Array ( [0] => 14689974 [id] => 14689974 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sgrafito [uri] => Sgrafito [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Kroměříž Regentský dům 936.jpg|náhled|Renesanční figurání sgrafito s biskupským erbem na [[Regentský dům (Kroměříž)|Regentském domě]] v [[Kroměříž]]i]] [1] => '''Sgrafito''' je technika grafické výzdoby [[Omítka|omítkových]] povrchů staveb, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období [[renesance]] a znovu v [[Novorenesance|novorenesanci]]. Princip renesančního sgrafita spočívá v nanesení bílé vrstvy (''intonaco bianco'') na probarvenou vrstvu omítky (''intonaco colorato''). Bílá vrstva se za čerstva odrývá na probarvenou.{{Citace monografie [2] => | příjmení = Wichterlová [3] => | jméno = Zuzana [4] => | titul = Průzkum techniky renesančního sgrafita [5] => | vydavatel = Univerzita Pardubice [6] => | místo = Pardubice [7] => | rok vydání = 2015 [8] => | počet stran = 86 [9] => | strany = 13 [10] => | isbn = 978-80-7395-930-2 [11] => }} Odhalená kontrastující spodní vrstva pak tvoří požadovanou dekoraci vnější fasády, případně i stěn interiérů staveb.{{Citace periodika [12] => | příjmení = Heller, [13] => | jméno = Saturnin O. [14] => | titul = Renaissance moderních průčelí našich a vztah k renaissanci původní. [15] => | periodikum = Zprávy spolku architektů a inženýrů v Království českém [16] => | ročník = XVIII/1883 [17] => | číslo = 12 [18] => | strany = 3–13 [19] => | issn = [20] => | jazyk = česky [21] => }}{{Citace periodika [22] => | příjmení = Koula [23] => | jméno = Jan [24] => | titul = Domy pp.architektů V. Skučka a J. Zeyera. in: , , , s.. [25] => | periodikum = Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém [26] => | ročník = XXII/1887-88 [27] => | číslo = sešit2 [28] => | strany = 2–4 [29] => | issn = [30] => | jazyk = česky [31] => }}{{Citace monografie [32] => | příjmení = Novák [33] => | jméno = Láďa [34] => | titul = O sgraffitu, in: Dílo, [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 1911 [37] => | strany = 119 [38] => | jazyk = česky [39] => }}{{Citace monografie [40] => | příjmení = Wirth [41] => | jméno = Zdeněk [42] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [43] => | vydavatel = Jan Štenc [44] => | místo = Praha [45] => | rok = 1921 [46] => | počet_stran = 27 [47] => | strany = 26 [48] => | isbn = [49] => | jazyk = česky [50] => | vydání = první [51] => | rok_tisku = 1921 [52] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [53] => }}{{Citace periodika [54] => | příjmení = Svoboda [55] => | jméno = Emanuel [56] => | titul = Alšovy nástěnné obrazy v pražských ulicích [57] => | periodikum = Ochrana památek [58] => | ročník = Roč. XXVII, č. , (1952), [59] => | číslo = 3 [60] => | strany = 21 [61] => | issn = null [62] => | jazyk = česky [63] => | poznámky = Whielův dům [64] => }} Motiv sgrafita bývá [[Figurální kresba|figurální]] nebo [[ornament]]ální, charakteristická jsou obdélníková tzv. psaníčka (''psaníčkové sgrafito = obálka''). [65] => [66] => == Popis techniky == [67] => Dvoubarevného sgrafitového vzoru se dosahuje tak, že spodní vrstva tmavé omítky obarvená podle tradičního renesančního způsobu jemně mletým uhlím nebo popelem ze spálené slámy se nechá zaschnout a do svrchní tenké vrstvy omítky světlé barvy zpravidla s hlazeným povrchem se za vlhka proškrabují vzory. Je-li postup opačný ve smyslu, že spodní omítka je světlá a vzory jsou proškrabovány do svrchní tmavé omítky, vzniká tzv. '''kontrasgrafito'''. Často je postup zjednodušován tak, že se vzory proškrabují do jednobarevné světlé omítky. Po zdrsnění hladké plochy fasády vyrytím vzorů se zakrátko vlivem povětrnosti škrábané části v jednobarevné omítce barevně odliší. [68] => [69] => == Druhy sgrafit == [70] => [71] => === Psaníčko === [72] => [[Soubor:Breznice PB CZ chateau sgraffito detail 605.jpg|náhled|Detail psaníčkového sgrafita ([[Březnice (zámek)|zámek Březnice]])]] [73] => [74] => Forma skládající se z obdélníků rozdělených dvěma úhlopříčkami připomíná zadní stranu dopisní obálky. Fasáda zdobená psaníčkovým sgrafitem, napodobujícím iluzívně diamantový řez nebo pyramidovitě zašpičatělé stavební kvádry, vytváří dokonalý dojem plasticity.[[Soubor:Renaissance house.jpg|náhled|Nad psaníčky se nachází pás kobercového sgrafita (Český Krumlov).]] [75] => [76] => === Kobercové sgrafito === [77] => Dalším, a to poměrně vzácným typem sgrafita, je sgrafito kobercové. Může být pásové (např. mořská vlna, esovitý pletenec) nebo plošné. Charakteristickým znakem je "zámek", jakési provázání ornamentu. V této souvislosti se hovoří dokonce o "ochranné funkci" sgrafita. Zámek má totiž bránit "rozvázání nebo proniknutí". Nejznámějším plošným kobercovým sgrafitem je sgrafito na fasádách zámku v Doudlebech nad Orlicí. [78] => [79] => === Figurální sgrafito === [80] => [[Soubor:Kladno sgraffito pharmaciens.JPG|náhled|vlevo|Sgrafitová výzdoba někdejší lékárny na [[Kladno|Kladně]] podle návrhu [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]]]] [81] => Sgrafito může být geometricky členěno dalšími ornamenty nebo křivkami, rostlinnými či figurálními prvky. Figurální motivy sgrafita, obsahují většinou témata z antické řecké či římské [[mytologie]], výjevy z [[Bible]], především ze [[Starý zákon|Starého zákona]], postavy panovníků nebo různé alegorické postavy či výjevy. [82] => [83] => == Sgrafito v novorenesanci == [84] => [[Soubor:Vinohrady, Mikovcova 5, sgrafito 3.jpg|vlevo|náhled|Sgrafita na domě Bohuslava Schnircha – Mikovcova 5 ]] [85] => Důležitým prvkem výzdoby novorenesančních domů jsou právě sgrafita. Jako první sgrafita v Praze navrhl [[Vojtěch Ignác Ullmann]] v roce 1867 na budově [[Vyšší dívčí škola v Praze|Vyšší dívčí školy v Praze]] ve Vodičkově ulici.{{Citace monografie [86] => | příjmení = Wirth [87] => | jméno = Zdeněk [88] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [89] => | vydavatel = Jan Štenc [90] => | místo = Praha [91] => | rok = 1921 [92] => | počet_stran = 27 [93] => | strany = 12–13 [94] => | isbn = [95] => | jazyk = česky [96] => | vydání = první [97] => | rok_tisku = 1921 [98] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [99] => }} O rozšíření sgrafit v pražské novorenesanční architektuře se významně zasloužil architekt Josef Schulz, podle jehož návrhu se rekonstruoval [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberský palác]] v roce 1870. V rámci přípravy této rekonstrukce prakticky ověřoval metody tvorby sgrafitové výzdoby fasád v 15. a 16. století v českých klimatických podmínkách podle dochovaných receptur. Schulzovou zásluhou se zájem o sgrafita rozšířil a řada českých architektů je začala uplatňovat ve výzdobě novorenesančních činžovních domů a hledala inspiraci ve výzdobě renesančních domů.{{Citace periodika [100] => | příjmení = Heller, [101] => | jméno = Saturnin O. [102] => | titul = Renaissance moderních průčelí našich a vztah k renaissanci původní. [103] => | periodikum = Zprávy spolku architektů a inženýrů v Království českém [104] => | ročník = XVIII/1883 [105] => | číslo = 12 [106] => | strany = 3–13 [107] => | issn = [108] => | jazyk = česky [109] => }} O uplatnění sgrafit například referoval Jan Koula v článku "Domy pp.architektů V. Skučka a J. Zeyera"{{Citace periodika [110] => | příjmení = Koula [111] => | jméno = Jan [112] => | titul = Domy pp.architektů V. Skučka a J. Zeyera. in: , , , s.. [113] => | periodikum = Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém [114] => | ročník = XXII/1887-88 [115] => | číslo = sešit2 [116] => | strany = 2–4 [117] => | issn = [118] => | jazyk = česky [119] => }} a své zkušenosti se sgrafity publikoval i malíř [[Láďa Novák]],{{Citace monografie [120] => | příjmení = Novák [121] => | jméno = Láďa [122] => | titul = O sgraffitu, in: Dílo, [123] => | místo = Praha [124] => | rok = 1911 [125] => | strany = 119 [126] => | jazyk = česky [127] => }} který často na fasádách domů tvořil výzdobu podle Alšových kartonů.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Wirth [129] => | jméno = Zdeněk [130] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [131] => | vydavatel = Jan Štenc [132] => | místo = Praha [133] => | rok = 1921 [134] => | počet_stran = 27 [135] => | strany = 26 [136] => | isbn = [137] => | jazyk = česky [138] => | vydání = první [139] => | rok_tisku = 1921 [140] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [141] => }}{{Citace periodika [142] => | příjmení = Svoboda [143] => | jméno = Emanuel [144] => | titul = Alšovy nástěnné obrazy v pražských ulicích [145] => | periodikum = Ochrana památek [146] => | ročník = Roč. XXVII, č. , (1952), [147] => | číslo = 3 [148] => | strany = 21 [149] => | issn = null [150] => | jazyk = česky [151] => | poznámky = Whielův dům [152] => }} O uplatnění sgrafit na fasádách nájemních domů a veřejných budov se významně zasloužil architekt [[Antonín Wiehl]]. Mezníkem Wiehlovy tvorby je [[dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé|dům čp. 1035/I. v Poštovské ulici]], který Wiehl navrhl ve spolupráce s dalšími umělci: sgrafita jsou navržena Františkem Ženíškem. Sgrafitová [[fasáda]] domu je ukončená [[luneta|lunetovou]] [[římsa|římsou]], což bylo v té době ojedinělé řešení. Wiehl lunetovou římsu zapracoval do projektu až v průběhu stavby a inspiroval se [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberským palácem]] v Praze po [[Josef Schulz|Schulzově]] rekonstrukcí (podobně se tímto palácem inspiroval u [[atika (architektura)|atiky]] a lunet se grafity [[Fara u sv. Petra v Praze|Fary u sv. Petra v Praze]].{{Citace monografie [153] => | příjmení = Wirth [154] => | jméno = Zdeněk [155] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [156] => | vydavatel = Jan Štenc [157] => | místo = Praha [158] => | rok = 1921 [159] => | počet_stran = 27 [160] => | strany = 14 [161] => | isbn = [162] => | jazyk = česky [163] => | vydání = první [164] => | rok_tisku = 1921 [165] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [166] => }} Wiehlův kolega architekt [[Jan Koula]] jeho úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů jako "výklad o vývoji a stylu A. Wiehla" ''"........Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů, pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim po prvé, když postavil svůj "sgrafitový domek" v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studovala je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české renesanci; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží...."''{{Citace periodika [167] => | příjmení = Koula [168] => | jméno = Jan [169] => | titul = Výklad o vývoji a stylu A. Wiehla" [170] => | periodikum = Zprávy Spolku architektů a inženýrů v království Českém [171] => | ročník = XVIII. (1883) [172] => | číslo = I. [173] => | strany = 7–8 [174] => | issn = [175] => | jazyk = česky [176] => }} [177] => [178] => === Novorenesanční domy se sgrafity navržené Antonínem Wiehlem{{Citace kvalifikační práce [179] => | příjmení = Pelc [180] => | jméno = Vít [181] => | instituce = Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění [182] => | titul = Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku [183] => | století dvacátého [184] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/49746/ [185] => | typ_práce = Diplomová práce [186] => | vedoucí = prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. [187] => | místo = Praha [188] => | počet_stran = 117 [189] => | strany = 26–30 [190] => | rok = 2007 [191] => | citace = 2015-08-24 [192] => }}{{Citace elektronické monografie [193] => | příjmení = Dvořák [194] => | jméno = Kamil [195] => | titul = Antonín Wiehl [196] => | vydavatel = Archiweb, s.r.o., Vídeňská 23 Brno [197] => | datum_přístupu = 2015-09-21 [198] => | místo = Brno [199] => | url = http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&id=800&type=arch [200] => | jazyk = česky [201] => }} === [202] => * [[Dům Bohuslava Schnircha]] v Mikovcově ulici čp. 548/5 na Vinohradech, autory výzdoby jsou [[Bohuslav Schnirch|Schnirch]] a Fr. Ženíšek ([[1875]]){{Citace monografie [203] => | příjmení = Wirth [204] => | jméno = Zdeněk [205] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [206] => | vydavatel = Jan Štenc [207] => | místo = Praha [208] => | rok = 1921 [209] => | počet_stran = 27 [210] => | strany = 21 [211] => | isbn = [212] => | jazyk = česky [213] => | vydání = první [214] => | rok_tisku = 1921 [215] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [216] => }}{{Citace elektronické monografie [217] => | titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 40224/1-1315 [218] => | vydavatel = Národní památkový ústav v Praze [219] => | datum_přístupu = 2015-09-22 [220] => | místo = Praha [221] => | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40224/1-1315 [222] => | jazyk = česky [223] => }} [224] => * [[Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé|Dům čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé]] Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem. Autory výzdoby jsou Ženíšek a Myslbek ([[1876]]){{Citace monografie [225] => | příjmení = Wirth [226] => | jméno = Zdeněk [227] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [228] => | vydavatel = Jan Štenc [229] => | místo = Praha [230] => | rok = 1921 [231] => | počet_stran = 27 [232] => | strany = 22 [233] => | isbn = [234] => | jazyk = česky [235] => | vydání = první [236] => | rok_tisku = 1921 [237] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [238] => }}{{Citace elektronické monografie [239] => | titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 38410/1-442 [240] => | vydavatel = [[Národní památkový ústav]] [241] => | datum_přístupu = 2015-09-24 [242] => | místo = Praha [243] => | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=44540/1-442 [244] => | jazyk = česky [245] => }}{{Citace elektronické monografie [246] => | titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 38410/1-162 [247] => | vydavatel = [[Národní památkový ústav]] [248] => | datum_přístupu = 2015-09-22 [249] => | místo = Praha [250] => | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40859/1-1728 [251] => | jazyk = česky [252] => }} [253] => * Nárožní [[Dům U Mladých Goliášů|Dům U Mladých Goliášů čp. 527/I ve Skořepce Praha 1 Staré Město, Jilská 2, Skořepka 1]]. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy sgrafit Mikoláš Aleš ([[1888]]–[[1889]]){{Citace monografie [254] => | příjmení = Wirth [255] => | jméno = Zdeněk [256] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [257] => | vydavatel = Jan Štenc [258] => | místo = Praha [259] => | rok = 1921 [260] => | počet_stran = 27 [261] => | strany = 24–25 [262] => | isbn = [263] => | jazyk = česky [264] => | vydání = první [265] => | rok_tisku = 1921 [266] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [267] => }}{{Citace monografie [268] => | příjmení = Vlček [269] => | jméno = Pavel [270] => | titul = Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. [271] => | vydavatel = Academia [272] => | místo = Praha [273] => | rok = 1996 [274] => | počet_stran = 639 [275] => | strany = 348–349 [276] => | isbn = 80-200-0563-3 [277] => | jazyk = česky [278] => | příjmení2 = et al [279] => | vydání = první [280] => }}{{Citace kvalifikační práce [281] => | příjmení = Pelc [282] => | jméno = Vít [283] => | instituce = Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění [284] => | titul = Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku [285] => | století dvacátého [286] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/49746/ [287] => | typ_práce = Diplomová práce [288] => | vedoucí = prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. [289] => | místo = Praha [290] => | počet_stran = 117 [291] => | strany = 108 [292] => | rok = 2007 [293] => | citace = 2015-08-24 [294] => }}{{Citace elektronické monografie [295] => | titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 40859/1-1728 [296] => | vydavatel = [[Národní památkový ústav]] [297] => | datum_přístupu = 2015-09-22 [298] => | místo = Praha [299] => | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40859/1-1728 [300] => | jazyk = česky [301] => }} [302] => * Nárožní [[Dům čp. 542 ve Zborovské ulici|dům čp. 542 ve Zborovské ulici 42 na Smíchově]]. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy plastik J. V. Myslbek ([[1885]]) [303] => * Nárožní [[dům čp. 1682 Na Poříčí]] (or. č. 18), (Havlíčkova č. o. 15). Wiehl postavil s Karlem Gemperlem ([[1886]]){{Citace monografie [304] => | příjmení = Wirth [305] => | jméno = Zdeněk [306] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [307] => | vydavatel = Jan Štenc [308] => | místo = Praha [309] => | rok = 1921 [310] => | počet_stran = 27 [311] => | strany = 23 [312] => | isbn = [313] => | jazyk = česky [314] => | vydání = první [315] => | rok_tisku = 1921 [316] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [317] => }} [318] => * Vlastní nárožní [[Wiehlův dům (Praha)|Wiehlův dům]] čp.792 na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] autoři výzdoby [[Mikoláš Aleš|Aleš]] a [[Josef Fanta]] ([[1894]]–[[1896|96]]){{Citace monografie [319] => | příjmení = Wirth [320] => | jméno = Zdeněk [321] => | titul = Antonín Wiehl a česká renesance [322] => | vydavatel = Jan Štenc [323] => | místo = Praha [324] => | rok = 1921 [325] => | počet_stran = 27 [326] => | strany = 23 [327] => | isbn = [328] => | jazyk = česky [329] => | vydání = první [330] => | rok_tisku = 1921 [331] => | poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění [332] => }}{{Citace elektronické monografie [333] => | titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 39967/1-1138 [334] => | vydavatel = [[Národní památkový ústav]] [335] => | datum_přístupu = 2015-09-22 [336] => | místo = Praha [337] => | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=39967/1-1138 [338] => | jazyk = česky [339] => }} [340] => [341] => == Reference == [342] => [343] => [344] => == Literatura == [345] => * Vladislava Říhová a kolektiv: ''Sgrafito 16.-20. století'', Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Pardubice 2009, {{ISBN|978-80-7395-228-0}} [346] => * Pavel Waisser: ''Renesanční figurální sgrafito na průčelích moravských městských domů'', Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2014, {{ISBN|978-80-244-4305-8}} [347] => [348] => == Externí odkazy == [349] => * {{commonscat|Sgraffito|Sgrafito}} [350] => * [http://uhv.upce.cz/upload/panoch/kapitola0.html Pavel Panoch, Mluvící průčelí, Novověké sgrafitové a malované fasády jako pramen k poznání kulturní historie] [351] => [352] => {{pahýl}} [353] => [354] => {{Autoritní data}} [355] => {{Portály|Umění}} [356] => [357] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [358] => [[Kategorie:Výzdoba]] [359] => [[Kategorie:Malířské techniky]] [360] => [[Kategorie:Umělecká řemesla]] [] => )
good wiki

Sgrafito

Regentském domě v Kroměříži Sgrafito je technika grafické výzdoby omítkových povrchů staveb, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance a znovu v novorenesanci. Princip renesančního sgrafita spočívá v nanesení bílé vrstvy (intonaco bianco) na probarvenou vrstvu omítky (intonaco colorato).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Schwarzenberský palác v Praze','mytologie','Soubor:Kladno sgraffito pharmaciens.JPG','Vyšší dívčí škola v Praze','Vojtěch Ignác Ullmann','Antonín Wiehl','Starý zákon','Bible','Soubor:Vinohrady, Mikovcova 5, sgrafito 3.jpg','1888','dům čp. 1682 Na Poříčí','1876'

1876

Rok 1876 byl rokem důležitých událostí a změn jak v Čechách, tak ve světě.

1888

Rok 1888 byl rokem důležitých událostí ve světě i Českých zemích.

Bible

Mytologie