Array ( [0] => 15511846 [id] => 15511846 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slovosled [uri] => Slovosled [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Slovosled''' (slovní pořádek, pořad) je pořadí [[Slovo|slov]] a [[větný člen|větných členů]] ve [[věta (lingvistika)|větách]], [[Věta (lingvistika)|frázích]], rozvitých větných členech atp. Toto pořadí není náhodné, ale řídí se podle typu [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]] určitými pravidly. [1] => [2] => == Typy slovosledu == [3] => {{redirect|Typy slovosledu}} [4] => [5] => === Pevný a volný slovosled === [6] => '''Pevný slovosled''' je charakteristický zejména pro jazyky s omezenou nebo žádnou [[Ohýbání|flexí]]. Má daná poměrně striktní pravidla řazení jednotlivých větných členů. Toto pořadí slouží k vyjádření vztahů mezi jednotlivými větnými členy. Jinými slovy, pořadím větných členů je dáno, co kdo dělá. Pevný slovosled mají například [[germánské jazyky]]. [7] => [8] => Příklad ([[angličtina]]): [9] => :Peter saw Paul. – Petr viděl Pavla. [10] => :Paul saw Peter. – Pavel viděl Petra. [11] => [12] => '''Volný slovosled''' je značně flexibilní, pořadí větných členů není pevně dáno, ale závisí hlavně na zapojení do [[Kontext (lingvistika)|kontextu]]. Hlavním principem volného slovosledu je [[aktuální větné členění]]. Volný slovosled nevyjadřuje, kdo co dělá, ale má schopnost vyjádřit různé významové rozdíly, důraz a postoje mluvčího. Volný slovosled je charakteristický hlavně pro [[flektivní jazyk|flektivní]] (např. [[slovanské jazyky|slovanské]]) a [[aglutinační jazyk|aglutinační]] (např. [[ugrofinské jazyky|ugrofinské]]) jazyky, které k vyjádření vztahů mezi větnými členy využívají rozvinutého systému [[skloňování]] a [[časování]] (flexe). [13] => [14] => Příklad ([[čeština]]): [15] => :Petr viděl Pavla. (Koho viděl Petr?) [16] => :Pavla viděl Petr. (Kdo viděl Pavla?) [17] => [18] => === Typy slovosledu z hlediska pořadí větných členů === [19] => {{redirect|Typy slovosledu z hlediska pořadí větných členů}} [20] => Existuje 6 slovosledných typů jazyků podle toho, jak obvykle řadí ve větě [[podmět]] (subjekt, S), [[přísudek]] ([[sloveso]], verbum, V) a [[Předmět (mluvnice)|předmět]] (objekt, O).{{Citace monografie [21] => | jméno = Joseph H. [22] => | příjmení = Greenberg [23] => | titul = Some universals of grammar [24] => | místo = Cambridge, MA [25] => | vydavatel = MIT Press [26] => | rok = 1963 [27] => | strana = 61 [28] => | url = http://www.fb10.uni-bremen.de/homepages/hackmack/synsem/pdf/Universals_of_Language.pdf}} Obvykle se označují kombinací uvedených tří písmen: [29] => * SVO – [[angličtina]], [[čeština]], [[němčina]] [30] => * SOV – [[japonština]], [[korejština]], [[turečtina]], [[latina]], [[ajmarština]], [[yalë]] [31] => * VSO – [[arabština]], [[keltské jazyky]] [32] => * VOS – [[fidžijština]], [[malgaština]], [[baure]] [33] => * OVS – [[apalaí]], [[hixkaryana]] [34] => * OSV – [[warao]] [35] => [36] => Nejčastěji se vyskytují první tři typy slovosledu. Jazyky se k jednotlivým typům přiřazují podle převládajícího typu slovosledu. Například [[němčina]] patří k typu SVO, ale ve [[vedlejší věta|vedlejších větách]] používá typ SOV. [37] => [38] => I v jazycích s volným slovosledem lze najít typ slovosledu, který je základní, proto je možné např. češtinu přiřadit k typu SVO. [39] => [40] => === Levé a pravé větvení === [41] => Jazyky lze typologicky rozdělit také podle toho, zda převládá postavení rozvitých větných členů před jménem ('''levé větvení''') či za jménem ('''pravé větvení'''). Srovnej např. [[angličtina|anglické]]: [42] => : '''my mother's''' house – the house '''of my mother''' (dům mé matky) [43] => [44] => Zatímco v angličtině se běžně používá levé i pravé větvení, [[čeština]] u složitějších konstrukcí upřednostňuje pravé větvení, které je všeobecně považováno za srozumitelnější. Srovnej: [45] => : '''rádiem řízené''' hodiny (podle angl. radio-controlled clock) – hodiny '''řízené rádiem''' [46] => [47] => Levé větvení je v češtině používáno zejména v odborné terminologii (mj. i pod [[anglicismy v češtině|vlivem angličtiny]]): [48] => : '''melanocyty stimulující''' hormon (angl. melanocyte-stimulating hormone; tj. [[hormon]], který stimuluje [[melanocyt]]y, nikoliv naopak, jak by mohl slovosled napovídat) [49] => [50] => == Odkazy == [51] => [52] => === Reference === [53] => [54] => [55] => === Související články === [56] => * [[český slovosled]] [57] => * [[slovosled anglické věty]] [58] => * [[přívlastek shodný]], v antepozici nebo v postpozici [59] => * [[věta (lingvistika)]] [60] => * [[aktuální větné členění]] [61] => * [[větný člen]] [62] => [63] => === Externí odkazy === [64] => * {{Commonscat}} [65] => * {{Wikislovník|heslo=slovosled}} [66] => [67] => {{Autoritní data}} [68] => {{Portály|Jazyk}} [69] => [70] => [[Kategorie:Větná stavba]] [71] => [[Kategorie:Slovosled|*]] [] => )
good wiki

Slovosled

Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp. Toto pořadí není náhodné, ale řídí se podle typu jazyka určitými pravidly.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čeština','angličtina','němčina','věta (lingvistika)','aktuální větné členění','větný člen','český slovosled','slovanské jazyky','sloveso','flektivní jazyk','aglutinační jazyk','ugrofinské jazyky'

Angličtina

Čeština

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Sloveso