** B3. [[Bedřich ze Schwarzenbergu|Bedřich]] (1809–1885), arcibiskup pražský [145] => * A2. [[Karel Filip ze Schwarzenbergu|Karel I. Filip]] (1771–1820), kníže ze Schwarzenbergu, zakladatel sekundogenitury (orlická větev), vojevůdce [146] => ** B1. [[Bedřich ze Schwarzenbergu (vojevůdce)|Bedřich]] (1800–1870), knížecí hodnost přenechal svému bratrovi [147] => ** B2. [[Karel II. ze Schwarzenbergu|Karel II.]] (1802–1858), kníže ze Schwarzenbergu [148] => *** C1. [[Karel III. ze Schwarzenbergu|Karel III.]] (1824–1904), kníže ze Schwarzenbergu [149] => **** D1. [[Karel IV. ze Schwarzenbergu|Karel IV.]] (1859–1913), kníže ze Schwarzenbergu [150] => ***** E1. [[Karel V. ze Schwarzenbergu|Karel V.]] (1886–1914), kníže ze Schwarzenbergu [151] => ****** F1. [[Karel VI. Schwarzenberg|Karel VI.]] (1911–1986), kníže ze Schwarzenbergu [152] => ******* G1. '''[[Karel Schwarzenberg|Karel (VII. / I.)]]''' (1937–2023), 12. kníže ze Schwarzenbergu (1979 2023), 17. (z tohoto rodu 10.) vévoda krumlovský (1965–2023), spojení primo- a sekundogenitury, bývalý ministr zahraničí, kandidát na prezidenta ČR ([[2013]]) [153] => ******** H1. [[Jan Nepomuk Schwarzenberg|'''Jan Nepomuk III.''']] (* 1967), 13. kníže ze Schwarzenbergu, 18. (z tohoto rodu 11.) vévoda krumlovský (od roku 2023) [154] => ******* G2. Bedřich (1940–2014) [155] => ******** H1. [[Ferdinand Schwarzenberg|Ferdinand]] (* 1989), dědičný princ, v roce 2019 uveden ve výběru ''Forbes 30 pod 30''{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = 30 pod 30 ročník 2019 — Forbes [157] => | periodikum = 30pod30-2019.forbes.cz [158] => | url = https://30pod30-2019.forbes.cz/ [159] => | datum přístupu = 2021-04-09 [160] => }} [161] => ****** F2. [[František Schwarzenberg|František]] (1913–1992) [162] => ******* G1. Jan Nepomuk (* 1957) [163] => ******** H1. Alexandr (* 1984) [164] => ***** E2. [[Arnošt Schwarzenberg|Arnošt]] (1892–1979) [165] => ***** E3. Josef (1894–1894) [166] => ***** E4. [[Johannes Schwarzenberg|Jan Nepomuk]] (1903–1978), rakouský velvyslanec [167] => ****** F1. Erkinger (1933–2022) [168] => ******* G1. Jan (* 1963) [169] => ******* G2. Alexandr (* 1971){{Poznámka|Do podvědomí v Česku se dostal po vysílání 3. dílu 1. série televizního seriálu [[Modrá krev]].}} [170] => ******** H1. Karel Filip (* 2003) [171] => **** D2. [[Bedřich ze Schwarzenbergu (poslanec)|Bedřich]] (1862–1936) [172] => ** B2. [[Leopold]] (1803–1873), rakouský maršál [173] => [174] => == Majetková držba == [175] => * 1658 – [[Křivoklát]], [[Nižbor]], [[Krušovice]] (3 panství do zástavy) [176] => * 1660 – [[Třeboň]] [177] => * 1661 – (1.10.) [[Hluboká nad Vltavou|Hluboká]] (koupil [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu]] za 385.000 zlatých od Bartoloměje Solera Marradas y Vique, hraběte ze Sallentu) [178] => * 1719 – [[Český Krumlov]], k němuž náležela ještě panství [[Netolice]], [[Volary]], [[Vimperk]], [[Orlík nad Vltavou|Orlík]], [[Zvíkovské Podhradí|Zvíkov]] a [[Chýnov]] (dědictví po [[Marie Ernestina z Eggenbergu|Marii Arnoštce]]) [179] => [180] => == Důležitá data == [181] => * 1127 – první zmínka o zakladateli rodu (Siegfried ze Seinsheimu) [182] => * 1599 – říšský hraběcí titul a polepšení erbu - [[Adolf ze Schwarzenbergu (1551)|Adolf hrabě ze Schwarzenbergu]] [183] => * 1646 – vymření rodové linie bavorských Schwarzenbergů [184] => * 1654 – inkolát v Českém království [185] => * 1660 – 1. panství v Čechách ([[Třeboň]] - [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu]]) [186] => * 1670 – říšský knížecí titul ([[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu]]) - na říšském sněmu mu náleželo 95. místo [187] => * 1688 – polepšení erbu [188] => * 1703 – kníže [[Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu|Ferdinand Vilém Eusebius]] v závěti ustanovil [[Svěřenství|fideikomis]] a zřízení 2 rodových větví [189] => * 1719 – dědictví po Eggenbercích (Český Krumlov) [190] => * 1746 – rozšíření knížecího titulu na všechny členy rodu [191] => * 1802 – rozdělení na 2 větve (krumlovsko-hlubockou = primogenitura a orlickou = sekundogenitura) [192] => * 1942 – nucená správa uvalená nacisty na majetek sekundogenitury [193] => * 1947 – [[Lex Schwarzenberg]] (zákon č. 143/1947 Sb.) [194] => * 1979 – obě větve rodu znovu spojeny osobou [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberg]]a [195] => * 1990 – v České republice restituován majetek sekundogenitury [196] => [197] => == Příbuzenstvo == [198] => Spojili se s mnoha českými a zahraničními rody, nejčastěji se mezi sebou ženili a vdávali synové a dcery Schwarzenbergů a [[Lobkovicové|Lobkowiczů]]. [[Jaroslav Lobkowicz]] je také členem strany [[TOP 09]] jako Karel Schwarzenberg. Dále pak uzavírali sňatky i s [[Lichtenštejnové|Lichtenštejny]] (např. lichtenštejnské princezny [[Marie Terezie z Lichtenštejna|Marie Terezie]] (1721–1753), manželka knížete [[Josef I. Adam ze Schwarzenbergu|Josefa I. ze Schwarzenbergu]]; [[Eleonora Marie ze Schwarzenbergu|Eleonora]] (1812–1873), manželka [[Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu]] a [[Ida Marie z Lichtenštejna|Ida]] (1839–1921), manželka knížete [[Adolf Josef ze Schwarzenbergu|Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu]]). [199] => [200] => == Odkazy == [201] => === Poznámky === [202] => [203] => [204] => === Reference === [205] => [206] => {{Citace monografie | příjmení = Pouzar | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Pouzar | příjmení2 = Mašek | jméno2 = Petr | odkaz na autora2 = Petr Mašek (spisovatel) | příjmení3 = Mensdorff-Pouilly | jméno3 = Hugo | odkaz na autora3 = Hugo Mensdorff-Pouilly | příjmení4 = Pokorný | jméno4 = Pavel R. | odkaz na autora4 = Pavel R. Pokorný | titul = Almanach českých šlechtických rodů 2017 | odkaz na titul = Almanach českých šlechtických rodů | url = | vydavatel = Martin | místo = [Brandýs nad Labem] | rok = 2016 | počet stran = 512 | strany = 338 a 342 | isbn = 978-80-85955-43-9}} [207] => {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii | vydavatel = Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích | místo = České Budějovice | rok = 2013 | počet stran = 736 |strany = 654 |isbn = 978-80-87082-28-7}} [208] => {{Citace monografie [209] => | příjmení1 = Votýpka [210] => | jméno1 = Vladimír [211] => | odkaz na autora = Vladimír Votýpka [212] => | titul = Příběhy české šlechty [213] => | vydavatel = Paseka [214] => | místo = Praha a Litomyšl [215] => | rok = 2002 [216] => | počet_stran = 408 [217] => | strany = 109 [218] => | isbn = 80-7185-507-3 [219] => | vydání = 3 [220] => }} [221] => [222] => [223] => === Literatura === [224] => * {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Schwarzenberkové| strany = 140–142| isbn = 80-901020-3-4}} [225] => * {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | titul = Jihočeské dominium | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 448| strany = 425–426| isbn = 978-80-7277-359-6}} [226] => * {{Citace periodika | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Knížata s krkavcem ve znaku | periodikum = Živá historie | odkaz na periodikum = Živá historie (časopis) | rok = 2009 | měsíc = září | ročník = | číslo = | strany = 8–11| url = | issn = | jazyk = }} [227] => * {{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Schwarzenbergové: nic než rovné | url = | vydavatel = Euromedia Group a. s. – Knižní klub | místo = Praha | rok = 2018 | vydání = | počet stran = 168 | isbn = 978-80-242-6010-5}} [228] => * {{Citace monografie | příjmení = Ourodová-Hronková | jméno = Ludmila | titul = Schwarzenbergové 1615-1789 | vydavatel = NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích | místo = České Budějovice | rok = 2009 | počet stran = | isbn = 978-80-85033-15-1}} [229] => * {{Citace monografie | příjmení = Ourodová-Hronková | jméno = Ludmila | titul = Schwarzenbergové 1790-1950 | vydavatel = NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích | místo = České Budějovice | rok = 2009 | počet stran = | isbn = 978-80-85033-25-0}} [230] => * {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | titul = Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska | odkaz na titul = | editoři = Ourodová-Hronková Ludmila | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích | odkaz na vydavatele = Národní památkový ústav | místo = České Budějovice | rok vydání = 2017 | isbn = 978-80-85033-79-3 | strany = }} [231] => * {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii | vydavatel = Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích | místo = České Budějovice | rok = 2013 | počet stran = 736 | isbn = 978-80-87082-28-7}} [232] => * {{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8}} [233] => [234] => === Související články === [235] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [236] => * [[Adolf ze Schwarzenbergu (1551)]] [237] => * [[Karel VI. ze Schwarzenbergu]] [238] => * [[Karel Schwarzenberg]] [239] => * [[Seznam hlav schwarzenberského rodu]] [240] => * [[Schwarzenberské dominium]] [241] => * [[Lex Schwarzenberg]] [242] => * [[Schwarzenberská hrobka]] [243] => * [[Krumlovské vévodství]] [244] => * [[Modrá krev#3. Schwarzenbergové|Modrá krev]] [245] => [246] => === Externí odkazy === [247] => * {{Commonscat}} [248] => * {{Otto|heslo=ze Schwarzenberka}} [249] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=ze Švarcenberka}} [250] => * {{NK ČR|mzk2005278360|věc=ano|množné=ano}} [251] => * [http://www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_histor_schwar.xml Rodokmen] {{Wayback|url=http://www.ckrumlov.info/docs/cz/mesto_histor_schwar.xml |date=20080325043327 }} [252] => * [http://digi.ceskearchivy.cz/index_main.php?id=1415&lang=cs Mapa schwarzenberských panství z roku 1711] [253] => * {{en}} [http://genealogy.euweb.cz/schwarzb/schwarzb3.html Genealogie rodu Schwarzenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)] [254] => * [https://www.historickaslechta.cz/gallery/image/RODOKMENY/SCHWARZENBERGOVE-Hluboka2.jpg Rodokmen (Jan Drocár, 2009)] [255] => * [http://www.ceskatelevize.cz/porady/11453913494-modra-krev/415235100131002-schwarzenbergove Modrá krev - pořad České televize] [256] => * [https://digi.ceskearchivy.cz/Knihy-Schwarzenberske-rocenky Schwarzenberské ročenky] [257] => {{Autoritní data}} [258] => [259] => [[Kategorie:Schwarzenbergové| ]] [260] => [[Kategorie:Německé šlechtické rody]] [261] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [262] => [[Kategorie:Rakouské šlechtické rody]] [263] => [[Kategorie:Říšské rytířstvo]] [264] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [] => )
good wiki

Schwarzenbergové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu','Adolf ze Schwarzenbergu (1551)','Karel Schwarzenberg','Jan Nepomuk Schwarzenberg','1599','Říšská rada (Rakousko)','Krumlovské vévodství','1670','Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu','Josef II. ze Schwarzenbergu','Karel Filip ze Schwarzenbergu','Třeboň'

1599

1670

Třeboň