Array ( [0] => 15504914 [id] => 15504914 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skald [uri] => Skald [3] => Treated NKS ormr.jpg [img] => Treated NKS ormr.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Skald je staroseverské označení pro básníka, písňového interpreta a vypravěče, který se zabýval tvorbou a přednesem básní a písní napsaných v severském jazyce. Skaldové byli významnou a uznávanou součástí severské kultury, zejména v období vikinské éry (8.-11. století). Jejich umělecká tvorba hrála důležitou roli v transmisích historického a mýtického dědictví, a to prostřednictvím předávání znalostí a hodnot pomocí básní, které byly vyprávěny a zpívány při slavnostních událostech. Skaldové byli často příbuzní či úředníci norských a skandinávských králů či šlechticů a jejich povinností bylo oslavovat své mecenáše a jejich hrdinské činy ve svých dalších básních. Jejich tvorba byla charakterizována použitím složitých básnických technik, jako například kenningů (obrazné pojmy) a rýmového uspořádání. Skaldové měli také významné postavení v islandské literatuře a tradovali vlastní básnické sbírky, tzv. skaldské růžence, které byly uctívány jako vzácné umělecké poklady. Skaldství bylo však postupně vytlačeno jinými literárními formami, jako je próza a rozhádaný verš, a přestalo se rozvíjet po přechodu křesťanství na Islandu. Dnes je skaldství studováno jako důležitá součást severské literární tradice a inspirovalo mnoho moderních básníků především na Islandu. [oai] => Skald je staroseverské označení pro básníka, písňového interpreta a vypravěče, který se zabýval tvorbou a přednesem básní a písní napsaných v severském jazyce. Skaldové byli významnou a uznávanou součástí severské kultury, zejména v období vikinské éry (8.-11. století). Jejich umělecká tvorba hrála důležitou roli v transmisích historického a mýtického dědictví, a to prostřednictvím předávání znalostí a hodnot pomocí básní, které byly vyprávěny a zpívány při slavnostních událostech. Skaldové byli často příbuzní či úředníci norských a skandinávských králů či šlechticů a jejich povinností bylo oslavovat své mecenáše a jejich hrdinské činy ve svých dalších básních. Jejich tvorba byla charakterizována použitím složitých básnických technik, jako například kenningů (obrazné pojmy) a rýmového uspořádání. Skaldové měli také významné postavení v islandské literatuře a tradovali vlastní básnické sbírky, tzv. skaldské růžence, které byly uctívány jako vzácné umělecké poklady. Skaldství bylo však postupně vytlačeno jinými literárními formami, jako je próza a rozhádaný verš, a přestalo se rozvíjet po přechodu křesťanství na Islandu. Dnes je skaldství studováno jako důležitá součást severské literární tradice a inspirovalo mnoho moderních básníků především na Islandu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Egil Skallagrimsson 17c manuscript.jpg|náhled|[[Egil Skallagrímsson]] v manuskriptu ze 17. století]] [1] => [[Soubor:Edda.jpg|náhled|[[Prozaická Edda]], důležitý pramen poznání skaldské poezie]] [2] => [3] => '''Skaldi''' ([[staroseverština|staroseversky]] ''skáld'') byli dvorští básníci, kteří působili za [[Období Vikingů|doby vikinské]] ve [[Skandinávie|Skandinávii]], zejména v [[Norsko|Norsku]] a na [[Island]]u. '''Skaldská poezie''' je jednou z hlavních složek [[staroseverská literatura|staroseverské literatury]].
[4] => [5] => == Skaldi == [6] => [7] => Skald byl zpravidla členem [[Panovník|královské]] či [[jarl]]ovy družiny, jejichž činy měl za úkol básnicky zaznamenávat a zvěčňovat. V době neexistence [[historiografie]] tak zastával i úlohu jakéhosi kronikáře. Za tuto práci byl bohatě odměňován; skaldi se obecně těšili veliké cti a vážnosti. Nebyli však vázáni na jediného chlebodárce: např. [[Einar Skúlason]] takto posloužil hned sedmi panovníkům. [8] => [9] => == Skaldská poezie == [10] => [11] => Skaldská poezie je ryze severský fenomén, ke kterému nenacházíme v jiných literaturách paralely. Vyznačuje se velmi přísnou [[metrika|metrikou]], volným [[slovosled]]em a nadobyčejným užíváním básnických opisů. [12] => [13] => Literární příručky rozlišují 4 etapy skaldského básnictví:
[14] => * archaické (9. století) [15] => * klasické (10.–11. století) [16] => * pozdní (12.–13. století) [17] => * úpadkové (14. století) [18] => [19] => === Skaldské metrum === [20] => Výjimečně používá skaldská poezie i [[eddické metrum]] či jemu podobný ''kviðuháttr'' (pevněji regulovaný ''fornyrdðislag''); hlavním skaldským metrem je však ještě náročnější ''dróttkvaett'' neboli ''dvorské metrum''. [21] => [22] => '''Dróttkvaett''' má osmiveršovou [[strofa|strofu]], z nichž každá v ideálním případě sestává ze 6 slabik (3 přízvučné a 3 nepřízvučné). Vždy dva verše spolu [[aliterace|aliterují]]; krom toho má každý řádek ještě [[vnitřní rým]] (alespoň jedna stejná souhláska, případně i samohláska). Výjimečně se vyskytuje i [[koncový rým]]. [23] => [24] => === Formy, slovosed a básnické opisy === [25] => [26] => Skaldská báseň příležitostného charakteru tvořená jednou či dvěma [[strofa]]mi se nazývá [[lausavísa]]. Pokud se strofy sdružovaly v delší básně, vznikl [[flokkr]] či vznešenější [[drápa]], která měla také [[refrén]]. [27] => [28] => Míra užívání básnických opisů je zcela výjimečná. Skaldi užívali jednak [[heiti]], tj. jednoslové poetismy (např. ''mlat'' místo ''kladivo''), jednak [[kenning]]y čili víceslovné substantivní opisy: např. ''lyže moře'' namísto ''loď''; takový kenning ale mohl být opsán dalším, tedy např. ''válečník'' může být ''hybatel tance trnů ran''. Často se také opisovalo pomocí jmen [[Seznam severských bohů|pohanských bohů]], a to i po přijetí [[křesťanství]]. [29] => [30] => '''Slovosled''' je ve skaldské poezii volný, což působí při čtení originálu velké potíže: věty a jejich části sebou navzájem všemožně prostupují. Musíme si však uvědomit že 1) skaldská poezie nebyla určena k tichému čtení, 2) vyžádala si to přísná metrická pravidla, neboť kdyby byl slovosled pevný, byla by prakticky nesplnitelná. [31] => [32] => == Někteří významní skaldi == [33] => [34] => * [[Bragi Boddason]] „Starý“, nejstarší známý skald (snad 1. pol. 9. stol.), autor ''[[Ragnarsdrápa|Ragnarsdrápy]]'', [[drápa|drápy]] na [[jarl]]a Ragnara Lódbrokka. [35] => * [[Þjóðólfr z Hvinu]] (1. pol. 10. stol.), autor básně ''[[Haustlöng]]'' (popis mytologické scény na štítu); [[Snorri Sturluson|Snorri]] mu připisuje i [[Posloupnost Ynglingů]],, z níž vychází ve své [[Sága o Ynglinzích|Sáze o Ynglinzích]]. [36] => * [[Thorbjörn Hornklofi|Thorbjörn (Þorbjörn) Hornklofi]] (1. pol. 10. stol.) z okruhu krále [[Harald I. Krásnovlasý|Haralda Krásnovlasého]], autor „havraní“ drápy. [37] => * [[Þórvaldr Hjaltason]] (10. století), skald švédského krále Erika Vítězného. [38] => * [[Eyvindr Finnsson]] neboli Skáldaspillir (Kaziskald), autor Písně o Hákonovi ''(Hákonarmál)'' v eddickém metru a písně ''Háleygjatal'' [39] => * [[Egill Skallagrímsson]] (10. století), nejvýraznější islandský skald a komplikovaná osobnost, autor básní ''[[Sonatorrek]] (Ztráta synů)'', ''[[Höfudlausn]] (Výkup hlavy)'' a ''[[Arinbjarnarkviða]] (Báseň o Arinbjörnovi)'' [40] => * [[Kormákr Ögmundarson]] (10. století), ojedinělý milostný skald; jeho verši je z větší části tvořena ''[[Sága o Kormákovi]]'' [41] => * [[Eilífr Goðrúnarson]] (2. pol. 10. stol.), autor ''[[Þórsdrápa|Þórsdrápy]]'' [42] => * [[Hallfreðr Óttarsson]] (2. pol. 10. stol.), „Svízelný skald“ - kvůli nechuti stát se křesťanem; skald krále [[Olav Tryggvason|Olava Tryggvasona]] [43] => * [[Einar Helgason]] (2. pol. 10. stol.) [44] => * Král [[Harald I. Krásnovlasý]] [45] => * [[Sighvatr Þórdarson]] (1. pol. 11. stol.), skald [[Olaf II. Svatý|Olava Haraldssona Svatého]], hojně citovaný ve Snorriho [[Sága o Sv. Olavu|sáze o Sv. Olavu]]. [46] => * [[Arnór Þórðarson)]] (11. století), zvaný Skald jarlů ([[Orkneje|orknejských]]). [47] => * [[Einar Skúlason]] (12. století), autor básně ''Paprsek (Geisli)'', drápy na [[Olaf II. Svatý|Sv. Olava]] [48] => * [[Snorri Sturluson]] ([[1178]]–[[1241]]) byl islandský historik, politik, učenec a ve své [[Prozaická Edda|Eddě]] se zabývá skaldským básnictvím teoreticky. [49] => [50] => == Literatura == [51] => *''"A tehdy pronesl strofu..." Staroseverské příběhy o skaldech''. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2019. [52] => *[[Helena Kadečková]], ''Dějiny staroseverských literatur. I., středověk.'' Karolinum, Praha 1993. [53] => * [[Snorri Sturluson]], ''[[Prozaická Edda|Edda]] a sága o Ynglinzích.'' Přeložila H. Kadečková. Argo, Praha 2003. [54] => * [http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=15043 Článek Heleny Kadečkové o Snorrim Sturlusonu] [55] => [56] => {{Severská mytologie}} [57] => {{Autoritní data}} [58] => [59] => [[Kategorie:Islandská literatura]] [60] => [[Kategorie:Norská literatura]] [61] => [[Kategorie:Vikingové]] [62] => [[Kategorie:Severské náboženství]] [63] => [[Kategorie:Středověké umění]] [] => )
good wiki

Skald

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Snorri Sturluson','Prozaická Edda','Harald I. Krásnovlasý','jarl','Olaf II. Svatý','Einar Skúlason','drápa','strofa','Kormákr Ögmundarson','Þjóðólfr z Hvinu','Island','Eyvindr Finnsson'

Island

Jarl

Strofa