Array ( [0] => 15497907 [id] => 15497907 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skorošice [uri] => Skorošice [3] => Skorošice vlajka.jpg [img] => Skorošice vlajka.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Skorošice jsou malebná obec nacházející se v krásné přírodě České republiky, která se pyšní bohatou historií a přátelskou komunitou. Obec leží v okrese Olomouc a patří mezi místa, kde se harmonicky snoubí tradice s moderním způsobem života. Skorošice mají příjemnou atmosféru, kterou dotváří místní architektura a zachovalé přírodní scenérie. Dědictví předků je ve vsi stále živé, a proto zde můžeme obdivovat řadu kulturních akcí a tradičních řemesel. Místní obyvatelé si cení své identity a snaží se ji předat i dalším generacím. Obec je také známá svou aktivní komunitou, která se zapojuje do různých projektů a iniciativ zaměřených na zlepšení kvality života v okolí. Místní organizace pravidelně pořádají akce, které posilují mezilidské vztahy a podporují spolupráci mezi obyvateli. Skorošice se pyšní přístupem k přírodě, což je pozvánkou pro všechny milovníky outdoorových aktivit. Okolní krajina nabízí řadu možností pro turistiku a cykloturistiku a je ideálním místem pro relaxaci a načerpání nových sil. V obci je patrná snaha o udržitelnost a ochranu životního prostředí, což svědčí o zodpovědném přístupu místních obyvatel k přírodním zdrojům. Skorošice tak představují příklad místa, kde se vzájemný respekt k tradicím a přírodě spojil s pozitivním pohledem do budoucnosti. [oai_cs_optimisticky] => Skorošice jsou malebná obec nacházející se v krásné přírodě České republiky, která se pyšní bohatou historií a přátelskou komunitou. Obec leží v okrese Olomouc a patří mezi místa, kde se harmonicky snoubí tradice s moderním způsobem života. Skorošice mají příjemnou atmosféru, kterou dotváří místní architektura a zachovalé přírodní scenérie. Dědictví předků je ve vsi stále živé, a proto zde můžeme obdivovat řadu kulturních akcí a tradičních řemesel. Místní obyvatelé si cení své identity a snaží se ji předat i dalším generacím. Obec je také známá svou aktivní komunitou, která se zapojuje do různých projektů a iniciativ zaměřených na zlepšení kvality života v okolí. Místní organizace pravidelně pořádají akce, které posilují mezilidské vztahy a podporují spolupráci mezi obyvateli. Skorošice se pyšní přístupem k přírodě, což je pozvánkou pro všechny milovníky outdoorových aktivit. Okolní krajina nabízí řadu možností pro turistiku a cykloturistiku a je ideálním místem pro relaxaci a načerpání nových sil. V obci je patrná snaha o udržitelnost a ochranu životního prostředí, což svědčí o zodpovědném přístupu místních obyvatel k přírodním zdrojům. Skorošice tak představují příklad místa, kde se vzájemný respekt k tradicím a přírodě spojil s pozitivním pohledem do budoucnosti. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Skorošice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [4] => | okres = Jeseník [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Jeseník]] [6] => | pověřená obec = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] [7] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [8] => | PSČ = 790 65 [9] => | počet ZSJ = 6 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 3 [12] => | adresa = Skorošice 93
790 65 Žulová [13] => | web = http://www.skorosice.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = skorosice@rychleby.cz [16] => | starosta = Vladimír Solodujev [17] => | starosta aktuální k = 2023 [18] => | NUTS3 = CZ071 [19] => }} [20] => '''Skorošice''' ({{vjazyce2|de|''Gurschdorf''}}{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 860| isbn = 80-200-1225-7}}) jsou obec, která se nachází v [[Okres Jeseník|okrese Jeseník]] v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [21] => [22] => == Poloha == [23] => Obec Skorošice sousedí na severozápadě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)|Vlčice]] a [[Uhelná]], na jihozápadě s [[Polsko|Polskem]] ([[gmina]] [[Stronie Śląskie]]) a na východě s obcemi [[Lipová-lázně]] a [[Vápenná]] a městem [[Žulová]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdálena 17 km a od krajského města [[Olomouc]] 102 km. [24] => [25] => Geomorfologicky patří Skorošice k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]], na rozhraní oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]] (geomorfologický celek [[Rychlebské hory]], podcelek [[Hornolipovská hornatina]]) a oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologický celek [[Vidnavská nížina]]). Největších výšek dosahuje obec na jižní hranici katastru: [[Studený]] (1042 m n. m.), ''Kopřivník'' (925 m n. m.), ''Kovadlina'' (989 m n. m.), ''Břidličný'' (945 m n. m.), ''Pomezný'' (921 m n. m.), ''Špičák'' (957 m n. m.), ''Borůvkový vrch'' (859 m n. m.). V severní, rovinaté části obce je krajinně výrazný ''Lánský vrch'' (423 m n. m.) u osady Sedmlánů. [26] => [27] => Území Skorošic patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Protéká jimi několik souběžných severovýchodně směřujících menších toků pramenících v [[Rychlebské hory|Rychlebských horách]]. Nejzápadněji na katastr obce zasahuje ''Vojtovický potok'', který zde přijímá ''Studený potok'' a pokračuje do [[Vojtovice|Vojtovic]]. Dále je to ''Petrovický potok'', protékající [[Petrovice (Skorošice)|Petrovicemi]] a osadou Sedmlánů, poté ''Skorošický potok'' protékající Horními i Dolními Skorošicemi a nakonec nejvýchodněji ''Stříbrný potok'', který pramení pod ''Stříbrným vrchem'', přijímá mj. zleva ''Bučinský potok'' a ''Malou vodu'' a dále protéká Nýznerovem a [[Žulová|Žulovou]]. [28] => [29] => Území obce pokrývá z 31 % zemědělská půda (14,5 % orná půda, 15,5 % louky a pastviny) a z 63,5 % les. [30] => [31] => == Historie == [32] => První uváděná písemná zmínka o obci z roku [[1284]] (pod názvem „Wsdarch“) není jistá. Pravděpodobný [[lokátor]] vsi jménem Skoroš je rovněž zmiňován dříve, v letech [[1268]]–[[1271]], ale v souvislosti s jinými vesnicemi. Spolehlivě se o Skorošicích hovoří až roku [[1305]] (tehdy se psaly „Scoronsdorph“, později též „Goransdorf“, z čehož nakonec vzniklo německé ''Gurschdorf''). V každém případě je jejich vznik možné spojit s kolonizační aktivitou vratislavských biskupů na Jesenicku v 13. století. [33] => [34] => V době první zmínky zde již byl značný počet polností (60 lánů), zákupní fojtství a kostel; z té doby pochází i zbytky drobného opevnění nad vsí. Zpočátku patřily přímo biskupovi, ale brzy se dostaly k panství hradu [[Frýdberk]]a. To patřilo v polovině 14. století loupeživým rytířům bratřím Hynkovi a Václavovi Haugvicům, od nichž je nakonec roku [[1358]] vykoupil vratislavský biskup. K tomuto panství se sídlem ve Frýdberku (dnešní [[Žulová|Žulové]]) pak Skorošice patřily až do konce [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] roku [[1850]]. [35] => [36] => V 15. století Skorošice částečně zpustly, stejně jako řada jiných vsí v okolí, v následujícím století se však opět zalidnily a staly se největší vesnicí frýdberského panství. Vznikla zde sklárna a u ní dvůr povýšený na svobodný statek, ten však byl brzy rozparcelován. [37] => [38] => V 16. století byli obyvatelé luteráni a roku [[1599]] je připomínán ženatý farář Bartholomäus Rassmann (s ohledem na jiné případy v okolí však jeho manželský stav nemuselo nutně znamenat nekatolictví). Nejpozději tehdy zde existovala i škola. Ve druhé polovině 16. století se také poprvé zmiňuje rozlišování Dolních a Horních Skorošic (''Nieder Gurschdorf'', ''Ober Gurschdorf''), i když hlavní rozvoj osídlení Horních Skorošic spadá do 17. století. [39] => [40] => Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] trpěly Skorošice válečným pleněním, požáry a morem, zřejmě však přinejmenším kostel a fara byly poničeny méně, neboť ze zdejší farnosti byly spravovány i [[Žulová]], [[Vápenná]], [[Uhelná]] a [[Vlčice (okres Jeseník)|Vlčice]]. Navíc sem bylo z [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníku]] přeloženo římskokatolické arcikněžství, v té době jediné na Jesenicku. To zde zůstalo až do roku [[1755]], kdy z něj byly v rámci reorganizace církevní správy po rozdělení [[Slezsko|Slezska]] vytvořena arcikněžství na [[Jánský Vrch (zámek)|Jánském Vrchu]] a ve Frývaldově ([[Jeseník]]u). Naopak zdejší fojtství ztrácelo na významu, zvláště ve srovnání s majetkovým postavením fojta v některých okolních vesnicích. V roce [[1713]] řádil ve Skorošicích mor. [41] => [42] => V 18. a 19. století se obyvatelstvo vedle zemědělství (specialitou bylo zdejší ovocnářství) živilo také domáckým přadláctvím. Zvláště když obchod s přízí začala po polovině 18. století provozovat podnikavá rodina Latzelů, staly se Skorošice jeho regionálním střediskem. Kromě toho zde byla významná výroba [[potaš]]e (roku [[1836]] šest potašoven) a bělidla. Roku [[1833]] shořel farní kostel sv. Martina i s farou a musel být postaven nový (dokončen r. [[1844]]). Již v 18. století se jako v jednom z prvních míst na Jesenicku objevilo později tak charakteristické kamenické zpracovávání [[žula|žuly]] získávané z místního [[Serpentinit|hadcového]] lomu (lom byl uzavřen roku [[1978]]). [43] => [44] => V meziválečném období pracovala značná část obyvatel v průmyslu v blízké [[Žulová|Žulové]]. Žulu ze skorošických lomů zpracovávaly firmy z okolních obcí. V samotných Skorošicích byla pila na dřevo z místních lesů. [45] => [46] => Po druhé světové válce o [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] se znovuosídlení Skorošic vleklo a jiné aktivity než zemědělství a lámání kamene prakticky zanikly (lihovar zrušen roku [[1948]]). Obec poklesla na významu a má nyní jen asi třetinu předválečného počtu obyvatel. [47] => [48] => V roce [[1949]] byla ke Skorošicím připojena obec [[Petrovice (Skorošice)|Petrovice]] a roku [[1960]] obec [[Tomíkovice]]. K [[1. leden|1. lednu]] [[1976]] byly Skorošice i s připojenými Petrovicemi a Tomíkovicemi přičleněny k obci [[Žulová]]. [[23. listopad]]u [[1990]] se opět osamostatnily, tentokrát však bez Tomíkovic. [49] => [50] => Skorošice jsou členem a sídlem [[Mikroregion Žulovsko|Mikroregionu Žulovsko]], svazku obcí vzniklého v roce [[2003]].http://www.zulovsko.cz/ Obec je také od roku [[1993]] členem [[Sdružení měst a obcí Jesenicka]] (SMOJ), které tvoří obce [[okres Jeseník|okresu Jeseník]],http://www.smoj.cz/ a od roku [[1997]] [[Euroregion Praděd|Euroregionu Praděd]].http://www.europraded.cz/ [51] => [52] => Osada '''Sedmlánů''' (dříve též ''Sedm Lánů'', něm. ''Siebenhuben'') byla založena roku [[1565]] rozdělením panského dvora. Nachází se na katastru Dolních Skorošic, 2,5 km severozápadně od nich, na cestě ze [[Žulová|Žulové]] přes [[Vlčice (okres Jeseník)|Vlčice]] do [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníka]]. Protéká jimi Petrovický potok a nad nimi je Lánský vrch a Kaní hora. Sedmlánů mělo roku [[1836]] 10 domů a 56 obyvatel, roku [[1930]] 14 domů a 75 (německých a římskokatolických) obyvatel. Roku [[2001]] zde žilo ve 4 domech 12 obyvatel. [53] => [54] => Jižně od (Horních) Skorošic mezi vrchy Chlum a Ostrý se nacházela osada '''Kamenné''' (též ''Kamenná'' nebo ''Kamenička'', něm. ''Steingrund''). Byla založena krátce před rokem [[1692]] jako především dřevařská ves. Přestože byla natolik chudá, že byla osvobozena od robot, vznikly zde postupně mlýn (r. 1723), kaple (r. 1816), škola (r. 1837) a potašovna. Roku [[1836]] zde bylo 36 vesměs dřevěných domů s 281 obyvateli, roku [[1930]] zde žilo 209 obyvatel – Němců a katolíků – v 44 domech. Po odsunu původních německých obyvatel po II. světové válce obec nebyla dosídlena (roku [[1950]] zde bylo napočteno 46 domů, ale jen 25 obyvatel) a nakonec bylo rozhodnuto o její likvidaci, kterou provedla ženijní vojska roku [[1961]]. [55] => [56] => Ke Skorošicím patří rovněž osada '''Nýznerov''' (dříve též ''Niesnersberk'', něm. ''Niesnersberg''), roztroušená v údolí Stříbrného potoka jižně od Žulové. Tato oblast se uvádí nejdříve jako ''Glaseberg'' (Skelná hora) a ''Glasegrund'' (Skelný důl), snad zde tedy existovala sklárna. Samotná osada však byla založena až roku [[1785]] na pozemcích rytířského fojtství ve [[Vápenná|Vápenné]] a nazývala se podle fojta Franze Niessnera. Osídlení se však brzy rozrostlo na území vratislavského biskupství patřící k [[Žulová|Žulové]] a už roku [[1811]] měly obě části společné číslování. Roku [[1836]] zde již bylo 51 domků, 332 obyvatel a potašovna. I nadále však byl Nýznerov rozdělen (v roce [[1930]] měla vápenská část 52 domů a 304 obyvatel, žulovská jen 2 domy a 14 obyvatel). V roce [[1949]] byla část Nýznerova patřící k Vápenné (též zvaná ''Nýznerov 1. díl'') přičleněna ke Skorošicím, před rokem [[1965]] pak i žulovská část (též zvaná ''Nýznerov 2. díl''). Za první republiky zde byla postavena poměrně významná vodní elektrárna. Ve II. světové války byl v Nýznerově pracovní tábor zejména pro sovětské zajatce; je zde jejich hrob a památník. Turistickým cílem je Nýznerov především díky [[Nýznerovské vodopády|Nýznerovským vodopádům]]. Je zde rovněž soukromá obora s chovem [[muflon]]ů a [[daněk evropský|daňků]]. [57] => [58] => === Správní vývoj === [59] => ''Správní příslušnost Skorošic od roku 1848''{{Citace monografie [60] => | příjmení = Gawrecki [61] => | jméno = Dan [62] => | odkaz na autora = [63] => | spoluautoři = a kol. [64] => | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 [65] => | vydavatel = Slezská univerzita v Opavě [66] => | místo = Opava [67] => | rok = 2003 [68] => | isbn = 80-7248-226-2 [69] => | kapitola = [70] => | strany = [71] => | jazyk = [72] => }} [73] => * 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Niské knížectví|Nisské knížectví]], (Skorošice, Sedmlánů, Kamenné) panství Frýdberk, (Nýznerov) statek lenního fojtství v Zigharticích [74] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1850]] do roku [[1855]] vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [75] => * od roku [[1855]] do roku [[1868]] vévodství slezské, smíšený okres Vidnava [76] => * od roku [[1868]] do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [77] => * od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava [78] => ** kromě: od [[1. říjen|1. října]] [[1938]] do května [[1945]] „sudetoněmecká území“, od [[15. duben|15. dubna]] [[1939]] jako říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland; (od [[1. květen|1. května]] [[1939]]) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od [[20. listopad]]u [[1938]]) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau [79] => ** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] [80] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [81] => * od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]] [82] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]] [83] => * od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [84] => [85] => === Vývoj počtu obyvatel === [86] => Počet obyvatel Skorošic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:{{Citace monografie [87] => | příjmení = [88] => | jméno = [89] => | odkaz na autora = [90] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl [91] => | vydavatel = ČSÚ [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 2006 [94] => | isbn = 80-250-1310-3 [95] => | kapitola = [96] => | strany = 650–651 [97] => | jazyk = [98] => }} [99] => {{Citace monografie [100] => | příjmení = [101] => | jméno = [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské [104] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [105] => | místo = Praha [106] => | rok = 1935 [107] => | isbn = [108] => | kapitola = [109] => | strany = 35 [110] => | jazyk = [111] => }} [112] => {{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url= [113] => http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/553484?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}} [114] => {{Citace monografie [115] => | příjmení = [116] => | jméno = [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005 [119] => | vydavatel = ČSÚ, MV ČR [120] => | místo = Praha [121] => | rok = 2005 [122] => | isbn = 80-7360-287-3 [123] => | kapitola = [124] => | strany = 976–977 [125] => | jazyk = [126] => }} [127] => [128] => ''Celá obec Skorošice'' [129] => {|class="wikitable" [130] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [131] => |- [132] => ! Počet obyvatel [133] => | 2941 || 2912 || 2811 || 2781 || 2691 || 2699 || 2775z toho: 14 Čechoslováků, 2744 Němců; 2768 řím. kat., 3 evang., 4 bez vyzn. || 971 || 907 || 863 || 785 || 820 || 797z toho: 680 Čechů, Moravanů a Slezanů, 59 Slováků, 42 Němců; 273 řím. kat., 2 čsl. hus., 22 evang., 1 pravosl., 390 bez vyzn. [134] => |} [135] => [136] => V obci Skorošice je evidováno 304 adres : 296 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 8 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/skoro/index.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20090602230609/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/skoro/index.html|datum archivace=2009-06-02|nedostupné=ano}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 259 domů, z toho 217 trvale obydlených. [137] => [138] => ''Část obce Skorošice (včetně Kamenného, Sedmlánů a Nýznerova)'' [139] => {|class="wikitable" [140] => ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [141] => |- [142] => ! Počet obyvatel [143] => | 2177bez Nýznerova, z toho: Skorošice 1777, Kamenné 281, Sedmlánů 59 || 2234 || 2200 || 2130 || 2099 || 2045 || 2047 || 2152z toho: 8 Čechoslováků, 2129 Němců; 2145 řím. kat., 3 evang., 4 bez vyzn.z toho: Skorošice 1564 (Dolní Skorošice 873, Horní Skorošice 691), Kamenné 209, Sedmlánů 75, Nýznerov 304 || 1957bez Nýznerova || 758bez Nýznerova || 857 || 766 || 716 || 684 || 740 || 732z toho: Dolní Skorošice 438, Horní Skorošice 94, Kamenné 0, Sedmlánů 12, Nýznerov 188 (dolnoskorošický díl 143, hornoskorošický díl 45) [144] => |} [145] => [146] => V samotných Skorošicích (s uvedenými místními částmi) je evidováno 261 adres : 254 [[označování domů|čísla popisná]] (trvalé objekty) a 7 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/skoro/skoro.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=}}{{Nedostupný zdroj}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 224 domů, z toho 195 trvale obydlených. [147] => [148] => ''Kamenné'' [149] => {|class="wikitable" [150] => ! Rok !! 1836 !! 1900 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! od 1961 [151] => |- [152] => ! Počet obyvatel [153] => | 281 || 218 || 188 || 209 || 25 || 0 [154] => |} [155] => [156] => == Církevní správa == [157] => Z hlediska [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické]] církevní správy spadají Skorošice do [[farnost Skorošice|farnosti Skorošice]], která patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]].{{Citace monografie [158] => | příjmení = Boháč [159] => | jméno = Zdeněk [160] => | odkaz na autora = [161] => | titul = Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999 [162] => | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství s.r.o. [163] => | místo = Kostelní Vydří [164] => | rok = 1999 [165] => | isbn = 80-7192-405-9 [166] => | kapitola = [167] => | strany = [168] => | jazyk = [169] => }} Farnost je [[administrátor excurrendo|administrována excurrendo]] z [[Bílá Voda|Bílé Vody]]. [170] => [171] => [[Českobratrská církev evangelická|Evangeličtí]] věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sboru]] [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] u Jeseníku.{{Citace monografie [172] => | příjmení = Nešpor [173] => | jméno = Zdeněk R. [174] => | odkaz na autora = [175] => | titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska [176] => | vydavatel = Kalich [177] => | místo = Praha [178] => | rok = 2009 [179] => | isbn = 978-80-7017-129-5 [180] => | kapitola = [181] => | strany = 204–205 [182] => | jazyk = [183] => }} Věřící [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde se nachází rovněž farnost pro [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné]] věřící. [184] => [185] => == Části obce == [186] => * '''Skorošice''' ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Dolní Skorošice'' o výměře 930,30 ha a ''Horní Skorošice'' o výměře 2607,86 ha) [187] => * [[Petrovice (Skorošice)|Petrovice]] (k. ú. ''Petrovice u Skorošic'' o výměře 1112,98 ha) [188] => [189] => Základní sídelní jednotky: [[Dolní Skorošice]], [[Horní Skorošice]], [[Nýznerov]], Nýznerov-jih, Petrovice a Sedmlánů. [190] => [191] => == Doprava == [192] => Skorošic se dotýká [[silnice I/60]] z [[Jeseník]]u a [[Žulová|Žulové]] směrem na [[Vlčice (okres Jeseník)|Vlčic]] a [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského [[Paczków|Pačkova]]. Pro dopravní napojení slouží silnice III. třídy spojující Skorošice se [[Žulová|Žulovou]], [[Tomíkovice]]mi a [[Vojtovice]]mi a směřující skrze Nýznerov na jihu do údolí Stříbrného potoka. [193] => [194] => [[Soubor:Vodopády Stříbrného potoka6.jpg|náhled|350px|Vodopády Stříbrného potoka]] [195] => [196] => == Pamětihodnosti == [197] => === Kulturní památky === [198] => * Římskokatolický farní kostel sv. Martina, pozdně [[empír]]ový z let 1842–1844, zřejmě podle plánů Antona Englische ([[kulturní památka]]){{MonumNet|název=kostel sv. Martina|ID=147133|datum=2017-03-13}}http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=221 [199] => * Starý hřbitov s kamennou ohradní zdí [200] => * Sousoší Kalvárie na starém hřbitově, zřejmě od Cyrila Kutzera, z let 1847–1849http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=384 [201] => * [[Rokoko]]vá socha P. Marie Immaculaty [202] => * [[Baroko|Barokní]] socha sv. Floriána z roku [[1761]] je [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka ČR]]{{MonumNet|název=socha sv. Floriána|ID=970434725|datum=2017-03-13}}http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=387 [203] => * Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je kulturní památka ČR{{MonumNet|název=socha sv. Jana Nepomuckého|ID=807664204|datum=2017-03-13}}http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=383 [204] => * Kostel (kaple) v Nýznerově [205] => [206] => === Přírodní památky === [207] => * [[Přírodní památka]] [[vodopády Stříbrného potoka]], též známé jako „Nýznerovské vodopády“ – kaňonovitá soutěska potoka s četnými vodopády, peřejemi a erozními i evorzními jevyhttp://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=104 [208] => * [[Evropsky významná lokalita]] Lánský vrch – dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum [209] => Na území Skorošic zasahuje evropsky významná lokalita Rychlebské hory – Sokolský hřbet. [210] => [211] => == Školství == [212] => V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího stupně (1.–5. ročník). [213] => [214] => == Fotogalerie == [215] => [216] => Soubor:Skorošice_C._Základní_a_mateřská_škola.jpg|Základní a mateřská škola [217] => Soubor:Skorošice_D._Kulturní_dům_a_pohostinství.jpg|Kulturní dům a pohostinství [218] => Soubor:Skorošice_F._Zrekonstruovaná_náves.jpg|Zrekonstruovaná náves [219] => Soubor:Skorošice_G._Dětské_hřiště.jpg|Dětské hřiště [220] => Soubor:Dolní_Skorošice_D._Svatý_Jan_Nepomucký,_polodetail.jpg|socha sv. Jana Nepomuckého [221] => [222] => [223] => == Reference == [224] => [225] => [226] => == Externí odkazy == [227] => * {{commonscat|Skorošice}} [228] => * {{RÚIAN}} [229] => * {{Oficiální web}} [230] => [231] => {{Části české obce}} [232] => {{Okres Jeseník}} [233] => {{Autoritní data}} [234] => [235] => [[Kategorie:Skorošice| ]] [236] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník]] [237] => [[Kategorie:Obce v okrese Jeseník]] [238] => [[Kategorie:Sídla v Rychlebských horách]] [239] => [[Kategorie:Sídla v Žulovské pahorkatině]] [240] => [[Kategorie:Sdružení měst a obcí Jesenicka]] [241] => [[Kategorie:Svazek obcí Mikroregionu Žulovska]] [] => )
good wiki

Skorošice

Skorošice jsou obec, která se nachází v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Obec leží v okrese Olomouc a patří mezi místa, kde se harmonicky snoubí tradice s moderním způsobem života. Skorošice mají příjemnou atmosféru, kterou dotváří místní architektura a zachovalé přírodní scenérie. Dědictví předků je ve vsi stále živé, a proto zde můžeme obdivovat řadu kulturních akcí a tradičních řemesel. Místní obyvatelé si cení své identity a snaží se ji předat i dalším generacím. Obec je také známá svou aktivní komunitou, která se zapojuje do různých projektů a iniciativ zaměřených na zlepšení kvality života v okolí. Místní organizace pravidelně pořádají akce, které posilují mezilidské vztahy a podporují spolupráci mezi obyvateli. Skorošice se pyšní přístupem k přírodě, což je pozvánkou pro všechny milovníky outdoorových aktivit. Okolní krajina nabízí řadu možností pro turistiku a cykloturistiku a je ideálním místem pro relaxaci a načerpání nových sil. V obci je patrná snaha o udržitelnost a ochranu životního prostředí, což svědčí o zodpovědném přístupu místních obyvatel k přírodním zdrojům. Skorošice tak představují příklad místa, kde se vzájemný respekt k tradicím a přírodě spojil s pozitivním pohledem do budoucnosti.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Žulová','Jeseník','1. leden','Javorník (okres Jeseník)','1836','Vlčice (okres Jeseník)','Olomoucký kraj','1949','okres Jeseník','označování domů','Vápenná','1960'

1836

1949

1960

Jeseník

Vápenná

Žulová