Array ( [0] => 14661787 [id] => 14661787 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skytové [uri] => Skytové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento = etniku|druhý = básni Alexandra Bloka|rozlišovač = báseň}} [1] => {{Více obrázků [2] => | zarovnání = vpravo [3] => | orientace = svisle [4] => | hlavička = [5] => | velikost obrázků = 350px [6] => [7] => | obrázek1 = Scythian_Kingdom_in_West_Asia.jpg [8] => | alt1 = [9] => | popisek1 = Maximální rozsah Skytského království v západní Asii [10] => [11] => | obrázek2 = Scythian_kingdom_in_the_Pontic_steppe.jpg [12] => | alt2 = [13] => | popisek2 = Maximální rozsah Skytského království v Pontské stepi [14] => }} [15] => '''Skytové''', též '''Skythové''', někdy také označovaní jako '''Pontští Skythové''',{{sfn|Jacobson|1995|p=32}}{{sfn|Cunliffe|2019|p=[https://books.google.com/books?id=IR6yDwAAQBAJ&pg=PA42 42]}} byl [[starověk]]ý [[Východoíránské jazyky|východoíránský]]{{harvnb|Sulimirski|1985|pp=149–153}}: "During the first half of the first millennium B.C., c. 3,000 to 2,500 years ago, the southern part of Eastern Europe was occupied mainly by peoples of Iranian stock [...] The main Iranian-speaking peoples of the region at that period were the Scyths and the Sarmatians [...]"
{{harvnb|Melyukova|1990|pp=97–98}}: "From the end of the 7th century B.C. to the 4th century B.C. the Central- Eurasian steppes were inhabited by two large groups of kin Iranian-speaking tribes – the Scythians and Sarmatians [...]"
{{harvnb|Melyukova|1990|p=117}}: "All contemporary historians, archeologists and linguists are agreed that since the Scythian and Sarmatian tribes were of the Iranian linguistic group [...]"
{{harvnb|Davis-Kimball|Bashilov|Yablonsky|1995|p=91}}: "Near the end of the 19th century V.F. Miller (1886, 1887) theorized that the Scythians and their kindred, the Sauromatians, were Iranian-speaking peoples. This has been a popular point of view and continues to be accepted in linguistics and historical science [...]"
{{harvnb|Jacobson|1995|pp=31–32}}: "Whatever their ultimate origins, by the time the Pontic Scythians settled in the region of the Black Sea, they almost certainly spoke an Iranian language [...]"
{{harvnb|Batty|2007|p=205}}: "The original Scythians, as far as we can tell, were Iranian-speaking nomadic pastoralists."
{{harvnb|Ivantchik|2018}}: "Scythians, a nomadic people of Iranian origin [...]"
{{harvnb|Dandamayev|1994|p=37}}: "In modern scholarship the name 'Sakas' is reserved for the ancient tribes of northern and eastern Central Asia and Eastern Turkestan to distinguish them from the related Massagetae of the Aral region and the Scythians of the Pontic steppes. These tribes spoke Iranian languages, and their chief occupation was nomadic pastoralism."
{{harvnb|Harmatta|1996|p=181}}: "[B]oth Cimmerians and Scythians were Iranian peoples."
{{harvnb|Sulimirski|1985|pp=149–153}}: "During the first half of the first millennium B.C., c. 3,000 to 2,500 years ago, the southern part of Eastern Europe was occupied mainly by peoples of Iranian stock [...] [T]he population of ancient Scythia was far from being homogeneous, nor were the Scyths themselves a homogeneous people. The country called after them was ruled by their principal tribe, the "Royal Scyths" (Her. iv. 20), who were of Iranian stock and called themselves "Skolotoi" [...]"
{{harvnb|West|2002|pp=437–440}}: "[T]rue Scyths seems to be those whom [Herodotus] calls Royal Scyths, that is, the group who claimed hegemony [...] apparently warrior-pastoralists. It is generally agreed, from what we know of their names, that these were people of Iranian stock [...]"
{{harvnb|Rolle|1989|p=56}}: "The physical characteristics of the Scythians correspond to their cultural affiliation: their origins place them within the group of Iranian peoples."
{{harvnb|Rostovtzeff|1922|p=13}}: "The Scythian kingdom [...] was succeeded in the Russian steppes by an ascendancy of various Sarmatian tribes — Iranians, like the Scythians themselves."
{{harvnb|Minns|1913|p=36}}: "The general view is that both agricultural and nomad Scythians were Iranian." jezdecký [[Kočovnictví|kočovný]] národ, který během [[9. století př. n. l.]] až [[8. století př. n. l.]] pronikl ze [[střední Asie]] do stepí [[Pontsko-kaspická step|severního Černomoří]] na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a jížního [[Rusko|Ruska]], kde zůstal usazen od 7. století př. n. l. až do 3. století př. n. l. Zde založili mocné království [[Skýtie|Skytie]], které zaniklo během [[sarmati|sarmatských]] nájezdů mezi [[4. století př. n. l.|4.]] a [[2. století př. n. l.]]{{Citace elektronické monografie [16] => | příjmení = [17] => | jméno = [18] => | odkaz na autora = [19] => | titul = Scythian [20] => | url = https://www.britannica.com/topic/Scythian [21] => | datum vydání = [22] => | datum aktualizace = [23] => | datum přístupu = 8.3.2020 [24] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [25] => | jazyk = en [26] => }} [27] => [28] => Skytové, zběhlí v boji na koních,{{cite web |url=https://www.britannica.com/topic/Scythian |title=Scythian |website=[[Encyclopædia Britannica Online]] |publisher=[[Encyclopædia Britannica, Inc.]] |access-date=October 4, 2019 }} v 8. století př. n. l. nahradili [[Agathyrsové|Agathyrse]] a [[Kimmeriové|Kimmerie]] jako dominantní mocnost na západě [[Eurasijská step|euroasijské stepi]].{{cite web |url=https://www.britannica.com/topic/history-of-Central-Asia/Prehistory-and-antiquity |title=History of Central Asia: Early Western Peoples |last=Hambly |first=Gavin |author-link=:de:Gavin Hambly |website=[[Encyclopædia Britannica Online]] |publisher=[[Encyclopædia Britannica, Inc.]] |access-date=October 4, 2019 }} V 7. století př. n. l. Skytové překročili [[kavkaz]] a spolu s Kimmerijci často podnikali nájezdy na [[Jihozápadní Asie|západní Asii]].{{sfn|Beckwith|2009|p=11}} [29] => [30] => Poté, co byli ze západní Asie vyhnáni [[Médie|Médy]], se Skytové stáhli zpět do [[Pontsko-kaspická step|pontské stepi]], kde bylo jejich území postupně dobýváno [[Sarmati|Sarmaty]].{{cite web |url=https://www.britannica.com/topic/Sarmatian |title=Sarmatian |website=[[Encyclopædia Britannica Online]] |publisher=[[Encyclopædia Britannica, Inc.]] |access-date=October 4, 2019 }} Koncem 2. století př. n. l. bylo hlavní město převážně [[Helenizace|helenizovaných]] Skytů [[Skytská Neapol]] na [[Krym]]u dobyto [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatem VI.]] a jejich území byla začleněna do [[Bosporská říše|Bosporského království]].{{sfn|Harmatta|1996|pp=181–182}} [31] => [32] => Ve [[3. století]] našeho letopočtu byli Sarmati a poslední zbytky Skythů přemoženi [[Gótové|Góty]] a v [[Raný středověk|raném středověku]] byli Skythové a Sarmati z velké části asimilováni a pohlceni [[Staří Slované|ranými Slovany]].{{harvnb|Brzezinski|Mielczarek|2002|p=39}}: "Indeed, it is now accepted that the Sarmatians merged in with pre-Slavic populations."{{harvnb|Mallory|Adams|1997|p=523}}: "In their Ukrainian and Polish homeland the Slavs were intermixed and at times overlain by Germanic speakers (the Goths) and by Iranian speakers (Scythians, Sarmatians, Alans) in a shifting array of tribal and national configurations." Skytové sehráli roli v etnogenezi [[Oseti|Osetinců]], o nichž se předpokládá, že jejich předkové byli [[Alani]]. [33] => [34] => Po zmizení Skytů používali autoři [[starověk]]u, [[středověk]]u a [[Raný novověk|raného novověku]] název „Skytové“ k označení různých stepních populací, které s nimi nebyly příbuzné. [35] => [36] => Skytové hráli důležitou roli na [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezce]], rozsáhlé obchodní síti spojující [[Starověké Řecko|Řecko]], [[Persie|Persii]], [[Indie|Indii]] a [[Čína|Čínu]], což mohlo přispět k prosperitě těchto civilizací.{{harvnb|Beckwith|2009|pp=58–70}} Skytové byli proslulí svým [[jezdectví|jezdeckým]] umění, patřili k prvním národům, které ovládli dovednost jízdy na koni, a zdatností v boji. Vysoké úrovně dosahovalo také jejich umělecké řemeslo, jejich kovové výrobky patří k nejznámějším příkladům takzvaného [[Zvěrný styl|zvěrného stylu]]. Následovali své [[Skytské náboženství|tradiční náboženství]] a jejich nejvýznamnějším božstvem byla [[Tabiti]], bohyně ztotožňovaná s řeckou [[Hestia|Hestií]]. [37] => [38] => == Jméno a jeho užití == [39] => [[Soubor:Scythians shooting with bows Kertch antique Panticapeum Ukrainia 4th century BCE.jpg|náhled|Skytové se svými [[luk]]y, Pantikapaion (dnešní [[Kerč]]), [[Krym]], 4. století př. n. l.]] [40] => Jméno Skythové vychází ze [[Starořečtina|starořeckého]] Σκυθοι (''Skythai''), které se objevuje také v [[akkadština|akkadské]] podobě ''Áš-gu-za-a-a'' a ''Iš-ku-za'', a v [[Hebrejština|hebrejské]] ''šknz''. Z těchto výrazů lze rekonstruovat ''*škuδa-'' nebo ''*skuδa-'', jeho etymologie je však neznámá. [[Hérodotos]] zmiňuje také sebeoznačení Skytů: ''Skolotoi'', které je nejspíše nářeční formou výše uvedeného jména. [41] => [42] => Kromě Skytů v užším slova smyslu se také někdy hovoří o Skytech v širších slova smyslu, tedy různých starověkých kočovných národech hovořících [[Východoíránské jazyky|východoíránskými jazyky]], u kterých je kvůli nedostatku pramenů, jazykové i kulturní blízkosti, neustálému stěhování a vzniku různých kmenových svazů je problematické jejich přesné rozlišení. Řekové tak kromě Skytů znali [[Massagetové|Massagety]], [[Achaimenovská říše|Peršané]] [[Sakové|Saky]], [[Starověká Indie|Indové]] Šaky, mezi něž patřili [[Indoskythové|Indoskytové]], a [[Starověká Čína|Číňané]] [[Jüe-č’]].{{Citace monografie [43] => | příjmení = Škoda [44] => | jméno = Milan [45] => | odkaz na autora = [46] => | titul = Velké říše kočovníků [47] => | url = [48] => | vydavatel = Vyšehrad [49] => | místo = [50] => | rok = 2015 [51] => | strany = 15–19 [52] => | isbn = 978-80-7429-473-0 [53] => }} [54] => [55] => V podobném duchu se, především, v ruském prostředí hovoří o „skytsko-sibiřském světě“, archeologickém horizontu zahrnujícím kultury od jížní Sibiře ([[Pazyrycká kultura|pazyrycká]], [[Arzhan (kultura)|Arzhan]], [[Aldy-Bel (kultura)|Aldy-Bel]]) po severní Černomoří sdílející stejný způsob výroby zbraní a jezdecké výbavy, ale také zvláštní [[Zvěrný styl|zvěrný]] či [[skytské umění|skytský umělecký styl]]. Historik Askold Ivančik považuje takové rozšíření pojmu za nešťastné. Upozorňuje že i archeologické kultury lesí a lesostepí severního Černomoří mezi 7. a 4. století př. n. l. představují mnohem širší fenomén než jsou Skytové historických zpráv, natož pak kultury tisíce kilometrů východněji, jejichž jazykový a etnický původ je nám neznámý. [56] => [57] => Matoucí skutečností může také být, že ve starořeckých a římských pramenech se jejich jméno bohatě užívalo i poté, co tento národ ve 3. století př. n. l. přestal dominovat černomořské stepi. V takovém užití slovo Skytové znamenalo prostě „severní [[Barbar|barbaři]]“. V byzantských pramenech se jako o Skytech hovoří i o různých [[slované|slovanských]] a [[Turkické národy|turkických]] kočovných národech. [58] => [59] => == Dějiny == [60] => {{Viz též|Indoíránci}} [61] => [[Soubor:Scythian warriors (reconstruction).jpg|thumb|left|upright|Skytští bojovníci (rekonstrukce)]] [62] => [[Soubor:Avarárok.JPG|náhled|upright=0.8|Skytská obranná linie z roku 339 př. n. l., rekonstrukce v [[Polgár]]u v Maďarsku]] [63] => [64] => Skytové po sobě nezanechali žádné písemné prameny a zprávy o nich se dlouho omezovaly na informace od [[Akkadská říše|akkadských]] a [[Starověké Řecko|řeckých]] autorů, především od [[Hérodotos|Hérodota]], které byly od 20. století rozšířeny díky archeologickým nálezům. Na počátku 7. století př. n. l. byli poprvé zmíněni a to v letopisech asyrského krále [[Asarhaddon]]a. Ty informují o tom, že byli spojenci království [[Mannaea]] ležícího u [[Urmijské jezero|Urmijského jezera]]. Je pravděpodobné, že v té době sídlili severně od [[Kavkaz]]u a podnikali nájezdy na jih. Přibližně roku 672 př. n. l. žádal skytský král [[Partatua]] o ruku dcery krále Asarhaddona, pravděpodobně úspěšně, což vedlo ke skytsko-asyrskému spojenectví. Na konci 7. století byl jejich význam zastíněn [[Kimmeriové|Kimmerii]], ale zároveň se jim povedlo proniknout pod vedením krále [[Madiés]]e až do hraničních oblastí [[Starověký Egypt|Egypta]]. Podle řeckých pramenů v té době také na krátko ovládli [[Médie|Médii]].{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = Ivančik [66] => | jméno = Askold [67] => | odkaz na autora = Askold Ivančik [68] => | titul = Encyclopædia Iranica - Scythians [69] => | url = https://www.iranicaonline.org/articles/scythians [70] => | datum vydání = [71] => | datum aktualizace = [72] => | datum přístupu = 30. 12. 2022 [73] => | vydavatel = [74] => | jazyk = en [75] => }} [76] => [77] => V 6. století př. n. l. zprávy o Skytech na [[Blízký východ|Předním východě]] mizí, ale poprvé jsou zmiňováni v souvislosti s řeckými koloniemi v severním Černomoří, přičemž vztahy mezi nimi a kolonisty byly pravděpodobně převážně mírumilovné. Okolo roku 513 př. n. l. byly cílem vojenské výpravy perského krále [[Dareios I.|Dareia I.]], jejíž přesný výsledek je nejasný. Podle Hérodota se králi podařilo donutit Skyty respektovat jeho moc a podle perských nápisů se stali ''Saká tjaij paradraja'' „zámořští [[Sakové]]“ jeho poddanými, ale Skytie zjevně zůstala nezávislá a její obyvatelé byli Řeky chápáni jako nepřemožitelní. [78] => [79] => V následujících letech, snad v souvislosti s příchodem nových populací z východu, proběhly mnohé změny v materiální kultuře a Skytové se stali agresivnějšími. Na začátku 5. století př. n. l. se pokusili dobýt [[Thrákie|Thrákii]] a dosáhli až poloostrova [[Gallipoli]] u [[Egejské moře|Egejského moře]], ale v důsledku vzestupu [[Odryské království|Odryského království]] se stal nakonec jejich jížní hranicí [[Dunaj]]. Poté se obrátili na řecké kolonie jako [[Pontská Olbia|Olbia]], [[Tyrás]] a [[Kerkinitis]] a ovládli je. Města na východním pobřeží Krymu, jako [[Kerč|Pantikapaion]], se však dobytí ubránila, což vedlo ke vzniku [[Bosporská říše|Bosporského království]]. Na konci 5. století př. n. l. počala skytská moc, nejspíše z důvodů vnitřních konfliktů, upadat a staré řecké kolonie se opět osamostatnily. Ve 4. století př. n. l. počal největší rozmach místní kultury a z této doby pochází největší množství monumentů a bohatých pohřbů. Vztahy s Bosporským královstvím a Řeky obecně byly opět převážně mírumilovné a skytská elita byla výrazně helenizována. Na přelomu let 331 a 331 př. n. l. se Skytii pokusil dobýt [[Alexandr Veliký|Alexander Makedonský]], ale invaze nebyla úspěšná a skončila s obléháním Olbie. [80] => [81] => Na počátku 3. století př. n. l. Skytové počali z dějin mizet. Vliv na tento vývoj snad měla klimatická změna, vyčerpání pastvin a následná ekonomická krize a také příchod dalších kočovníků z východu - [[Sarmati|Sarmatů]]. Ve 2. století př. n. l. se jejich populace omezovalo už jen na [[Krym]], dolní [[Dněpr]] a [[Dobrudža|Dobrudžu]]. Na Krymu také společně s kmenem [[Taurové|Taurů]] vybudovali helénistické království s centrem ve [[Skytská Neapol|Skytské Neapoli]]. V 1. století př. n. l. byl tento poslední skytský stát dobyt [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridatem VI. Pontským]]. [82] => [83] => == Válečnictví == [84] => [85] => Podle řeckého historika [[Hérodotos|Hérodota]] praktikovali Skytové [[skalpování]] a [[Lovci lebek|lov lebek]]. Poraženým nepřátelům uřezávali hlavy a následně z nich strhávali skalpy, které vozili připevněné na sedlech svých koní. Lebky svých nepřátel používali jako číše k pití. Skytští válečníci si zdobili tělo [[tetování]]m. V boji používali otrávené šípy. Taktéž inspirovali legendy Řeků o [[Amazonky|Amazonkách]], jelikož mezi nimi válčily i ženy.{{Doplňte zdroj}} [86] => [87] => == Skytové a mezinárodní obchod == [88] => [[Soubor:Scythian Warriors.jpg|500px|náhled|Skýtští válečníci]] [89] => {{Citace|Výrobky haštalské kultury se dostaly ze střední a západní Evropy až na Kavkaz, a naopak výrobky maloasijských řemeslníků si našly cestu do Západní Evropy.SMIRNOV, A. P.,''Skytové'', Panorama: Praha 1980, str. 8}}...píše A. P. Smirnov ve své knize a pokračuje:{{Citace|V této vzájemné výměně sehrálo rozhodující úlohu skytské prostřednictví.}}Ve skutečnosti byla obchodní trasa mnohem delší: sklo z Egypta se dostávalo až do haštalských Čech, kde se stalo vzorem pro místní výrobu (pokud považujeme haštalskou kulturu za součást Západu). Podstatné je, že z Egypta jsme dostávali skutečné sklo.Přednášky dr. Charváta na FFUK, letní semestr 1995/1996 [https://web.archive.org/web/20090414070103/http://www.volny.cz/vlastnipoznamky/predant.htm Dostupné online]{{lepší zdroj}} [90] => [91] => == Odkazy == [92] => [93] => === Reference === [94] => {{Překlad|en|Scythians|1188131067}} [95] => [96] => {{harvnb|Davis-Kimball|Bashilov|Yablonsky|1995|p=165}}: "Iranian-speaking nomadic tribes, specifically the Scythians and Sarmatians, are special among the North Caucasian peoples. The Scytho-Sarmatians were instrumental in the ethnogenesis of some of the modern peoples living today in the Caucasus. Of importance in this group are the Ossetians, an Iranian-speaking group of people who are believed to have descended from the North Caucasian Alans." [97] => {{harvnb|Dickens|2018|p=1346}}: "Greek authors [...] frequently applied the name Scythians to later nomadic groups who had no relation whatever to the original Scythians" [98] => [99] => [100] => === Literatura === [101] => * Kol. autorů: ''Encyklopedie antiky''. Academia, Praha 1973. [102] => * Smirnov, Alexej Petrovič: ''Skytové''. Panorama, Praha 1980 [103] => * Klučina, Petr - Romaňák, Andrej - Finková, Dagmar - Pokorná, Alevtina: ''Homo militaris. Válečnící starověku.'' Fragment, Havlíčkův Brod 1994. {{ISBN|80-85768-47-X}} [104] => [105] => === Externí odkazy === [106] => * {{Commonscat}} [107] => * [https://www.britannica.com/topic/Scythian Heslo ''Scythian'' v encyklopedii ''Britannica''] [108] => [109] => {{Autoritní data}} [110] => [111] => {{Portály|Starověk}} [112] => [113] => [[Kategorie:Starověké národy]] [114] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [115] => [[Kategorie:Kočovníci]] [116] => [[Kategorie:Íránské národy]] [] => )
good wiki

Skytové

Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský: "During the first half of the first millennium B. C.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Encyclopædia Britannica, Inc.','Encyclopædia Britannica Online','Hérodotos','Sakové','Krym','starověk','Bosporská říše','Kimmeriové','Zvěrný styl','Médie','Východoíránské jazyky','Starověké Řecko'

Hérodotos

Kimmeriové

Krym

Médie

Sakové

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.