Array ( [0] => 14712770 [id] => 14712770 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sklářství [uri] => Sklářství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Sloučit|Výroba skla|diskuse=Diskuse:Sklářství|komentář=téma se překrývá}} [1] => [2] => '''Sklářství''' je [[řemeslo]] a [[průmysl]]ové odvětví zabývající se [[Výroba skla|výrobou]] a zpracováním [[Sklo|skla]]. Patří k velmi starým řemeslům, neboť k objevu skla došlo už kolem roku 3000 př. n. l. [3] => [[Soubor:Sklárna Nenačovice, 04.jpg|náhled|Sklář při práci]] [4] => [[Soubor:Steinkrug Glasturm frontal.jpg |náhled|Sklářská huť (1839)]] [5] => [[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F005707-0002, Düren, Glashüttenwerk.jpg|náhled|upright=1.0|Foukači (nahoře) a pomocníci (dole). Sklárna Dürren, Německo, 1958]] [6] => [7] => == Výroba skla == [8] => {{Podrobně|Výroba skla}} [9] => Výroba začíná přípravou [[Výroba skla#Příprava sklářského kmene|sklářského kmene]], nejčastěji směsi [[Sklářský písek|sklářského písku]] s vysokým obsahem [[Oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] SiO2, [[Uhličitan sodný|sody (uhličitanu sodného)]] a [[Uhličitan draselný|potaše (uhličitanu draselného)]], které snižují teplotu tavení, a dalších přísad. [10] => [11] => Kmen se potom roztaví v pánvích nebo vanách ve sklářské peci a čeří, čímž vzniká [[hutní sklo]]. To se dál zpracovává a tvaruje různými technikami, zejména [[foukání]]m, [[lití]]m, [[lisování]]m nebo [[tažení]]m. [12] => [[Polotovar]]y se řízeným způsobem ochlazují, případně tepelně zpracovávají ([[tvrzené sklo|tvrzení]]) a často také zdobí (například [[broušení]]m, [[leptání]]m, [[malování]]m). [13] => [14] => [[Ploché sklo]] se většinou vyrábí technologií ''floating'' – kontinuálním litím na povrch roztaveného cínu. [15] => [16] => Duté či [[obalové sklo]] se vyrábí foukáním do forem, případně lisováním. [17] => [18] => Laboratorní sklo se nejčastěji taky fouká, jenže s použitím speciálních druhů skla, víc odolných proti chemickým vlivům, teplotám, tepelnému šoku atd. [19] => [20] => Umělecké sklo se vyrábí ručně s použitím velmi rozmanitých technik tvarování i zdobení. [21] => Během [[20. století]] vznikla celá řada nových použití skla a s tím i nových výrobních technologií. [22] => [23] => == Historie == [24] => Sklářství patrně vzniklo na [[Blízký východ|Blízkém východě]] nebo v [[Egypt]]ě počátkem 3. tisíciletí př. n. l. Nejstarší známé výrobky jsou drobné korále, knoflíky a šperky. Někdy se sklo používalo k povrchovému zdobení keramiky. Velký pokrok zaznamenalo v císařské době v Římě, kde se podařilo vyrobit sklo čiré a průhledné. V pozdním starověku dosáhly techniky výroby luxusních skleněných nádob velmi vysoké úrovně. [25] => [26] => Středověcí skláři se věnovali zejména výrobě plochého skla, zpočátku v malých rozměrech. Zasklívala se okna chrámů, teprve později také paláců a bohatých domů. Od pozdního středověku vynikalo sklářství benátské, jednak výrobou plochého skla a zrcadel, jednak luxusního ozdobného nádobí. [27] => [28] => Od 17. století se prosazuje i sklářství německé a české, v 19. století se rychle rozvíjí strojní výroba a příslušné technologie. Pece dříve vytápěné dřevem přecházejí na plyn, duté výrobky se vyrábějí v celku a ploché sklo se lisuje. [29] => [30] => === Sklářství v Čechách === [31] => Počátky českého sklářství spadají do [[13. století]]. [[Archeologie|Archeologické průzkumy]] odhalily [[sklárna|sklárny]] z druhé poloviny 13. století v pohraničních horách. Jednalo se o soustavu zpravidla tří pecí (v největší se při teplotách přes 1200 °C tavilo sklo, zbylé pece byly pomocné) chráněnou jednoduchými dřevěnými přístřešky. [32] => {{Více obrázků [33] => | orientace = svisle [34] => | velikost obrázků = 200px [35] => [36] => | obrázek1 = Historické sklo (008).jpg [37] => | popisek1 = Historické sklo v muzeu v [[Sušice|Sušici]]. [38] => [39] => | obrázek2 = Historické sklo (032).jpg [40] => | popisek2 = Dvojstěnné sklo se zlatou [[Fólie|fólií]] [41] => [42] => | obrázek3 = Historické sklo (027).jpg [43] => | popisek3 = Vrstvené modré kobaltové a rubínové sklo [44] => [45] => | obrázek4 = Historické sklo (005).jpg [46] => | popisek4 = Sklo zdobené korálky [47] => [48] => | obrázek5 = Historické sklo (035).jpg [49] => | popisek5 = Lahvičky na lihoviny tzv. prysky (malované a emailové-smaltované sklo) [50] => }} [51] => [52] => Nejstarší sklárny pracovaly v [[Krušné hory|Krušných horách]], [[Lužické hory|Lužických horách]], [[Orlické hory|Orlických horách]], na [[Šumava|Šumavě]] a v dalších horských oblastech s dostatečnými zásobami [[dřevo|dřeva]], (kterého sklárny spotřebovaly ohromné množství k topení a k výrobě [[Uhličitan draselný|potaše]]), vody a dalších surovin ([[křemen]] a [[vápenec]]). Vyrábělo se především okenní a stolní sklo, jehož hlavními odběrateli se stala města, [[klášter]]y a [[Šlechta|šlechtická]] sídla. Nazelenalý odstín skloviny dal název ''lesnímu sklu'', jindy bylo zabarvení kouřové. Během 2.poloviny 14. století prosluly vysoké štíhlé foukané číše, zvané ''píšťaly'' nebo ''české číše'', vyvážené také do Německa. [53] => [54] => Od 16. století se objevuje duté sklo malované emailovými barvami, dále čiré hutní sklo zvané ''český křišťál''. Foukané tenkostěnné sklo je v období manýrismu kolem roku 1600 tvarováno také do podoby zvířecích těl, fanktaskních tvarů či žertovných trubiček. Od konce 17. století nastupuje [[barokní sklo]], mj. proslulo duté [[picí sklo]] ryté a broušené, se zlacenými zdobami, většinou poháry s víkem nebo číše, dále dvouvrstvé čiré sklo zdobené uvnitř zlatou fólií, nejčastěji jako číšky, zvané [[Dvojstěnka|dvojstěnky]]. [55] => [56] => Od konce 18. století se zavádí sklo barevné, vrstvené emaily nebo přetahované barevnými lazurami. Sklovina se barví různými pigmenty, průsvitnými do červena (rubínové sklo), do mléčných odstínů (opálové či mléčné sklo), opakní sklovina napodobuje polodrahokamy: [[lithyalin]] připomíná červený jaspis, [[Hyalitové sklo|hyalit]] zase černý onyx, jiné barvy tvoří sklo mramorové. Během 1. poloviny 19. století přichází do módy také žluté [[uran (prvek)|uranové]] sklo.Olga DRAHOTOVÁ, ''České sklo''. Praha 1976, 2.vydání 1986, [57] => [58] => ==== Lužické Hory ==== [59] => Podhůří [[Lužické hory|Lužických hor]] mělo za sebou bohatou sklářskou minulost sahající až do vrcholného středověku. V polovině 17. století se zdejší obyvatelstvo začalo více než na samotnou hutní výrobu orientovat na zušlechťování skla a obchod se sklem. V průběhu 18. století v oblasti figuroval velký počet malířů, brusičů, kuličů a rytců. Skleněné polotovary se musely dovážet až z velmi vzdálených oblastí Čech a Moravy. V roce 1792 měly sklářské obchodní kompanie své odbočky (faktorie) s obchodními domy v nejdůležitějších evropských městech a přístavech: [60] => [61] => * Kompanie z [[Nový Bor|Boru (Haide)]]: Georg Anton Janke & Comp. ([[Španělsko]]), Josef Handel & Comp. ([[Portugalsko]]), Franz Schier ([[Itálie]]), Johann Heinrich Gotscher ([[Hamburk]]), Adam Ziegenhaim & Comp. (Portugalsko), Josef Günter ([[Ruské impérium|Rusko]]), Hiecke Rautenstrauch & Comp. (Španělsko, Portugalsko), [62] => * Kompanie z [[Polevsko|Polevska (Blottendorf]]): Preissler & Comp. (Španělsko), Adam Oppitz & Comp. (Španělsko), Kittel Fischer & Comp. ([[Holandsko]]), Bratři Horner & Comp. (Španělsko a [[Nizozemsko|Nizozemí]]), [63] => * Kompanie z [[Arnultovice (Nový Bor)|Arnultovic (Arnsdorf)]]: [[Schürerovi (skláři)|Schürer]] Schicht & Comp. (Španělsko), Johann Josef Ullmann & Comp. (Španělsko), Franz Storm & bratři (Itálie), W. Zimmermann & Comp. (Španělsko, Portugalsko), [64] => * Kompanie z [[Falknov (Kytlice)|Falknova (Falkenau)]]: Johann Schneider ([[Štýrsko]], [[Korutany]], Itálie), J. Ch. Gürtler & Comp. ([[Kuronsko]]), [65] => * Kompanie z [[Prysk|Prysku (Preschkau)]]: Gottfried Köhler & Comp. ([[Polsko]]), Jakub Wenzl (Polsko), [66] => * Kompanie z [[Kamenický Šenov|Kamenického Šenova (Steinschönau)]]: Franz Vogel (Itálie, [[Turecko]]), Bratři Hölzl & Comp. (Turecko), Bratři Kreibichové ([[Francie]]), Bratři Zahnové (Francie), Franz Krause (Rusko), [[Elias Palme|Palme]] Langer & Comp. (Itálie), Ignaz Krause (Španělsko), Hölzl & Palme (Francie), [67] => * Kompanie z [[Prácheň (Kamenický Šenov)|Práchně (Parchen)]]: Palme & Comp. (Holandsko), Benj. Jonnel (Itálie), Franz Anton Wagner & synové (Itálie), [68] => * Kompanie z [[Okrouhlá (okres Česká Lípa)|Okrouhlé (Scheibe)]]: Christoph & Gottlieb Zahn (Německo), Joseph Caspar Zahn (Španělsko), Johann G. Kirschner (Španělsko), [69] => * Kompanie ze [[Skalice u České Lípy|Skalice (Langenau)]]: Elias Kittel & synové (Španělsko, Německo), Johann Hocke Lauermann & Comp. (Španělsko, Nizozemí), Groh & Glanz (Holandsko), Bratři Trauschke (Holandsko, Portugalsko), vdova J. W. Jancke & Comp. (Portugalsko, Holandsko), J. A. [[Preislerovi (skláři)|Preissler]] (Španělsko), Sigmund Heinel & Comp. (Španělsko), [70] => * Kompanie ze [[Sloup v Čechách|Sloupu (Bürgstein)]]: Josef Birkle (Dánsko), Ludwig Gerthner (Holandsko), J. G. Melzer & Comp. (Kuronsko).[https://books.google.at/books?id=T65DAQAAMAAJ&pg=RA3-PA20&dq=Franz+Storm+%26+Comp.&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwi87rH79vfgAhUQiYsKHY44AkYQ6AEIKTAA#v=onepage&q=Franz%20Storm%20%26%20Comp.&f=false Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen], 1862, s. 20. [71] => [72] => == Současné české sklo == [73] => České sklo má ve světě poměrně silnou pozici, a to jak průmyslově vyráběné, tak i řemeslné a umělecké. V 2. polovině 20. století je proslavili např. [[Stanislav Libenský]], [[Jaroslava Brychtová]] nebo [[Pavel Hlava]]http://www.rozhlas.cz/zpravy/vytvarno/_zprava/ceske-sklo-je-v-zahranici-fenomenem-na-lesku-neztratilo-ani-behem-krize--1257144 Mezi největší exportéry patří firmy [[Preciosa (společnost)|Preciosa]], [[Moser]], [[Crystalex]] a [[Lasvit]]. [74] => [75] => Nejznámější čeští umělečtí [[sklář]]i a sklářští výtvarníci jsou patrně [[René Roubíček]] a [[Bořek Šípek]]. [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => [82] => [83] => === Literatura === [84] => * {{Citace monografie | příjmení = Chylík | jméno = Jindřich | odkaz na autora = Jindřich Chylík | titul = Vývoj průmyslu na Šumavě | místo = Praha | vydavatel = nákladem vlastním | rok = 1919 | počet stran = 23}} [85] => * {{Citace monografie | příjmení = Lněničková | jméno = Jitka | odkaz na autora = Jitka Lněničková | titul = Šumavské sklářství | místo = Sušice | vydavatel = Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck | rok = 1996 | počet stran = 71}} [86] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Sklářství. Sv. 23, str. 266 [87] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Sklářství. Sv. 10, str. 1273 [88] => * NOVÝ, Petr. Ve službách módy a stylu: Česká bižuterie v období první republiky (1918-1938). Praha : Academia, 2017. {{ISBN|978-80-200-2708-5}} [89] => * Verena Wasmuth: Tschechisches Glas: Künstlerische Gestaltung im Sozialismus, Böhlau Verlag Köln Weimar, 15.02.2016 ({{Citace monografie [90] => | titul = Tschechisches Glas: Künstlerische Gestaltung im Sozialismus [91] => | url = https://books.google.at/books?id=xraaCwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=de#v=onepage&q&f=false [92] => | vydavatel = Böhlau Verlag Köln Weimar [93] => | isbn = 9783412501709 [94] => | počet stran = 598 [95] => | jazyk = de [96] => | poznámka = Google-Books-ID: xraaCwAAQBAJ [97] => | jméno = Verena [98] => | příjmení = Wasmuth [99] => }}) [100] => * Edmund Schebek: Böhmens Glasindustrie und Glashandel: Quellen zu ihrer Geschichte, Verlag der Handels- und Gewerbekammer, 1878 ({{Citace monografie [101] => | titul = Böhmens Glasindustrie und Glashandel: Quellen zu ihrer Geschichte [102] => | url = https://books.google.at/books?id=8VYZAAAAYAAJ&printsec=frontcover&dq=Zur+Geschichte+der+Glasindustrie+in+B%C3%B6hmen&hl=de&sa=X&ved=0ahUKEwiSqZTX5vjgAhVuqIsKHYoeCb8Q6AEIKTAA#v=onepage&q=Zur%20Geschichte%20der%20Glasindustrie%20in%20B%C3%B6hmen&f=false [103] => | vydavatel = Verlag der Handels- und Gewerbekammer [104] => | počet stran = 528 [105] => | jazyk = de [106] => | poznámka = Google-Books-ID: 8VYZAAAAYAAJ [107] => | jméno = Edmund [108] => | příjmení = Schebek [109] => }}) [110] => * Ernst Bernleithner: Alte Glashütten im niederösterreichisch - böhmischen Grenzgebiet ({{Citace elektronické monografie [111] => | příjmení = Bernleithner [112] => | jméno = Ernst [113] => | titul = Alte Glashütten im niederösterreichisch - böhmischen Grenzgebiet [114] => | url = https://www.zobodat.at/pdf/Jb-Landeskde-Niederoesterreich_32_0134-0151.pdf [115] => | vydavatel = www.zobodat.at [116] => | místo = [117] => | datum vydání = [118] => | datum přístupu = 2019 [119] => }}) [120] => * {{Citace monografie | příjmení = Millerová | jméno = Judith | titul = Sklo 20. století: Průvodce pro sběratele | vydavatel = Noxi | místo = Bratislava | rok vydání = 2005 | vydání = 1 | počet stran = 240 | isbn = 80-89179-21-5}} [121] => [122] => === Související články === [123] => * [[Sklo]] [124] => * [[Sklárna]] [125] => * [[Fusing]] [126] => * [[Moser]] [127] => * [[Crystalex]] [128] => * [[Lasvit]] [129] => * [[René Roubíček]] [130] => * [[Bořek Šípek]] [131] => * [[Preislerovi (skláři)]] [132] => *[[Sklářství na Stašsku]] [133] => [134] => === Externí odkazy === [135] => * {{Commonscat}} [136] => [137] => {{autoritní data}} [138] => [139] => [[Kategorie:Sklářství| ]] [140] => [[Kategorie:Sklo]] [141] => [[Kategorie:Průmyslová odvětví]] [142] => [[Kategorie:Řemesla]] [] => )
good wiki

Sklářství

Sklářství je řemeslo a průmyslové odvětví zabývající se výrobou a zpracováním skla. Patří k velmi starým řemeslům, neboť k objevu skla došlo už kolem roku 3000 př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Uhličitan draselný','Sklo','Bořek Šípek','Moser','Preislerovi (skláři)','René Roubíček','Lužické hory','Lasvit','Crystalex','Hamburk','Soubor:Sklárna Nenačovice, 04.jpg','Šlechta'

Crystalex

Hamburk

Hamburk je zřícenina hradu nacházející se nedaleko města Sychrov na Liberecku.

Lasvit

Moser

Sklo

Sklo je materiál, který vzniká tavením směsi oxidů křemičitého, vápenatého, sodného nebo draselného s přídavkem oxidů dalších kovů.

Šlechta