Array ( [0] => 14791686 [id] => 14791686 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sekretin [uri] => Sekretin [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Sekretin je peptidový hormon, který se vylučuje v tenkém střevě, především v dvanáctníku a levé polovině tlustého střeva. Jeho hlavní funkcí je stimulace vylučování bikarbonátového roztoku a vody ze sliznic dvanáctníku a tlustého střeva. Tím pomáhá neutralizovat kyselé prostředí ze žaludku a umožňuje normální trávení. Sekretin také inhibuje vylučování žaludeční kyseliny a snižuje motilitu žaludku a tenkého střeva. Jeho objev a charakterizace v roce 1902 patří k Meilenovým kamenům ve fyziologii a patologii trávicího systému. [oai] => Sekretin je peptidový hormon, který se vylučuje v tenkém střevě, především v dvanáctníku a levé polovině tlustého střeva. Jeho hlavní funkcí je stimulace vylučování bikarbonátového roztoku a vody ze sliznic dvanáctníku a tlustého střeva. Tím pomáhá neutralizovat kyselé prostředí ze žaludku a umožňuje normální trávení. Sekretin také inhibuje vylučování žaludeční kyseliny a snižuje motilitu žaludku a tenkého střeva. Jeho objev a charakterizace v roce 1902 patří k Meilenovým kamenům ve fyziologii a patologii trávicího systému. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Sekretin''' je [[peptidický hormon]] produkovaný specializovanými [[S-buňka]]mi přítomnými v [[dvanáctník]]u v tzv. [[Lieberkühnova krypta|Lieberkühnových kryptách]]. Jeho hlavním úkolem je regulace [[pH|kyselosti]] v dvanáctníku. Dělá to zejména tak, že blokuje vylučování [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] v žaludku a naopak spouští uvolňování [[hydrogenuhličitany|hydrogenuhličitanů]] v různých částech trávicí soustavy (zejména v rámci tzv. [[pankreatická šťáva|pankreatické šťávy]]).{{citace monografie| příjmení=Pokorný| jméno = Jaroslav| titul = Přehled fyziologie člověka I. díl| vydání=3 |vydavatel=Karolinum|místo=Praha| rok=2001}} [1] => [2] => Sekretin byl objeven roku 1902 [[William Bayliss|Baylissem]] a [[Ernest Starling|Starlingem]] a jedná se první objevený hormon.{{Citace periodika | příjmení = Chey | jméno = WY. | příjmení2 = Chang | jméno2 = TM. | titul = Secretin, 100 years later. | periodikum = J Gastroenterol | ročník = 38 | číslo = 11 | strany = 1025–35 | měsíc = | rok = 2003 | doi = 10.1007/s00535-003-1235-3 | pmid = 14673718 }} [3] => [4] => == Stimulace sekrece == [5] => Sekretin je vylučován jako odpověď na nízké [[pH]] [[chymus|chymu]] v dvanáctníku. Toto nízké pH vzniká po příjmu kyseliny chlorovodíkové ze žaludku. Samotný sekretin je aktivní formou [[prosekretin]]u. [6] => [7] => == Funkce == [8] => Sekretin stimuluje sekreci bikarbonátu: [9] => * v [[játra|jaterních]] buňkách produkujících [[žluč]] [10] => * v [[epitelová tkáň|epitelu]] [[ductus pancreaticus]] (stimuluje nejenom produkci bikarbonátu, ale celkově množství jeho vodného [[roztok]]u) [11] => * v [[Brunnerova žláza|Brunnerových žlázách]] duodena.Guyton, Hall. Textbook of Medical Physiology 11edt. Elsevier, 2006. pp 800-801. [12] => [13] => Sekretin také potencuje účinek [[cholecystokinin]]u. Má také trofické účinky na [[pankreas]]. Po příjmu glukosy spouští vylučování insulinu do krve, čímž normalizuje hodnotu [[glykémie]].{{Citace periodika | autor=Kraegen EW, Chisholm DJ, Young JD, Lazarus L | titul=The gastrointestinal stimulus to insulin release. II. A dual action of secretin | url=https://archive.org/details/sim_journal-of-clinical-investigation_1970-03_49_3/page/524 | periodikum=J. Clin. Invest. | ročník=49 | číslo=3 | strany=524–9 | rok=1970 | pmid=5415678 | doi=10.1172/JCI106262}} [http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=322500 Free Full Text] [14] => [15] => Snižuje sekreci [[Žaludeční šťáva|žaludeční šťávy]]: Inhibuje vyplavování gastrinu z [[G-buňky|G-buněk]] žaludku do krve, což pomáhá zvyšovat pH chymu vstupujícího do dvanáctníku ze žaludku. Ve dvanáctníku neutrální pH méně poškozuje místní [[buňka|buňky]], především ale neutrální pH (nebo pH blízké 7) je podmínkou pro duodenální trávení, protože trávicí [[enzym]]y pracující v duodenu (jako např. [[pankreatická amyláza]] a [[pankreatická lipáza]]) mají pH optimum při neutrálním pH. [16] => [17] => == Struktura == [18] => Sekretin je [[peptidický hormon]] složený z 27 [[aminokyselina|aminokyselin]], z nichž je 14 shodných s těmi obsaženými v [[glukagon]]u. [19] => [20] => == Historie objevu == [21] => V roce [[1902]] [[William Bayliss]] a [[Ernest Starling]] studovali [[nervová soustava|nervové]] vlivy postihující proces [[trávení]]. Tehdy bylo známo, že pankreas secernuje [[pankreatická šťáva|svou trávicí šťávu]] do dvanáctníku v reakci na příjem potravy do dvanáctníku. Bayliss a Starling objevili nezávislost této činnosti na nervové soustavě. Sekrece pankreatické šťávy totiž probíhala i po přestřihnutí nervů vedoucích do pankreatu. Uvědomili si, že jistá [[Chemická sloučenina|chemická látka]] produkovaná [[sliznice|sliznicí]] tenkého střeva stimuluje slinivku břišní, do které se dostává [[Oběhová soustava|krevním oběhem]]. Tuto chemickou látku pojmenovali ''sekretin''. Sekretin byl tedy první "chemický posel", který byl objeven. Později byl pro tento druh chemické látky přijat termín [[hormon]], navržený Baylissem v roce [[1905]]. [22] => [23] => == Reference == [24] => {{překlad|en|secretin|233308100}} [25] => [26] => [27] => {{Autoritní data}} [28] => [29] => [[Kategorie:Peptidické hormony]] [30] => [[Kategorie:Trávicí soustava]] [31] => [[Kategorie:Trávení]] [32] => [[Kategorie:Polypeptidy]] [] => )
good wiki

Sekretin

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'peptidický hormon','pH','William Bayliss','Ernest Starling','pankreatická šťáva','ductus pancreaticus','pankreatická amyláza','Brunnerova žláza','pankreas','glykémie','buňka','G-buňky'

Buňka

Glykemie

PH