Array ( [0] => 15488146 [id] => 15488146 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skandium [uri] => Skandium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Sc [3] => | protonové číslo = 21 [4] => | nukleonové číslo = 45 [5] => | název = Skandium [6] => | latinsky = Scandium [7] => | nad = [8] => | pod = [[Yttrium|Y]] [9] => | vlevo = [[Vápník]] [10] => | vpravo = [[Titan (prvek)|Titan]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-20-2 [15] => | skupina = 3 [16] => | perioda = 4 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = 5 až 22 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,00004 mg/l [20] => | obrázek = Scandium_sublimed_dendritic_and_1cm3_cube.jpg [21] => | emisní spektrum = Scandium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Stříbřitě bílý, měkký a výrazně lehký kovov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 44,9559 [25] => | atomový poloměr = 162 pm [26] => | kovalentní poloměr = 170 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 211 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Ar] 3d1 4s2 [29] => | oxidační čísla = +III [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Šesterečná [33] => | hustota = 2,985 g/cm3 [34] => | tvrdost = 2,5 [35] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [36] => | teplota tání = 1540,85 [37] => | teplota varu = 2835,85 [38] => | molární objem = 15,00×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 14,1 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 332,7 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 2006K [42] => | rychlost zvuku = [43] => | měrná tepelná kapacita = 25,52 Jmol−1K−1,
568 Jkg−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 1,77×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 562 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 15,8 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = -2,03 V [49] => | elektronegativita = 1,36 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 633,1 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1235,0 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 2388 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 81 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 44 [59] => | značka = Sc [60] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [61] => | poločas = 58,61 hod [62] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [[Záření beta|β+]] [63] => | energie = 3,923 9 [64] => | nukleonové číslo produktu = 44 [65] => | značka produktu = [[Vápník|Ca]] [66] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [67] => | energie2 = 0,271 24 [68] => | nukleonové číslo produktu2 = 44 [69] => | značka produktu2 = [[Vápník|Ca]] [70] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [71] => | nukleonové číslo = 45 [72] => | značka = Sc [73] => | výskyt = 100% [74] => | počet neutronů = 24 [75] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [76] => | nukleonové číslo = 46 [77] => | značka = Sc [78] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [79] => | poločas = 83,79 dne [80] => | způsob = [[záření beta|β−]] [81] => | energie = 0,3569 [82] => | nukleonové číslo produktu = 46 [83] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [84] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [85] => | energie2 = 0,889 [86] => | nukleonové číslo produktu2 = 46 [87] => | značka produktu2 = [[Titan (prvek)|Ti]] [88] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [89] => | nukleonové číslo = 47 [90] => | značka = Sc [91] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [92] => | poločas = 3,3492 dne [93] => | způsob = [[záření beta|β−]] [94] => | energie = 0,44 [95] => | nukleonové číslo produktu = 47 [96] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [97] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [98] => | energie2 = 1,159 [99] => | nukleonové číslo produktu2 = 47 [100] => | značka produktu2 = [[Titan (prvek)|Ti]] [101] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [102] => | nukleonové číslo = 48 [103] => | značka = Sc [104] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [105] => | poločas = 46,67 hod [106] => | způsob = [[záření beta|β−]] [107] => | energie = 0,661 [108] => | nukleonové číslo produktu = 48 [109] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [110] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [111] => | energie2 = 0,9 [112] => | nukleonové číslo produktu2 = 48 [113] => | značka produktu2 = [[Titan (prvek)|Ti]] [114] => }} [115] => | R-věty = {{R|11}} [116] => | S-věty = {{S|16}}, {{S|43}} [117] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Scandium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23952 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [118] => }} [119] => [[Soubor:Scandium'.jpg|náhled|Skandium ve zkumavce]] [120] => [121] => '''Skandium''' (chemická značka '''Sc''', {{vjazyce|la}} ''Scandium)'' je silně [[elektropozitivita|elektropozitivní]], stříbřitě bílý, měkký [[kovy|kov]]. [[Oxidační číslo]] skandia ve většině sloučenin je +3. Průmyslové uplatnění skandia je poměrně malé, hlavní využití nachází při výrobě světelných zdrojů. [122] => [123] => == Historie == [124] => Skandium patří mezi prvky, jejichž existenci předpověděl ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev]]. Roku [[1869]] publikoval článek o předkládaných vlastnostech doposud neobjeveného prvku, který nazval ''ekabor''. [125] => [126] => Objev skandia učinil švédský chemik [[Lars Fredrick Nilson]] roku [[1879]] pomocí spektrální analýzy, když ve spektru směsi prvků [[vzácné zeminy|vzácných zemin]] z minerálů [[euxtenit]]u a [[Gadolinit-(Y)|gadolinitu]] objevil doposud neznámé spektrální linie. Rozkladem těchto minerálů a chemickým dělením vzniklé směsi se mu podařilo získat 2 g vysoce čistého [[oxid skanditý|oxidu skanditého]] (Sc2O3). [127] => [128] => Čisté kovové elementární skandium bylo připraveno až roku [[1937]] [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny směsi [[draslík]]u, [[lithium|lithia]] a chloridu skanditého ScCl3 při teplotě 700–800 °C na [[wolfram]]ové elektrodě. [129] => [130] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [131] => [[Soubor:Scandium sublimed dendritic and 1cm3 cube.jpg|250px|náhled|kovové skandium]] [132] => Skandium je stříbřitě bílý, měkký a výrazně lehký kovový prvek, podobný svými vlastnostmi [[hliník]]u, [[titan (prvek)|titanu]] a lanthanoidům. [133] => [134] => Chemicky je poměrně stálé, na vzduchu se pozvolna pokrývá vrstvičkou nažloutlého oxidu, který jej chrání před další [[koroze|korozí]]. Je odolné proti působení vlhkosti a vody, stejně tak odolává působení oxidačních kyselin. [135] => [136] => == Výskyt == [137] => Skandium se vyskytuje v přírodě v relativně velkém množství. Jeho průměrný obsah v [[zemská kůra|zemské kůře]] se pohybuje v rozmezí 5–22 mg/kg. V mořské vodě je jeho obsah značně nízký, přibližně 0,000 04 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom skandia přibližně na 1 miliardu atomů [[vodík]]u. [138] => [139] => Přestože neexistují žádná velká ložiska rud s vysokým obsahem skandia, značné množství se získává při zpracování [[uran (prvek)|uranových]] rud. Existuje pouze jeden nerost obsahující větší množství skandia – ''[[thortveitit]]'' Sc2Si2O7, jehož největší naleziště se nacházejí v [[Norsko|Norsku]]. [140] => [141] => == Výroba a použití == [142] => Jelikož nemá skandium žádný velký technický význam, vyrábí se pouze v malém množství. Z větší části se získává z odpadu při zpracování [[uran (prvek)|uranových]] rud, dalším zdrojem je ''thortveitit'', který obsahuje 35–40 % [[oxid skanditý|oxidu skanditého]]. [143] => [144] => Skandium se používá při výrobě vysoce intenzivních zdrojů světla, radioaktivní izotop 46Sc se používá při rafinaci [[ropa|ropy]]. Největší využití nachází ve slitinách s [[hliník]]em, které se používají v leteckém průmyslu a při výrobě sportovního vybavení (kola, baseballové pálky, …). Používá se také jako konstrukční kov v kosmonautice. [145] => [146] => == Izotopy == [147] => {{Podrobně|Izotopy skandia}} [148] => [149] => Přírodní skandium obsahuje pouze jeden stabilní [[izotop]] 45Sc. Dále je známo celkem 25 radioizotopů, z [150] => nichž nejstabilnější je 46Sc ([[Poločas přeměny|poločas rozpadu]] = 83,79 dnů). [151] => [152] => == Odkazy == [153] => === Reference === [154] => [155] => === Literatura === [156] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [157] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [158] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [159] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [160] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [161] => [162] => === Externí odkazy === [163] => * {{Commonscat|Scandium}} [164] => * {{Wikislovník|heslo=skandium}} [165] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=21 Chemický vzdělávací portál] [166] => [167] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [168] => {{Autoritní data}} [169] => {{Portály|Chemie}} [170] => [171] => [[Kategorie:Skandium| ]] [172] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [173] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Skandium

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid skanditý','hliník','uran (prvek)','thortveitit','Paramagnetismus','Kategorie:Kovy','Lars Fredrick Nilson','Kategorie:Skandium','1879','izotop','1869','Vápník'

1869

1879

Rok 1879 je v českých dějinách významný zejména z hlediska politického a kulturního vývoje.

Hliník

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Kategorie:Kovy

Kategorie:Skandium

Paramagnetismus

Paramagnetismus je jev ve fyzice, který popisuje magnetické vlastnosti látek.

Vápník