Array ( [0] => 15482089 [id] => 15482089 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skylab [uri] => Skylab [3] => Assembling the Skylab Orbital Workshop 7014162.jpg [img] => Assembling the Skylab Orbital Workshop 7014162.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Skylab** Skylab byla první americká prostorová laboratoř, která zanechala nezapomenatelnou stopu v historii lidstva. Její start proběhl 14. května 1973 a Skylab se stal světlým příkladem inovace a odhodlání v oblasti výzkumu a technologie. V následujících letech se Skylab stal domovem pro tři posádky astronautů, kteří spolupracovali na mnoha vědeckých experimentech. Skylab přinesl pokrok ve studiích fyzické a biologické reakce člověka ve vesmíru. Astronauti, jako například Charles "Pete" Conrad a Joseph Kerwin, prováděli důležité výzkumy v oblastech medicíny, fyziky a atmosféry. Jejich úsilí vedlo k obohacení našeho chápání vesmíru a poskytlo cenné informace, které jsou dodnes využívány při plánování dlouhodobých misí na Mars a další potenciální destinace. Přestože Skylab čelil některým výzvám, jako byly technické problémy a poškození při startu, jeho úspěšné mise dokazují, že lidská vynalézavost a schopnost překonávat překážky jsou bezmezná. Skylab se v roce 1979 vrátil do atmosféry, kdy jeho zbytky dopadly na Zemi, ale jeho odkaz žije dál. Byla to totiž nejen technická, ale také lidská výprava, která inspirovala generace. Dnes Skylab připomíná optimismus a naději pro budoucnost prostorového výzkumu. Legenda o první americké prostorové laboratoři nás učí, jak překonávat obtíže, spolupracovat na vědeckých cílech a sledovat naše sny, kdykoli se díváme ke hvězdám. [oai_cs_optimisticky] => **Skylab** Skylab byla první americká prostorová laboratoř, která zanechala nezapomenatelnou stopu v historii lidstva. Její start proběhl 14. května 1973 a Skylab se stal světlým příkladem inovace a odhodlání v oblasti výzkumu a technologie. V následujících letech se Skylab stal domovem pro tři posádky astronautů, kteří spolupracovali na mnoha vědeckých experimentech. Skylab přinesl pokrok ve studiích fyzické a biologické reakce člověka ve vesmíru. Astronauti, jako například Charles "Pete" Conrad a Joseph Kerwin, prováděli důležité výzkumy v oblastech medicíny, fyziky a atmosféry. Jejich úsilí vedlo k obohacení našeho chápání vesmíru a poskytlo cenné informace, které jsou dodnes využívány při plánování dlouhodobých misí na Mars a další potenciální destinace. Přestože Skylab čelil některým výzvám, jako byly technické problémy a poškození při startu, jeho úspěšné mise dokazují, že lidská vynalézavost a schopnost překonávat překážky jsou bezmezná. Skylab se v roce 1979 vrátil do atmosféry, kdy jeho zbytky dopadly na Zemi, ale jeho odkaz žije dál. Byla to totiž nejen technická, ale také lidská výprava, která inspirovala generace. Dnes Skylab připomíná optimismus a naději pro budoucnost prostorového výzkumu. Legenda o první americké prostorové laboratoři nás učí, jak překonávat obtíže, spolupracovat na vědeckých cílech a sledovat naše sny, kdykoli se díváme ke hvězdám. ) Array ( [0] => {{Infobox - vesmírná stanice [1] => | barva = #bcd2ee [2] => | název = Skylab [3] => | alternativní obsah =
[4] => [[Soubor:Skylab.jpg|250px]] [5] =>
[6] => [[Soubor:Skylab Program Patch.png|120px]] [7] =>
[8] =>
[9] => | cospar = 1973-027A [10] => | volací znak = Skylab [11] => | stálá posádka = 3 [12] => | start = [[14. květen|14. května]] [[1973]] [13] => | kosmodrom = [[Startovací komplex 39|LC-39]]{{Clear}}[[Kennedyho vesmírné středisko]]{{Clear}}[[Eastern Test Range]] [14] => | raketa = [[Saturn V]] [15] => | nosný systém = [16] => | výrobce = [17] => | provozovatel = [[NASA]] [18] => | stav = [19] => | datum zániku = [[11. červenec|11. července]] [[1979]] [20] => | hmotnost = 77 088 kg [21] => | délka = ~30 metrů [22] => | šířka = 6,7 metru [23] => | výška = [24] => | obytný objem = 283 m³ [25] => | tlak vzduchu = [26] => | perigeum = 434 km [27] => | apogeum = 442 km [28] => | sklon dráhy = 50° [29] => | doba oběhu = 93,4 minut [30] => | oběhů za den = 15,4 [31] => | dnů na oběžné dráze = 2249 dnů [32] => | dnů s posádkou = 171 dnů [33] => | konfigurace = Wet Workshop.svg [34] => | popisek konfigurace = Nákres stanice Skylab s připojenou lodí Apollo. [35] => }} [36] => '''Skylab''' (''nebeská laboratoř'') byla americká orbitální [[kosmická stanice]], která kroužila 6 let kolem [[Země]]. V letech 1973–1979 na ní pracovaly tři trojčlenné posádky, vesměs občané [[Spojené státy americké|USA]]. Délkou pobytu (28, 59 a 84 dní) vytvořili kosmonautické světové rekordy, překonané po čtyřech letech ([[1978]]) posádkou sovětského [[Sojuz 26|Sojuzu 26]]. [37] => [38] => == Záměr == [39] => Původně měl na úspěšný [[program Apollo]] navazovat rozsáhlý program [[Apollo Applications Program|Apollo Applications]]. Byl však vládou a kongresem USA seškrtán rozpočet [[NASA]] a projekt předčasně zrušen. Bylo rozhodnuto o redukci plánů, postavit a provozovat orbitální stanici [[Země]].{{Citace monografie [40] => | příjmení = Vítek [41] => | příjmení2 = Lála [42] => | jméno = Antonín [43] => | jméno2 = Petr [44] => | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky [45] => | vydavatel = Mladá fronta [46] => | místo = Praha [47] => | rok = 1982 [48] => | kapitola = Americké kosmické lety [49] => | strany = 339 [50] => }} [51] => [52] => Původně se počítalo s tím, že Skylab bude vynesen na oběžnou dráhu raketou [[Saturn IB|Saturn 1B]]. Vzhledem k její omezené nosnosti se tedy plánovalo, že stanice bude vynesena na oběžnou dráhu v neobyvatelném stavu a že bude dokončena teprve tam. Po zastavení [[Program Apollo|programu Apollo]] však [[NASA]] měla k dispozici nosič [[Saturn V]] o podstatně vyšší nosnosti. Projekt byl proto pozměněn a orbitální stanice byla vynesena na oběžnou dráhu v obyvatelném stavu. [53] => [54] => == Údaje o stanici == [55] => [[Soubor:Skylab labeled.jpg|left|thumb|Nákres Skylabu s anglickým popisem]] [56] => Jako základ stanice byl využit upravený modul S-IVB, který byl normálně montován buď jako 2. stupeň nosiče [[Saturn 1B]] nebo jako 3. stupeň nosiče [[Saturn 5]]. Hmotnost stanice byla 77 088 kg, průměr až 6,7 metru, délka i s připojenou dopravní lodí 36,1 metru. Byla tedy několikanásobně větší, než předchozí sovětské stanice [[Saljut]]. V spodním patře byla vědecká laboratoř a dvě obytné místnosti, z toho ložnice byla členěna na tři kóje. Dále zde byla toaleta. V horním patře byly skladovací prostory. Mimo těchto prostor byly na stanici další prostory s nádržemi, spojovací adaptér pro obslužné lodě s kosmonauty, na výklopné konstrukci sluneční dalekohled. Zásobování energií obstarávaly sluneční panely.Encyklopedie kosmonautiky, str. 340 [57] => [58] => == Plnění programu == [59] => Vynesení stanice Skylab na oběžnou dráhu je označováno jako let [[Skylab 1]]. Odstartoval [[14. květen|14. května]] [[1973]] z [[Mys Canaveral|Mysu Canaveral]] dvoustupňovou modifikací nosiče Saturn 5. Na první pohled vlastně na startovní rampě stála normální trojstupňová raketa známá z letů [[Program Apollo|programu Apollo]], která však tentokrát nenesla servisní a velitelský modul a v jejím třetím stupni byla místo motorů a nádrží s palivem vestavěna orbitální kosmická stanice. [60] => [61] => Po vynesení se na stanici projevila řada závad, takže byly pochybnosti, zda bude stanice obyvatelná. Například se plně neotevřely sluneční panely, nadměrně stoupala vnitřní teplota.{{Citace monografie [62] => | příjmení = Toufar [63] => | příjmení2 = Balous [64] => | jméno = Pavel [65] => | jméno2 = Miroslav [66] => | titul = Cesty ke hvězdám [67] => | vydavatel = Albatros [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 1976 [70] => | id = 13-767-76 [71] => | kapitola = Skylab [72] => | strany = 321–322 [73] => }} [74] => Program prvního letu ke stanici proto zahrnoval z velké části opravy vzniklých závad, bránících provozu stanice. [75] => [76] => K orbitální stanici pak byly vyslány tři pilotované lety [77] => * [[Skylab 2]]: [[25. květen|25. května]] – [[22. červen|22. června]] [[1973]], posádka [[Charles Conrad]] Jr, [[Paul Weitz]] a [[Joseph Kerwin|Joseph P. Kerwin]] [78] => * [[Skylab 3]]: [[28. červenec|28. července]] – [[25. září]] [[1973]], posádka [[Alan Bean|Alan L. Bean]], [[Jack Lousma|Jack R. Lousma]], [[Owen Garriott|Owen K. Garriott]] [79] => * [[Skylab 4]]: [[16. listopad]]u [[1973]] – [[8. únor]]a [[1974]], posádka [[Gerald Carr|Gerald P. Carr]], [[William Pogue]], [[Edward Gibson|Edward G. Gibson]] [80] => [81] => Pro všechny tyto tři pilotované lety byl použit nosič [[Rakety Saturn|Saturn 1B]], který na oběžnou dráhu vynesl [[Kosmická loď|kosmickou loď]], tvořenou velitelským a servisním modulem používaným v [[Program Apollo|programu Apollo]]. Ta se na oběžné dráze spojila s orbitální stanicí Skylab. [82] => [83] => == Zánik == [84] => Kosmická stanice Skylab částečně shořela v atmosféře. Navedena byla do oblasti [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Části stanice ale v atmosféře nezanikly a dopadly na zemský povrch. [[11. červenec|11. července]] [[1979]] v 16:37:00 UTC dopadly trosky poblíž australského města [[Perth]]u na západě [[Austrálie]]. Městská rada následně poslala americké agentuře NASA pokutu za znečišťování veřejného prostranství, načež do města telefonoval osobně americký prezident [[Jimmy Carter]], který se za dopad tělesa jménem USA omluvil.{{Citace elektronické monografie [85] => | příjmení = [86] => | jméno = [87] => | odkaz na autora = [88] => | titul = Farmář našel na pastvinách pravděpodobně kus kosmické rakety [89] => | url = http://technet.idnes.cz/farmar-nasel-na-pastvinach-pravdepodobne-kus-kosmicke-rakety-ptb-/tec_vesmir.asp?c=A080328_134217_tec_vesmir_kuz [90] => | datum vydání = [91] => | datum aktualizace = [92] => | datum přístupu = 2008-3-30 [93] => | vydavatel = [94] => | místo = [95] => | jazyk = česky [96] => }} [97] => [98] => == Odkazy == [99] => === Reference === [100] => [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Commonscat}} [104] => * {{Commons}} [105] => * [http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/027A.HTM Na webu Space] [106] => * [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1973-027A Web NASA] {{Wayback|url=http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1973-027A |date=20100321174341 }} [107] => * http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/skylab.htm [108] => [109] => {{Program Skylab}} [110] => {{Americké programy pilotovaných vesmírných letů}} [111] => {{Vesmírné stanice}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => {{Portály|Kosmonautika}} [114] => [115] => [[Kategorie:Program Skylab]] [116] => [[Kategorie:Vesmírné stanice]] [117] => [[Kategorie:Pilotované kosmické lodě]] [118] => [[Kategorie:NASA]] [119] => [[Kategorie:Kosmické programy|Skylab]] [120] => [[Kategorie:Kosmonautika v roce 1973]] [121] => [[Kategorie:Kosmonautika v roce 1979]] [] => )
good wiki

Skylab

Skylab (nebeská laboratoř) byla americká orbitální kosmická stanice, která kroužila 6 let kolem Země. V letech 1973-1979 na ní pracovaly tři trojčlenné posádky, vesměs občané USA.

More about us

About

Její start proběhl 14. května 1973 a Skylab se stal světlým příkladem inovace a odhodlání v oblasti výzkumu a technologie. V následujících letech se Skylab stal domovem pro tři posádky astronautů, kteří spolupracovali na mnoha vědeckých experimentech. Skylab přinesl pokrok ve studiích fyzické a biologické reakce člověka ve vesmíru. Astronauti, jako například Charles "Pete" Conrad a Joseph Kerwin, prováděli důležité výzkumy v oblastech medicíny, fyziky a atmosféry. Jejich úsilí vedlo k obohacení našeho chápání vesmíru a poskytlo cenné informace, které jsou dodnes využívány při plánování dlouhodobých misí na Mars a další potenciální destinace. Přestože Skylab čelil některým výzvám, jako byly technické problémy a poškození při startu, jeho úspěšné mise dokazují, že lidská vynalézavost a schopnost překonávat překážky jsou bezmezná. Skylab se v roce 1979 vrátil do atmosféry, kdy jeho zbytky dopadly na Zemi, ale jeho odkaz žije dál. Byla to totiž nejen technická, ale také lidská výprava, která inspirovala generace. Dnes Skylab připomíná optimismus a naději pro budoucnost prostorového výzkumu. Legenda o první americké prostorové laboratoři nás učí, jak překonávat obtíže, spolupracovat na vědeckých cílech a sledovat naše sny, kdykoli se díváme ke hvězdám.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1973','Program Apollo','NASA','14. květen','Saturn V','1979','11. červenec','Země','28. červenec','Joseph Kerwin','1974','16. listopad'

1973

1974

1979

NASA

Země