Array ( [0] => 15610866 [id] => 15610866 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Selsovět [uri] => Selsovět [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Selsovět'''{{Citace elektronické monografie [1] => | příjmení = Hoffmannová [2] => | jméno = Jana [3] => | odkaz na autora = [4] => | titul = K nespisovným prvkům ve dvou českých překladech Šukšinovy Červené kaliny [5] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=6281 [6] => | datum vydání = 1981 [7] => | datum aktualizace = [8] => | datum přístupu = [9] => | vydavatel = Naše řeč [10] => | jazyk = čeština [11] => }} nebo také '''vesnický sovět''' či '''vesnická rada'''{{Citace monografie [12] => | příjmení = [13] => | jméno = [14] => | odkaz na autora = [15] => | titul = Rusko-český slovník nejdůležitějších slov pro četbu sovětského tisku [16] => | url = [17] => | vydavatel = Svět sovětů [18] => | místo = Praha [19] => | rok vydání = 1951 [20] => | vydání = 2 [21] => | počet stran = 160 [22] => | kapitola = [23] => | strany = 96 [24] => | isbn = [25] => | jazyk = česky [26] => }} (zkráceně v cyrilici с/с; [[Ruština|rusky]] сельсовет, сельский совет; [[Běloruština|bělorusky]] сельсавет, сельскi савет; [[ukrajinština]] сільрада, сільська рада) je orgán místní samosprávy nebo administrativně-územní celek v některých zemích bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], konkrétně v Rusku, v Bělorusku a na Ukrajině. V minulosti se toto označení používalo v celém Sovětském svazu. [27] => [28] => == Selsověty po rozpadu SSSR == [29] => === Bělorusko === [30] => V Bělorusku jsou selsověty nejnižší administrativní územní jednotkou, které se nacházejí pod správou rajónu. Sdružují na svém území několik vesnic nebo sídel. Adminsitrativním strem selsovětu je podle zákona [[zemědělské sídlo]] (aгрогородок), a v případě jeho absence i další osady na území vesnické rady. Správním orgánem je Rada lidových představitelů (Савет народных дэпутатаў). Dne 1. února 2008 bylo v Bělorusku 1 465 těchto Rad. [31] => [32] => Dne 1. ledna 1999 bylo v Bělorusku 1 456 selsovětů (podle jiných zdrojů 1506), dne 1. ledna 2003 – 1427, dne 1. ledna 2004 – 1 439, dne 1. říjen 2004 – 1 390, dne 1. ledna 2007 – 1446 (včetně passovětů), dne 1. ledna 2008 – 1358, k 1. lednu 2010 – 1 346. [33] => [34] => V období před rozpadem SSSR bylo 2. ledna 1925 v Běloruské SSR 1 202 selsovětů, k 1. lednu 1926 – 1 202, k 1. lednu 1931 – 1 418, k 1. říjnu 1938 – 1420, dne 1. ledna 1941 – 2 808, k 1. lednu 1947 – 2 522, k 1. lednu 1987 – 1502. [35] => [36] => '''Zajímavosti''' [37] => [38] => * V Bělorusku k nejčastějším názvům selsovětů k 1. ledna 2010 patřily Akcjabarský selsovět, kterých bylo celkem 9. Následoval Navasjolkaŭský selovět s 8; Kaměnský a Leninský se 6; Zaleský a Pěršamajski s 5; Haradzecký, Zabalacký, Kiraŭský, Navadvorský a Parecký se 4 [39] => * V Bělorusku existuje několik vesnických rad, které spravují pouze jeden sídelní útvar (k 1. lednu 2010): Abroŭský, Bahdanaŭský, Hluškavický, Navazasimavický, Paviccjeŭský nebo Radzivilavický selsovět [40] => * Nejvyšší počet selsovětů na oblast: [[Minská oblast]] se 308 selsověty (k 1. lednu 2004) [41] => * Nejnižší počet selsovětů na oblast: [[Hrodenská oblast]] se 189 selsověty (k 1. lednu 2004) [42] => * Největší počet selsovětů na rajón: Pinský rajón s 24 selsověty (k 1. lednu 2010), po kterém následují Baranavický rajón s 21 selsověty; k 1. lednu 2003 měla nejvíce selsovětů [[Homelská oblast]] (25) [43] => * Nejnižší počet selsovětů na rajón (k 1. lednu 2010): [[Naraŭljanský rajón]] (4); Drybinský, Krasnapolský, Kryčaŭský, Slaŭharadzký a Čerykaŭský rajón (5); k 1. lednu 2003: Kryčaŭský, Naraŭljanský a Čerykaŭský rajón (5) [44] => [45] => === Rusko === [46] => Selsověty přetrvávaly na většině území Ruské federace až do poloviny 90. let 20. století. Po přijetí Federálního zákona „O obecných principech místní samosprávy v Ruské federaci“ ze dne 28. srpna 1995 № 154 byly nahrazeny venkovskými okruhy. V některých subjektech Ruské federace přetrvalo slovo „сельсовет“ až do současnosti a používá se ve jménech [[Vesnický okres|vesnických okresů]]. V hovorové řeči je slovem „сельсовет“ často označována jako venkovská správa nebo venkovský [[komunální útvar]], i když nemá toto slovo ve svém oficiálním názvu. [47] => [48] => === Ukrajina === [49] => Zákon Ukrajiny „O místní samosprávě na Ukrajině“ ze dne 21. května 1997 definoval systém místních samospráv v zemi, včetně povahy selsovětu (сільська рада). Selsovět je orgán místní samosprávy, který zastupuje venkovskou komunitu a vykonává svým jménem a ve svém zájmu funkce a pravomoci místních samospráv. Vesnický selsovět je právnická osoba. V roce 2007 bylo na Ukrajině celkem 10 281 selsovětů. V roce 2012 jich bylo 10 278. [50] => [51] => == Reference == [52] => [53] => [54] => [[Kategorie:Administrativní dělení Běloruska]] [55] => [[Kategorie:Administrativní dělení Ruska]] [56] => [[Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny]] [] => )
good wiki

Selsovět

Selsovět nebo také vesnický sovět či vesnická rada (zkráceně v cyrilici с/с; rusky сельсовет, сельский совет; bělorusky сельсавет, сельскi савет; ukrajinština сільрада, сільська рада) je orgán místní samosprávy nebo administrativně-územní celek v některých zemích bývalého Sovětského svazu, konkrétně v Rusku, v Bělorusku a na Ukrajině. V minulosti se toto označení používalo v celém Sovětském svazu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ruština','Běloruština','ukrajinština','Sovětský svaz','zemědělské sídlo','Minská oblast','Hrodenská oblast','Homelská oblast','Naraŭljanský rajón','Vesnický okres','komunální útvar','Kategorie:Administrativní dělení Běloruska'

Běloruština

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Ukrajinština