Array ( [0] => 15649264 [id] => 15649264 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Scuol [uri] => Scuol [3] => Scuol 09.jpg [img] => Scuol 09.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | jméno = Scuol [3] => | znak = CHE Scuol COA.svg [4] => | obrázek = Scuol 09.jpg [5] => | popisek = Kostel ve Scuolu, jenž dal celé obci název [6] => | zeměpisná šířka = 46.799 [7] => | zeměpisná délka = 10.303 [8] => | kontinent = Evropa [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kanton (Švýcarsko)|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Graubünden]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Engiadina Bassa/Val Müstair|Engiadina Bassa/Val Müstair]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Scuol |lat=46.799 |long=10.303 |float=center}} [15] => | rozloha = 438,61 [16] => | nadmořská výška = 1250 [17] => | psč = 7545 [[Guarda (Švýcarsko)|Guarda]]
7546 [[Ardez]]
7550 Scuol
7551 [[Ftan]]
7553 [[Tarasp]]
7554 [[Sent]] [18] => | web = https://www.scuol.net [19] => }} [20] => '''Scuol''' ({{vjazyce2|de|''Schuls''}}) je [[obec]] ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Kanton (Švýcarsko)|kantonu]] [[Graubünden]], okresu [[Okres Engiadina Bassa/Val Müstair|Engiadina Bassa/Val Müstair]]. Nachází se v údolí [[Engadin]], asi 50 kilometrů severovýchodně od [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatého Mořice]] a 35 kilometrů východně od [[Davos]]u v nadmořské výšce 1250 metrů. Do roku 1943 se obec oficiálně nazývala '''Schuls''', v letech 1943–1970 '''Scuol/Schuls''' a od roku 1971 je používán současný název. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [21] => [22] => K 1. lednu 2015 se na základě výsledku referenda Scuol sloučil s pěti menšími okolními obcemi [[Ardez]], [[Ftan]], [[Guarda (Švýcarsko)|Guarda]], [[Sent]] a [[Tarasp]] do nové obce Scuol. Díky tomu je s rozlohou 439 km² největší obcí (dle rozlohy) ve Švýcarsku a nahradil tak [[Glarus Süd]]. Podle počtu obyvatel je zároveň největší obcí, kde je úředním jazykem [[rétorománština]]. [23] => [24] => == Název == [25] => Název Scuol pochází z latinského {{cizojazyčně|la|''scopulus''}} („útes“) a odkazuje na polohu místního kostela San Geer. Scuol je centrem turistického ruchu oblasti Dolní Engadin.{{Citace periodika [26] => | příjmení = Hofmann [27] => | jméno = Jaroslav [28] => | titul = V srdci Dolního Engadinu [29] => | periodikum = Země světa [30] => | datum vydání = 1.3.2022 [31] => | ročník = 21 [32] => | číslo = 3 [33] => | strany = 14–19 [34] => | url = https://zemesveta.cz/scuol-dolni-engadin/ [35] => }} [36] => [37] => == Geografie == [38] => [[Soubor:Scuol Plaz Brunnen.jpg|náhled|vlevo|Léčivé prameny na náměstí ''Plaz Brunnen'']] [39] => Scuol je hlavním městem dolního Engadinu a leží na řece [[Inn]]. S rozlohou 439 km² je co do rozlohy největší obcí Švýcarska. Hlavním úředním jazykem zde je, stejně jako v celém dolním Engadinu, [[rétorománština]] (dialekt {{cizojazyčně|rm|''Vallader''}}), ale menšinově se zde mluví také [[Němčina|německy]]. Obec se dělí na horní ({{cizojazyčně|rm|Scuol Sura}}) a dolní část ({{cizojazyčně|rm|Scuol Sot}}). Již několik let se neustále rozrůstá oblast Schinnas a Crastuoglia nad městským silničním obchvatem, která je oblíbená díky své poloze na slunném svahu. [40] => [41] => Scuol leží uprostřed tzv. dolnoengadinského okna, což je geologicky významná erozní mezera v jinak plynopropustném souvrství [[Rula (hornina)|rul]] a [[Žula|žul]]. V oblasti tohoto „okna“ mohou plyny ze zemského nitra pronikat puklinami a měkkými břidlicemi vzhůru, mísit se s podzemní vodou a vytváří tak více než 25 minerálních pramenů, které se v okolí obcí Scuol, Vulpera a [[Tarasp]] využívají jako léčivé. Minerální voda vyvěrá z mnoha scuolských studní, alkalických Glauberových nebo Epsomských solných pramenů a pramenů železité kyseliny, jejichž zažívací účinky znali již staří Římané. Mezi těmito prameny je také nejminerálnější Glauberův slaný pramen v Evropě s názvem „Luzius“ a celkovou mineralizací 17 g/l. [42] => [43] => Mnohé z těchto minerálních pramenů obsahují přírodní [[Kyselina uhličitá|kyselinu uhličitou]]. Veřejné kašny jsou obvykle vybaveny dvěma vodovodními kohoutky; z jednoho teče normální pitná voda a z druhého sycená minerální voda. [44] => [45] => Nejvyšší bod Scuolu se nachází v nadmořské výšce 3312 metrů (hora [[Piz Buin]]), která patří pod vesnici [[Guarda (Švýcarsko)|Guarda]]. Nejnižším bodem s nadmořskou výškou 1 099 metrů je hostinec Inn u Tramblai ve vesnici [[Sent]]. [46] => [47] => == Historie == [48] => [[Soubor:Scuol Historisches Foto.jpg|náhled|vlevo|Historický letecký pohled na městečko]] [49] => Při vykopávkách v roce 1963 byly na kostelním návrší objeveny nejstarší pozůstatky osídlení, které byly datovány do [[Doba bronzová|doby bronzové]], cca 1 500 let před naším letopočtem. Nejstarší dřevěné chaty pocházejí ze střední a mladší doby bronzové (asi 15.-13. století př. n. l., Horizont I).{{Citace elektronické monografie [50] => | příjmení1 = Rageth [51] => | jméno1 = Jürg [52] => | titul = Scuol [53] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/001530/2016-12-08/ [54] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [55] => | datum_vydání = 2016-12-08 [56] => | datum_přístupu = 2022-06-10 [57] => | jazyk = německy [58] => }} Obyvatelé osady Scuol-Munt Baselgia byli zemědělci, kteří se živili zemědělstvím a chovem zvířat. Vykopávky roku 1970 přinesly důkazy o pravděpodobně karolinském kostele, který v roce 1258 vyhořel. Na počátku 16. století [[Románský sloh|románská]] stavba zchátrala a v roce 1516 byl dokončen současný [[Gotika|gotický]] kostel. Kolem roku 1530 konvertoval sbor k [[Protestantismus|protestantismu]]. Od roku 1621 směly ženy sedět na pravé straně kostela, protože se podílely na obraně vesnice proti útoku Aloise Baldirona. [59] => [60] => Ve Scuolu založil Eberhard von Tarasp v roce 1089/96 původní klášter opatství Marienberg v horním Vinschgau, kam byl roku 1146 přenesen zaniklý klášter. První zmínka o dnešní obci pochází z roku 1095 pod názvem ''Schulles''. [61] => [[Soubor:Scuol - panoramio (11).jpg|náhled|vlevo|Historické centrum Scuolu]] [62] => Na počátku 14. století patřil Scuol pod správu biskupa z [[Chur]]u. V pozdním středověku vlastnili rozsáhlé majetky ve Scuolu také tyrolská hrabata, [[Klášter svatého Jana (Müstair)|klášter v Müstairu]] a páni z Matsch. Vesnice byla zničena během švábské války v roce 1499; Bernardo da Poschiavo postavil v roce 1516 nový kostel. Kolem roku 1533 zvítězila [[reformace]]. V dohodě o hranicích, mostech, pastvinách atd. mezi Scuolem a [[Tarasp]]em došlo v polovině 16. století také k církevní odluce. V letech 1621–1622 byl Scuol těžce zpustošen rakouskými vojsky. V roce 1622 se dolní Engadin stal opět habsburským poddanským územím výměnou za nájemní smlouvu. Po nepokojích v Graubündenu byla oblast dvěma smlouvami s Rakouskem v letech 1649 a 1652 vykoupena a přešla tak definitivně pod nadvládu Švýcarů. [63] => [64] => V letech 1660–1791 byla ve Scuolu tiskárna, která šířila rétorománskou literaturu, většinou náboženského charakteru, včetně velké Ladinské bible Jacoba Antona Vulpia, vytištěné Jachenem Dortou v roce 1679. V obci byla také provozována papírna. Kolem roku 1735 otřásl Scuolem a okolními vesnicemi takzvaný ''Marniahandel''. Šlechtická rodina Planta z [[Zernez]]u se při nepokojích, připomínajících občanskou válku, zbavila vzpurného kupeckého a hostinského rodu Marnia. Zavražděno bylo několik desítek lidí. Za helvétské éry se Scuol stal hlavním městem okresu. [65] => [66] => Kolem roku 1860 se okolní léčivé prameny začaly využívat ve větším měřítku a začala skutečná éra lázeňství. Téměř současně byla prodloužena silnice v údolí Engadin a silnice v průsmyku Flüela. V následujících desetiletích byly postaveny lázně a četné hotely na hlavní třídě mezi oběma starými částmi obce. Další prosperitu přineslo otevření železniční trati Rhétské dráhy Bever – Scuol-Tarasp v roce 1913. S nástupem zimních sportů v polovině 20. století začala nová éra turistiky ve Scuolu; po lanovce na Motta Naluns (1956) byly vybudovány četné vleky a sedačkové lanovky. Tradice lázní byla obnovena v roce 1993 otevřením lázní Bogn Engiadina s prvními římsko-irskými lázněmi ve Švýcarsku. S více než 3800 lůžky a více než 400 000 přenocováními je Scuol nejen nezpochybnitelným turistickým, ale také obchodním a správním centrem Dolního Engadinu. [67] => [68] => Historii, tradice a folklór regionu Dolní Engadin mapuje Muzeum dolního Engadinu ({{cizojazyčně|rm|''Museum dʼengiadina bassa''}}), které sídlí v domě na jižním konci náměstí Plaz.{{Citace periodika [69] => | příjmení = Hofmann [70] => | jméno = Jaroslav [71] => | titul = Velký dům a cesta časem [72] => | periodikum = Země světa [73] => | datum vydání = 1.3.2022 [74] => | ročník = 21 [75] => | číslo = 3 [76] => | strany = 20–23 [77] => | url = https://zemesveta.cz/muzeum-dolniho-engadinu/ [78] => }} [79] => [80] => V roce 2015 došlo na základě referenda ke sloučení Scuolu s dalšími pěti obcemi ([[Guarda (Švýcarsko)|Guarda]], [[Ardez]], [[Ftan]], [[Tarasp]] a [[Sent]]){{Citace periodika [81] => | příjmení = Hofmann [82] => | jméno = Jaroslav [83] => | titul = V srdci Dolního Engadinu [84] => | periodikum = Země světa [85] => | datum vydání = 1.3.2022 [86] => | ročník = 21 [87] => | číslo = 3 [88] => | strany = 14–19 [89] => | url = https://zemesveta.cz/scuol-dolni-engadin/ [90] => }}. Díky tomu se stal plošně největší obcí ve Švýcarsku a počtem obyvatel nejlidnatější švýcarskou obcí, v níž se jako hlavní jazyk používá [[rétorománština]]. [91] => [92] => == Obyvatelstvo == [93] => {| class="wikitable" [94] => |- [95] => ! colspan="14"| Vývoj počtu obyvatel
[96] => (před sloučením s okolními obcemi) [97] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [98] => | align=left | '''Rok''' || 1835|| 1850|| 1900|| 1950|| 2000 [99] => |- align=center [100] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 989|| 912|| 1 117|| 1 384|| 2 122 [101] => |} [102] => [103] => === Jazyky === [104] => Převažující jazyk obyvatel Scuolu je {{cizojazyčně|rm|''vallader''}}, což je dolnoengadinský dialekt rétorománštiny. Již ve druhé polovině 19. století získala obec německy mluvící menšinu. Přesto se rétorománština udržela až do druhé světové války. V roce 1880 uvedlo 82 %, v roce 1910 64 % a v roce 1941 opět 71 % obyvatel jako svůj mateřský jazyk rétorománštinu. Do roku 1970 klesl podíl rétorománsky mluvících osob na 62 %, krátce se zotavil a od té doby prudce klesá. V roce 2000 tvořili mluvčí rétorománštiny jen relativní většinu. Obec a místní škola podporují rétorománštinu, které v roce 1990 rozumělo 78 % obyvatel a v roce 2000 70 %. Malá komunita obyvatel používá také [[Italština|italštinu]]. Scuol je ale nejlidnatější obcí Švýcarska, kde je hlavním jazykem rétorománština. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích: [105] => {| class="wikitable" [106] => |- [107] => | colspan="10" align="center" bgcolor="#BFEFFF" | '''Jazyky ve Scuolu''' [108] => |----- [109] => | rowspan="2" align="center" | '''Jazyk''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 1980''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 1990''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 2000''' [110] => |----- [111] => | align="center" bgcolor=" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' || align="center" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' || align="center" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' [112] => |----- [113] => |[[Němčina]] || align=right | 484 || align=right | 27,75 % || align=right | 651 || align=right | 34,46 % || align=right | 831 || align=right | 39,16 % [114] => |- [115] => |[[Rétorománština]] || align=right | 1 130 || align=right | 64,79 % || align=right | 1 087 || align=right | 57,54 % || align=right | 1 049 || align=right | 49,43 % [116] => |- [117] => |[[Italština]] || align=right | 76 || align=right | 4,36 % || align=right | 77 || align=right | 4,08 % || align=right | 82 || align=right | 3,86 % [118] => |----- [119] => |'''Počet obyvatel''' || align=right | 1 744 || align=right | 100 % || align=right | 1 889 || align=right | 100 % || align=right | 2 122 || align=right | 100 % [120] => |} [121] => [122] => == Doprava == [123] => [[Soubor:Scuol-Tarasp train station.jpg|náhled|vpravo|Železniční stanice Scuol-Tarasp s vlakem Rhétské dráhy]] [124] => Scuol je konečnou stanicí [[Železniční trať Bever – Scuol-Tarasp|železniční trati Bever – Scuol-Tarasp]], vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje [[Rhétská dráha]]. Vlaková stanice ve Scuolu je nejvýchodnější železniční stanici ve Švýcarsku. [125] => [126] => Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol – Rakousko), vedoucí obchvatem okolo centra obce se dvěma sjezdy do jejího centra. [127] => [128] => == Odkazy == [129] => === Reference === [130] => {{Překlad|de|Scuol|218939285}} [131] => [132] => [133] => === Externí odkazy === [134] => * {{Commonscat}} [135] => * {{Oficiální stránky}} (rétorománsky) [136] => [137] => {{Okres Engiadina Bassa/Val Müstair}} [138] => {{Autoritní data}} [139] => {{Portály|Švýcarsko|Geografie}} [140] => [141] => [[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden]] [142] => [[Kategorie:Sídla na Innu]] [] => )
good wiki

Scuol

Scuol je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se v údolí Engadin, asi 50 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice a 35 kilometrů východně od Davosu v nadmořské výšce 1250 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tarasp','Sent','Guarda (Švýcarsko)','rétorománština','Ardez','Ftan','Němčina','Kanton (Švýcarsko)','Italština','Graubünden','Okres Engiadina Bassa/Val Müstair','Rula (hornina)'

Ardez

Ftan

Graubünden

Italština

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Rétorománština

Sent

Tarasp