Array ( [0] => 15486423 [id] => 15486423 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sebevražda [uri] => Sebevražda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=knize|rozlišovač=kniha}} [1] => {{Infobox - choroba [2] => | název = Sebevražda [3] => | obrázek = Edouard Manet 059.jpg [4] => | popisek = [[Le Suicidé|''Sebevražda'']] od [[Édouard Manet|Édouarda Maneta]], 1877–1881 [5] => | ICD10 = {{ICD10|X|60|x|60}}–{{ICD10|X|84|x|60}} [6] => | ICD9 = {{ICD9|E950}} [7] => | MedlinePlus = 001554 [8] => | eMedicineSubj = article [9] => | eMedicineTopic = 288598 [10] => | MeshName = Suicide [11] => | MeshNumber = F01.145.126.980.875 [12] => }} [13] => [[Soubor:Suicide-prague.jpg|náhled|[[První pomoc]] osobě pokoušející se o sebevraždu podříznutím [[Céva|žil]] během školení [[záchranář|vodních záchranářů]] [[Mezinárodní červený kříž|Červeným křížem]] (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá [[ruka]])]] [14] => '''Sebevražda''' ([[Latina|latinsky]] ''suicidium'') je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt. „Z psychologického hlediska je sebevražda agresí obrácenou proti sobě. Lze si však představit i jiné psychologické mechanismy včetně projevu [[zoufalství]], existenciální tísně a neschopnosti dál žít.“HÖSCHL, Cyril. „Očima Cyrila Höschla.“ ''Reflex''. 2003, č. 4, s. 15. Dostupné z: http://www.hoschl.cz/index.php?text=2329&lang=cz [15] => Příčinou může být [[deprese]], [[Bipolární afektivní porucha|bipolární porucha]], [[schizofrenie]], alkoholismus, [[Drogová závislost|narkomanie]] aj.{{cite journal |author=Hawton K, van Heeringen K |title=Suicide|journal=Lancet |volume=373 |issue=9672 |pages=1372–81 |year=2009 |month=April |pmid=19376453 |doi= 10.1016/S0140-6736(09)60372-X}} Svou roli nezřídka hrají i stresové faktory, jako jsou například [[finanční potíže]] nebo problémy s [[Mezilidský vztah|mezilidskými vztahy]]. Snaha zabránit sebevraždám se odráží v omezení přístupu ke střelným zbraním, v léčbě duševních nemocí, v psychoterapii, v terapii při zneužívání návykových látek i zlepšování ekonomického rozvoje. [16] => [17] => [18] => Nejběžnější způsoby sebevraždy se v různých zemích liší a částečně souvisejí s dostupností prostředků k jejímu provedení. Mezi časté formy patří [[oběšení]], [[Otrava|otrava pesticidy]] a použití střelné zbraně. Na následky sebevraždy každoročně zemře přibližně 800 000 až 1 000 000 osob, což celosvětově činí sebevraždu desátou hlavní příčinou úmrtí. Mezi sebevrahy je více mužů než žen, přičemž u mužů je pravděpodobnost, že se zabijí, třikrát až čtyřikrát větší než u žen.{{cite book|last=Meier|first=Marshall B. Clinard, Robert F.|title=Sociology of deviant behavior|year=2008|publisher=Wadsworth Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-0-495-81167-1|page=169|url=http://books.google.co.uk/books?id=VB3OezIoI44C&pg=PA169|edition=14th ed.}} Každý rok dojde přibližně k 10 až 20 miliónům [[Neúspěšný pokus o sebevraždu|neúspěšných pokusů o sebevraždu]];{{cite journal|author=Bertolote JM, Fleischmann A |title=Suicide and psychiatric diagnosis: a worldwide perspective |journal=World Psychiatry|volume=1 |issue=3 |pages=181–5 |year=2002 |month=October |pmid=16946849 |pmc=1489848}} ty jsou častěji zaznamenány u mladších osob a u žen. [19] => [20] => [21] => Názory na sebevraždu byly vždy ovlivňovány širšími existenčními tématy, jako jsou náboženství, [[čest]] a [[smysl života]]. [[Abrahámovská náboženství]] sebevraždu tradičně považují za [[hřích|urážku Boha]], neboť vyznávají [[posvátnost života]]. Během [[samuraj]]ské éry v Japonsku byl rituál [[seppuku]] uznáván jako prostředek odčinění selhání nebo forma protestu. [[Satí (obřad)|Satí]], nyní nezákonný [[Hinduismus|hinduistický]] pohřební obřad, očekával od [[Vdova#Vdovy v indické kultuře|vdovy]] [[sebeupálení]] na manželově pohřební hranici, ať už dobrovolně nebo pod nátlakem ze strany rodiny a společnosti.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.bbc.co.uk/worldservice/learningenglish/news/words/general/020807_witn.shtml|titul=Indian woman commits sati suicide |vydavatel=Bbc.co.uk |datum vydání=2002-08-07 |datum přístupu=2010-08-26}} [22] => [23] => Zatímco dříve byly sebevražda i pokus o ni trestně postižitelné, ve většině západních zemí tomu tak již není. Ve většině islámských zemí však zůstává tento způsob odchodu ze života trestným činem. Ve 20. a 21. století byla sebevražda formou [[sebeupálení]] prostředkem protestu, zatímco [[Kamikaze]] a [[Sebevražedný útok|sebevražedné bombové útoky]] byly využívány jako forma vojenské nebo teroristické taktiky.{{cite journal|last=Aggarwal|first=N|title=Rethinking suicide bombing.|journal=Crisis|year=2009|volume=30|issue=2|pages=94–7|pmid=19525169|doi=10.1027/0227-5910.30.2.94}} [24] => [25] => == Definice == [26] => Sebevražda, označovaná rovněž jako dokonaná sebevražda, je „akt odnětí si vlastního života“.{{cite book|title=Stedman's medical dictionary|year=2006|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia|isbn=978-0-7817-3390-8|edition=28th ed.}} Pokus o sebevraždu nebo sebevražedné chování bez fatálních následků jsou pak charakterizovány jako [[sebepoškození]] motivované touhou ukončit vlastní život, které však nemá za následek smrt.{{cite book|last=Krug|first=Etienne|title=World Report on Violence and Health (Vol. 1)|year=2002|publisher=World Health Organization|location=Genève|isbn=978-92-4-154561-7|page=185|url=http://books.google.ca/books?id=db9OHpk-TksC&pg=PA185}} [[Asistovaná sebevražda]] je typ sebevraždy, kdy jednotlivec nepřímo pomáhá druhému člověku přivodit si smrt, a to poskytnutím rady nebo prostředků k jejímu spáchání.{{cite book|last=Gullota|first=edited by Thomas P.|title=The encyclopedia of primary prevention and health promotion|year=2002|publisher=Kluwer Academic/Plenum|location=New York|isbn=978-0-306-47296-1|page=1112|url=http://books.google.ca/books?id=Elx37xzO0bsC&pg=PA1112|coauthors=Bloom, Martin}} Tím se asistovaná sebevražda liší od [[eutanazie]], při níž druhá osoba hraje mnohem aktivnější roli. [[Sebevražedné myšlenky]] jsou myšlenky na ukončení vlastního života. [27] => [28] => === Označení === [29] => Slovo ''sebevražda'' je spojením zvratného [[zájmeno|zájmena]] a slova ''vrah''/''vražda'' (má základ v praslovanském výrazu ''vorgъ'' – nepřítel; v češtině došlo k posunu významu). Pro označení vykonání sebevraždy je v češtině [[ustálené slovní spojení]] „''spáchat sebevraždu''“. Slovo ''spáchat'' se přitom v češtině pojí s negativními jevy (spáchat [[zločin]], spáchat [[hřích]]). To souvisí také s vlivem křesťanského náboženství, které tento skutek považuje za těžký hřích, sebevrahům byl v minulosti dokonce odepřen [[Pohřeb#K.C5.99es.C5.A5ansk.C3.BD poh.C5.99eb|křesťanský pohřeb]]. Přitom toto spojení se začalo používat až v [[19. století]].''Budeme říkat: vzal si život místo spáchal sebevraždu?''. Mladá Fronta DNES, 2. února 2007. NEDOSTUPNÉ online: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=028&r=tema_dnesa&c=677294 Dřívější prameny, pokud takový jev popisují, volí přímá slova jako „nalehl na meč“ či „oběsil se“.např. {{Citace bible|1S|31|4}} V 19. století se používaly také pojmy ''samovrah, samovražda'' a také básnické pojmy ''samobijstvo, samobojstvo''.[[Příruční slovník jazyka českého]] [30] => [31] => Pro sebevraždu se používají i různé eufemismy, např. ''dobrovolný odchod ze života'', ''vzít si život''. Psycholog [[Pavel Říčan]] ve své knize ''Agresivita a šikana mezi dětmi'' používá pojmenování ''suicidium'', které překládá jako sebezabití. Připojuje k němu poznámku: „Záměrně neužívám slova „sebevražda“, které má odsuzující [[akcent]]; ten není u některých suicidií na místě.“{{Citace monografie [32] => | příjmení = Říčan [33] => | jméno = Pavel [34] => | odkaz na autora = Pavel Říčan [35] => | rok = 1995 [36] => | titul = Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí [37] => | vydavatel = Portál [38] => | místo = Praha [39] => | počet stran = 95 [40] => | stránky = [41] => | isbn = 80-7178-049-9 [42] => }} V českém překladu knihy rakouského esejisty a obhájce sebevraždy [[Jean Améry|Jeana Améryho]] ''Vztáhnout na sebe ruku'' se pro sebevraždu navrhuje termín ''dobrovolná smrt'', pro člověka, který se k sebevraždě chystá, označení ''suicidér'' a pro oběť dokonané sebevraždy označení ''suicidant''.{{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení = Šimůnková [44] => | jméno = Pavla [45] => | titul = Vztáhnout na sebe ruku: Rozprava Jeana Améryho o dobrovolné smrti [46] => | periodikum = TOPZINE.cz [47] => | url = https://www.topzine.cz/vztahnout-na-sebe-ruku-rozprava-jeana-ameryho-o-dobrovolne-smrti [48] => | datum vydání = 2010-09-06 [49] => | jazyk = cs-CZ [50] => | datum přístupu = 2019-03-05 [51] => }} [52] => [53] => == Rizikové faktory == [54] => [[Soubor:Suicidecases.png|náhled|upright=1.35|Okolnosti zvyšující pravděpodobnost sebevraždy v 16 amerických státech v roce 2008.{{cite journal|last=Karch|first=DL|coauthors=Logan, J; Patel, N; Centers for Disease Control and Prevention, (CDC)|title=Surveillance for violent deaths—National Violent Death Reporting System, 16 states, 2008.|journal=Morbidity and mortality weekly report. Surveillance summaries (Washington, D.C. : 2002)|date=2011 Aug 26|volume=60|issue=10|pages=1–49|pmid=21866088}}]] [55] => [56] => Mezi faktory, které ovlivňují riziko sebevraždy, patří genetická dispozice, [[duševní porucha|psychiatrické poruchy]], [[narkomanie]], různé psychické stavy, kulturní, rodinné a společenské situace a genetika. [[Duševní porucha|Duševní onemocnění]] a zneužívání návykových látek jsou často souběžnými jevy. Mezi další rizikové faktory patří předchozí pokusy o sebevraždu, snadná dostupnost prostředků k jejímu spáchání, předchozí sebevražda v rodině nebo [[traumatické poranění mozku]].{{cite journal|last=Simpson|first=G|coauthors=Tate, R|title=Suicidality in people surviving a traumatic brain injury: prevalence, risk factors and implications for clinical management.|journal=Brain injury : [BI]|date=2007 Dec|volume=21|issue=13–14|pages=1335–51|pmid=18066936|doi=10.1080/02699050701785542}} Příkladem je počet sebevražd v domácnostech se střelnými zbraněmi, který je vyšší než v domácnostech, které střelné zbraně nevlastní.{{cite journal|last=Miller|first=M|coauthors=Azrael, D; Barber, C|title=Suicide mortality in the United States: the importance of attending to method in understanding population-level disparities in the burden of suicide.|journal=Annual review of public health|date=2012 Apr|volume=33|pages=393–408|pmid=22224886|doi=10.1146/annurev-publhealth-031811-124636}} [[Sociální ekonomie|Socioekonomické]] faktory, například nezaměstnanost, chudoba, [[bezdomovectví]] a diskriminace jsou další skutečnosti, které mohou myšlenky na sebevraždu vyvolat.{{cite journal |author=Qin P, Agerbo E, Mortensen PB |title=Suicide risk in relation to socioeconomic, demographic, psychiatric, and familial factors: a national register-based study of all suicides in Denmark, 1981–1997 |journal=Am J Psychiatry |volume=160 |issue=4 |pages=765–72|year=2003 |month=April |pmid=12668367 |doi=10.1176/appi.ajp.160.4.765}} Přibližně 15–40 % osob zanechává [[dopis na rozloučenou]].{{cite book|last=Gilliland|first=Richard K. James, Burl E.|title=Crisis intervention strategies|publisher=Brooks/Cole|location=Belmont, CA|isbn=978-1-111-18677-7|page=215|url=http://books.google.ca/books?id=E2sKf-sexZwC&pg=PA215|edition=7th ed.}} Má se za to, že genetika stojí za přibližně 38 % až 55 % případů sebevražedného chování.{{cite journal|last=Brent|first=DA|coauthors=Melhem, N|title=Familial transmission of suicidal behavior.|journal=The Psychiatric clinics of North America|date=2008 Jun|volume=31|issue=2|pages=157–77|pmid=18439442|doi=10.1016/j.psc.2008.02.001|pmc=2440417}} [[Válečný veterán|Váleční veteráni]] jsou ohroženi vyšším rizikem sebevraždy částečně i v důsledku vyššího počtu případů duševních onemocnění a zdravotních problémů souvisejících s [[Válka|válkou]].{{cite journal|last=Rozanov|first=V|coauthors=Carli, V|title=Suicide among war veterans.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Jul|volume=9|issue=7|pages=2504–19|pmid=22851956|doi=10.3390/ijerph9072504|pmc=3407917}} [57] => [58] => === Genetické dispozice === [59] => Vědci předpokládají, že lidé s abnormální verzí genu SKA2 mohou mít větší problémy zastavit příliv hormonů, které jejich tělo produkuje v reakci na stres (KAMINSKI 2014) a díky kterým tělo zůstává v negativním rozpoložení a zvýšené připravenosti reagovat na nebezpečí. Podle experimentů až u 80% sebevrahů je možné pomocí testu předvídat hrozící pokus o sebevraždu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://zpravy.tiscali.cz/americti-vedci-dokazou-z-krve-poznat-sebevrazedne-sklony-241230 |datum přístupu=2015-01-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150113185917/http://zpravy.tiscali.cz/americti-vedci-dokazou-z-krve-poznat-sebevrazedne-sklony-241230 |datum archivace=2015-01-13 |nedostupné=ano }} [60] => [61] => === Duševní poruchy === [62] => [[Duševní poruchy]] jsou v okamžiku sebevraždy častým jevem; odhady se pohybují mezi 27 %{{Citace elektronické monografie|příjmení=University of Manchester Centre for Mental Health and Risk|titul=The National Confidential Inquiry into Suicide and Homicide by People with Mental Illness|url=http://www.medicine.manchester.ac.uk/cmhr/centreforsuicideprevention/nci/reports/annual_report_2012.pdf|datum přístupu=25 July 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20120714134607/http://www.medicine.manchester.ac.uk/cmhr/centreforsuicideprevention/nci/reports/annual_report_2012.pdf|datum archivace=2012-07-14|nedostupné=ano}} a více než 90 % případů. U osob přijatých na psychiatrické oddělení je doživotní riziko dokonané sebevraždy přibližně 8,6 %. Celá polovina osob, jež zemřely v důsledku sebevraždy, pravděpodobně trpěla [[Deprese|depresí]]; tato nebo některá z dalších [[Afektivní porucha|afektivních poruch]], například [[bipolární porucha]], zvyšuje riziko sebevraždy dvacetinásobně.{{cite book|last=Chehil|first=Stan Kutcher, Sonia|title=Suicide Risk Management A Manual for Health Professionals.|publisher=John Wiley & Sons|location=Chicester|isbn=978-1-119-95311-1|pages=30–33|year=2012|url=http://books.google.ca/books?id=fV8_1u0c7l0C&pg=PA31|edition=2nd ed.}} Mezi další významné příčiny sebevražd patří [[schizofrenie]] (14 %), [[Porucha osobnosti|poruchy osobnosti]] (14 %),{{cite journal|last=Bertolote|first=JM|coauthors=Fleischmann, A; De Leo, D; Wasserman, D|title=Psychiatric diagnoses and suicide: revisiting the evidence.|journal=Crisis|year=2004|volume=25|issue=4|pages=147–55|pmid=15580849}} [[bipolární porucha]] a [[posttraumatická stresová porucha]]. Na následky sebevraždy umírá přibližně 5 % osob se [[schizofrenie|schizofrenií]].{{cite journal |author=[[Jim van Os|van Os J]], Kapur S |title=Schizophrenia |journal=Lancet |volume=374 |issue=9690 |pages=635–45 |year=2009 |month=August |pmid=19700006 |doi=10.1016/S0140-6736(09)60995-8 |url=http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130623065810/http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |datum archivace=2013-06-23 |nedostupné=ano }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130623065810/http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf |datum archivace=2013-06-23 }} [[Poruchy příjmu potravy]] jsou dalším onemocněním spojeným s vysokým rizikem sebevraždy. [63] => [64] => Nejvýznamnějším prediktivním ukazatelem eventuálního dokonání sebevraždy jsou předchozí sebevražedné pokusy.{{cite journal|last=Chang|first=B|coauthors=Gitlin, D; Patel, R|title=The depressed patient and suicidal patient in the emergency department: evidence-based management and treatment strategies.|journal=Emergency medicine practice|date=2011 Sep|volume=13|issue=9|pages=1–23; quiz 23–4|pmid=22164363}} Přibližně 20 % sebevražd předchází dřívější pokus o sebevraždu a z těch, kteří se o sebevraždu pokusí, ji do roka dokoná 1 % a více než 5 % pak sebevraždu spáchá po 10 letech. Ačkoli [[sebepoškozování]] není považováno za pokus o sebevraždu, sebepoškozující chování se zvýšeným rizikem sebevraždy souvisí.{{cite journal | pmid = 17606825 | doi=10.1001/archpedi.161.7.634 | volume=161 | issue=7 | title=The relationship between self-injurious behavior and suicide in a young adult population | year=2007 |month=July | author=Whitlock J, Knox KL | journal=Arch Pediatr Adolesc Med | pages=634–40}} [65] => [66] => V přibližně 80 % případů dokonaných sebevražd dotyčná osoba navštívila lékaře během roku předcházejícího úmrtí; ve 45 % tato návštěva proběhla v měsíci předcházejícím sebevraždě.{{cite journal|last=Luoma|first=JB|coauthors=Martin, CE; Pearson, JL|title=Contact with mental health and primary care providers before suicide: a review of the evidence.|journal=The American Journal of Psychiatry|date=2002 Jun|volume=159|issue=6|pages=909–16|pmid=12042175}} Asi 25–40 % osob, které sebevraždu dokonaly, v předchozím roce kontaktovalo služby péče o duševní zdraví.{{cite journal|last=Pirkis|first=J|coauthors=Burgess, P|title=Suicide and recency of health care contacts. A systematic review.|journal=The British journal of psychiatry : the journal of mental science|date=1998 Dec|volume=173|pages=462–74|pmid=9926074}} [67] => [68] => === Užívání návykových látek === [69] => [[Soubor:The Drunkard's Progress 1846.jpg|náhled|upright=1.35|Obraz „Cesta opilce“ z roku 1846 znázorňuje, jak může alkoholismus vést až k sebevraždě]] [70] => [71] => [[Zneužívání návykových látek]] je druhým nejběžnějším [[Rizikový faktor|rizikovým faktorem]] sebevraždy po [[Deprese|depresi]] a [[Bipolární porucha|bipolární poruše]].{{cite book|last=Perrotto|first=Jerome D. Levin, Joseph Culkin, Richard S.|title=Introduction to chemical dependency counseling|year=2001|publisher=Jason Aronson|location=Northvale, N.J.|isbn=978-0-7657-0289-0|pages=150–152|url=http://books.google.com/?id=felzn3Ntd-cC&pg=RA1-PA151}} Se sebevraždami souvisí jak chronické zneužívání látek, tak akutní [[Otrava|intoxikace]]. V kombinaci s osobním zármutkem, například z důvodu [[zármutek|úmrtí blízké osoby]], se riziko ještě dále zvyšuje.{{cite book|last=Fadem|first=Barbara|title=Behavioral science in medicine|year=2004|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia|isbn=978-0-7817-3669-5|page=217|url=http://books.google.ca/books?id=KB-g-oBfApsC&q=217}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://books.google.ca/books?id=KB-g-oBfApsC&q=217 |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131005161202/http://books.google.ca/books?id=KB-g-oBfApsC&q=217 |datum archivace=2013-10-05 }} Zneužívání látek je také spojováno s poruchami duševního zdraví. [72] => [73] => [74] => Většina osob je v okamžiku spáchání sebevraždy pod vlivem [[sedativum|sedativně-hypnotických látek]] (jako je například alkohol nebo benzodiazepiny);{{cite journal |author=Youssef NA, Rich CL |title=Does acute treatment with sedatives/hypnotics for anxiety in depressed patients affect suicide risk? A literature review |journal=Ann Clin Psychiatry |volume=20 |issue=3|pages=157–69 |year=2008|pmid=18633742 |doi=10.1080/10401230802177698 |url=}} alkoholismus hraje roli u 15 % až 61 % případů. V zemích s vysokou spotřebou alkoholu a vyšší hustotou míst, kde se alkohol rozlévá, je rovněž vyšší počet sebevražd, přičemž tato souvislost se vztahuje zejména na konzumaci [[Destiláty|destilovaných alkoholických nápojů]], nikoli na konzumaci alkoholu obecně. Přibližně 2,2–3,4 % osob léčených z alkoholismu v určitém okamžiku života umírá na následky sebevraždy.{{cite journal|last=Sher|first=L|title=Alcohol consumption and suicide.|journal=QJM : monthly journal of the Association of Physicians|date=2006 Jan|volume=99|issue=1|pages=57–61|pmid=16287907|doi=10.1093/qjmed/hci146}} Alkoholici, kteří se pokoušejí spáchat sebevraždu, jsou obvykle muži staršího věku, kteří se o ni již dříve pokusili. Ke 3 až 35 % případů úmrtí osob užívajících heroin dochází v důsledku sebevraždy (přibližně čtrnáctinásobek počtu úmrtí osob, které tuto drogu neužívají).{{cite journal |author=Darke S, Ross J |title=Suicide among heroin users: rates, risk factors and methods|journal=Addiction |volume=97 |issue=11 |pages=1383–94 |year=2002|month=November |pmid=12410779 |doi= 10.1046/j.1360-0443.2002.00214.x|url=http://onlinelibrary.wiley.com/resolve/openurl?genre=article&sid=nlm:pubmed&issn=0965-2140&date=2002&volume=97&issue=11&spage=1383}} [75] => [76] => [77] => Užívání [[kokain]]u a [[metamfetamin]]ů se sebevraždou velmi úzce souvisí.{{cite journal|last=Darke|first=S|coauthors=Kaye, S; McKetin, R; Duflou, J|title=Major physical and psychological harms of methamphetamine use.|journal=Drug and alcohol review|date=2008 May|volume=27|issue=3|pages=253–62|pmid=18368606|doi=10.1080/09595230801923702}} U osob užívajících kokain je riziko nejvyšší během abstinenční fáze.{{cite book|last=Jr|first=Frank J. Ayd,|title=Lexicon of psychiatry, neurology, and the neurosciences|year=2000|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia [u.a.]|isbn=978-0-7817-2468-5|page=256|url=http://books.google.ca/books?id=ea_QVG2BFy8C&q=256|edition=2nd ed.}} Osoby užívající [[inhalant]]y jsou rovněž vystaveny značnému riziku sebevraždy – v určitém okamžiku života se o ni pokusí přibližně 20 % a více než 65 % o ní uvažuje. [[Kouření tabáku|Kouření cigaret]] je s rizikem sebevraždy rovněž spojováno.{{cite journal|last=Hughes|first=JR|title=Smoking and suicide: a brief overview.|journal=Drug and alcohol dependence|date=2008 Dec 1|volume=98|issue=3|pages=169–78|pmid=18676099|doi=10.1016/j.drugalcdep.2008.06.003}} Pro tuto souvislost existuje jen málo důkazů, byly však vysloveny hypotézy, že ti, kteří mají předpoklad ke kouření, mají rovněž předpoklady k sebevraždě, že kouření způsobuje zdravotní problémy, které lidi následně vedou k myšlenkám na ukončení života, a že kouření má vliv na chemické pochody v mozku, které jsou příčinou sebevražedných sklonů.[[Konopí]] však podle všeho toto riziko nijak nezvyšuje. [78] => [79] => === Gamblerství === [80] => [[Gamblerství|Gambleři]] (patologičtí hráči) jsou v porovnání s běžnou populací spojováni s častějšími [[Myšlenky na sebevraždu|myšlenkami na sebevraždu]] a pokusy o ni.{{cite book |first1=Stefano |last1=Pallanti |first2=Nicolò Baldini |last2=Rossi|first3=Eric |last3=Hollander |chapter=11. Pathological Gambling |editor1-first=Eric|editor1-last=Hollander |editor2-first=Dan J. | editor2-last=Stein |title=Clinical manual of impulse-control disorders |url=http://books.google.com/books?id=u2wVP8KJJtcC&pg=PA253 |year=2006|publisher=American Psychiatric Pub |isbn=978-1-58562-136-1 |page=253}} O sebevraždu se pokusí 12 až 24 % patologických hráčů. Počet sebevražd jejich životních partnerů je třikrát vyšší než u běžné populace.{{cite journal|last=Oliveira|first=MP|coauthors=Silveira, DX; Silva, MT|title=[Pathological gambling and its consequences for public health].|journal=Revista de saude publica|date=2008 Jun|volume=42|issue=3|pages=542–9|pmid=18461253}} Mezi další faktory, které u gamblerů riziko sebevraždy zvyšují, patří duševní nemoci, alkohol a užívání drog.{{cite journal|last=Hansen|first=M|coauthors=Rossow, I|title=[Gambling and suicidal behaviour].|journal=Tidsskrift for den Norske laegeforening : tidsskrift for praktisk medicin, ny raekke|date=2008 Jan 17|volume=128|issue=2|pages=174–6|pmid=18202728}} [81] => [82] => === Nemoci === [83] => Mezi sebevražedností (suicidalitou) a zdravotními problémy existuje jistá souvislost; ke zmíněným zdravotním potížím mimo jiné patří [[chronická bolest]],{{cite journal|last=Manthorpe|first=J|coauthors=Iliffe, S|title=Suicide in later life: public health and practitioner perspectives.|journal=International journal of geriatric psychiatry|date=2010 Dec|volume=25|issue=12|pages=1230–8|pmid=20104515|doi=10.1002/gps.2473}} [[traumatické poranění mozku]],{{cite journal |author=Simpson GK, Tate RL |title=Preventing suicide after traumatic brain injury: implications for general practice |journal=Med. J. Aust. |volume=187|issue=4 |pages=229–32 |year=2007 |month=August|pmid=17708726|url=http://www.mja.com.au/public/issues/187_04_200807/sim11240_fm.html}} rakovina,{{cite journal|last=Anguiano|first=L|coauthors=Mayer, DK; Piven, ML; Rosenstein, D|title=A literature review of suicide in cancer patients.|journal=Cancer nursing|date=2012 Jul–Aug|volume=35|issue=4|pages=E14-26|pmid=21946906|doi=10.1097/NCC.0b013e31822fc76c}} [[hemodialýza]], [[HIV]] nebo [[systémový lupus erythematodes]]. Diagnóza rakoviny riziko následné sebevraždy přibližně zdvojnásobuje. Zvýšená sebevražednost přetrvává i po vypořádání se s depresivním onemocněním nebo závislostí na alkoholu. U osob s více než jedním onemocněním je riziko obzvláště vysoké. V Japonsku jsou zdravotní problémy uváděny jako hlavní důvod sebevraždy.{{cite book|last=Yip|first=edited by Paul S.F.|title=Suicide in Asia : causes and prevention|year=2008|publisher=Hong Kong University Press|location=Hongkong|isbn=9789622099432|page=11|pages=http://books.google.ca/books?id=HuHQbtlyM40C&pg=PA11}} [84] => [85] => Poruchy spánku, například [[nespavost]]{{cite journal|last=Ribeiro|first=JD|coauthors=Pease, JL; Gutierrez, PM; Silva, C; Bernert, RA; Rudd, MD; Joiner TE, Jr|title=Sleep problems outperform depression and hopelessness as cross-sectional and longitudinal predictors of suicidal ideation and behavior in young adults in the military.|journal=Journal of Affective Disorders|date=2012 Feb|volume=136|issue=3|pages=743–50|pmid=22032872|doi=10.1016/j.jad.2011.09.049}} a [[Apnoe|spánková apnoe]], jsou u deprese a sebevraždy dalšími rizikovými faktory. V některých případech mohou být poruchy spánku rizikovým činitelem nezávislým na depresi.{{cite journal|last=Bernert|first=RA|coauthors=Joiner TE, Jr; Cukrowicz, KC; Schmidt, NB; Krakow, B|title=Suicidality and sleep disturbances.|journal=Sleep|date=2005 Sep|volume=28|issue=9|pages=1135–41|pmid=16268383}} Symptomy podobnými afektivním poruchám se může projevovat celá řada dalších onemocnění, mezi něž patří např. [[hypotyreóza]], [[Alzheimerova choroba]], [[nádory mozku]], [[systémový lupus erythematodes]] a [[Nežádoucí účinky|nežádoucí]] [[vedlejší účinky]] řady léků (například [[beta blokátor]]ů a [[Steroidy|steroidů]]). [86] => [87] => === Psychosociální stavy === [88] => Riziko sebevraždy zvyšuje řada psychosociálních stavů. Patří mezi ně [[pocit beznaděje]], ztráta radosti ze života, [[deprese]] a úzkostlivost. Roli hraje rovněž snížená schopnost řešit problémy, ztráta dřívějších schopností a snížená kontrola impulzivního chování.{{cite journal|last=Joiner TE|first=Jr|coauthors=Brown, JS; Wingate, LR|title=The psychology and neurobiology of suicidal behavior.|journal=Annual review of psychology|year=2005|volume=56|pages=287–314|pmid=15709937|doi=10.1146/annurev.psych.56.091103.070320}} U starších osob je významným faktorem vnímání sebe sama jako přítěže pro ostatní.{{cite journal|last=Van Orden|first=K|coauthors=Conwell, Y|title=Suicides in late life.|journal=Current psychiatry reports|date=2011 Jun|volume=13|issue=3|pages=234–41|pmid=21369952|doi=10.1007/s11920-011-0193-3|pmc=3085020}} [89] => [90] => Riziko zvyšují také nedávné stresující životní situace, například ztráta člena rodiny nebo přítele, ztráta zaměstnání, společenská izolace (např. osamělý život). Vyššímu riziku jsou vystaveni i ti, kteří nikdy nevstoupili do manželského svazku. Riziko sebevraždy může snížit aktivní víra člověka.{{cite journal|last=Koenig|first=HG|title=Research on religion, spirituality, and mental health: a review.|journal=Canadian journal of psychiatry. Revue canadienne de psychiatrie|date=2009 May|volume=54|issue=5|pages=283–91|pmid=19497160}} To je přičítáno negativnímu postoji, který k sebevraždě mnohá náboženství zaujímají, a větší vztahové pospolitosti, kterou náboženství může poskytovat. U [[muslim]]ů, stejně jako jiných skupin věřících, byl prokázán nižší počet sebevražd.{{cite journal|last=Lester|first=D|title=Suicide and islam.|journal=Archives of suicide research : official journal of the International Academy for Suicide Research|year=2006|volume=10|issue=1|pages=77–97|pmid=16287698|doi=10.1080/13811110500318489}} [91] => [92] => Někteří lidé mohou sebevraždu spáchat jako únik před [[Šikana|šikanou]] či [[Předsudek|předsudky]].{{cite journal |last1= Cox |first1= William T. L. |last2= Abramson |first2= Lyn Y. |last3= Devine |first3= Patricia G. |last4= Hollon |first4= Steven D. |year= 2012 |title= Stereotypes, Prejudice, and Depression: The Integrated Perspective |journal= [[Perspectives on Psychological Science (journal)|Perspectives on Psychological Science]] |volume= 7 |issue= 5 |pages= 427–449 |publisher= |doi= 10.1177/1745691612455204 |url= http://pps.sagepub.com/content/7/5/427.abstract |accessdate= |titul= Archivovaná kopie |datum přístupu= 2014-07-31 |url archivu= https://web.archive.org/web/20121020230619/http://pps.sagepub.com/content/7/5/427.abstract |datum archivace= 2012-10-20 |nedostupné= ano }} [[Sexuální zneužívání]] v dětství{{cite journal|last=Wegman|first=HL|coauthors=Stetler, C|title=A meta-analytic review of the effects of childhood abuse on medical outcomes in adulthood.|journal=Psychosomatic Medicine|date=2009 Oct|volume=71|issue=8|pages=805–12|pmid=19779142|doi=10.1097/PSY.0b013e3181bb2b46}} a čas strávený v [[Pěstounská péče|pěstounské péči]] jsou rovněž dalšími z rizikových faktorů.{{cite journal|last=Oswald|first=SH|coauthors=Heil, K; Goldbeck, L|title=History of maltreatment and mental health problems in foster children: a review of the literature.|journal=Journal of pediatric psychology|date=2010 Jun|volume=35|issue=5|pages=462–72|pmid=20007747|doi=10.1093/jpepsy/jsp114}} Má se za to, že sexuální zneužívání k celkovému riziku přispívá až z 20 %. [93] => [94] => [[Vývojová psychologie]] vysvětluje sebevraždu tak, že může zlepšovat [[inkluzivní zdatnost]]. Osoba, která páchá sebevraždu, již nemůže mít více dětí a tím, že zůstává naživu, odčerpává zdroje a prostředky, které by mohlo využívat její příbuzenstvo. Námitkou je, že smrt zdravých dospělých jedinců reprodukční schopnost pravděpodobně nijak nezvýší. [[Adaptace]] na velmi odlišné původní prostředí může být v tom současném kontraproduktivní.{{cite journal|last=Confer|first=Jaime C.|coauthors=Easton, Judith A.; Fleischman, Diana S.; Goetz, Cari D.; Lewis, David M. G.; Perilloux, Carin; Buss, David M.|title=Evolutionary psychology: Controversies, questions, prospects, and limitations.|journal=American Psychologist|date=1 January 2010|volume=65|issue=2|pages=110–126|doi=10.1037/a0018413|pmid=20141266}} [95] => [96] => S rizikem sebevraždy souvisí také chudoba.{{cite journal|last=Stark|first=CR|coauthors=Riordan, V; O'Connor, R|title=A conceptual model of suicide in rural areas.|journal=Rural and remote health|year=2011|volume=11|issue=2|page=1622|pmid=21702640}} Relativní chudoba jedince, jež se v porovnání s jeho okolím zvyšuje, přispívá k růstu rizika sebevraždy.{{cite journal|last=Daly|first=Mary|title=Relative Status and Well-Being: Evidence from U.S. Suicide Deaths|journal=Federal Reserve Bank of San Francisco Working Paper Series|date=Sept 2012|url=http://www.frbsf.org/publications/economics/papers/2012/wp12-16bk.pdf}} Od roku 1997 spáchalo v [[Indie|Indii]] [[Sebevraždy rolníků v Indii|sebevraždu]] přes 200 000 rolníků, a to částečně kvůli problémům s [[dluh]]y.{{cite news|last=Lerner|first=George|title=Activist: Farmer suicides in India linked to debt, globalization|url=http://articles.cnn.com/2010-01-05/world/india.farmer.suicides_1_farmer-suicides-andhra-pradesh-vandana-shiva?_s=PM:WORLD|accessdate=13 February 2013|newspaper=CNN World|date=Jan 5,2010|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130116020225/http://articles.cnn.com/2010-01-05/world/india.farmer.suicides_1_farmer-suicides-andhra-pradesh-vandana-shiva?_s=PM%3AWORLD|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-07-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20130116020225/http://articles.cnn.com/2010-01-05/world/india.farmer.suicides_1_farmer-suicides-andhra-pradesh-vandana-shiva?_s=PM%3AWORLD|datum archivace=2013-01-16|nedostupné=ano}} V Číně je sebevražda třikrát pravděpodobnější ve venkovských regionech než ve městech, a to částečně z důvodu finančních obtíží v těchto oblastech země.{{cite journal|last=Law|first=S|coauthors=Liu, P|title=Suicide in China: unique demographic patterns and relationship to depressive disorder.|journal=Current psychiatry reports|date=2008 Feb|volume=10|issue=1|pages=80–6|pmid=18269899}} [97] => [98] => === Média === [99] => Důležitou roli v problematice sebevražd hrají média, včetně internetu. Způsob, jakým sebevraždu prezentují, může mít v důsledku velkého množství zpráv, prominentně a opakovaně uváděných a sebevraždu glorifikujících nebo romantizujících, negativní vliv.{{cite journal|last=Bohanna|first=I|coauthors=Wang, X|title=Media guidelines for the responsible reporting of suicide: a review of effectiveness.|journal=Crisis|year=2012|volume=33|issue=4|pages=190–8|pmid=22713977|doi=10.1027/0227-5910/a000137}} Je-li uveden podrobný popis toho, jak konkrétními prostředky sebevraždu spáchat, může se četnost použití tohoto způsobu sebevraždy napříč celou populací zvýšit. [100] => [101] => Tento spouštěcí faktor epidemií sebevražd nebo tzv. [[Inspirovaná sebevražda|inspirovaných sebevražd]] je známý jako [[Wertherův efekt]], pojmenovaný po protagonistovi [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetheho]] díla ''[[Utrpení mladého Werthera]]'', který sebevraždu sám spáchal. Riziko je vyšší u dospívajících, kteří si mohou smrt romantizovat.{{cite journal |author=Stack S |title=Suicide in the media: a quantitative review of studies based on non-fictional stories |journal=Suicide Life Threat Behav |volume=35 |issue=2 |pages=121–33|year=2005 |month=April |pmid=15843330 |doi=10.1521/suli.35.2.121.62877}} Zdá se, že zatímco vliv sdělovacích prostředků je významný, vliv zábavních prostředků nelze jednoznačně vymezit.{{cite journal |author=Pirkis J |title=Suicide and the media |journal=Psychiatry |volume=8 |issue=7 |pages=269–271 |date=July 2009 |doi=10.1016/j.mppsy.2009.04.009 |url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1476179309000 72X }}{{Nedostupný zdroj}} Objevily se návrhy, aby protikladem Wertherova efektu byl tzv. Papagenův efekt, kdy poskytování informací o mechanismech zvládání náročných situací může mít ochranný efekt. Výraz je založen na postavě [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovy]] opery ''[[Kouzelná flétna]]'', která se ze strachu ze ztráty milované dívky chystá spáchat sebevraždu, dokud mu přátelé nepomohou.{{cite journal|last=Sisask|first=M|coauthors=Värnik, A|title=Media roles in suicide prevention: a systematic review.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Jan|volume=9|issue=1|pages=123–38|pmid=22470283|doi=10.3390/ijerph9010123|pmc=3315075}} Pokud by média podávala zprávy vhodným způsobem, bylo by možno riziko sebevražd snížit. Získání podpory ze strany mediálního průmyslu však může být zejména z dlouhodobého hlediska obtížné. [102] => [103] => === Racionální sebevražda === [104] => [[Racionální sebevražda]] je promyšlené a odůvodněné odnětí si vlastního života,{{cite book|last=Loue|first=Sana|title=Encyclopedia of aging and public health : with 19 tables|year=2008|publisher=Springer|location=New York, NY|isbn=978-0-387-33753-1|page=696|url=http://books.google.ca/books?id=rTMrB0AutLwC&pg=PA696}} ačkoli někteří se domnívají, že sebevražda není logická nikdy. Akt dobrovolného odchodu ze života ve prospěch druhých je známý jako [[altruistická sebevražda]].{{cite book|last=Moody|first=Harry R.|title=Aging : concepts and controversies|year=2010|publisher=Pine Forge Press|location=Los Angeles|isbn=978-1-4129-6966-6|page=158|url=http://books.google.ca/books?id=qj8GS77QAgwC&pg=PA158|edition=6th ed.}} Příkladem může být starý člověk, který svůj život ukončí proto, aby mladším lidem v komunitě zanechal větší množství potravy. V některých [[Eskymák|eskymáckých]] kulturách je tento krok vnímán jako projev vážnosti, odvahy nebo moudrosti. [105] => [106] => [[Sebevražedný útok]] je politický čin, při kterém se útočník dopouští násilí na ostatních, přičemž ví, že tento krok povede k jeho vlastní smrti.{{cite book|last=editor|first=Tarek Sobh,|title=Innovations and advances in computer sciences and engineering|year=2010|publisher=Springer Verlag|location=Dordrecht|isbn=978-90-481-3658-2|page=503|url=http://books.google.ca/books?id=B-Zf1sQZapMC&pg=PA503|edition=Online-Ausg.}} Někteří sebevražední bomboví útočníci páchají útoky ve snaze o získání titulu [[mučedník]]a. Útoky [[kamikaze]] byly prováděny jako úkol motivovaný vyšším principem nebo morální povinností.{{cite book|last=Hales|first=edited by Robert I. Simon, Robert E.|title=The American Psychiatric Publishing textbook of suicide assessment and management|publisher=American Psychiatric Pub.|location=Washington, DC|isbn=978-1-58562-414-0|page=714|url=http://books.google.ca/books?id=H8tigTjBCRkC&pg=PA714|edition=2nd ed.}} [[Vražda a následná sebevražda]] je skutek [[Vražda|vraždy]] do týdne následovaný sebevraždou osoby, která vraždu spáchala.{{cite journal|last=Eliason|first=S|title=Murder-suicide: a review of the recent literature.|journal=The journal of the American Academy of Psychiatry and the Law|year=2009|volume=37|issue=3|pages=371–6|pmid=19767502}} [[Hromadná sebevražda|Hromadné sebevraždy]] jsou často páchány pod [[sociální tlak|sociálním tlakem]], kdy se členové vzdávají své osobní nezávislosti ve prospěch vůdce.{{cite book|last=Smith|first=William Kornblum in collaboration with Carolyn D.|title=Sociology in a changing world|publisher=Wadsworth Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-1-111-30157-6|page=27|url=http://books.google.ca/books?id=DtKcG6qoY5AC&pg=PT51|edition=9e [9th ed].}} Masovou sebevraždu mohou spáchat i pouzí dva lidé – taková sebevražda se pak nazývá [[sebevražedný pakt]].{{cite book|last=Campbell|first=Robert Jean|title=Campbell's psychiatric dictionary|year=2004|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-515221-0|page=636|url=http://books.google.ca/books?id=Vrlsos_O13UC&pg=PA636|edition=8th ed.}} [107] => [108] => Za výjimečných okolností, kdy je pokračování života chápáno jako nesnesitelné, přistupují lidé k sebevraždě jako k prostředku úniku.{{cite book|last=Veatch|first=ed. by Robert M.|title=Medical ethics|year=1997|publisher=Jones and Bartlett|location=Sudbury, Mass. [u.a.]|isbn=978-0-86720-974-7|page=292|url=http://books.google.ca/books?id=UCOT4sj-DwUC&pg=PA292|edition=2. ed.}} Někteří vězni v [[Nacistické Německo|nacistických]] [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]] volili dobrovolnou smrt tím, že se záměrně dotkli elektřinou napájených plotů.{{cite book|last=Gutman|first=Yisrael|title=Anatomy of the Auschwitz death camp|year=1998|publisher=Publ. in association with the United States Holocaust Memorial Museum, Washington, D.C. by Indiana University Press|location=Bloomington|isbn=978-0-253-20884-2|page=400|edition=1st pbk. ed.|coauthors=editors, Michael Berenbaum,}} [109] => [110] => == Způsoby provedení sebevraždy == [111] => [[Soubor:SuicideCFR.png|náhled|upright=1.35|Úmrtnost podle způsobu sebevraždy ve Spojených státech.]] [112] => Nejčastější způsoby provedení sebevraždy se v různých zemích liší. K těm nejběžnějším patří zejména sebevražda [[oběšení]]m, [[Otrava|otrávením pesticidy]] a za použití [[střelné zbraně]].{{cite journal|author=Ajdacic-Gross V |title=Methods of suicide: international suicide patterns derived from the WHO mortality database |journal=Bull. World Health Organ. |volume=86 |issue=9 |pages=726–32 |year=2008|month=September |pmid=18797649 |pmc=2649482 |doi=10.2471/BLT.07.043489 |author-separator=,|author2=Weiss MG |author3=Ring M |display-authors=3 |last4=Hepp |first4=U |last5=Bopp |first5=M|last6=Gutzwiller |first6=F |last7=Rössler |first7=W}} Má se za to, že tyto rozdíly existují částečně v důsledku dostupnosti prostředků pro spáchání sebevraždy jistým způsobem. Průzkum provedený v 56 zemích ukázal, že ve většině z nich je nejběžnější formou sebevraždy oběšení,Ajdacic-Gross, Vladeta, ''et al''.{{PDFlink|[http://www.scielosp.org/pdf/bwho/v86n9/a17v86n9.pdf "Methods of suicide: international suicide patterns derived from the WHO mortality database"]|267 KB}}. ''[[Bulletin of the World Health Organization]]'' '''86''' (9): 726–732. September 2008. Accessed 2 August 2011.[https://web.archive.org/web/20110920054902/http://www.scielosp.org/pdf/bwho/v86n9/a17v86n9.pdf Archived] 2 August 2011. See [http://www.who.int/bulletin/volumes/86/9/07-043489/en/index.html html version]. The data can be seen here [http://www.who.int/bulletin/volumes/86/9/0042-9686_86_07-043489-table-T1.html] kterému se přičítá 53 % sebevražd mužů a 39 % sebevražd žen.{{cite book |editor1-first=Rory C.|editor1-last=O'Connor |editor2-first=Stephen |editor2-last=Platt |editor3-first=Jacki|editor3-last=Gordon |title=International Handbook of Suicide Prevention: Research, Policy and Practice|url=http://books.google.com/books?id=3fDGLWQtwFkC&pg=PA34 |date=1 June 2011 |publisher=John Wiley and Sons|isbn=978-1-119-99856-3|page=34}} [113] => [114] => 30 % sebevražd na celém světě je spácháno za použití pesticidů. Četnost využití tohoto postupu se však značně liší – od 4 % v Evropě až po více než 50 % v Tichomoří.{{cite journal |author=Gunnell D, Eddleston M, Phillips MR, Konradsen F |title=The global distribution of fatal pesticide self-poisoning: systematic review |journal=BMC Public Health |volume=7 |page=357 |year=2007 |pmid=18154668 |pmc=2262093|doi=10.1186/1471-2458-7-357}} Běžný je rovněž v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]], protože pro zemědělské obyvatelstvo je nejpřístupnější. V mnoha zemích stojí předávkování léky za přibližně 60 % sebevražd žen a 30 % sebevražd mužů.{{cite book|last=Geddes|first=John|title=Psychiatry|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-923396-0|page=62|url=http://books.google.ca/books?id=F4THKWvbAPEC&pg=PA62|edition=4th ed.|coauthors=Price, Jonathan; Gelder, Rebecca McKnight ; with Michael; Mayou, Richard}} Mnoho sebevražd je neplánovaných a dochází k nim v průběhu akutních období rozpolcenosti. Úmrtnost se liší podle použitých prostředků: střelné zbraně 80–90 %, utonutí 65–80 %, oběšení 60–85 %, otrava výfukovými plyny 40–60 %, sebevražedný skok 35–60 %, [[sebevražedná otrava oxidem uhelnatým]] 40–50 %, pesticidy 6–75 %, předávkování léky 1,5–4 %. Nejobvyklejší způsoby pokusu o sebevraždu se od nejčastějších úspěšných způsobů liší – až 85 % pokusů o sebevraždu v rozvinutých zemích souvisí s předávkováním léky. [115] => [116] => Ve Spojených státech stojí za 57 % sebevražd použití střelné zbraně, přičemž tento způsob je běžnější spíše u mužů než u žen. Dalšími častými metodami jsou oběšení u mužů a otrava u žen, které společně stojí za přibližně 40 % sebevražd v USA.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.suicide.org/suicide-statistics.html |titul=U.S. Suicide Statistics (2005) |datum přístupu=2008-03-24}} Ve Švýcarsku, kde střelnou zbraň vlastní téměř každý, dosahují nejvyššího počtu sebevraždy oběšením.{{cite book|last=Eshun|first=edited by Sussie|title=Culture and mental health sociocultural influences, theory, and practice|year=2009|publisher=Wiley-Blackwell|location=Chichester, U.K.|isbn=9781444305814|page=301|url=http://books.google.ca/books?id=Y6uUDBBGqF4C&pg=PA301|coauthors=Gurung, Regan A.R.}} Sebevražedné skoky jsou obvyklé v [[Hongkong]]u a [[Singapur]]u, kde stojí za 50 % a 80 % sebevražd. V Číně je nejčastějším způsobem sebevraždy pozření pesticidů.{{cite book|last=Krug|first=Etienne|title=World Report on Violence and Health, Volume 1|year=2002|publisher=World Health Organization|location=Genève|isbn=9789241545617|page=[https://archive.org/details/worldreportonvio2002unse/page/196 196]|pages=http://books.google.ca/books?id=db9OHpk-TksC&pg=PA196|url=https://archive.org/details/worldreportonvio2002unse/page/196}} V Japonsku stále dochází k sebevraždám vlastnoručním proříznutím dutiny břišní, známému rovněž jako [[seppuku]] nebo harakiri, nejobvyklejším způsobem je však oběšení.{{cite book|last=(editor)|first=Diego de Leo|title=Suicide and euthanasia in older adults : a transcultural journey|year=2001|publisher=Hogrefe & Huber|location=Toronto|isbn=9780889372511|page=121}} [117] => [118] => == Druhy sebevražd == [119] => {{Neověřeno}} [120] => [121] => === Plánovaná, bilanční === [122] => Jde o naplánované rozhodnutí, člověk nevidí důvod, proč dál setrvávat na světě. Lze dokonce konstatovat, že detaily provedení připravuje a plánuje velice pečlivě, někdy až zálibně. Velmi často ji plánuje v naprostém soukromí. Je velice obtížné této sebevraždě zabránit, protože bez odborné pomoci touha po klidu a dosažení pomyslného ráje přetrvává a vede k novým přípravám. Otázka podílu viny nejbližšího okolí dotyčného je velmi diskutabilní. Ne každý dokáže odhadnout nebo dokonce vyhodnotit jakékoliv známky „volání o pomoc“, pokud jsou vůbec rozpoznatelné v poslední fázi příprav. Bilanční sebevraždy často páchají vážně nemocní lidé. [123] => [124] => === Impulzivní === [125] => Vznikne z náhlého popudu, a to i při dlouhodobých depresích, může působit velmi náhle. Šok z momentálního psychického úrazu překryje vše ostatní a dokáže překrýt i [[Instinkt|pud sebezáchovy]]. Pokud se podaří sebevraha zadržet, roste šance na potlačení této nejjednodušší zničující optiky. Obnoví se potřeba žít nebo alespoň strach z bolesti. Stává se, že i impulzivní sebevrah kolem sebe nechá náznaky, kterými podvědomě volá o pomoc a pozornost okolí. [126] => [127] => === Předstíraná === [128] => Předstíraná sebevražda je velmi oblíbený nástroj [[citové vydírání|citového vydírání]], při kterém je obětí jednoznačně okolí. Sebevrah si zajistí, aby někdo přišel a našel ho. Bolest z pořezaných zápěstí nebo předloktí vnímá optikou velikosti trestu toho, kdo to zavinil – tedy vydírané osoby. „Bolí mě to proto, že jsi byl zlý.“ [129] => [130] => === Forma protestu === [131] => Jsou známy i případy (neteroristických) aktů sebevraždy, které vyjadřují [[politika|politické]] postoje a burcují veřejnost. Často jsou pak oslavovány jako hrdinské činy. Z českého prostředí sem patří [[sebeupálení]] [[Jan Palach|Jana Palacha]] a [[Jan Zajíc|Jana Zajíce]] v roce [[1969]] na protest proti [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci Československa]] vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], ještě před nimi tímto způsobem protestoval proti okupaci Československa polský účetní [[Ryszard Siwiec]]. Sebeupálením protestoval také v roce 1960 [[buddhismus|buddhistický]] [[mnich]] [[Thich Quang Duc]] v [[Saigon]]u ([[Vietnamská republika|Jižní Vietnam]]) a [[Norman Morrison]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] proti [[Válka ve Vietnamu|válce ve Vietnamu]]. Ke smrti může vést také protestní [[hladovka]], což málem postihlo [[Mahátma Gándhí|Mahátmu Gándhího]], který se snažil zabránit bojům mezi [[hinduismus|hinduisty]] a [[islám|muslimy]]. [132] => [133] => === Sebezabití === [134] => Úmrtí vlastním přičiněním, ale bez předchozího úmyslu, náhodou (opilec se smrtelně poraní pádem). [135] => [136] => === Biická a patická === [137] => Biická sebevražda – motiv má původ v realitě, když člověk např. kvůli dluhům vyhodnotí svou situaci jako bezvýchodnou; patická – původ v patologii, např. schizofrenik se zabije kvůli strachu z halucinovaných objektů. [138] => [139] => === Rozšířená sebevražda === [140] => Jedná se o sebevraždu, při které se rozhodne sebevrah rozhodnout i o osudu svých blízkých. Má přitom představu, že sebevražda je lepší východisko nejen pro něj, ale i pro tyto blízké (nejčastěji děti). Sebevrah se tak stává vrahem, příkladem je např. [[Romana Zienertová]], která svou sebevraždu nestihla dokonat. [141] => [142] => == Patofyziologie == [143] => Pro sebevraždu ani depresi neexistuje žádná jednotná základní [[patofyziologie]]. Má se však za to, že je výsledkem souhry řady behaviorálních, socioenvironmentálních a psychiatrických faktorů. [144] => [145] => Nízká hladina [[Mozkový neurotrofický faktor|mozkového neurotrofického faktoru]] (BDNF) je se sebevraždou spojována přímo{{cite journal|last=Pjevac|first=M|coauthors=Pregelj, P|title=Neurobiology of suicidal behaviour.|journal=Psychiatria Danubina|date=2012 Oct|volume=24 Suppl 3|pages=S336-41|pmid=23114813}} i nepřímo prostřednictvím jeho role v depresi, posttraumatické stresové poruše, schizofrenii a [[Obsesivně kompulzivní porucha|obsesivně kompulzivní poruše]].{{cite journal|last=Sher|first=L|title=The role of brain-derived neurotrophic factor in the pathophysiology of adolescent suicidal behavior.|journal=International journal of adolescent medicine and health|year=2011|volume=23|issue=3|pages=181–5|pmid=22191181}} [[Pitva|Pitevní]] studie zjistily sníženou hladinu BDNF v [[Hipokampus|hipokampu]] a [[Prefrontální mozková kůra|prefrontální mozkové kůře]] u osob s psychiatrickými onemocněními i u těch, které jimi netrpí.{{cite journal|last=Sher|first=L|title=Brain-derived neurotrophic factor and suicidal behavior.|journal=QJM : monthly journal of the Association of Physicians|date=2011 May|volume=104|issue=5|pages=455–8|pmid=21051476|doi=10.1093/qjmed/hcq207}} Má se za to, že hladina mozkového [[neurotransmiter]]u [[serotonin]]u je u osob páchajících sebevraždu nízká. Tato domněnka je částečně založena na prokázaně zvýšené hladině [[5-HT2A receptor]]ů zjištěné po smrti.{{cite book|last=Dwivedi|first=Yogesh|title=The neurobiological basis of suicide|year=2012|publisher=Taylor & Francis/CRC Press|location=Boca Raton, FL|isbn=978-1-4398-3881-5|page=166|url=http://books.google.ca/books?id=5hcOf_SM-U0C&pg=PA166}} Mezi další důkazy patří snížená hladina [[Kyselina 5-hydroxyindoloctová|kyseliny 5-hydroxyindoloctové]], produktu rozkladu serotoninu, v [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním moku]].{{cite book|last=Stein|first=edited by George|title=Seminars in general adult psychiatry|year=2007|publisher=Gaskell|location=London|isbn=978-1-904671-44-2|page=145|url=http://books.google.ca/books?id=6PGzHFuS1xkC&pg=PA145|edition=2. ed.|coauthors=Wilkinson, Greg}} Přímé důkazy je však obtížné shromáždit. [[Epigenetika]], věda zabývající se změnami genetické exprese v reakci na environmentální faktory, které nemění základní [[DNA]], hraje v určování rizika sebevraždy rovněž jistou roli.{{cite journal|last=Autry|first=AE|coauthors=Monteggia, LM|title=Epigenetics in suicide and depression.|journal=Biological Psychiatry|date=2009 Nov 1|volume=66|issue=9|pages=812–3|pmid=19833253|doi=10.1016/j.biopsych.2009.08.033|pmc=2770810}} [146] => [147] => == Prevence == [148] => [[Soubor:suicidemessageggb01252006.JPG|náhled|V rámci iniciativy zaměřující se na prevenci sebevražd uvádí tento nápis na mostu [[Golden Gate Bridge]] telefonní číslo [[Linka bezpečí|krizové linky]]]] [149] => [150] => Prevence sebevražd je pojem používaný pro kolektivní snahy s cílem snížit počet sebevražd prostřednictvím preventivních opatření. Snížení přístupu k určitým prostředkům, například ke střelným zbraním nebo jedům, riziko sebevraždy snižuje. Mezi další opatření patří omezení přístupu k dřevěnému uhlí (zapříčiňující otravu oxidem uhelnatým) a bariéry na mostech a ve stanicích metra. Účinná může být také léčba závislosti na drogách a alkoholu, léčba deprese a léčba osob, které se v minulosti o sebevraždu pokusily. Někteří jako preventivní strategii navrhují omezení přístupu k alkoholu (například snížením počtu barů).{{cite journal|last=Vijayakumar|first=L|coauthors=Kumar, MS; Vijayakumar, V|title=Substance use and suicide.|journal=Current opinion in psychiatry|date=2011 May|volume=24|issue=3|pages=197–202|pmid=21430536|doi=10.1097/YCO.0b013e3283459242}} Ačkoli jsou [[Krizová linka|krizové linky]] běžné, pro potvrzení či vyvrácení jejich efektivity existuje jen málo důkazů.{{cite journal|last=Sakinofsky|first=I|title=The current evidence base for the clinical care of suicidal patients: strengths and weaknesses|journal=Canadian Journal of Psychiatry|date=2007 Jun|volume=52|issue=6 Suppl 1|pages=7S–20S|pmid=17824349}}{{Citace elektronické monografie|titul=Suicide|url=http://www.surgeongeneral.gov/library/mentalhealth/chapter3/sec5_1.html|vydavatel=The United States Surgeon General|datum přístupu=4 September 2011}} U adolescentů, kteří v nedávné době o sebevraždě přemýšleli, výsledky podle všeho zlepšuje [[kognitivně behaviorální terapie]].{{cite journal|last=Robinson|first=J|coauthors=Hetrick, SE; Martin, C|title=Preventing suicide in young people: systematic review.|journal=The Australian and New Zealand journal of psychiatry|date=2011 Jan|volume=45|issue=1|pages=3–26|pmid=21174502|doi=10.3109/00048674.2010.511147}} [[Ekonomický růst|Ekonomický rozvoj]] může díky svému vlivu na šíření chudoby počet sebevražd také snížit. Snahy o zvýšení frekvence společenských styků, zejména u starších mužů, mohou být rovněž účinné.{{cite journal|last=Fässberg|first=MM|coauthors=van Orden, KA; Duberstein, P; Erlangsen, A; Lapierre, S; Bodner, E; Canetto, SS; De Leo, D; Szanto, K; Waern, M|title=A systematic review of social factors and suicidal behavior in older adulthood.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Mar|volume=9|issue=3|pages=722–45|pmid=22690159|doi=10.3390/ijerph9030722|pmc=3367273}} [151] => [152] => === Vyšetření === [153] => O dopadu soustavného vyšetřování celkové populace na výsledný počet sebevražd existuje jen minimum údajů.{{cite journal|last=Williams|first=SB|coauthors=O'Connor, EA; Eder, M; Whitlock, EP|title=Screening for child and adolescent depression in primary care settings: a systematic evidence review for the US Preventive Services Task Force.|journal=Pediatrics|date=2009 Apr|volume=123|issue=4|pages=e716-35|pmid=19336361|doi=10.1542/peds.2008-2415}} Jelikož počet osob, jejichž výsledek je po provedení testu pozitivní, aniž by u nich existovalo riziko sebevraždy, je vysoký, panují obavy o to, že vyšetřování by mohlo významným způsobem zvýšit vytížení orgánů péče o duševní zdraví.{{cite journal|last=Horowitz|first=LM|coauthors=Ballard, ED; Pao, M|title=Suicide screening in schools, primary care and emergency departments.|journal=Current Opinion in Pediatrics|date=2009 Oct|volume=21|issue=5|pages=620–7|pmid=19617829|doi=10.1097/MOP.0b013e3283307a89|pmc=2879582}} Posouzení stavu osob, u nichž je riziko vysoké, se však stále doporučuje. Zdá se, že dotazy týkající se sebevražednosti samotné riziko nijak nezvyšují. [154] => [155] => === Duševní nemoci === [156] => U osob s problémy s duševním zdravím může riziko sebevraždy snížit řada léčebných postupů. Aktivně sebevražedné osoby mohou být přijaty do psychiatrické péče na základě dobrovolného rozhodnutí či proti jejich vůli. Osobní věci, které by dotyčný mohl použít k sebepoškození, jsou obvykle zabaveny.{{cite book |author=Tintinalli, Judith E. |title=Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)) |publisher=McGraw-Hill Companies |location=New York |year=2010|pages=1940–1946|isbn=0-07-148480-9 |oclc= |doi= |accessdate=}} Někteří kliničtí lékaři dávají svým pacientům k podpisu [[Smlouva o prevenci sebevraždy|smlouvu o prevenci sebevraždy]], ve které pacienti souhlasí, že si v případě propuštění neublíží. Důkazy však žádný významný vliv této praxe nedokládají. Pokud je u osoby riziko nízké, může být stanovena [[ambulantní léčba]]. U osob s [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční poruchou osobnosti]] s chronickými sebevražednými sklony se krátkodobá hospitalizace neukázala být účinnější než komunitní péče s cílem zlepšení výsledků.{{Cite journal|last=Paris|first=J|title=Is hospitalization useful for suicidal patients with borderline personality disorder?|journal=Journal of personality disorders|date=June 2004|volume=18|issue=3|pages=240–7|pmid=15237044|doi=10.1521/pedi.18.3.240.35443}}{{cite journal|last=Goodman|first=M|coauthors=Roiff, T; Oakes, AH; Paris, J|title=Suicidal risk and management in borderline personality disorder.|journal=Current psychiatry reports|date=2012 Feb|volume=14|issue=1|pages=79–85|pmid=22113831|doi=10.1007/s11920-011-0249-4}} [157] => [158] => Existují předběžné důkazy, že [[psychoterapie]], konkrétně [[dialektická behaviorální terapie]], snižuje sebevražednost u dospívajících{{cite journal|last=Canadian Agency for Drugs and Technologies in Health|first=(CADTH)|title=Dialectical behaviour therapy in adolescents for suicide prevention: systematic review of clinical-effectiveness.|journal=CADTH technology overviews|year=2010|volume=1|issue=1|pages=e0104|pmid=22977392|pmc=3411135}} i u osob s [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční poruchou osobnosti]].{{cite journal|last=Stoffers|first=JM|coauthors=Völlm, BA; Rücker, G; Timmer, A; Huband, N; Lieb, K|title=Psychological therapies for people with borderline personality disorder.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Aug 15|volume=8|pages=CD005652|pmid=22895952|doi=10.1002/14651858.CD005652.pub2}} Neexistují však důkazy pro úbytek dokonaných sebevražd. [159] => [160] => Ve vztahu k výhodám a škodlivosti [[Antidepresivum|antidepresiv]] panují spory. Zdá se, že u mladších osob novější antidepresiva, například [[selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu|SSRI]], zvyšují riziko sebevražednosti z 25 na 40 promile.{{cite journal|last=Hetrick|first=SE|coauthors=McKenzie, JE; Cox, GR; Simmons, MB; Merry, SN|title=Newer generation antidepressants for depressive disorders in children and adolescents.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Nov 14|volume=11|pages=CD004851|pmid=23152227|doi=10.1002/14651858.CD004851.pub3}} U starších osob však mohou toto nebezpečí snižovat. [[Lithium]] se zdá být účinné při snižování rizika u osob s bipolární poruchou a unipolární depresí na téměř stejnou úroveň jako u obecné populace.{{cite journal|last=Baldessarini|first=RJ|coauthors=Tondo, L; Hennen, J|title=Lithium treatment and suicide risk in major affective disorders: update and new findings.|journal=The Journal of clinical psychiatry|year=2003|volume=64 Suppl 5|pages=44–52|pmid=12720484}}{{cite journal|last=Cipriani|first=A|coauthors=Pretty, H; Hawton, K; Geddes, JR|title=Lithium in the prevention of suicidal behavior and all-cause mortality in patients with mood disorders: a systematic review of randomized trials.|journal=The American Journal of Psychiatry|date=2005 Oct|volume=162|issue=10|pages=1805–19|pmid=16199826|doi=10.1176/appi.ajp.162.10.1805}} [161] => [162] => == Léčba == [163] => {{Pahýl část}} [164] => Po pokusu o sebevraždu (pokud neskončí smrtí) bývá často nezbytné [[psychiatrie|psychiatrické]] vyšetření a případně následná léčba. Aby se pokus o sebevraždu neopakoval, je nutné najít příčinu pokusu a tu eliminovat.{{doplňte zdroj}} [165] => [166] => == Epidemiologie == [167] => [[Soubor:Self-harm world map-Deaths per million persons-WHO2012.svg|náhled|vlevo|Úmrtí způsobená sebepoškozením na 1 milion obyvatel v roce 2012. [168] => {{legend|#ffff20|3-23}}{{legend|#ffe820|24-32}}{{legend|#ffd820|33-49}}{{legend|#ffc020|50-61}}{{legend|#ffa020|62-76}}{{legend|#ff9a20|77-95}}{{legend|#f08015|96-121}}{{legend|#e06815|122-146}}{{legend|#d85010|147-193}}{{legend|#d02010|194-395}}]] [169] => [170] => Sebevraždou ukončí svůj život přibližně 0,5 % až 1,4 % lidí. Na přelomu let 2008/2009 byla sebevražda globálně desátou nejčastější příčinou úmrtí, přičemž ročně takto zemře zhruba 800 000 až milión lidí; [[úmrtnost]] je tedy 11,6 na 100 000 obyvatel ročně. Od 60. let 20. století do roku 2012 vzrostl počet sebevražd o 60 %;{{Citace elektronické monografie |titul=Suicide prevention |vydavatel=World Health Organization|datum vydání=Aug 31,2012|periodikum=WHO Sites: Mental Health|url=http://www.who.int/mental_health/prevention/suicide/suicideprevent/en/|datum přístupu=2013-01-13}} výrazné zvýšení bylo zaznamenáno zejména v [[rozvojová země|rozvojovém světě]]. Na každou sebevraždu končící smrtí připadá 10 až 40 pokusů o sebevraždu. [171] => [172] => Mezi jednotlivými zeměmi a časovými obdobími existují velké rozdíly v počtu sebevražd.{{cite journal|last=Värnik|first=P|title=Suicide in the world.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Mar|volume=9|issue=3|pages=760–71|pmid=22690161|doi=10.3390/ijerph9030760|pmc=3367275}} V roce 2008 tvořily sebevraždy v Africe 0,5 % z celkového počtu úmrtí, v jihovýchodní Asii 1,9 %, v Severní a Jižní Americe 1,2 % a v Evropě 1,4 %. Počet úmrtí sebevraždou na 100 000 obyvatel dosáhl v Austrálii 8,6, v Kanadě 11,1, v Číně 12,7, v Indii 23,2, ve Spojeném království 7,6 a v USA 11,4.{{Citace elektronické monografie|titul=Deaths estimates for 2008 by cause for WHO Member States|url=http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|vydavatel=World Health Organization|datum přístupu=10 February 2013}} Sebevražda byla v roce 2009 desátou nejčastější příčinou smrti ve Spojených státech (tehdy došlo k přibližně 36 000 případů).{{Citace monografie|příjmení=Haney|jméno=EM|spoluautoři=O'Neil, ME; Carson, S; Low, A; Peterson, K; Denneson, LM; Oleksiewicz, C; Kansagara, D|titul=Suicide Risk Factors and Risk Assessment Tools: A Systematic Review|místo=Washington (DC)|vydavatel = Department of Veterans Affairs (US)|datum vydání=březen 2012|pmid=22574340}} Kolem 650 000 lidí ročně je v důsledku pokusu o sebevraždu přijato na pohotovostní oddělení. V [[Litva|Litvě]], Japonsku a Maďarsku byl zaznamenán nejvyšší poměrný počet sebevražd. Zeměmi s absolutně nejvyšším počtem sebevražd jsou Čína a Indie, kde dochází k více než polovině případů. V Číně je sebevražda dokonce pátou nejčastější příčinou smrti. [173] => [174] => === Pohlaví === [175] => {{Více obrázků [176] => | patička = Počet sebevražd na 100 000 mužů (vlevo) a žen (vpravo) (údaje z let 1978–2008). [177] => {{legenda|#b3b3b3|údaje nejsou k dispozici}} [178] => {{legenda|#ffff65|< 1}} [179] => {{legenda|#fff200|1–5}} [180] => {{legenda|#ffdc00|5–5.8}} [181] => {{legenda|#ffc600|5.8–8.5}} [182] => {{legenda|#ffb000|8.5–12}} [183] => {{legenda|#ff9a00|12–19}} [184] => {{legenda|#ff8400|19–22.5}} [185] => {{legenda|#ff6e00|22.5–26}} [186] => {{legenda|#ff5800|26–29.5}} [187] => {{legenda|#ff4200|29.5–33}} [188] => {{legenda|#ff2c00|33–36.5}} [189] => {{legenda|#cb0000|>36.5}} [190] => [191] => | obrázek1 = Suicide world map - 2009 Male.svg [192] => | velikost obrázku1 = 200px [193] => [194] => | obrázek2 = Suicide world map - 2009 Female,2.svg [195] => | velikost obrázku2 = 200px [196] => }} [197] => V západním světě umírá sebevraždou třikrát až čtyřikrát více mužů než žen, i když ženy se o ni pokoušejí čtyřikrát častěji. Příčinou je skutečnost, že muži užívají k ukončení života podstatně nebezpečnější prostředky.{{cite book|last=Sue|first=David Sue, Derald Wing Sue, Diane Sue, Stanley|title=Understanding abnormal behavior|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-1-111-83459-3|page=255|url=http://books.google.ca/books?id=mTs--Kt-9a0C&pg=PA255|edition=Tenth ed., [student ed.]}} Tento rozdíl je ještě výraznější u osob starších 65 let; v této věkové kategorii páchá sebevraždu desetkrát více mužů než žen. Na [[Sebevražda v Čínské lidové republice|Čínu]] připadá jeden z nejvyšších počtů ženských sebevražd na světě a je to současně také jediná země, kde je sebevražda u žen častější než u mužů (v poměru 0,9).{{cite journal|last=Weiyuan|first=C|title=Women and suicide in rural China.|journal=Bulletin of the World Health Organization|date=2009 Dec|volume=87|issue=12|pages=888–9|pmid=20454475|doi=10.2471/BLT.09.011209|pmc=2789367}} Ve [[Východní Středomoří|východním Středomoří]] je počet sebevražd mužů a žen téměř vyrovnán. Počet sebevražd žen je nejvyšší v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]] – 22 na 100 000 obyvatel; obecně jsou tyto údaje rovněž vysoké v jihovýchodní Asii a západním Tichomoří. [198] => [199] => === Věk === [200] => U statistického zpracování a interpretace záleží, jakým způsobem je míra sebevražednosti vyjádřena.http://sciencemag.cz/lidsky-vek-a-sebevrazda/ - Lidský věk a sebevražda V řadě zemí je počet sebevražd nejvyšší u osob středního věku{{cite journal|last=Pitman|first=A|coauthors=Krysinska, K; Osborn, D; King, M|title=Suicide in young men.|journal=Lancet|date=2012 Jun 23|volume=379|issue=9834|pages=2383–92|pmid=22726519|doi=10.1016/S0140-6736(12)60731-4}} nebo starších lidí.{{cite journal|last=Yip|first=PS|coauthors=Caine, E; Yousuf, S; Chang, SS; Wu, KC; Chen, YY|title=Means restriction for suicide prevention.|journal=Lancet|date=2012 Jun 23|volume=379|issue=9834|pages=2393–9|pmid=22726520|doi=10.1016/S0140-6736(12)60521-2}} Absolutní počet sebevražd je ale nejvyšší ve věku mezi 15 a 29 lety, neboť tato věková skupina je nejpočetnější. Ve Spojených státech jsou údaje nejvyšší u mužů [[europoidní rasa|europoidní rasy]] starších 80 let, přestože mladí lidé se o sebevraždu pokoušejí častěji. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí u [[adolescence|adolescentů]]{{cite journal|last=Hawton|first=K|coauthors=Saunders, KE; O'Connor, RC|title=Self-harm and suicide in adolescents.|journal=Lancet|date=2012 Jun 23|volume=379|issue=9834|pages=2373–82|pmid=22726518|doi=10.1016/S0140-6736(12)60322-5}} a mladých mužů, hned po úmrtí na následky nehody. U mladých mužů v rozvinutém světě jde o příčinu smrti v téměř 30 % případů. V rozvojovém světě jsou tyto údaje podobné, tvoří však nižší procento všech úmrtí v důsledku vyššího počtu úmrtí zaviněných jinými [[trauma (medicína)|úrazy]]. V jihovýchodní Asii dochází na rozdíl od jiných oblastí světa k sebevraždám mladých žen mnohem častěji než u žen starších. [201] => [202] => === Sebevražednost v Česku === [203] => Sebevražda je v ČR nejčastější příčinou nepřirozeného úmrtí.''Zemřelí podle podrobného seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR (1919–2005)''. Český statistický úřad. Praha, 2006 [204] => [205] => V období let [[2001]]–[[2005]] bylo v Česku zaznamenáno 8 023 sebevražd (pro srovnání v tomto období zemřelo 7 010 osob při dopravní nehodě), což tvoří 1,48 % celkového počtu úmrtí a 23,3 % úmrtí vnějšími příčinami.{{Citace elektronické monografie [206] => | titul = Sebevraždy v České republice – 2001–2005 [207] => | url = http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/4012-06 [208] => | datum vydání = 2006-10-03 [209] => | datum aktualizace = 2006-10-28 [210] => | datum přístupu = 2008-07-07 [211] => | vydavatel = [[Český statistický úřad]] [212] => | místo = [213] => | jazyk = [214] => }} V roce 2007 v Česku dobrovolně odešlo ze světa celkem 1 375 lidí, v roce 2012 to bylo 1 647 lidí{{Citace elektronického periodika [215] => | titul = Sebevražd v Česku přibývá, život si berou zejména muži kolem padesátky [216] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/v-cesku-pribyva-sebevrazd.A130910_165848_domaci_jj [217] => | periodikum = iDNES.cz [218] => | datum vydání = 2013-09-10 [219] => | datum přístupu = 2019-09-11 [220] => }} a v roce 2013 pak 1 740 lidí.{{doplňte zdroj}} [221] => [222] => Mnohem častěji (80 % případů) sebevraždu páchají muži. V roce 2012 se v Česku zabilo 277 žen a 1 370 mužů, v roce 2013 pak 332 žen a 1 408 mužů.{{doplňte zdroj}} Podle odborníků je tento poměr způsoben zejména tím, že muži jsou v této činnosti důslednější. Pokud se k takovému kroku rozhodnou, čin skutečně vykonají. Volí přitom střelnou zbraň nebo oběšení, kde je šance na záchranu velmi malá. Ženy oproti tomu přistupují spíše k předávkování léky a lékařům se daří je zachránit. Většinou se jedná o sebevraždy demonstrativní, podle statistik ženy takové pokusy dělají 4× častěji než muži. Nejčastěji k tomuto činu přistupují lidé mezi 45 a 50 lety, nejčastějším způsobem je oběšení. [223] => [224] => Podle výzkumů je 30–90 % (záleží na postoji autora výzkumu){{Citace monografie [225] => | příjmení = Baštecká [226] => | jméno = Bohumila [227] => | odkaz na autora = Bohumila Baštecká [228] => | rok = 2003 [229] => | titul = Klinická psychologie v praxi [230] => | vydavatel = Portál [231] => | místo = Praha [232] => | počet stran = 416 [233] => | stránky = 174 [234] => | isbn = 80-7178-735-3 [235] => }} sebevražd spojeno s psychickými poruchami, typicky s depresemi, závislostí na alkoholu, schizofrenií a poruchami osobnosti (nejvíce s emočně nestabilní a antisociální).Komadová, K.: ''Psychické poruchy ako rizikový faktor v suiciálnom procese''. Časopis PSYCHOLOGIE pro PRAXI, dvojčíslo 1-2/2009, s50. Praha: Karolinum, 2009. [236] => [237] => Počet sebevražd se do roku 2007 (včetně) dlouhodobě snižoval a očekává se, že tento trend bude, navzdory přechodnému zvyšování (2008–2013), dále pokračovat.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Sebevražd v Česku přibývá. Trend podle odborníků souvisí i s ekonomickou krizí [239] => | url = https://domaci.ihned.cz/c1-60669990-sebevrazd-v-cesku-pribyva-trend-podle-odborniku-souvisi-i-s-ekonomickou-krizi [240] => | periodikum = Hospodářské noviny [241] => | datum vydání = 2013-09-10 [242] => | datum přístupu = 2019-09-11 [243] => | jazyk = cs [244] => | příjmení = fas [245] => }} To je způsobeno také kvalitnějšími antidepresivy a kvalitnější psychiatrickou péčí. Významné nárůsty počtu sebevražd jsou svázány s obdobím zásadních změn, ať již se jedná o třicátá léta 20. století (ekonomická krize, začátek 2. světové války) nebo přelom 60. a 70. let 20. století (normalizace). [246] => Poválečné maximum patří roku 1970 s 2 824 zemřelými sebevraždou.https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj [247] => [248] => Zvláštní pozornost si zaslouží{{Fakt/dne|20140616091445}} sebevraždy dětí. V období 2001–2005 bylo zaznamenáno 35 případů (věková skupina do 14 let). Důvodem sebevraždy u dětí je třeba špatná známka na [[vysvědčení]] a strach z reakce rodičů.{{Fakt/dne|20140616091445}} Častým důvodem je také nešťastná [[láska]], či šikana.{{Fakt/dne|20140616091445}} [249] => [250] => == Historie == [251] => [[Soubor:106 Conrad Cichorius, Die Reliefs der Traianssäule, Tafel CVI.jpg|náhled|vpravo|200px|Decebalova sebevražda, výjev z [[Trajánův sloup|Trajánova sloupu]]]] [252] => Ve [[Starověké Athény|starověkých Aténách]] nebyl osobě, která spáchala sebevraždu bez svolení státu, umožněn normální pohřeb s příslušnými poctami. Takový člověk byl pohřben osamoceně na okraji města, bez nároku na náhrobní kámen nebo jiné označení hrobu.{{cite book|last=Szasz|first=Thomas|title=Fatal freedom : the ethics and politics of suicide|year=1999|publisher=Praeger|location=Westport, Conn.|isbn=978-0-275-96646-1|page=11|url=http://books.google.ca/books?id=5AqzlMdurkcC&pg=PA11}} Ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] a [[starověký Řím|Římě]] byla sebevražda považována za odpovídající vyrovnání se s vojenskou porážkou. Ačkoli byl tento způsob odchodu ze života ve starověkém Římě zpočátku povolen, v pozdějších obdobích byl považován za zločin proti státu kvůli vysokým nákladům, které stát musel hradit.{{cite book|last=Dickinson|first=Michael R. Leming, George E.|title=Understanding dying, death, and bereavement|publisher=Wadsworth Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-0-495-81018-6|page=290|url=http://books.google.ca/books?id=L8ETDRsB8ZYC&pg=PA290|edition=7th ed.}} Trestní výnos vydaný roku 1670 francouzským králem [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]] zakotvoval mnohem přísnější potrestání – tělo mrtvého bylo vláčeno ulicemi obličejem dolů a pak oběšeno či pohozeno na smetiště. Navíc byl zkonfiskován veškerý majetek zemřelého.{{cite book|first=ed. by W.S.F. Pickering|title=Durkheim's Suicide : a century of research and debate|year=2000|publisher=Routledge|location=London [u.a.]|isbn=978-0-415-20582-5|page=69|url=http://books.google.ca/books?id=9KQO6dGY1cwC&pg=PA69|edition=1. publ.}}{{cite book|last=Maris|first=Ronald|title=Comprehensive textbook of suicidology|year=2000|publisher=Guilford Press|location=New York [u.a.]|isbn=978-1-57230-541-0|page=540|url=http://books.google.ca/books?id=Zi-xoFAPnPMC&pg=PA540}} V historii křesťanské církve byli lidé, kteří se pokusili o sebevraždu, [[exkomunikace|exkomunikováni]] a ti, kteří sebevraždou zemřeli, byli pohřbeni mimo posvěcené hřbitovy. Ve Velké Británii byl na konci 19. století pokus o sebevraždu pokládán za obdobu [[Pokus o vraždu|pokusu o vraždu]] a mohl být potrestán i oběšením. V Evropě 19. století se pohled na sebevraždu změnil – sebevražda už nebyla chápána jako skutek zaviněný [[hřích]]em, nýbrž jako důsledek [[nepříčetnosti]]. [253] => [254] => == Společnost a kultura == [255] => [256] => === Legislativa === [257] => [[Soubor:Wakisashi-sepukku-p1000699.jpg|náhled|Dýka ''[[tantō]]'' připravená k provedení sebevraždy ''[[seppuku]]'']] [258] => Ve většině západních zemí již není sebevražda považována za trestný čin,{{cite book|last=White|first=Tony|title=Working with suicidal individuals : a guide to providing understanding, assessment and support|year=2010|publisher=Jessica Kingsley Publishers|location=London|isbn=978-1-84905-115-6|page=12|url=http://books.google.ca/books?id=p_ZvK-DBYfIC&pg=PT12}} od středověku do přinejmenším 19. století tomu tak ale v mnoha případech bylo.{{cite book|last=Paperno|first=Irina|title=Suicide as a cultural institution in Dostoevsky's Russia|year=1997|publisher=Cornell university press|location=Ithaca|isbn=978-0-8014-8425-4|page=60|url=http://books.google.ca/books?id=m3pqf8f-6bMC&pg=PA60}} Řada islámských států ji stále považuje za zločin. [259] => [260] => V Austrálii sebevražda trestným činem není.{{cite book|last=al.]|first=David Lanham ... [et|title=Criminal laws in Australia|year=2006|publisher=The Federation Press|location=Annandale, N.S.W.|isbn=978-1-86287-558-6|page=229|url=http://books.google.ca/books?id=D97doQ1iZx4C&pg=PA229}} Trestným činem však je radit, [[podněcování|podněcovat]] nebo podporovat či jinak napomáhat druhému v pokusu o sebevraždu, a zákon výslovně umožňuje každé osobě použít „takovou sílu, která je nezbytná“, k tomu, aby bylo spáchání sebevraždy jinému člověku znemožněno.{{cite book|last=Duffy|first=Michael Costa, Mark|title=Labor, prosperity and the nineties : beyond the bonsai economy|year=1991|publisher=Federation Press|location=Sydney|isbn=978-1-86287-060-4|page=315|url=http://books.google.ca/books?id=TqZqTHwvCH8C&pg=PA315|edition=2nd ed.}} V Severním Teritoriu Austrálie byla lékařem asistovaná sebevražda krátce legální (v letech 1996 až 1997).{{cite book|last=Quill|first=Constance E. Putnam ; foreword by Timothy E.|title=Hospice or hemlock? : searching for heroic compassion|year=2002|publisher=Praeger|location=Westport, Conn.|isbn=978-0-89789-921-5|page=143|url=http://books.google.ca/books?id=GmFwa3I7vqMC&pg=PA143}} [261] => [262] => Žádná země Evropy v současné době nepovažuje sebevraždu nebo pokus o sebevraždu za trestný čin. Anglie a Wales dekriminalizovaly sebevraždu vydáním [[Zákon o sebevraždě z roku 1961|Zákona o sebevraždě z roku 1961]], Irská republika je následovala roku 1993. Výraz „spáchat“ se používal v souvislosti s nelegálností tohoto aktu, mnohé organizace se však proti tomu postavily kvůli negativnímu významu tohoto slova.{{Citace periodika [263] => | příjmení = Holt [264] => | jméno = Gerry [265] => | titul = When suicide was illegal [266] => | periodikum = BBC News [267] => | datum = 2011-08-03 [268] => | jazyk = en-GB [269] => | url = http://www.bbc.co.uk/news/magazine-14374296 [270] => | datum přístupu = 2018-01-18 [271] => }}{{Citace elektronické monografie|titul=Guardian & Observer style guide|url=http://www.guardian.co.uk/styleguide/s|vydavatel=The Guardian|datum přístupu=29 November 2011}} [272] => [273] => V Indii je sebevražda stále nelegální a rodina zesnulého může čelit právním potížím.{{cite book|last=Srivastava|first=editors, Nitish Dogra, Sangeet|title=Climate change and disease dynamics in India|publisher=The Energy and Resources Institute|location=New Delhi|isbn=978-81-7993-412-8|page=256|url=http://books.google.ca/books?id=UGrUgX-nKTIC&pg=PA256}} V Německu je protiprávní aktivní eutanazie a každý, kdo je přítomen sebevražednému pokusu, může být stíhán za neposkytnutí pomoci v naléhavém případě."German politician Roger Kusch helped elderly woman to die"[http://www.timesonline.co.uk/tol/news/world/europe/article4251894.ece Times Online] July 2, 2008 [274] => [275] => [[Švýcarsko]] zcela dekriminalizovalo [[Asistovaná sebevražda|asistovanou sebevraždu]] článkem 115 [[Trestní zákoník (Švýcarsko, 1942)|trestního zákoníku]], který byl přijat již v roce [[1942]] a na základě něhož je pomoc při sebevraždě vždy legální, s výjimkou případu, kdy tak pomáhající koná ze zištných důvodů.{{cite journal |author=Hurst SA, Mauron A |title=Assisted suicide and euthanasia in Switzerland: allowing a role for non-physicians |journal=BMJ |volume=326 |issue=7383 |pages=271–3 |date=February 2003 |pmid=12560284 |pmc=1125125 |doi=10.1136/bmj.326.7383.271}} Jakákoliv pomoc při sebevraždě je tedy legální, pokud není motivována osobním prospěchem ze smrti dotčeného. Nejvyšší soud v [[Lausanne]] v roce 2006 vydal rozhodnutí, jímž bylo anonymnímu nemocnému dlouhodobě trpícímu psychiatrickými potížemi uděleno právo ukončit vlastní život.{{cite journal|author=Appel, JM |title=A Suicide Right for the Mentally Ill? A Swiss Case Opens a New Debate|journal=Hastings Center Report |volume=37 |issue=3 |pages=21–23 |year=2007 |pmid=17649899|doi=10.1353/hcr.2007.0035 |month=May}} [276] => [277] => Ve Spojených státech není sebevražda protiprávní, na ty, kdo se o ni pokusí, ale mohou být uvaleny sankce.{{cite book|last=McLaughlin|first=Columba|title=Suicide-related behaviour understanding, caring and therapeutic responses|year=2007|publisher=John Wiley & Sons|location=Chichester, England|isbn=978-0-470-51241-8|page=24|url=http://books.google.ca/books?id=I2FJRbekdC8C&pg=PA24}} [[Asistovaná sebevražda]] byla postupně legalizována ve státech Oregon,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.leg.state.or.us/ors/127.html|titul=Chapter 127.800–995 The Oregon Death with Dignity Act|vydavatel=[[Oregon State Legislature]]|datum přístupu=31-07-2014|url archivu=https://web.archive.org/web/20130916065501/http://www.leg.state.or.us/ors/127.html|datum archivace=16-09-2013|nedostupné=ano}} Washington,{{cite news|title=Chapter 70.245 RCW, The Washington death with dignity act|url=http://apps.leg.wa.gov/RCW/default.aspx?cite=70.245|work=[[Washington State Legislature]]}} [[Vermont]]{{cite news |url=http://www.usatoday.com/story/news/politics/2013/05/14/vermont-physician-assisted-death-bill/2157333/ |title=Vermont end-of-life bill heads to governor |first=Terri |last=Hallenbeck |location=[[Burlington, Vermont]] |newspaper=USA Today |date=May 14, 2013 |accessdate=May 14, 2013}} a [[Nové Mexiko]] a dekriminalizována ve státě [[Montana]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.spokesman.com/stories/2009/dec/31/montana-high-court-state-allows-assisted-suicide/ |titul=Mont. court: State law doesn’t prevent assisted suicide |vydavatel=''[[The Spokesman-Review]]'' |datum vydání=2009-12-31 |datum přístupu=2009-12-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100103092317/http://www.spokesman.com/stories/2009/dec/31/montana-high-court-state-allows-assisted-suicide/ |datum archivace=2010-01-03 |nedostupné=ano }} [278] => [279] => Dále je [[asistovaná sebevražda]] rovněž legální v [[Belgie|Belgii]] ([[eutanazie]] legalizována již v roce 2002{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi/article_body.pl?language=nl&pub_date=2002-06-22&numac=2002009590&caller=summary|titul=Moniteur Belge - Belgisch Staatsblad|vydavatel=fgov.be}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi/article_body.pl?language=fr&pub_date=2002-06-22&numac=2002009590&caller=summary|titul=Moniteur Belge - Belgisch Staatsblad|vydavatel=fgov.be}}, ale lékařem asistovaná sebevražda až v roce 2006 s tím, že je dostupná v zásadě pouze pro rezidenty, protože zákon vyžaduje, aby lékař a žadatel o asistenci měli dlouhodobou historii medicínského kontaktu), [[Lucembursko|Lucembursku]] (od roku 2009 legalizováno spolu s [[Eutanazie|eutanazií]]){{cite news |url=http://www.guardian.co.uk/world/2008/dec/12/luxembourg-monarchy |work=The Guardian |location=London |title=Luxembourg strips monarch of legislative role |date=2008-12-12 |deadurl=no |accessdate=9 July 2013}}{{Citace periodika [280] => | titul = Luxembourg becomes third EU country to legalize euthanasia [281] => | periodikum = Tehran Times [282] => | datum = 2009-04-03 [283] => | jazyk = en-US [284] => | url = http://www.tehrantimes.com/Index_view.asp?code=191410 [285] => | datum přístupu = 2018-01-18 [286] => }} a [[Nizozemsko|Nizozemsku]] (legální pouze asistence [[lékař]]ů od roku 2002, legalizováno spolu s [[Eutanazie|eutanazií]]).{{cite journal |author=Buiting H, van Delden J, Onwuteaka-Philpsen B |title=Reporting of euthanasia and physician-assisted suicide in the Netherlands: descriptive study |journal=BMC Med Ethics |volume=10 |issue= |pages=18 |year=2009 |pmid=19860873 |pmc=2781018 |doi=10.1186/1472-6939-10-18|display-authors=etal}} [287] => [288] => === Náboženské hledisko === [289] => [[Soubor:A Hindoo Widow Burning Herself with the Corpse of her Husband.jpg|náhled|[[Hinduismus|Hinduistická]] vdova nechávající se upálit s tělem svého manžela (obřad ''[[Satí (obřad)|Satí]]''), 20. léta 19. století]] [290] => Ve většině forem křesťanství je sebevražda pokládána za [[hřích]], což vychází zejména ze spisů vlivných křesťanských myslitelů [[středověk]]u, jako byli [[svatý Augustin]] a [[svatý Tomáš Akvinský]]; podle [[Byzantská říše|byzantského]] křesťanského [[Justiniánův zákoník|Justiniánova zákoníku]] však sebevražda považována za hřích nebyla.{{Citace elektronické monografie|autor=Dr. Ronald Roth, D.Acu.|url=http://www.acu-cell.com/suicide.html|titul=Suicide & Euthanasia – a Biblical Perspective|vydavatel=Acu-cell.com|datum přístupu=2009-05-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20090418073913/http://acu-cell.com/suicide.html|datum archivace=2009-04-18|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie |url= http://www.clas.ufl.edu/users/nholland/suicide.htm|titul=Norman N. Holland, Literary Suicides: A Question of Style |vydavatel=Clas.ufl.edu|datum přístupu=2009-05-06}} Katolická církev zakládá svůj postoj k sebevraždě na [[Desatero|přikázání]] „Nezabiješ“ (stanoveného na základě [[Nový zákon|Nové smlouvy]] Ježíšem v [[evangelium podle Matouše|Matoušově evangeliu]] 19,18) a na myšlence, že život je dar daný nám Bohem, který by neměl být zavrhován, že sebevražda je proti „přirozenému řádu“ a tedy proti Božímu plánu se světem.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.scborromeo.org/ccc/p3s2c2a5.htm#2280 |titul=Catechism of the Catholic Church – PART 3 SECTION 2 CHAPTER 2 ARTICLE 5 |vydavatel=Scborromeo.org |datum vydání=1941-06-01|datum přístupu=2009-05-06}} [291] => [292] => Existuje však domněnka, že psychické onemocnění nebo velký strach z utrpení snižují zodpovědnost člověka, který se rozhodl sebevraždu spáchat.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.scborromeo.org/ccc/p3s2c2a5.htm#2282|titul=Catechism of the Catholic Church – PART 3 SECTION 2 CHAPTER 2 ARTICLE 5 |vydavatel=Scborromeo.org|datum vydání=1941-06-01 |datum přístupu=2009-05-06}} Argumenty proti sebevraždě pak uvádějí mimo jiné následující skutečnosti: Páté [[Desatero|přikázání]] lze přesněji přeložit jako „Nezavraždíš“, což se nemusí nutně vztahovat na jedince uvažujícího o zabití sebe sama; Bůh dal lidem svobodnou vůli; ukončení vlastního života neporušuje Boží zákon o nic více než léčba nemoci; v Bibli je zaznamenána řada sebevražd Božích následovníků, aniž by tyto byly odsuzovány atd.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.religioustolerance.org/sui_bibl.htm |titul=The Bible and Suicide |vydavatel=Religioustolerance.org |datum přístupu=2009-05-06 |url archivu=https://archive.today/20140715063310/http://www.religioustolerance.org/sui_bibl.htm |datum archivace=2014-07-15 |nedostupné=ano }} [293] => [294] => Judaismus se soustřeďuje na to, jak důležité je vážit si tohoto života, a sebevražda jako taková je tedy totéž co popírání Boží dobroty ve světě. Za extrémních okolností, kdy se zdálo, že si mohou vybrat pouze smrt nebo zrazení vlastního náboženství, však navzdory tomu páchali Židé individuální nebo [[Masová sebevražda|masové sebevraždy]] (viz [[Masada]], [[první pronásledování Židů ve Francii]] a [[hrad v Yorku]]); pochmurnou připomínkou toho je modlitba z židovské liturgie ve chvíli, „kdy se nůž dotýká hrdla“, nebo za ty, kdo umírají, aby „posvětili Boží jméno“ (viz [[mučednictví]]). Tyto skutky se setkaly ze strany židovských autorit se smíšenou reakcí – jedni je považovali za příklad hrdinského mučednictví, zatímco jiní tvrdili, že nebylo správné, když si Židé v očekávání mučednického titulu vzali život.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.religionfacts.com/euthanasia/judaism.htm |titul=Euthanasia and Judaism: Jewish Views of Euthanasia and Suicide |datum přístupu=2008-09-16 |vydavatel=ReligionFacts.com |url archivu=https://web.archive.org/web/20060506200930/http://www.religionfacts.com/euthanasia/judaism.htm |datum archivace=2006-05-06 |nedostupné=ano }} [295] => [296] => Islám sebevraždu nepovoluje. V [[Hinduismus|hinduismu]] se obecně na sebevraždu dívají s pohrdáním a považují ji za stejně hříšnou jako je vražda jiného člena současné hinduistické společnosti. [[Hinduistické texty|Hinduistické posvátné knihy]] uvádějí, že člověk, který spáchá sebevraždu, se stane součástí světa duchů a bude se potulovat po Zemi až do chvíle, kdy by za normálních okolností zemřel, pokud by sebevraždu nespáchal.Hindu Website. [http://www.hinduwebsite.com/hinduism/h_suicide.asp Hinduism and suicide] Hinduismus však přiznává [[právo zemřít|člověku právo ukončit vlastní život]] nenásilným způsobem, a to vyhladověním k smrti, nazývaným ''[[Prayopavesa]]''.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.bbc.co.uk/religion/religions/hinduism/hinduethics/euthanasia.shtml|titul= Hinduism –Euthanasia and Suicide|datum vydání= 2009-08-25|vydavatel= BBC}} Prayopavesa se ale týká jen těch, kteří už v tomto životě nemají žádnou touhu nebo ambice a také žádnou zodpovědnost. Pro [[džinismus]] je typická podobná praxe zvaná ''[[Santhara]]''. [[Satí (obřad)|Satí]] neboli rituální sebeupálení vdovy bylo v hindské společnosti rozšířeno zejména v období středověku. [297] => [298] => === Filozofie === [299] => [[Soubor:The way out.jpg|náhled|''Únik neboli [[Sebevražedné myšlenky]]'' [[George Griea]], 2007]] [300] => Filozofie sebevraždy se zabývá řadou otázek, včetně toho, co je podstatou sebevraždy, zda může být racionální volbou nebo ne či zda je sebevražda morálně přípustná.{{Citace elektronické monografie |url=http://plato.stanford.edu/entries/suicide/ |titul=Suicide (Stanford Encyclopedia of Philosophy) |vydavatel=Plato.stanford.edu |datum přístupu=2009-05-06}} Filozofické argumenty o morální přípustnosti sebevraždy zahrnují celou škálu postojů – od silné opozice (pohlížející na sebevraždu jako neetický a amorální počin) až po vnímání sebevraždy jako [[Posvátnost|posvátného]] práva každého (dokonce i mladého a zdravého člověka), kdo je přesvědčen, že na základě pečlivého racionálního uvážení se může rozhodnout ukončit svůj vlastní život. [301] => [302] => K oponentům sebevraždy patří křesťanští filozofové jako [[Augustin z Hippa]] a [[Tomáš Akvinský]], dále [[Immanuel Kant]]Kant, Immanuel. (1785) ''Kant: The Metaphysics of Morals'', M. Gregor (trans.), Cambridge: Cambridge University Press, 1996. {{ISBN|978-0-521-56673-5}}. p177. a je možno říci, že i [[John Stuart Mill]] – Millův důraz na význam [[Svoboda|svobody]] a [[nezávislost]]i vedl k tomu, že odmítal volbu, která by člověku bránila v učinění nezávislých rozhodnutí v budoucnosti.{{cite journal | author = Safranek John P | year = 1998 | title = Autonomy and Assisted Suicide: The Execution of Freedom | url = | journal = The Hastings Center Report |volume = 28 | issue = 4| page = 33}} Jiní na sebevraždu pohlížejí jako na legitimní záležitost osobní volby. Zastánci tohoto postoje se domnívají, že nikdo by neměl být nucen trpět proti své vůli, zejména za okolností, jako jsou nevyléčitelné nemoci, psychická onemocnění a stáří, kdy neexistuje vyhlídka na zlepšení stavu. Odmítají názor, že sebevražda je vždy iracionální, a snaží se doložit, že může být posledním možným řešením pro ty, kteří trpí nesnesitelnou bolestí nebo zažívají hluboké trauma.Raymond Whiting: A natural right to die: twenty-three centuries of debate, pp. 13–17; Praeger (2001) {{ISBN|0-313-31474-8}} Ještě radikálnější postoj by se snažil přesvědčit o tom, že by lidem mělo být umožněno nezávisle zvolit smrt bez ohledu na to, zda trpí či nikoli. Význačnými obhájci této [[Myšlenková škola|myšlenkové školy]] jsou skotský empirik [[David Hume]] a americký bioetik [[Jacob M. Appel|Jacob Appel]].[[Wesley J. Smith]], Death on Demand: The assisted-suicide movement sheds its fig leaf, ''The Weekly Standard'', June 5, 2007 [303] => [304] => === Sociologický pohled === [305] => [306] => ==== Tomáš Garrigue Masaryk ==== [307] => Významný český politolog, [[filosof]] a státník [[Tomáš Garrigue Masaryk]] se mimo jiné věnoval otázce sebevraždy a v roce [[1879]] se ve [[Vídeň|Vídni]] [[Habilitace|habilitoval]] [[Sociologie|sociologickou]] prací o sebevraždě. Ve svém díle [[Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty|«Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty»]] (německy: «Der Selbstmord als soziale Massenerscheinung der Gegenwart», doslova: «Sebevražda jako masový sociální jev přítomnosti») se snažil popsat a vysvětlit příčiny vzniku [[trend]]u sebevražd v moderní [[společnost]]i, které shledával nejzávažnějším civilizačním problémem své doby. Kniha byla vydána v roce [[1881]] v německém znění a o 23 let později v roce [[1904]] vyšla i v českém jazyce, kde knihu místy pozmněnil a doplnil. [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]] knihu rozdělil do šesti hlav, dále na jednotlivé části a oddíly. Jednotlivé hlavy pak analyzují problematiku sebevražd z různých úhlů pohledu.{{Citace monografie [308] => | příjmení = Masaryk, T. G. (Tomáš Garrigue), 1850-1937. [309] => | titul = Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty [310] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/53274687 [311] => | vydání = 5. vyd [312] => | vydavatel = Masarykův ústav AV ČR [313] => | místo = Praha [314] => | počet stran = 221 [315] => | isbn = 8086495132 [316] => | isbn2 = 9788086495132 [317] => | oclc = 53274687 [318] => }} [319] => [320] => ===== Počátek Masarykova zájmu ===== [321] => Problém sebevraždy, jako výraz člověka, který ztratil smysl života a chce opustit svět, zajímal [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]] od raného dětství. Sebevražda mladého vesničana zapůsobila na [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]] nezapomenutelným způsobem, vedla ho k zamyšlení se nad hodnotami života a smrti a také ztrátou náboženské víry. Vzrůstající počet sebevražd [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]] označuje, jako nejzávažnější civilizační problém tehdejší doby. Z jedné strany se zdá, že sebevražda je páchána z pohledu osobního charakteru, nezvládání životních situací a ztrátou smysluplnosti života. Z druhé strany [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]] poukazuje na sebevražednost, která podléhá společenským vlivům. O sebevraždě se ve společnosti téměř nemluví a přemýšlení o ní je minimální a skryté. [322] => [323] => ===== Příčiny sebevražednosti ===== [324] => Příčiny jsou zakládané na svobodné vůli ovlivněné působením přírody nebo vlivem fyzické a duševní lidské organizace. Působení přírody na sebevražednost se podle Masaryka dá jenom velmi těžko změřit a určit přesnou účinnost. Mnohem silnějšími příčinami sebevražednosti jsou lidské poměry, poměry obecně společenské, politické poměry, hospodářské poměry (bída, chudoba, bohatství), dokonce i poměry duševní vzdělanosti. [325] => [326] => Příčiny jsou seřazeny od nejvzdálenějších k bližším. Dle [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masarykova]] díla nejprve poznáváme příčiny menší, dále pak větší, abychom jim porozuměli v jejich pravém působení. Cílem je ujasnění si povahy sebevraždy a následné uvážení jejího významu pro společenský život přítomnosti. [327] => [328] => Členění: [329] => [330] => # Působení přírody: [331] => [332] => # pozemské; [333] => # kosmické; [334] => [335] => # Působení fyzické a duševní organizace lidské: [336] => [337] => # fyzické poměry tělesné organizace; [338] => # poměry obecně společenské; [339] => # poměry politické; [340] => # poměry hospodářské; [341] => # poměry duševní vzdělanosti: rozumová, mravní a náboženská výchova:životní názor vůbec. [342] => [343] => ===== Faktory sebevražednosti ===== [344] => Největší četnost sebevražednosti je na severozápadě [[Evropa|Evropy]] a směrem na jih ubývají. [345] => [346] => Dalšími faktory jsou potom také finanční, náboženské, morální, dny v týdnu, roční období a nakonec také vlivy přírodních jevů, ale jsou velmi slabé. Vliv na sebevražednost má také hustota obyvatelstva, pohlaví, život ve městě či venkově, rodinný stav, zaměstnání, dosažené vzdělání, inteligence, svoboda, věk, společenské, lidské, hospodářské, majetkové a politické poměry. Dále pak duševní vzdělanost a duševní nemoci. [347] => [348] => [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]] vytvořil přehled pro třídění sebevražd z psychologického stanoviska: [349] => [350] => A. nerozhodné [351] => [352] => B.   [353] => [354] => # [[hypochondrie]] [355] => # melancholie [356] => # zuřivost [357] => # [[šílenství]] [358] => # pomatenost [359] => # [[blbost]] [360] => [361] => ===== Způsoby sebevražd ===== [362] => Dle [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]] lidé volí co nejrychlejší způsob sebevraždy, kde je možné se co nejvíce vyhnout bolesti. Snaží se učinit smrt příjemnou a vyvinout co nejmenší námahu fyzické síly. [363] => [364] => Volba prostředků je určována poměry, kde lidé žijí. Lidé tedy využívají to, co mají po ruce. Například v oblastech s více vodními zdroji bude utopení častěji, než někde, kde vodní zdroje nejsou tolik zastoupeny. Tvar krajiny pak určuje možnosti skoku do propasti apod. [365] => [366] => Co se týče statistiky, nejčastějším způsobem je [[oběšení]]. Třetina až pětina sebevražd se děje [[utopení]]m. Kromě pádu z výšky nebo udušení plynem je také velmi častý jed. Stále pak narůstá způsob přejetím. Bizarní způsoby sebevraždy jako jsou sebespálení, zmrznutí nebo vyhladovění jsou dle [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]] ojedinělé, jelikož by nešlo o smrt “příjemnou”. [367] => [368] => Způsob sebevraždy je přímo podmíněn fyzickým stavem osoby páchající ji. S rozvojem fyzických možností se mění volba prostředku. Mladí a staří lidé se oběsí nebo utopí, kdežto silný muž zvolí zastřelení. [369] => [370] => ===== Terapeutika moderní sebevražednosti ===== [371] => V Hlavě šesté definuje terapeutiku, jako diagnózu společenských chorob, jejímž cílem je zamezit příčinám sebevražd. Radí člověku, jak se vyhnout sebevražedným myšlenkám, vyzdvihuje duševní a tělesnou pohodu. Řešení problému vidí v uzdravování, zdokonalování povahy člověka a návratu k náboženské víře. Cílem společenské terapeutiky je tedy odklidit existující zlo a zabránit dalšímu. [372] => [373] => ==== Emile Durkheim ==== [374] => Ve svém hlavním díle „[[Sebevražda (kniha)|Sebevražda]]“ (Le Suicide, 1897) francouzský sociolog [[Émile Durkheim|Emile Durkheim]] rozebírá fenomén sebevraždy ze [[Sociologie|sociologického]] pohledu. Toto dílo se právě považuje za “klasiku metodologie”{{Citace monografie|příjmení=Jary|jméno=David|příjmení2=Jary|jméno2=Julia|titul=Collins Dictionary of Sociology|vydání=|vydavatel=Collins|místo=|rok=2005|počet stran=|strany=|isbn=9780007183999}}, protože pomoci analýzy existujícího statistického výzkumu [[Émile Durkheim|Durkheim]] dokazuje, že rozhodující roli v otázce sebevraždy nehrají psychologické příčiny jedince, ale sociologické faktory.{{Citace monografie|příjmení=Дюркгейм|jméno=Эмиль|příjmení2=|jméno2=|titul=Самоубийство. Социологический этюд.|url=https://archive.org/details/libgen_00697532|vydání=|vydavatel=Мысль|místo=|rok=1994|počet stran=399|strany=[https://archive.org/details/libgen_00697532/page/n106 20]|isbn=}} [375] => [376] => [[Émile Durkheim|Durkheim]] vytvořil vlastní definici sebevraždy: “Sebevražda je aplikována na všechny případy smrtí vyplývající přímo či nepřímo z pozitivního nebo negativního činu oběti, který ví, že jeho čin způsobí tento výsledek''.''“{{Citace monografie|příjmení=Jones|jméno=Robert Alun|příjmení2=|jméno2=|titul=Emile Durkheim: An Introduction to Four Major Works|url=https://archive.org/details/emiledurkheimint0000jone|vydání=|vydavatel=Sage Publications Inc|místo=Beverly Hills, CA|rok=1986|počet stran=168|strany=[https://archive.org/details/emiledurkheimint0000jone/page/24 24]|isbn=978-0803923348}} [377] => [378] => [[Émile Durkheim|Durkheim]] rozdělil sebevražední činy do čtyř kategorií: [379] => * Egoistická sebevražda. ([[Egoismus]] je moderní označení pro přehnané [[sobectví]], obvykle ale s méně [[Pejorativum|pejorativním]] významem. Znamená přílišné sledování vlastního prospěchu a zájmu, často i na úkor ostatních.). [380] => Egoistické sebevraždě předchází stav apatie a melancholie.{{Citace monografie|příjmení=Дюркгейм|jméno=Эмиль|příjmení2=|jméno2=|titul=Самоубийство. Социологический этюд.|vydání=|vydavatel=Мысль|místo=|rok=1994|počet stran=399|strany=265|isbn=}} Egoista se cítí lhostejně ke svým povinnostem včetně pracovních. Tím pádem chápe chybně smrt jako radost a možnost být bez starostí (osvobození od povinností). [381] => * Altruistická sebevražda ([[Altruismus]] je jakožto nesobeckost protikladem vypjatého [[Egoismus|egoismu]].). [382] => Předchází jí energie a vášeň.{{Citace monografie|příjmení=Дюркгейм|jméno=Эмиль|příjmení2=|jméno2=|titul=Самоубийство. Социологический этюд.|url=https://archive.org/details/libgen_00697532|vydání=|vydavatel=Мысль|místo=|rok=1994|počet stran=399|strany=[https://archive.org/details/libgen_00697532/page/n45 270]|isbn=}} Společnost dovádí jedince k sebevraždě za vyšším cílem. Jde o velice vysoké propojenosti s náboženstvím. Člověk považuje sebeobětování bohu za jediný smysl svého života, zejména v tradičních kulturách.{{Citace monografie|příjmení=Durkheim|jméno=Emile|příjmení2=|jméno2=|titul=Suicide: a study in sociology|url=https://archive.org/details/suicidestudyinso0000durk|vydání=|vydavatel=The Free Press|místo=|rok=1951|počet stran=|strany=[https://archive.org/details/suicidestudyinso0000durk/page/221 221]|isbn=0684836327}} [383] => * Anomická sebevražda ([[Anomie]] je stav společnosti, kdy neplatí normy a pravidla.). [384] => Anomické sebevraždě předchází podráždění a zoufalství.{{Citace monografie|příjmení=Дюркгейм|jméno=Эмиль|příjmení2=|jméno2=|titul=Самоубийство. Социологический этюд.|url=https://archive.org/details/libgen_00697532|vydání=|vydavatel=Мысль|místo=|rok=1994|počet stran=399|strany=[https://archive.org/details/libgen_00697532/page/n47 272]|isbn=}} Spácháním sebevraždy člověk vyjadřuje protest proti životu obecně nebo proti tomu, kdo otravuje mu život. [385] => * Fatalistická sebevražda ([[Fatalismus]] je víra v to, že všechno v životě je předurčeno osudem.). [386] => Fatalistické sebevraždě [[Émile Durkheim|Durkheim]] se v knize věnuje nejméně. Je výsledkem hněvu a zklamání. Je způsobena nadbytkem regulací a existencí zbytečných pravidel, proti nimž [[člověk]] je bezmocný. [387] => [388] => === Obhajoba === [389] => [[Soubor:Alexandre-Gabriel Decamps - The Suicide - Walters 3742.jpg|náhled|Paleta, pistole a na zemi ležící vzkaz na této malbě Alexandre-Gabriela Decampse naznačují, že právě došlo k tragické události – umělec si vzal život.{{Citace elektronické monografie|vydavatel= [[The Walters Art Museum]]|url= http://art.thewalters.org/detail/1589|titul= The Suicide|datum přístupu= 2014-07-31|url archivu= https://web.archive.org/web/20130116021944/http://art.thewalters.org/detail/1589|datum archivace= 2013-01-16|nedostupné= ano}}]] [390] => [391] => Sebevražda je obhajována v mnoha kulturách a [[Subkultura|subkulturách]]. [[Japonská armáda]] během 2. světové války podporovala a oslavovala útoky [[kamikaze]], což byly sebevražedné útoky vojenských letců japonského císařství na námořní lodi spojenců v závěrečných fázích tichomořské kampaně tohoto konfliktu. Japonská společnost jako celek byla charakterizována jako „sebevraždu tolerující“{{cite journal|last=Ozawa-de Silva|first=C|title=Too lonely to die alone: internet suicide pacts and existential suffering in Japan.|journal=Culture, medicine and psychiatry|date=2008 Dec|volume=32|issue=4|pages=516–51|pmid=18800195|doi=10.1007/s11013-008-9108-0}} (viz [[sebevražda v Japonsku]]). [392] => [393] => Při hledání informací o [[Sebevražda a internet|sebevraždě na internetu]] se ve výsledcích objevují stránky, které v 10–30 % nabádají k sebevražedným pokusům nebo je jinak podporují. Existují obavy, že podobné webové stránky mohou pro osoby s jistými předpoklady představovat poslední krok k sebevraždě. Někteří lidé se na internetu sdružují do [[Sebevražedná skupina|sebevražedných skupin]], a to buď s přáteli, které již delší dobu znají, nebo s lidmi, které „potkali“ v [[chat room]]ech nebo na [[Internetové fórum|virtuálních nástěnkách]]. Internet však na druhou stranu může sebevraždám předejít, neboť díky němu se izolovaní lidé mohou zařadit do nějaké sociální skupiny.{{cite journal|last=Durkee|first=T|coauthors=Hadlaczky, G; Westerlund, M; Carli, V|title=Internet pathways in suicidality: a review of the evidence.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2011 Oct|volume=8|issue=10|pages=3938–52|pmid=22073021|doi=10.3390/ijerph8103938|pmc=3210590}} [394] => [395] => === Lokality === [396] => Některé z kulturních nebo přírodních památek prosluly vysokým počtem pokusů o sebevraždu. Patří k nim třeba [[Golden Gate Bridge|most Golden Gate]] v San Francisku, japonský les [[Aokigahara]],{{cite book|last=Robinson|first=ed. by Peter|title=Research themes for tourism|year=2010|publisher=CABI|location=Oxfordshire [etc.]|isbn=978-1-84593-684-6|page=172|url=http://books.google.ca/books?id=219aFMSRPqgC&pg=PA172|coauthors=Heitmann, Sine; Dieke, Peter}} jihoanglický útes [[Beachy Head]]{{cite book|last=Robinson|first=edited by David Picard, Mike|title=Emotion in motion : tourism, affect and transformation|publisher=Ashgate|location=Farnham, Surrey|isbn=978-1-4094-2133-7|page=176|url=http://books.google.ca/books?id=PjuY_4Vy_UUC&pg=PT176}} nebo [[Toronto|torontský]] [[viadukt v ulici Bloor Street]].{{cite book|last=Dennis|first=Richard|title=Cities in modernity : representations and productions of metropolitan space, 1840 – 1930|year=2008|publisher=Cambridge Univ. Press|location=Cambridge [u.a.]|isbn=978-0-521-46841-1|page=20|url=http://books.google.ca/books?id=Gq9_uNNkmKUC&pg=PA20|edition=Repr.}} [397] => [398] => Počet těch, kteří od postavení mostu Golden Gate v roce 1937 až do roku 2010 spáchali skokem z něj sebevraždu, již přesáhl 1300.{{cite book|last=McDougall|first=Tim|title=Helping children and young people who self-harm : an introduction to self-harming and suicidal behaviours for health professionals|year=2010|publisher=Routledge|location=Abingdon, Oxon|isbn=978-0-415-49913-2|page=23|url=http://books.google.ca/books?id=2VfP1-o0BgcC&pg=PA23|coauthors=Armstrong, Marie; Trainor, Gemma}} V mnoha lokalitách, kde k sebevraždám běžně dochází, byly vybudovány bariéry sebevražedným pokusům zabraňující .{{cite book|last=Bateson|first=John|title=Building hope : leadership in the nonprofit world|year=2008|publisher=Praeger|location=Westport, Conn.|isbn=978-0-313-34851-8|page=180|url=http://books.google.ca/books?id=GUzq5qNegkYC&pg=PA180}} Příkladem je takzvaný [[Světelný závoj]] v Torontu a bariéry na [[Eiffelova věž|Eiffelově věži]] v Paříži či budově [[Empire State Building]] v New Yorku. Od roku 2011 je budována bariéra i na mostu Golden Gate.{{cite book|last=Miller|first=David|title=Child and Adolescent Suicidal Behavior: School-Based Prevention, Assessment, and Intervention|year=2011|isbn=978-1-60623-997-1|page=46|url=http://books.google.ca/books?id=bAHcIUDoVEoC&pg=PA46}} Tyto zábrany se ukázaly být obecně velice účinné. [399] => [400] => === Jiné živočišné druhy === [401] => Jelikož sebevražda vyžaduje vědomé rozhodnutí zemřít, někteří se domnívají, že z toho důvodu o ní nelze hovořit u jiných živočišných druhů než je člověk.{{cite book|last=Maris|first=Ronald|title=Comprehensive textbook of suicidology|year=2000|publisher=Guilford Press|location=New York [u.a.]|isbn=978-1-57230-541-0|pages=97–103|url=http://books.google.ca/books?id=Zi-xoFAPnPMC&pg=PA97}} Sebevražedné chování bylo pozorováno u bakterií [[Salmonella|salmonelly]] snažících se překonat jiné, konkurenční bakterie tím, že spustí odpověď [[Imunitní systém|imunitního systému]] proti nim.{{Cite journal|url=http://www.nytimes.com/2008/08/26/science/26obsalm.html?ref=science|title=In Salmonella Attack, Taking One for the Team|author=Chang, Kenneth|date=August 25, 2008|publisher=New York Times|postscript=}} V Brazílii bylo rovněž zaznamenáno sebevražedné obranné chování dělníků mravenců rodu ''Forelius pusillus'', kdy malá skupinka mravenců opustí každý večer bezpečí mraveniště, aby mohla utěsnit vchod do něj zvenčí.{{cite journal|title=Preemptive Defensive Self-Sacrifice by Ant Workers|url=http://www.cyf-kr.edu.pl/~rotofils/Tofilski_etal_2008.pdf|format=PDF|author=Tofilski,Adam; Couvillon, MJ;Evison, SEF; Helantera, H; Robinson, EJH; Ratnieks, FLW|year=2008|volume=172|pmid=18928332|issue=5|journal=The American Naturalist|doi=10.1086/591688|pages=E239–E243}} [402] => [403] => Pokud je mšice [[kyjatka hrachová]] napadena [[Slunéčko sedmitečné|slunéčkem sedmitečným]], může explodovat; v důsledku toho jsou další jedinci tohoto druhu rozptýleni do okolí a ochráněni před útokem slunéčka, které samotné někdy hyne.{{Cite journal|url=http://news.discovery.com/animals/animal-suicide-behavior.html|title=Animal Suicide Sheds Light on Human Behavior|author=Larry O'Hanlon|date=Mar 10, 2010|publisher=Discovery News|postscript=|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-07-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20100725200146/http://news.discovery.com/animals/animal-suicide-behavior.html|datum archivace=2010-07-25|nedostupné=ano}} Některé druhy [[Termiti|termitů]] mají vojáky, kteří také explodují a pokrývají své nepřátele lepivou hmotou.{{Cite journal|url=http://www.bbc.co.uk/pressoffice/pressreleases/stories/2005/10_october/20/life_horrors.shtml|title=Life In The Undergrowth|publisher=BBC|postscript=|author1=}}{{Cite journal|title=Suicidal defensive behaviour by frontal gland dehiscence in Globitermes sulphureus Haviland soldiers (Isoptera)|first4=A.|last4=Peppuy|first3=V.|last3=Van Tuyen|volume=44|first2=A.|issue=3|journal=Insectes Sociaux|date=August, 1997|last2=Robert|page=289|doi=10.1007/s000400050049|url=http://www.springerlink.com/content/m727aywa4mdf04ln/|publisher=Birkhäuser Basel|author=Bordereau, C|postscript=|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-07-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20200418174725/http://www.springerlink.com/content/m727aywa4mdf04ln/|datum archivace=2020-04-18|nedostupné=ano}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.springerlink.com/content/m727aywa4mdf04ln/ |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200418174725/http://www.springerlink.com/content/m727aywa4mdf04ln/ |datum archivace=2020-04-18 }} [404] => [405] => Zaznamenány byly i zprávy o psech, koních a delfínech, kteří spáchali sebevraždu, důkazy však nebyly příliš přesvědčivé.{{Cite journal|title=Do Animals Commit Suicide? A Scientific Debate|date=Mar. 19, 2010|author=Nobel, Justin|publisher=Time|url=http://www.time.com/time/health/article/0,8599,1973486,00.html|postscript=|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-07-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20130817103106/http://www.time.com/time/health/article/0,8599,1973486,00.html|datum archivace=2013-08-17|nedostupné=ano}} Sebevraždám zvířat se doposud věnovalo jen několik málo vědeckých studií.{{Cite journal|doi=10.1111/j.1749-6632.1997.tb52352.x|title=Suicide Research|first2=J. John|last2=Mann|url=http://www3.interscience.wiley.com/journal/120752899/abstract|author=Stoff, David|journal=Annals of the New York Academy of Sciences|publisher=Annals of the New York Academy of Sciences|volume=836|issue=Neurobiology of Suicide, The : From the Bench to the Clinic|year=1997|pages=1–11|postscript=|bibcode=1997NYASA.836....1S|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2014-07-31|url archivu=https://web.archive.org/web/20200418174725/http://www3.interscience.wiley.com/journal/120752899/abstract|datum archivace=2020-04-18|nedostupné=ano}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www3.interscience.wiley.com/journal/120752899/abstract |datum přístupu=2014-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200418174725/http://www3.interscience.wiley.com/journal/120752899/abstract |datum archivace=2020-04-18 }} [406] => [407] => == Pozoruhodné případy == [408] => Příkladem hromadné sebevraždy je „[[jonestown]]ská“ [[kultovní sebevražda]] z roku 1978,{{Citace elektronického periodika [409] => | titul = Chrám lidu: Šílená sekta, která bude stát život více než 900 lidí, podívejte se [410] => | periodikum = Reflex.cz [411] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/91374/chram-lidu-silena-sekta-ktera-bude-stat-zivot-vice-nez-900-lidi-podivejte-se.html [412] => | jazyk = cs [413] => | datum přístupu = 2019-03-05 [414] => }} při níž 918 členů tzv. [[Chrám lidu|Chrámu lidu]],{{Citace elektronického periodika [415] => | příjmení = [416] => | jméno = [417] => | titul = Foto: Děsivá sebevražda stovek sektářů. Tak před 40 lety proběhl masakr v Jonestownu [418] => | periodikum = Aktuálně.cz [419] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [420] => | vydavatel = Economia [421] => | odkaz na vydavatele = Economia [422] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/foto-jonestownsky-masakr-sekta-kult-jim-jones/r~c8a6e578e8ff11e8a470ac1f6b220ee8/ [423] => | datum vydání = 2018-11-18 [424] => | jazyk = cs [425] => | datum přístupu = 2019-03-05 [426] => }} americké [[Sekta|sekty]] vedené [[Jim Jones|Jimem Jonesem]], ukončilo svůj život po vypití hroznového nealkoholického nápoje [[Flavor Aid]], do něhož byl přidán [[kyanid draselný|kyanid]].Hall 1987, p.282[http://jonestown.sdsu.edu/AboutJonestown/Tapes/Tapes/DeathTape/death.html "Jonestown Audiotape Primary Project."] {{Wayback|url=http://jonestown.sdsu.edu/AboutJonestown/Tapes/Tapes/DeathTape/death.html |date=20130518030445 }}''Alternative Considerations of Jonestown and Peoples Temple''. San Diego State University., cit. 2011-01-24"1978:[http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/november/18/newsid_2540000/2540209.stmMassSuicide Leaves 900 Dead]{{Nedostupný zdroj}}". Retrieved 9 November 2011.{{Citace elektronického periodika [427] => | titul = Život je nemoc, tvrdil šílený mesiáš. Devět set lidí vyléčil kyanidem [428] => | periodikum = iDNES.cz [429] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/jim-jones-chram-lidu-sekty-serial.A151210_133304_zahranicni_ert [430] => | datum vydání = 2016-01-10 [431] => | datum přístupu = 2019-03-05 [432] => }} [433] => [434] => V posledních dnech [[Bitva o Saipan|bitvy o Saipan]] v roce 1944 spáchalo sebevraždu přes 10 000 japonských civilistů; někteří ukončili svůj život skokem z Útesu sebevrahů a Útesu Banzai.John Toland, ''The Rising Sun: The Decline and Fall of the Japanese Empire 1936–1945'', Random House, 1970, p. 519 [435] => [436] => [[Irská hladovka 1981|Irská hladovka roku 1981]], vedená [[Bobby Sands|Bobbym Sandsem]], měla za následek 10 mrtvých. Jako příčina smrti bylo [[koroner]]em uvedeno „dobrovolné vyhladovění“ a nikoli sebevražda; původní „vyhladovění“ bylo na úmrtních listech opraveno po protestech rodin zemřelých stávkujících.[http://www.jstor.org/pss/3750951 Suicide and Self-Starvation], Terence M. O'Keeffe, [[Philosophy (journal)|''Philosophy'']], Vol. 59, No. 229 (Jul., 1984), pp. 349–363 O [[Erwin Rommel|Erwinu Rommelovi]] bylo během 2. světové války zjištěno, že předem věděl o [[spiknutí 20. července]], zaměřeném proti Hitlerovi, a bylo mu vyhrožováno [[Veřejný soudní proces|veřejným soudním procesem]], popravou a represáliemi vůči jeho rodině, pokud si sám nevezme život.{{cite book |last=Watson |first=Bruce|title=Exit Rommel: The Tunisian Campaign, 1942–43 |publisher=Stackpole Books |year=2007|page=170|isbn=978-0-8117-3381-6}} [437] => [438] => == Odkazy == [439] => [440] => === Reference === [441] => [442] => [443] => === Související články === [444] => * [[Asistovaná sebevražda]] [445] => * [[Eutanazie]] [446] => * [[Hromadná sebevražda]] [447] => * [[Hromadné sebevraždy v nacistickém Německu v roce 1945]] [448] => * [[Sebevražedný přístroj]] [449] => * [[Seznam sebevražd v nacistickém Německu]] [450] => [451] => === Literatura === [452] => * BROUK, Bohuslav: ''O pošetilosti života i smrti'', Praha 2009 [453] => * DRAGOMIRECKÁ, Eva: Sebevražda jako jev sociální patologie: Hledisko filozofické, sociologické a psychologické, ''Ami report'', 1998, r. 6, č. 28 [454] => * [[Émile Durkheim|DURKHEIM, Émile]]: ''[[Sebevražda (kniha)|Sebevražda]]''. Paříž : Félix Alcan, 1897 [455] => * GOESCHEL, Christian. ''Sebevražda v nacistickém Německu''. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3157-0 [456] => * [[Alena Lochmannová|LOCHMANNOVÁ, Alena]], ŠAFR, Miroslav. ''Ti, kteří se rozhodli''. Praha: Academia, 2024. 648 s. ISBN 978-80-200-3410-6. [457] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk|MASARYK, Tomáš Garrigue]]. ''[[Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty]]''. 5. české vyd. Praha: [[Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky|Masarykův ústav AV ČR]], 2002. {{ISBN|80-864-9513-2}}. [458] => * MONESTIER, Martin: ''Dějiny sebevražd: Dějiny, techniky a zvláštnosti dobrovolné smrti'', přel. Vladimír Čadský, Praha 2003 [459] => * {{Citace monografie [460] => | příjmení1 = Tinková [461] => | jméno1 = Daniela [462] => | titul = Bez zpěvu a bez zvonění: Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17.–19. století [463] => | vydavatel = Argo [464] => | místo = Praha [465] => | rok = 2021 [466] => | počet_stran = 498 [467] => | kapitola = [468] => | strany = [469] => | isbn = 978-80-257-3524-4 [470] => | vydání = 1 [471] => | edice = Každodenní život [472] => | svazek = 79 [473] => }} [474] => * VIEWEGH, Josef: ''Sebevražda a literatura'', Brno 1996 [475] => [476] => === Externí odkazy === [477] => * {{Commonscat}} [478] => * {{Wikicitáty|téma=sebevražda}} [479] => * {{Wikislovník|heslo=sebevražda}} [480] => * {{NK ČR|ph125453|věc=ano}} [481] => * [https://zpravy.aktualne.cz/nejsi-sam/r~8a29017a2e3511e9b73eac1f6b220ee8/ Nejsi sám] – projekt [[Aktuálně.cz]] o sebevraždách mužů v Česku [482] => * [https://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/suicide Suicide: Key facts] – základní informace na webu [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]] {{en}} [483] => * [http://www.sebevrazda.psychoweb.cz Sebevražda] – srozumitelné a podrobné informace o sebevraždě [484] => * [http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=25867 Sebevražda mezi hříchem, zbabělostí a autenticitou] – k vydání knihy ''Historie sebevraždy'' na iLiteratura.cz [485] => * [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=C31261CE01E241FABCF2EA5EC35BD691&scan=273#scan273 Ukázka policejního protokolu] z vyšetřování sebevraždy [486] => [487] => {{Smrt}} [488] => {{Autoritní data}} [489] => {{Portály|Medicína}} [490] => [491] => [[Kategorie:Sebevražda| ]] [492] => [[Kategorie:Smrt]] [493] => [[Kategorie:Sociální psychologie]] [494] => [[Kategorie:Sociální deviace]] [495] => [[Kategorie:Soudní lékařství]] [496] => [[Kategorie:Wikipedie:Články přeložené WikiProjektem Lékařské překlady]] [] => )
good wiki

Sebevražda

Červeným křížem (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka) Sebevražda (latinsky suicidium) je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt. „Z psychologického hlediska je sebevražda agresí obrácenou proti sobě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tomáš Garrigue Masaryk','Émile Durkheim','hřích','Asistovaná sebevražda','Otrava','Eutanazie','schizofrenie','sebeupálení','oběšení','Hraniční porucha osobnosti','Washington State Legislature','Sebevražda (kniha)'

Eutanazie

Hřích

Oběšení

Otrava

Otrava je stav, ve kterém organismus obdrží toxickou látku, která způsobuje negativní účinky na zdraví.

Schizofrenie

Sebeupálení

Sebeupálení je jednou z forem sebevraždy, při které se jedinec upálí živý přímo nebo následkem sebezavražděné požáry.