Array ( [0] => 15489723 [id] => 15489723 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slatiňany [uri] => Slatiňany [3] => Slatinany CZ castle from E 0298.jpg [img] => Slatinany CZ castle from E 0298.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Slatiňany [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ053 [4] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [5] => | okres = Chrudim [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Chrudim]] [7] => | pověřená obec = [[Chrudim]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 538 21 [10] => | počet ZSJ = 4 [11] => | počet částí obce = 5 [12] => | počet katastrálních území = 4 [13] => | adresa = T. G. Masaryka 36
538 21 Slatiňany [14] => | web = http://www.slatinany.cz/ [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = mesto@slatinany.cz [17] => | starosta = Ing. Jan Brůžek [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => }} [20] => '''Slatiňany''' (německy: ''Slatinian'') jsou [[město]] v [[okres Chrudim|okrese Chrudim]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], na úpatí [[Železné hory|Železných hor]], 4 km jižně od [[Chrudim]]i. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [21] => [22] => == Historie == [23] => [[První písemná zmínka]] o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] v letech 1294 až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křiče ''„S latí na ni!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby. [24] => [25] => Roku [[1349]] je osada zmiňována jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce [[1371]] náležela spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi, řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku [[1386]] Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce [[1415]] připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice.{{Citace elektronického periodika |titul=Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan |url=http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm |datum přístupu=2008-02-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131005001928/http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm |datum archivace=2013-10-05 }} Od vladyků z Tuněchod získal panství po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku [[1469]], kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. [26] => [27] => V roce [[1497]] je tvrz i osada uváděna jako pustá. Patřila [[Šárovcové z Šárova|Šárovcům z Šárova]], kteří ji prodali [[1525]] [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města Chrudimi, v roce 1547 však byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku [[1548]] Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž panství v roce [[1554]] získali Fraňkové z Liběchova. V roce [[1575]] koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek. [28] => [29] => Roku [[1595]] koupili Slatiňany [[Karlíkové z Nežetic]]. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku [[1618]] o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce [[1623]] prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku [[1710]] byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku [[1732]] František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce [[1746]] provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce [[1773]] panství zdědil. [30] => [31] => Největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina [[Auerspergové|Auerspergů]]. V této době se postupně z bezvýznamné vsi staly Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vznikl zde například v roce [[1859]] [[cukrovar]] s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel [[František Schmoranz starší|František Schmoranz]], v roce [[1877]] pak továrna na umělá hnojiva, [[Pila (provoz)|parní pila]] v roce [[1901]] a v roce 1903 [[lihovar]], vše náležící pod hospodářskou správu [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], [[kníže]]te z [[Auersperg]]u. [32] => [33] => Mimoto byla ve Slatiňanech v roce [[1899]] založena pány Cilkem a Trdlicou továrna na výrobu [[katr]]ů a dřevoobráběcích strojů. Později, z důvodu malého zájmu o její výrobky, továrna změnila nejen majitele (Černý a Němec), ale i sortiment. Nově se v ní montovaly hasičské stříkačky a v roce [[1907]] továrnu koupil [[Raimund August Smekal]], známý pražský průkopník požární techniky. Továrna po modernizaci začala vyrábět nejen hasičské stříkačky, ale i požární vozy, tělocvičné nářadí a v letech 1912-1913 vyrobila v licenci i několik osobních [[automobil]]ů. Od roku [[1937]] vedl po úmrtí R. A. Smékala továrnu prokurista Potůček, který ji rozšířil a zmodernizoval. [34] => [35] => [[Auerspergové]] vlastnili zámek, pozemky i hospodářskou výrobu ve Slatiňanech až do roku [[1938]], kdy zemřel [[František Josef z Auerspergu|František Josef]], [[kníže]] z [[Auersperg]]u. Poté, co zemřel roku [[1942]] ve Vídni i jeho syn Ferdinand Maria, místní větev Auerspergů vymřela po meči. Po něm zámek, pozemky i hospodářství převzal manžel Ferdinandovy sestry Marie, Karel Josef, [[hrabě]] z Trauttmansdorffu-Weinsbergu, jemuž byl majetek zkonfiskován a zestátněn v roce 1945 na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]]. [36] => [37] => Také továrna Potůček přešla po znárodnění v roce [[1948]] pod Sigmu Olomouc jako THZ (továrna hasicích zařízení). K další reorganizaci došlo v roce 1962, kdy byl n.p. THZ Vysoké Mýto začleněn do tehdejšího n. p. [[Karosa]] Vysoké Mýto jako závod 03, specializovaný na výrobu kropicích cisteren. Výroba hasicí techniky byla v té době utlumena, vyjma požárního automobilu CAS K16 na podvozku Liaz, který byl odvozen od běžného kropicího vozu. Přesto se ve Slatiňanech vyráběly důležité komponenty pro hasicí vozy, stříkačky i vojenskou techniku - deaktivační cisternový vůz na podvozku [[Praga V3S|V3S]]. V roce 1994 byla továrna zprivatizována společností prezentující právního nástupce původního majitele a působí jako Strojírna Potůček Slatiňany. [38] => [39] => Slatiňany byly povýšeny na město 1. července 1971. V současné době má město spolu s místními částmi [[Škrovád]], [[Kunčí]], [[Trpišov]] a [[Kochánovice]] 4040 obyvatel. [40] => [41] => == Památky ve městě a okolí == [42] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Slatiňanech}} [43] => [[Soubor:Slatiňany, kostel sv. Martina (2017-07-04; 01).jpg|náhled|Kostel sv. Martina, spojený krytou chodbou se sousedním zámkem]] [44] => * [[Slatiňany (zámek)|Státní zámek Slatiňany]] s hippologickým muzeem a anglickým parkem o rozloze 16 ha, přecházejícím jižním směrem v parkovou nivu s výběhy pro koně a třešňovkou [45] => * [[Kostel svatého Martina (Slatiňany)|Kostel sv. Martina]]; farní kostel římskokatolické církve ze 14. století, přestavěný do novogotického stylu v letech 1891 až 1892 [[František Schmoranz starší|Františkem Schmoranzem starším]] [46] => * [[Hřebčín Slatiňany]] - pobočka [[Národní hřebčín Kladruby nad Labem|národního hřebčína Kladruby]] s chovem plemena [[starokladrubský vraník|starokladrubských vraníků]] [47] => * Kočičí hrádek, zmenšenina hradu na svahu kopce Hůra, zbudovaná pro děti knížete Auersperga [48] => * Vrchlického návrší (''U Panny Marie''), křemencové návrší, oblíbené místo [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]] s jeho pamětní deskou, dílem [[Otakar Španiel|Otakara Španiela]], a s [[Boží muka|božími muky]] [49] => * [[Rozhledna Na Chlumu (Slatiňany)|Rozhledna Na Chlumu]], ležící v bývalé [[Slavická obora|Slavické oboře]], která původně sahala až k zámeckému parku. [50] => * [[Meteorologický sloup]] v parku Jaromíra Johna z roku 1958.{{Citace monografie [51] => | příjmení = TYDLITÁT [52] => | jméno = René [53] => | příjmení2 = TREJBAL [54] => | jméno2 = Jan [55] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [56] => | vydání = 1 [57] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [58] => | místo = Praha [59] => | rok vydání = 2019 [60] => | počet stran = 276 [61] => | strany = 206 [62] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [63] => }} [64] => [65] => == Rodáci a osobnosti == [66] => * Mezi místní rodáky patří zpěvačka [[Helena Vondráčková]] a její bratr, skladatel a zpěvák [[Jiří Vondráček (skladatel)|Jiří Vondráček]], otec [[Lucie Vondráčková|Lucie Vondráčkové]]. Dále pak [[Gustav Schmoranz]], ředitel Národního divadla v Praze. [67] => * Pocházel odtud český psycholog [[Jiří Mrkvička]]. [68] => * Slatiňanské hippologické muzeum založil [[František Bílek (hipolog)|PhDr. MUDr. František Bílek, DrSc.]] [69] => * V roce 1833Dr. Ing. František Mandys, CSc.: Českomoravská vrchovina, Olympia Praha, 1986 nebo 1837[[Ottův slovník naučný]] z let 1888-1909 se ve Slatiňanech usadil český stavitel [[František Schmoranz starší]], který provedl celou řadu regotizací staveb po východních Čechách. Ve Slatiňanech se narodili všichni jeho synové, z nichž do dějin zasáhli nejvíce dva: [[František Schmoranz mladší]], který byl taktéž architektem a Gustav Schmoranz, ředitel Národního divadla. [70] => * [[Jaroslav Vrchlický]] navštěvoval Slatiňany pravidelně od roku 1888 každé univerzitní prázdniny a byl ubytován nejprve v čp. 131 a později v bývalém hostinci U Čiháků (nyní restaurace U zámku). V roce 1908 při letním pobytu ve Slatiňanech onemocněl a po návratu do Prahy utrpěl mozkovou příhodu. Naposledy byl ve Slatiňanech v roce 1909. [71] => [72] => == Partnerská města == [73] => * {{Flagicon|Švýcarsko}} [[Rorbas]], [[Švýcarsko]] [74] => [75] => == Části města == [76] => * '''Slatiňany''' [77] => * [[Kochánovice]] [78] => * [[Kunčí]] [79] => * [[Škrovád]] [80] => * [[Trpišov]] [81] => [82] => == Odkazy == [83] => [84] => === Reference === [85] => [86] => [87] => === Související články === [88] => * [[Slatiňanská továrna automobilů R. A. Smekal]] [89] => [90] => === Externí odkazy === [91] => * {{Commonscat}} [92] => * {{Otto|heslo=Slatiňany}} [93] => * {{RÚIAN}} [94] => * [http://www.slatinany.cz/ Oficiální web města Slatiňany] [95] => * [http://sdhslatinany.wz.cz/ Hasičský sbor města Slatiňany] {{Wayback|url=http://sdhslatinany.wz.cz/ |date=20080929065347 }} [96] => [97] => {{Pahýl}} [98] => [99] => {{Části české obce}} [100] => {{Okres Chrudim}} [101] => {{Autoritní data}} [102] => {{Portály|Česko|Geografie}} [103] => [104] => [[Kategorie:Slatiňany| ]] [105] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [106] => [[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]] [107] => [[Kategorie:Mikroregion Chrudimsko]] [108] => [[Kategorie:Města v okrese Chrudim]] [109] => [[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]] [110] => [[Kategorie:Sídla na Chrudimce]] [] => )
good wiki

Slatiňany

Slatiňany (německy: Slatinian) jsou město v okrese Chrudim v Pardubickém kraji, na úpatí Železných hor, 4 km jižně od Chrudimi. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chrudim','kníže','František Schmoranz starší','Auersperg','Pardubický kraj','Škrovád','Auerspergové','Jaroslav Vrchlický','Trpišov','Kunčí','Kochánovice','František Josef z Auerspergu'