Array ( [0] => 15499900 [id] => 15499900 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žulová [uri] => Žulová [3] => Boží hora (Žulová) - okres Jeseník (5).jpg [img] => Boží hora (Žulová) - okres Jeseník (5).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Žulová je malebné město nacházející se v České republice, známé svým jedinečným přírodním a historickým bohatstvím. Tato oblast se pyšní krásnou okolní přírodou, která láká turisty i místní obyvatele. Žulová je obklopena malebnými kopci a lesy, což vytváří ideální prostředí pro různorodé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cykloturistika a zimní sporty. Historie Žulové sahá daleko do minulosti, kdy bylo osídleno již ve středověku. Město si zachovalo mnoho historických staveb a památek, které svědčí o jeho dlouhé tradici a kultuře. Místní obyvatelé jsou hrdí na své dědictví a aktivně se podílejí na jeho ochraně a propagaci. Žulová je známá také svou bohatou nabídkou kulturních akcí, které přispívají k rozvoji komunitního života a posilují vazby mezi lidmi. V Žulové naleznete přátelskou atmosféru, která vytváří pocit sounáležitosti. Místní podnikatelé a organizace se snaží podporovat regionální rozvoj a udržitelnost, což pozitivně ovlivňuje celkovou kvalitu života. Město je také výbornou základnou pro objevování dalších zajímavých míst v okolí, která nabízejí příležitosti k dalšímu poznávání a vzdělávání. Žulová tak představuje místo, kde se snoubí historie s přírodou a komunitním životem, což vše dohromady vytváří pozitivní a inspirativní prostředí pro všechny, kteří sem zavítají. [oai_cs_optimisticky] => Žulová je malebné město nacházející se v České republice, známé svým jedinečným přírodním a historickým bohatstvím. Tato oblast se pyšní krásnou okolní přírodou, která láká turisty i místní obyvatele. Žulová je obklopena malebnými kopci a lesy, což vytváří ideální prostředí pro různorodé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cykloturistika a zimní sporty. Historie Žulové sahá daleko do minulosti, kdy bylo osídleno již ve středověku. Město si zachovalo mnoho historických staveb a památek, které svědčí o jeho dlouhé tradici a kultuře. Místní obyvatelé jsou hrdí na své dědictví a aktivně se podílejí na jeho ochraně a propagaci. Žulová je známá také svou bohatou nabídkou kulturních akcí, které přispívají k rozvoji komunitního života a posilují vazby mezi lidmi. V Žulové naleznete přátelskou atmosféru, která vytváří pocit sounáležitosti. Místní podnikatelé a organizace se snaží podporovat regionální rozvoj a udržitelnost, což pozitivně ovlivňuje celkovou kvalitu života. Město je také výbornou základnou pro objevování dalších zajímavých míst v okolí, která nabízejí příležitosti k dalšímu poznávání a vzdělávání. Žulová tak představuje místo, kde se snoubí historie s přírodou a komunitním životem, což vše dohromady vytváří pozitivní a inspirativní prostředí pro všechny, kteří sem zavítají. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Žulová [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [4] => | okres = Jeseník [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Jeseník]] [6] => | pověřená obec = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] [7] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] [8] => | PSČ = 790 65 [9] => | počet ZSJ = 4 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 2 [12] => | adresa = Hlavní 36
790 65 Žulová [13] => | web = http://www.mestozulova.cz/ [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = podatelna@mestozulova.cz [16] => | starosta = Radek Trsťan [17] => | obrázek = Boží hora (Žulová) - okres Jeseník (1).jpg [18] => | popisek = pohled na Žulovou z Boží hory [19] => | NUTS3 = CZ071 [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => }} [22] => '''Žulová''' (do 5. února 1948 ''Frýdberk''Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 Dostupné online.], německy ''Friedberg'') je [[město]] na [[západ]]ě [[České Slezsko|Českého Slezska]], v severozápadní části [[Okres Jeseník|okresu Jeseník]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Poloha == [25] => Město Žulová leží 15 [[kilometr|km]] severozápadně od okresního města [[Jeseník]], 56 km [[sever]]ně od [[Šumperk]]a a asi 16 km jihovýchodně od [[česko]]-[[Polsko|polského]] [[hraniční přechod|hraničního přechodu]] [[Javorník (okres Jeseník)|Bílý Potok/Paczków]]. Sousedí na severu s obcí [[Kobylá nad Vidnavkou]], na západě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)|Vlčice]] a [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Vápenná]] a na východě s obcí [[Černá Voda]]. Od krajského města [[Olomouc]] je vzdáleno 112 km. [26] => [27] => Geomorfologicky patří Žulová k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|krkonošsko-jesenické (sudetské)]]: na rozhraní oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologické celky [[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti [[Jesenická oblast|jesenické (východosudetské)]] (geomorfologický celek [[Rychlebské hory]], podcelek [[Hornolipovská hornatina]]), která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 360 m), nejvyšším bodem je ''Boží hora'' (525 m n. m.), dále např. ''Hadí vrch'' (475 m n. m.), ''Borový vrch'' (488 m n. m.), ''Kaní hora'' (476 m n. m.). [28] => [29] => Území Žulové patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnávka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnávku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Jižním cípem [[katastr]]u protéká rovněž ''Černý potok'' pokračující do [[Černá Voda|Černé Vody]]. Nachází se zde rovněž řada [[Rychlebské zatopené lomy|zatopených lomů]]. [30] => [31] => Území města pokrývá z 50 % zemědělská půda (40 % [[orná půda]], 7,5 % [[Louka|louky]] a [[Pastvina|pastviny]]), z 35,5 % [[les]] a z více než 10 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy. [32] => [33] => == Název == [34] => Původní jméno městečka bylo ''Friedberg'' („ohrazený vrch“, ''Friede'' ve středověké němčině znamenalo kromě „mír“ též „ohrada“). Nejstarší doklad ''Vredberg'' (s výslovností ''fr-'') je odrazem místního německého nářečí. V češtině se až do druhé světové války používalo prakticky totožné ''Frýdberk'', poté bylo nahrazeno dnešním jménem podle místních žulových lomů. Původně se nicméně osada v češtině zřejmě označovala jako ''Sestrechovice'' (doklad z roku [[1305]]), což bylo jméno odvozené od osobního jména ''Sestrech'' a jehož výchozí tvar ''Sestrechovici'' znamenal „Sestrechovi lidé“.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 223; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 853. [35] => [36] => == Historie == [37] => === Do 18. století === [38] => Předpokládá se, že na území Žulové existovala vesnice ''Sestrechovice'' (''Sestreccovici'') zmiňovaná v tzv. ''Liber fundationis'' vratislavských biskupů z doby kolem roku 1300, u které tehdy rytíř Jan z Wüstehube postavil hrad [[Frýdberk]] (''Vridebergk''). Rytíři Wüstehubové ovládali v té době značnou část česko-moravsko-slezského pomezí a patřili k obávaným plenitelům okolních majetků, zejména církevních. Někdy před rokem 1340 získali hrad Haugvicové, rovněž obávaní plenitelé, od nichž jej nakonec roku 1358 koupil vratislavský biskup [[Přeclav z Pohořelé]]. Tehdy k hradu patřilo rozsáhlé panství, ke kterému patřily [[Skorošice]], [[Tomíkovice]], [[Horní Heřmanice (Bernartice)|Heřmanice]], [[Travná (Javorník)|Travná]], Vilémovice (patrně dnešní [[Nové Vilémovice]], ale možná též Staré Vilémovice, ''Alt-Wilmsdorf'', nyní [[Stary Wielisław]]), Schwammelwitz (dnes [[Trzeboszowice]]), Mösen (dnes [[Meszno]]), Kaindorf (dnes [[Kijów]]) a Markersdorf (dnes [[Łączki]]). Střediskem biskupského panství zůstala Žulová až do konce [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] roku 1850. [39] => [40] => Vesnice Sestrechovice se již ale nepřipomíná – jen roku 1358 svobodný dvůr Strakkenhain, snad její nástupce. Osada u hradu se nazývala po něm ''Frýdberk'' a roku 1358 se uvádí jako městečko (''oppidum''), i když jeho hospodářský význam zůstával omezený. Roku 1377 je ve Frýdberku poprvé zmiňováno dědičné fojtství, s poměrně malým majetkem i rozsahem práv. O tom, zda byly hrad a městečko přímo poškozeny za [[husitství|husitských válek]], nejsou přímé zprávy. V každém případě se však vojenské konflikty 15. století a doba zástavy hradu a panství (1449–1534) nepříznivě odrazily na prosperitě městečka. Přesto se zde v [[15. století]] zmiňují dvě [[Sklárna|sklárny]] a těžba [[Stříbro|stříbra]]. Až druhá polovina [[16. století]] znamenala nový rozvoj Jesenicka – byly obnovovány zaniklé vsi a zakládány nové osady a panské dvory (u Žulové vznikl nový tzv. Dolní dvůr roku 1594) a biskup [[Martin Gerstmann]] provedl rovněž renesanční rekonstrukci [[hrad]]u. [41] => [42] => Rozvoj městečka byl však zastaven [[Třicetiletá válka|třicetiletou válkou]]. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Hradní budovy sloužily dosud jako správní středisko biskupského panství, obranný význam však ztratily a od počátku [[18. století]] byly využity jako panský [[pivovar]]. [43] => [44] => Žulová se zatím po ničivém [[požár]]u roku 1657 vzpamatovala, [[podhradí]] se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. Působily zde sice některé typicky městské [[instituce]] (jako již roku 1616 doložený střelecký spolek a od roku 1667 také několik řemeslnických [[cech]]ů, z nichž prvním byl cech tkalců), hospodářsky však stála ve stínu okolních měst, nebyla příliš lidnatá a historických dokladů o dřívějším městském statutu se nedostávalo. S biskupskou podporou nakonec obci císař [[František I. Rakouský|František II.]] „obnovil“ údajně shořelá městská práva listinou ze dne 12. ledna 1793. [45] => [46] => === 19. a počátek 20. století === [47] => Povýšení na [[město]] přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat na jeho vnějším vzhledu: roku 1804 bylo upraveno [[náměstí]] a odstraněny z něj dvory a [[chlév]]y. Bylo ale také třeba zřídit další dvě [[instituce]], které Žulové dosud chyběly: [[Základní škola|školu]] a [[Fara|farnost]]. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801, roku 1900 měla dvě třídy. Místo pro stavbu [[kostel]]a se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval [[biskup]] městu bývalý [[hrad]] a budovy [[pivovar]]u byly v letech 1809–1810 přestavěny na [[Kostel svatého Josefa (Žulová)|kostel sv. Josefa]]. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen [[Lokálie|lokální kuracie]], která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní [[kaple]] na [[Boží hora|Boží hoře]] postavená v letech 1712–1713. Ta sice za [[Josef II.|Josefa II.]] (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích, kde roku 1833 podlehl požáru. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[cholera|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843. [48] => [49] => [[Soubor:Zulova radnice.jpg|náhled|Zrekonstruovaná budova radnice na náměstí v Žulové]] [50] => [51] => Po zrušení patrimoniální správy usilovala Žulová o to, stát se sídlem [[Soudní okres|soudního okresu]]. Soudní okres však byl nakonec zřízen ve větší [[Vidnava|Vidnavě]]. Od roku 1905 se však v Žulové konala pravidelná zasedání vidnavského okresního soudu. [52] => [53] => V [[19. století]] se město Žulová stalo střediskem těžby a zpracování [[Hornina|kamene]], zejména [[Žula|žuly]]. První kamenické dílny – Schönova, Thienelova a Linkeho – existovaly od roku 1840. Hlavní průmyslová etapa rozvoje těžby pak začala v 70. a 80. letech 19. století. Roku 1878 založil v Žulové zdejší rodák [[Hermann Franke]] (1856–1920) firmu ''Hermann Franke-Prießnitz'', která se stala největší [[Kamenictví|kamenickou]] firmou na Jesenicku a zaměstnávala přes 500 [[dělník]]ů v lomech a kamenických závodech v Žulové i okolních obcích. Toto Frankeho kamenictví, brusírna a leštírna měla k roku 1910 až 340 zaměstnanců a roku 1928 až 400 zaměstnanců. Od roku 1920 byl majitelem firmy A. Prießnitz. Po roce 1945 byla firma znárodněna. Další velkou firmou ve městě byl podnik Alberta Förstera (1832–1908), z jehož iniciativy byla v Žulové roku 1886 založena odborná škola pro zpracování kamene, která získala sobě i městu vynikající pověst. Sídlila nejdříve v prostorách věnovaných svým zakladatelem, až roku 1909 získala nové reprezentativní budovy. Dalším podnikem bylo od roku 1862 kamenictví J. Thanheisera, které mělo roku 1915 75 zaměstnanců. Od roku 1911 zde působilo kamenictví A. Brosig a spol., roku 1913 bylo založeno kamenictví Kamenoprůmysl Novák a Jašek, které mělo roku 1925 až 150 zaměstnanců. Dalšími firmami spojenými s kamenictvím byly fitmy J. Palouš, G. Binder, H. Kulka, G. Franke, Geissler a Srna, R. Seifert, R. Grimme. K roku 1868 se uvádí [[vápenec|vápencový lom]], později i [[lom]]y na [[mramor]] a [[žula|žulu]].{{Citace monografie [54] => | příjmení = Bartoš [55] => | jméno = Josef aj [56] => | rok = 1994 [57] => | titul = Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII [58] => | vydání = 1. [59] => | vydavatel = Vydavatelství Univerzity Palackého [60] => | místo = Olomouc [61] => | strana = 146-148 [62] => | isbn = 80-7067-402-4 [63] => }} [64] => [65] => Z dalších podniků zde byl před rokem 1848 [[pivovar]] T. Kreutner a později jen [[sladovna]]. Od roku 1909 zde byl [[lihovar]], později i sodovkárna, [[mlýn]], koželužství, bělírna a pily. Od roku 1908 byla ve městě městská [[spořitelna]], byl zde i [[hotel]], [[záložna|záložny]] a od roku 1900 [[prodejna|konzum]]. K roku 1900 se uvádí hasičský [[spolek]] a později i zemědělský spolek, pěvecký a hudební spolek a katolický spolek. [66] => [67] => V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní [[kaple]] na [[Boží hora|Boží hoře]] nahrazena novostavbou [[Novogotika|novogotického]] kostela. Boží hora byla oblíbeným [[Poutní místo|poutním místem]] často navštěvovaným vratislavskými [[biskup]]y i prominentními hosty (básník [[Josef von Eichendorff]], saská královna Karola). Roku 1905 byla pro poutníky u kostela postavena (dnes zaniklá) chata „Jiřího dům“, pojmenovaná podle kardinála [[Georg von Kopp|Georga Koppa]]. [68] => [69] => Pro hospodářství města mělo velký význam zavedení [[Železnice|železničního]] spojení (trať [[Lipová-lázně|Dolní Lipová]]-[[Bernartice (okres Jeseník)|Bernartice]] 1886). V roce 1917 vybudovaná vlečka k lomům pod vrchem Vycpálek (něm. ''Haspelberg'') a do [[Černá Voda|Černé Vody]] měla původně vést dále do [[Velké Kunětice|Velkých Kunětic]] a [[Písečná (okres Jeseník)|Písečné]]. [70] => [71] => === Po roce 1918 === [72] => V meziválečném období bylo obyvatelstvo Žulové, jehož významnou součást tvořili dělníci, zprvu nakloněno především [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|sociální demokracii]], od [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] se však nacionálně radikalizovalo. Postupně se v původně čistě německém městě vytvořila početná česká menšina (zhruba 10 % obyvatel k roku 1930). V roce 1925 zde vznikla Ústřední prodejna Západoslezských žulových závodů. Městské [[muzeum]] se připomíná roku 1935. K témuž roku se uvádí městské lázně. [73] => [74] => Celé Javornicko a Vidnavsko bylo obsazeno [[Freikorps]]em již 22. září 1938, ještě před podepsáním [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]. I v Žulové tehdy došlo ke srážkám se [[Stráž obrany státu|Stráží obrany státu]]. Samotná Žulová však zůstala pod kontrolou československého vojska až do obsazení německou armádou 6. října. Většina českých obyvatel z města odešla a byla zrušena i česká menšinová škola, založená roku 1926. [75] => [76] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] pracovali v žulovských závodech a [[kamenolom]]ech [[Válečný zajatec|váleční zajatci]]. Od začátku roku 1945 zažila Žulová vedle [[Pochod smrti|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] naléhaly nejdříve na odpor za každou cenu (v Žulové byl organizován oddíl [[Volkssturm]]u, který však nikdy nebyl nasazen) a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní [[samospráva]] zabránila. Obsazení Žulové 8. května 1945 tedy proběhlo vcelku klidně. Připravovaná jednotka [[Werwolf]]u však byla zlikvidována. [77] => [78] => Od června 1945 do konce roku 1946 bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]]. Po – relativně úspěšném – dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního „Frýdberk“ na uměle vytvořené české „Žulová“, odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. K tomuto kroku, konkrétně na [[Jeseník|Jesenicku]] velmi rozšířenému, došlo k 5. únoru 1948 (v té době získaly v okolí nové jméno vytvořené stejným způsobem též [[Vápenná]], [[Písečná (okres Jeseník)]] a [[Uhelná]]). [79] => [80] => V roce 1949 byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen [[Státní statek]] Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]], v roce 1961 však opět osamostatněn. Roku 1949 byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku 1951 učiliště. [81] => [82] => V letech 1960–1989 docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek a objektů tzv. „občanské vybavenosti“, což se ale neblaze promítlo zejména do vzhledu náměstí. K 1. ledna 1976 byly k Žulové v rámci integrace obcí připojeny [[Kobylá nad Vidnavkou]] a [[Skorošice]]. K jejich osamostatnění došlo k 23. listopadu 1990 (Skorošice) a 1. lednu 2001 (Kobylá). U Žulové však zůstaly [[Tomíkovice]], původně přičleněné jako osada Skorošic.{{Citace monografie [83] => | příjmení = [84] => | jméno = [85] => | odkaz na autora = [86] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl [87] => | vydavatel = ČSÚ [88] => | místo = Praha [89] => | rok = 2006 [90] => | isbn = 80-250-1311-1 [91] => | kapitola = [92] => | strany = 232, 474, 531, 623 [93] => | jazyk = [94] => }} [95] => [[Soubor:Zulova sloup.JPG|náhled|Mariánské náměstí v Žulové]] [96] => [97] => V červenci 1997 postihly také Žulovou [[povodně]]. O rok později byla ukončena výuka v kamenickém učilišti, čímž nastal konec 112leté tradice. Její budovy poté sloužily jako výchovný ústav a od roku 2008 i střední škola pro mládež s poruchami chování a drogově závislé. [98] => [99] => 10. října 2006 byl obci vrácen status [[město|města]].[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006 [100] => [101] => Žulová je členem [[Mikroregion Žulovsko|Mikroregionu Žulovsko]], svazku obcí vzniklého v roce 2003.http://www.zulovsko.cz/ Město je také od roku 1993 členem [[Sdružení měst a obcí Jesenicka]] (SMOJ), které tvoří obce [[okres Jeseník|okresu Jeseník]],http://www.smoj.cz/ a od roku 1997 [[Euroregion Praděd|Euroregionu Praděd]].http://www.europraded.cz/ [102] => [103] => === Osady === [104] => K Žulové náleží osada '''Starost''' (německy a do roku 1948 i česky ''Sorge'', nyní jen [[základní sídelní jednotka]]). Nachází se 1,25 km jihovýchodně od Žulové, směrem na [[Vápenná|Vápennou]]. Zmiňuje se již roku 1590 a byla založena vratislavským biskupem nedlouho předtím. Její obyvatelé pracovali především na zdejším novém biskupském dvoře. Starost měla roku 1930 22 domů, v roce 2001 pak 25 domů. [105] => [106] => Skupina domů zvaná '''Andělské Domky''' (dříve též správněji ''Englovy Domky'', něm. ''Engelhäuser'') leží 1,5 km jihovýchodně směrem na [[Černá Voda|Černou Vodu]]. Roku 1930 zde bylo 11 domů a 59 obyvatel. [107] => [108] => === Správní vývoj === [109] => ''Správní příslušnost Žulové od roku 1848''{{Citace monografie [110] => | příjmení = Gawrecki [111] => | jméno = Dan [112] => | odkaz na autora = [113] => | spoluautoři = a kol. [114] => | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 [115] => | vydavatel = Slezská univerzita v Opavě [116] => | místo = Opava [117] => | rok = 2003 [118] => | isbn = 80-7248-226-2 [119] => | kapitola = [120] => | strany = [121] => | jazyk = [122] => }} [123] => * 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Niské knížectví|Nisské knížectví]], panství Frýdberk [124] => * od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [125] => * od roku 1855 do roku 1868m vévodství slezské, smíšený okres Vidnava [126] => * od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava [127] => * od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava [128] => ** kromě: od 1. října 1938 do května 1945 „sudetoněmecká území“, od 15. dubna 1939 jako říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau [129] => ** od 31. května 1945 [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] [130] => * od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 [[Olomoucký kraj (1948–1960)|Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] [131] => * od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]] [132] => * od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, [[okres Jeseník]] [133] => * od 1. ledna 2000 [[Olomoucký kraj]], okres Jeseník [134] => [135] => === Vývoj počtu obyvatel === [136] => Počet obyvatel Žulové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:{{Citace monografie [137] => | příjmení = [138] => | jméno = [139] => | odkaz na autora = [140] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl [141] => | vydavatel = ČSÚ [142] => | místo = Praha [143] => | rok = 2006 [144] => | isbn = 80-250-1310-3 [145] => | kapitola = [146] => | strany = 652–653 [147] => | jazyk = [148] => }} [149] => {{Citace monografie [150] => | příjmení = [151] => | jméno = [152] => | odkaz na autora = [153] => | titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské [154] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [155] => | místo = Praha [156] => | rok = 1935 [157] => | isbn = [158] => | kapitola = [159] => | strany = 35 [160] => | jazyk = [161] => }} [162] => {{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|odkaz na korporaci= Český statistický úřad |titul=Sčítání lidu, domů a bytů 2001|url= [163] => http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/541575?OpenDocument|datum vydání=2010-03-16|datum přístupu=2010-03-16|jazyk=}} [164] => {{Citace monografie [165] => | příjmení = [166] => | jméno = [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2005 [169] => | vydavatel = ČSÚ, MV ČR [170] => | místo = Praha [171] => | rok = 2005 [172] => | isbn = 80-7360-287-3 [173] => | kapitola = [174] => | strany = 978–979 [175] => | jazyk = [176] => }} [177] => [178] => ''Celé město Žulová (tj. včetně Tomíkovic)'' [179] => {|class="wikitable" [180] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [181] => |- [182] => ! Počet obyvatel [183] => | 1606 || 1698 || 1679 || 1799 || 1846 || 1883 || 2186z toho: 135 Čechoslováků, 1975 Němců, 20 Maďarů; 2144 řím. kat., 20 evang., 10 čsl., 8 bez vyzn. || 2363 || 1214 || 1241 || 1349 || 1373 || 1437 || 1333 || 1370z toho: 1270 Čechů, Moravanů a Slezanů, 74 Slováků, 30 Němců, 2 Poláci; 285 řím. kat., 2 čsl. hus., 12 evang., 2 pravosl., 910 bez vyzn. [184] => |} [185] => [186] => Ve městě Žulová je evidováno 364 adres: 352 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 12 [[označování domů|čísel evidenčních]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/zulov/index.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 299 domů, z toho 272 trvale obydlených. [187] => [188] => ''Samotná Žulová'' [189] => {|class="wikitable" [190] => ! Rok !! 1805 !! 1833 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [191] => |- [192] => ! Počet obyvatel [193] => | 714 || 1003z toho: Žulová 931, Starost 72 || 941 || 1058 || 1074 || 1157 || 1232 || 1231 || 1478z toho: 126 Čechoslováků, 1279 Němců, 20 Maďarů; 1438 řím. kat., 20 evang., 10 čsl., 7 bez vyzn.z toho: Žulová 1287, Starost 191 || 1614 || 892 || 939 || 997 || 1059 || 1174 || 1100 || 1124z toho: Žulová 1067, Starost 57 [194] => |} [195] => [196] => V samotné Žulové je evidováno 280 adres: 276 [[označování domů|čísel popisných]] (trvalé objekty) a 4 [[označování domů|čísla evidenční]] (dočasné či rekreační objekty).{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/zulov/zulov.html|datum vydání=2010-01-12|datum přístupu=2010-01-12|jazyk=}} Při [[sčítání lidu]] roku 2001 zde bylo napočteno 229 domů, z toho 210 trvale obydlených. [197] => [198] => === Církevní správa === [199] => Z hlediska [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolické]] církevní správy spadá Žulová do dvou farností: [200] => * Žulová do [[farnost Žulová|farnosti Žulová]], [201] => * Tomíkovice do [[farnost Skorošice|farnosti Skorošice]] [202] => Obě farnosti patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]].{{Citace monografie [203] => | příjmení = Boháč [204] => | jméno = Zdeněk [205] => | odkaz na autora = [206] => | titul = Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999 [207] => | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství s.r.o. [208] => | místo = Kostelní Vydří [209] => | rok = 1999 [210] => | isbn = 80-7192-405-9 [211] => | kapitola = [212] => | strany = [213] => | jazyk = [214] => }} Farnost Žulová je [[administrátor excurrendo|administrována excurrendo]] z [[farnost Vidnava|Vidnavy]], farnost Skorošice z [[farnost Bílá Voda|Bílé Vody]]. [215] => [216] => [[Českobratrská církev evangelická|Evangeličtí]] věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sboru]] [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] u Jeseníku.{{Citace monografie [217] => | příjmení = Nešpor [218] => | jméno = Zdeněk R. [219] => | odkaz na autora = [220] => | titul = Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska [221] => | vydavatel = Kalich [222] => | místo = Praha [223] => | rok = 2009 [224] => | isbn = 978-80-7017-129-5 [225] => | kapitola = [226] => | strany = 204–205 [227] => | jazyk = [228] => }} Věřící [[Církev československá husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde se nachází rovněž farnost pro [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné]] věřící. [229] => [230] => === Významní rodáci === [231] => * MUDr. [[Moritz Kämpf]] (1835–1883), oftalmolog [232] => * [[Hermann Franke]] (1856–1920), zakladatel kamenoprůmyslu na Jesenicku [233] => [234] => == Části obce == [235] => * '''Žulová''' ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Žulová'') [236] => * [[Tomíkovice]] (k. ú. ''Tomíkovice'') [237] => [238] => Základní sídelní jednotky: [[Starost (Žulová)|Starost]], Tomíkovice, [[Žlibek (Žulová)|Žlibek]] a Žulová. [239] => [240] => == Statistické údaje == [241] => K 23. červenci 2007 žilo ve městě 1 327 obyvatel. 15 % tvořily děti do 15 let. Podle údajů z posledního sčítání lidu se 86 % obyvatel přihlásilo k [[národnost]]i [[Češi|české]], 5 % k národnosti [[Slováci|slovenské]], 3 % k národnosti [[Moravané|moravské]] a 2 % k národnosti německé. 24 % obyvatel se uvedlo jako [[Víra|věřící]]. Z toho 87 % se přihlásilo k [[Římskokatolická církev|církvi římskokatolické]]. Ke dni sčítání byla zjištěna 15 % [[nezaměstnanost]]. K 31. prosinci 2006 však byla situace ještě horší, nezaměstnanost dosahovala až 18 %. Nejvíce pracujících bylo zaměstnáno v [[průmysl]]u a ve [[stavebnictví]]. [242] => [243] => == Doprava == [244] => [[Soubor:Zulova an.JPG|náhled|Autobusové stanoviště na náměstí v Žulové]] [245] => === Železnice === [246] => Žulovou vede regionální [[železniční trať Lipová Lázně - Javorník ve Slezsku]]. Na území města je na této trati zastávka [[Tomíkovice (železniční zastávka)|Tomíkovice]] a stanice [[Žulová (nádraží)|Žulová]]. Provoz na trati je relativně hustý, tvoří ho asi 11 párů vlaků.{{zdroj?}} [247] => [248] => === Silnice === [249] => * [[silnice I/60]] z [[Jeseník]]u a [[Vápenná|Vápenné]] směrem na [[Uhelná|Uhelnou]], [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] a dále na státní hranici, odkud pokračuje jako silnice 382 do polského [[Paczków|Pačkova]], [250] => * [[silnice II/456]] ze Žulové na [[Černá Voda|Černou Vodu]] a [[Stará Červená Voda|Starou Červenou Vodu]], která se u [[Velké Kunětice|Velkých Kunětic]] napojuje na [[silnice II/457|silnici II/457]], [251] => * několik silnic III. třídy, např. silnice na Nýznerov a [[Skorošice]] a silnice ze Skorošic přes [[Tomíkovice]] směrem na [[Kobylá nad Vidnavkou|Kobylou nad Vidnavkou]] s odbočkou na [[Buková (Bernartice)|Bukovou]]. [252] => [253] => === Autobusová doprava === [254] => Velmi významná je také doprava [[autobus]]ová. Městem prochází místní linky [[Jeseník]] – [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] – [[Bílá Voda]], Jeseník – Žulová – [[Bernartice (okres Jeseník)|Bernartice]] – Javorník , Jeseník – [[Vidnava]] a Jeseník – [[Písečná (okres Jeseník)|Písečná]] – [[Černá Voda]] – Žulová. Spojení do okresního města tak v pracovní dny zajišťuje až 25 párů spojů. [255] => [[Soubor:Zulova oldstreet.JPG|náhled|Zachovalá řada starých řemeslnických domů u Mariánského náměstí v Žulové]] [256] => [257] => == Pamětihodnosti == [258] => === Kulturní památky === [259] => [[Soubor:Žulová - kostel svatého Josefa.JPG|náhled|[[Kostel svatého Josefa (Žulová)|Kostel svatého Josefa]]]] [260] => * Římskokatolický farní [[kostel svatého Josefa (Žulová)|kostel svatého Josefa]], postavený v letech 1809–1810 s využitím části budov gotického hradu [[Frýdberk]]u – z hradu se zachovala zdaleka viditelná [[věž]] (bergfríd) sloužící jako kostelní věž a dále kusy opevnění ([[kulturní památka]])http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=6 [261] => * Žulový [[Mariánský sloup|sloup se sochou Panny Marie]] z roku 1898 na místě dřívějšího dřevěného, na Mariánském náměstí [262] => * [[Mariánský sloup|Sloup se sochou Panny Marie]] z roku 1777, renovovaný roku 1899 [263] => * Kamenný most z roku 1846. U něj se nacházela památkově chráněná socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1717, dnes ztracená [264] => * Novogotický [[kostel Panny Marie Bolestné (Žulová)|kostel Panny Marie Bolestné]] na [[Boží hora|Boží hoře]] (někdy uváděn jen jako [[kaple]]) – postaven v letech 1878–1880 na místě starší dřevěné stavby z let 1712 až 1713, která byla v roce 1864 značně poničena neznámým vandalem [265] => [266] => [[Soubor:Zulova bozihora.JPG|náhled|[[Boží hora]] ''(525 m)'' s [[Novogotika|novogotickým]] kostelem Panny Marie Bolestné ''(přiblíženo)'']] [267] => [268] => === Přírodní památky === [269] => * [[Národní přírodní památky v Česku|Národní přírodní památka]] [[NPP Borový|Borový]] na [[Borový vrch (Žulovská pahorkatina)|Borovém vrchu]] – [[Skála|skály]] a skalky budované [[granodiorit]]y s výraznou blokovitou odlučností, mineralogická lokalita [270] => [271] => == Turistický ruch == [272] => Okolí Žulové je turisticky velmi atraktivní. Město lze využít jako výchozí bod výletů do [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]], k [[Nýznerovské vodopády|Nýznerovským vodopádům]], k [[Jeskyně Na Pomezí|jeskyni Na Pomezí]] v Lipové, do lázní [[Jeseník]] nebo do [[Vidnava|Vidnavy]]. Městem prochází červená [[Turistická značka|turistická trasa]] Javorník – Jeseník a modrá trasa Horní Lipová – [[Nýznerovské vodopády]] – Žulová – [[Černá Voda]]. [273] => [274] => K přírodním zajímavostem patří zejména výše zmíněné Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce, četné [[kamenolom]]y v okolí městečka, nebo tzv. [[Venušiny misky]] při cestě na [[Vidnava|Vidnavu]]. [275] => [276] => Návštěvníci zde mohou taky navštívit nedávno otevřené Kamenické muzeum nebo si mohou udělat výlet k novogotickému kostelíku na [[Boží hora|Boží hoře]], na kterou vede [[Křížová cesta (Žulová)|Křížová cesta]]. [277] => [278] => Město nemá příliš mnoho ubytovacích kapacit. Většinou jde spíše o menší [[penzion]]y nebo ubytování v soukromí. Nejbližší hotel je v obci [[Černá Voda]]. Naprosto nedostačující jsou možnosti stravování.{{zdroj?}} [279] => [280] => == Služby == [281] => Ve městě sídlí místní [[Knihovna (instituce)|knihovna]]. V provozu je [[zdravotní středisko]]. Je zde rovněž možnost nákupů, od prodejen potravin (největší je samoobsluha JEDNOTY na náměstí) přes [[řeznictví]] a [[zelinářství]] až po [[drogerie]] a obchody s textilem. Dále je zde možnost navštívit [[Manikura|manikury]], [[Pedikura|pedikury]], [[kadeřnictví]], [[Solárium|solária]] nebo kosmetického salonu, k dispozici jsou rovněž bary.{{zdroj?}} [282] => [283] => == Školství == [284] => Ve městě se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.–9. ročník).http://www.zszulova.cz/ [285] => [286] => == Reference == [287] => [288] => [289] => == Literatura == [290] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}} [291] => [292] => == Externí odkazy == [293] => * {{Commonscat|Žulová}} [294] => * {{RÚIAN}} [295] => * {{Oficiální web}} [296] => * [http://hrady.dejiny.cz/zulova/ Hrad Frýdberk] [297] => * [https://web.archive.org/web/20100128063112/http://heide.sweb.cz/ Informace a historické články na stránkách Žulové] [298] => * [https://www.hasicizulova.cz/ Sbor dobrovolných hasičů Žulová] [299] => [300] => {{Části české obce}} [301] => {{Okres Jeseník}} [302] => {{Autoritní data}} [303] => {{Portály|Slezsko}} [304] => [305] => [[Kategorie:Žulová| ]] [306] => [[Kategorie:Města v Českém Slezsku]] [307] => [[Kategorie:Obce v okrese Jeseník]] [308] => [[Kategorie:Sídla v Žulovské pahorkatině]] [309] => [[Kategorie:Sdružení měst a obcí Jesenicka]] [310] => [[Kategorie:Svazek obcí Mikroregionu Žulovska]] [311] => [[Kategorie:Města v okrese Jeseník]] [312] => [[Kategorie:Geotrasa sudetská]] [313] => [[Kategorie:Těžba žuly v Česku]] [314] => [[Kategorie:Těžba v okrese Jeseník]] [] => )
good wiki

Žulová

Žulová (do 5. února 1948 Frýdberk, německy Friedberg) je město na západě Českého Slezska, v severozápadní části okresu Jeseník.

More about us

About

Tato oblast se pyšní krásnou okolní přírodou, která láká turisty i místní obyvatele. Žulová je obklopena malebnými kopci a lesy, což vytváří ideální prostředí pro různorodé outdoorové aktivity, jako jsou turistika, cykloturistika a zimní sporty. Historie Žulové sahá daleko do minulosti, kdy bylo osídleno již ve středověku. Město si zachovalo mnoho historických staveb a památek, které svědčí o jeho dlouhé tradici a kultuře. Místní obyvatelé jsou hrdí na své dědictví a aktivně se podílejí na jeho ochraně a propagaci. Žulová je známá také svou bohatou nabídkou kulturních akcí, které přispívají k rozvoji komunitního života a posilují vazby mezi lidmi. V Žulové naleznete přátelskou atmosféru, která vytváří pocit sounáležitosti. Místní podnikatelé a organizace se snaží podporovat regionální rozvoj a udržitelnost, což pozitivně ovlivňuje celkovou kvalitu života. Město je také výbornou základnou pro objevování dalších zajímavých míst v okolí, která nabízejí příležitosti k dalšímu poznávání a vzdělávání. Žulová tak představuje místo, kde se snoubí historie s přírodou a komunitním životem, což vše dohromady vytváří pozitivní a inspirativní prostředí pro všechny, kteří sem zavítají.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Černá Voda','Jeseník','Javorník (okres Jeseník)','Tomíkovice','Skorošice','Boží hora','Vápenná','označování domů','Vidnava','okres Jeseník','Písečná (okres Jeseník)','kaple'

Jeseník

Kaple

Skorošice

Tomíkovice

Vápenná

Vidnava