Array ( [0] => 15482493 [id] => 15482493 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Socialismus [uri] => Socialismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Marx Engels Lenin.svg|náhled|[[Karel Marx|Marx]], [[Friedrich Engels|Engels]] a [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]]. Červená je symbolem socialismu od [[19. století]], kdy byla popularizována [[Pařížská komuna|Pařížskou komunou]].]] [1] => '''Socialismus''' (z [[latina|latinského]] ''socialis, „''družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží [[Liberalismus|liberálně]] [[Kapitalismus|kapitalistický]] soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na vlastnictví prostředků produkce pracovníky. Cílem socialismu je dosažení ideálů [[Rovnostářství|rovnosti]], [[spravedlnost]]i a [[Solidarita|mezilidské solidarity]] cestou sociální reformy (tzv. [[reformní socialismus]]) nebo revolucí (tzv. [[revoluční socialismus]]). Socialismus si obecně klade tyto cíle: změna majetkových a právních vztahů ve společnosti, změna struktury hospodářství, boj proti [[Privilegium|privilegiím]] a změna nebo kompletní zrušení státního zřízení. [2] => [3] => Socialismus je myšlenkový systém, který vznikl jako reakce na [[Industrializace|industrializaci]]. Samotný termín podléhá době a místu užití, kdy může znamenat velmi odlišné postupy. Oxfordský slovník světové politiky ho dělí na [[Sociální demokracie|sociálně-demokratický]], [[Marxismus|marxistický]] a [[Utopický socialismus|utopický]] ([[Komunismus|komunistický]]).{{citace monografie | jméno = Ladislav | příjmení = Cabada | odkaz na autora = Ladislav Cabada | jméno2 = Michal | příjmení2 = Kubát | odkaz na autora2 = Michal Kubát | titul = Úvod do studia politické vědy | vydavatel = Aleš Čeněk | místo = Plzeň | rok = 2007 | počet stran = 455 [4] => | kapitola = Politické ideologie. Socialismus | strany = 139–148 | isbn = 978-80-7380-076-5}} [5] => [6] => == Význam slova socialismus == [7] => === Ekonomický systém === [8] => V širším smyslu jde o různě definovaný [[Ekonomie|ekonomický]] systém. V marxismu se termín socialismus často používá jako synonymum k nižší fázi komunismu. Někdy se ale termín socialismus používá jako synonymum k přechodnému období z kapitalismu k nižší fázi komunismu, charakterizované státním vlastnictvím [[Výrobní prostředek|výrobních prostředků]], [[Kolektivismus|kolektivismem]], [[Ekonomický intervencionismus|ekonomickým intervencionismem]] a státem řízeným a [[Plánovaná ekonomika|plánovaným hospodářstvím]]. [[Anarchismus|Anarchistické]] a [[Libertarianismus|libertariánské]] pojetí socialismu naproti tomu prosazuje decentralizované plánování,{{Citace periodika [9] => | příjmení = Long [10] => | jméno = Roderick T. [11] => | titul = Toward a Libertarian Theory of Class [12] => | periodikum = Social Philosophy and Policy [13] => | datum vydání = 1998 [14] => | ročník = 15 [15] => | číslo = 2 [16] => | strany = 305 [17] => | doi = 10.1017/S0265052500002028 [18] => | url = http://praxeology.net/libclass-theory-part-1.pdf [19] => }} některé novější směry pak od plánování zcela upouští a upřednostňují [[Tržní socialismus|tržní]] [[Alokace|alokaci]] v rámci ekonomiky založené na společném vlastnictví.{{Citace monografie [20] => | příjmení = Buchanan [21] => | jméno = Alan E. [22] => | titul = Ethics, Efficiency and the Market [23] => | url = https://books.google.cz/books?id=dqcoCqFrZFYC&pg=PA104&dq=ethics,efficiency+and+the+market+Two.types.of.market.socialism&ei=04CPSsGIEJi-lATShbijBw&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [24] => | vydavatel = Oxford University Press US [25] => | místo = USA [26] => | rok vydání = 1985 [27] => | strany = 104–105 [28] => | isbn = 978-0-8476-7396-4 [29] => }} V ekonomickém smyslu se častokrát socialismus používá jako protiváha [[Kapitalismus|kapitalismu]].{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = socialism {{!}} Definition, History, Examples, & Facts [31] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [32] => | url = https://www.britannica.com/topic/socialism [33] => | jazyk = en [34] => | datum přístupu = 2019-04-02 [35] => }} [36] => [37] => === Politická ideologie === [38] => Socialismus je také považován za jednu ze tří nejvýznamnějších [[Politická ideologie|politických ideologií]], spolu s [[Liberalismus|liberalismem]] a [[Konzervatismus|konzervatismem]]. Toto slovo také používají různé [[Levice|levicové]] myšlenkové směry a proudy ve spojeních jako [[demokratický socialismus]], [[křesťanský socialismus]], [[komunální socialismus]], [[národní socialismus]], [[konzervativní socialismus]] nebo [[sociální demokracie]]. [39] => [40] => V [[komunistický režim|komunistických režimech]] byl prosazován pojem ''reálný socialismus'', jenž měl ve slovníku ideologů označovat jakýsi "reálný" předstupeň té pravé komunistické společnosti. [41] => [42] => == Historický vývoj == [43] => Původ slova socialismus je datován do počátku [[19. století]] a spojován se jmény [[Pierre Leroux]], [[Marie Roch Louis Reybaud]] nebo [[Robert Owen]]. Za autora termínu je považován [[Henri de Saint-Simon]], který ho měl použít jako protiváhu k tehdejšímu pojetí [[Liberalismus|liberalismu]]. [44] => [45] => Kořeny socialismu jsou však mnohem starší, jisté náznaky se objevují již v pozdním [[starověk]]u, například u [[Peršané|Peršana]] jménem [[Mazdak]]. Ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] poté v části učení filozofů [[Platón]]a a [[Aristotelés|Aristotela]]. Platón například věřil ve společné vlastnictví, a to nejen majetku, ale i žen a dětí. Své pohledy popsal jako ideje ideálního státu, ve stejném duchu později pokračovali takzvaní [[Utopický socialismus|utopičtí socialisté]]. [46] => [47] => === Utopický socialismus === [48] => {{Podrobně|Utopický socialismus}} [49] => Zakladatelem byl Angličan [[Tomáš More|Thomas More]], renesanční [[humanismus|humanista]], který sepsal dílo ''[[Utopie (kniha)|Utopie]]''. Za základní buňku svobodného státu považoval rodinu. V jeho ideálním pojetí práce trvá pouze šest hodin, zbylý čas je věnován vědám a umění. [50] => [51] => Brzy ho následoval Ital [[Tommaso Campanella]], který ve své knize „Sluneční stát“ ([[1602]]) popisuje ideální společnosti, kde neexistuje [[soukromé vlastnictví]] a společná práce je zárukou hojnosti. Současně je zde přísně předepsán způsob života a autokratická vláda kněží, která je v podstatě [[Teokracie|teokratická]]. [52] => [53] => Prvky utopického socialismu lze ovšem najít již dříve u středověkých „kacířů“ ([[Bogomilství|bogomilové]], [[valdenští]], sestry svobodného ducha, [[Beghardi a bekyně|bekyně]]), v programech některých rolnických povstání za [[feudalismus|feudalismu]], v [[husitství]] ([[Táborský svaz|táborité]]), u [[Thomas Münzer|Thomase Münzera]] (vůdce selské války v [[Německo|Německu]], který vyzýval povstavší rolníky k nastolení „království božího na zemi“). Revoluční směr utopického socialismu potom vyvrcholil v [[babeufismus|babeufismu]], pojmenovaném jménem jeho vůdce a nejdůležitějšího teoretika [[Gracchus Babeuf|Graccha Babeufa]] – šlo o revoluční hnutí ve [[Francie|Francii]] 18. století, usilující o „Republiku rovných“ – jednotnou, z jednoho centra řízenou celonárodní komunu, v roce [[1796]] hnutí zorganizovalo „[[Spiknutí rovných]]“, které však bylo odhaleno. [54] => [55] => Prvním moderním obhájcem socialismu byl [[Francie|francouzský]] [[hrabě]] [[Henri de Saint-Simon]], který navíc obhajoval formu vlády zvanou [[meritokracie]] a kladl důraz na [[Byrokracie|byrokracii]] a industrializaci. Na tyto tradice dále navázali socialisté [[Charles Fourier]] a [[Robert Owen]]. [[Robert Owen]] si představoval budoucí beztřídní společnost jako svobodnou federaci samosprávných komun a sám se je neúspěšně pokoušel zorganizovat. Dále pak [[Pierre-Joseph Proudhon]], [[Louis Blanc]] nebo [[Charles Hall]]. [56] => [57] => K předchůdcům socialismu se rovněž řadí [[Jean-Jacques Rousseau|Jean Jacques Rousseau]] a frakce zběsilých [[Velká francouzská revoluce|velké francouzské revoluce]], která také přinesla nový pohled na [[lidská práva]]. [58] => [59] => === Vědecký socialismus === [60] => {{redirect|Vědecký socialismus}} [61] => V době [[Industrializace|průmyslových revolucí]] [[19. století]] se socialistická ideologie vytvářela ve [[Francie|Francii]], [[Spojené království|Velké Británii]] a [[Německo|Německu]]. Pojem [[vědecký socialismus]] pochází od starých anglických a francouzských socialistů.{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení = Rocker [63] => | jméno = Rudolf [64] => | odkaz na autora = Rudolf Rocker [65] => | titul = Rudolf Rocker: Marxismus a anarchismus [66] => | url = http://www.csaf.cz/index.php?clanok=604 [67] => | datum vydání = 2005-09-03 [68] => | datum přístupu = 2010-12-17 [69] => | vydavatel = [[Československá anarchistická federace]] [70] => | jazyk = čeština [71] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110419204052/http://www.csaf.cz/index.php?clanok=604 [72] => | datum archivace = 2011-04-19 [73] => | nedostupné = ano [74] => }} [[Pierre-Joseph Proudhon]] považoval svou podobu socialismu (tzv. [[mutualismus]]) za vědecký socialismus.{{Citace monografie [75] => | příjmení = Guérin [76] => | jméno = Daniel [77] => | odkaz na autora = Daniel Guérin [78] => | titul = No gods, no masters [79] => | url = https://archive.org/details/nogodsnomastersa00guer [80] => | vydavatel = [[AK Press]] [81] => | místo = Edinburgh [82] => | rok = 2005 [83] => | isbn = 9781904859253 [84] => | strany = [https://archive.org/details/nogodsnomastersa00guer/page/n51 39] [85] => | jazyk = angličtina [86] => }} K vědeckému socialismu jsou často přiřazováni také svým učením [[Karl Marx]] a [[Friedrich Engels]]. Jejich [[Materialismus|materialisticky]] zaměřená teorie s tzv. marxistickou periodizací [[Dějiny lidstva|dějin]] předpokládala, že [[dělnická třída]], nositel [[třídní boj|třídního boje]], převezme moc v socialistické revoluci, kterou zapříčiní nerovnováha mezi výrobními silami a výrobními vztahy. Mimo marxismus stály teorie [[Družstvo|družstevnictví]] (navržené [[Ferdinand Lassalle|Ferdinandem Lassallem]]) či anarchistická filosofie. Tyto prvky ovšem socialismus také silně ovlivnily. [87] => [88] => Od [[19. století]] bylo slovo socialismus široce používáno v nejrůznějším kontextu, jak těmi, kteří sami sebe považovali za socialisty, tak jejich oponenty. I když jsou rozdíly mezi jednotlivými skupinami socialistů velké, existuje shoda na tom, že mají své kořeny v zápasech dělníků v devatenáctém a [[20. století|dvacátém století]] a že jednají podle principů [[solidarita|solidarity]] a obhajují sociálně spravedlivou [[rovnostářství|rovnostářskou]] společnost s ekonomikou založenou na [[kolektivní vlastnictví|společném vlastnictví]], která se vyznačuje upřednostňováním kolektivních práv a zájmů před individuálními a společenským pojetím práce – socialisté usilují o socializaci (''zespolečenštění'') [[Výrobní prostředek|výrobních prostředků]] a likvidaci ''společenských tříd''. Dle jejich názoru bude takový model řízení společnosti přinášet prospěch všem bez rozdílu, nikoliv jen malé skupině. Organizace socialistických hnutí začala již ve 30. letech 19. století vznikem [[Svaz spravedlivých|Svazu spravedlivých]] (následně [[Svaz komunistů|Svazu komunistů]]). Mezinárodní význam měla [[Internacionála (politika)|Internacionála]]. [89] => [90] => V 80. letech 19. století došlo v Německu ke sjednocení marxistů a zastánců [[Družstvo|družstevnictví]]. Tím byla vytvořena sociálnědemokratická strana s tzv. [[Gothajský program|Gothajským programem]]. [91] => [92] => V 90. letech pak začalo štěpení sociální demokracie na: [93] => # '''ortodoxní marxismus''': [[Karl Kautsky]] [94] => # '''[[revizionismus]]''': [[Eduard Bernstein]], který poukazoval na to, že ekonomické a politické předpovědi marxismu se nepotvrdily a požadoval dosáhnout cíle socialismu [[parlament]]ní cestou [95] => # '''revoluční marxismus''' [96] => ## ''demokratický'': [[Rosa Luxemburgová]] [97] => ## ''nedemokratický, [[Marxismus-leninismus|marx-leninismus]]'': [[Vladimir Iljič Lenin]] [98] => [99] => Po [[První světová válka|první světové válce]] došlo kvůli přetrvávajícím rozporům k faktickému rozštěpení socialistického hnutí. Zatímco radikální socialistická platforma dala vzniknout komunistickým stranám, z umírněného sociálnědemokratického směru se vytvořily strany blízké [[Středolevice|levostředové]] orientaci. [100] => [101] => == Formy socialismu == [102] => * [[raný socialismus]] – [[Družstevnictví|družstevní]] (svépomocná družstva) a [[utopický socialismus]] [103] => * [[ricardiánský socialismus]] [104] => * [[marxismus]] [105] => ** [[leninismus]] [106] => ** [[stalinismus]] [107] => ** [[marxismus-leninismus]] [108] => ** [[trockismus]] [109] => ** [[maoismus]] [110] => * [[neomarxismus]] [111] => * [[postmarxismus]] [112] => * reformní socialismus – viz [[revizionismus]], [[sociální demokracie]], [[fabiánský socialismus]] ([[Fabiánská společnost]]) [113] => * [[křesťanský socialismus]] [114] => * [[národní socialismus]] – viz [[Česká strana národně sociální]], [[Česká strana národně socialistická]] [115] => ** [[africký socialismus]], [[arabský socialismus]], [[guevarismus]], [[castrismus]] [116] => * [[sociální anarchismus]] ([[anarchokolektivismus]], [[anarchokomunismus]]) [117] => * [[syndikalismus]] ([[anarchosyndikalismus]]) [118] => * [[konzervativní socialismus]] [119] => * [[demokratický socialismus]] [120] => * [[libertariánský socialismus]] [121] => * [[tržní socialismus]] [122] => * [[socialismus 21. století]] [123] => * [[státní socialismus]] [124] => * [[eko-socialismus]] [125] => [126] => === Sporný nacionální socialismus === [127] => {{Podrobně|Nacismus#Řazení nacismu v pravolevém spektru}}Sami [[Nacismus|nacisté]] (i [[Fašismus|fašisté]]) považovali své hnutí za pravicové a stavěli se do opozice k levicovým stranám, zejména pak radikálním komunistům.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Heiden [129] => | jméno = Konrad [130] => | titul = Geschichte des Nationalsozialismus. Die Karriere einer Idee [131] => | místo = Berlin [132] => | rok vydání = 1932 [133] => }} Tento pohled dokládá i jejich předválečná orientace v [[Německý spolkový sněm|německém parlamentu]], kde spolupracovali s pravicovými stranami, a levicovými naopak pohrdali (později likvidovali). Na druhou stranu samotný název strany [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] obsahuje slovo ''socialismus'' a obdobně jejich ekonomický slogan „Zájem společnosti má přednost před zájmem jednotlivce“{{Citace monografie [134] => | příjmení = Heiden [135] => | jméno = Konrad [136] => | titul = A history of National Socialism [137] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/875639543 [138] => | místo = London [139] => | počet stran = xvi, 430, ix pages [140] => | isbn = 978-0-415-84574-8 [141] => | isbn2 = 0-415-84574-2 [142] => | oclc = 875639543 [143] => }} odkazuje k socialistickým idejím. Někteří neoliberálové tak ve [[20. století]] přišli s vyšší úrovní dělení socialismu na internacionální, kam řadí například komunismus, a nacionální, kam podle nich spadá právě nacismus s fašismem. Na tomto řazení však dodnes nepanuje jednoznačná shoda. [144] => [145] => === Socialistická filozofie === [146] => Socialismus čerpá z výrazně staršího filozofického sporu [[Kolektivismus|kolektivismu]] a [[Individualismus|individualismu]].{{Citace monografie [147] => | příjmení = Dietzel [148] => | jméno = Heinrich [149] => | titul = Individualismus [150] => | místo = Jena [151] => | rok vydání = 1900 [152] => }} Na otázku, zda by měl být cílem kolektiv nebo jednotlivec, odpovídá jednoznačně, a sice kolektiv.{{Citace monografie [153] => | příjmení = Spengler [154] => | jméno = Oswald [155] => | titul = Preussentum und Sozialismus [156] => | url = https://archive.org/details/PreussentumUndSozialismus_39 [157] => | místo = Mnichov [158] => | rok vydání = 1920 [159] => | strany = [https://archive.org/details/PreussentumUndSozialismus_39/page/n13 14] [160] => }} Z filozofického hlediska pak na tento kontrast pohlíží socialismus coby na spor protikladů, jenž lze překonat pouze zavržením jednoho a přijetím druhého (viz [[dialektický materialismus]]). V období [[osvícenství]] byl tento konflikt překonán individualistickým společenským proudem prostřednictvím harmonie zájmů.{{Citace monografie [161] => | příjmení = Lessing [162] => | jméno = Gotthold [163] => | jméno2 = Ephraim [164] => | titul = Moudrý Nathan [165] => | místo = Berlín [166] => | rok vydání = 1783 [167] => }} Osvícení učenci ukázali, že tyto problémy, o něž se vedly spory, ve skutečnosti neexistují. V ekonomii jsou tyto myšlenky všeobecně známy jako koncept ''[[Neviditelná ruka trhu|neviditelné ruky trhu]]'', publikované původně [[Adam Smith|Adamem Smithem]], jenž lze interpretovat tak, že i sobeckými (individualistickými) zájmy lze dosáhnout kolektivního blaha.{{Citace monografie [168] => | příjmení = Smith [169] => | jméno = Adam [170] => | titul = Pojednání o podstatě a původu bohatství národů [171] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/987026261 [172] => | místo = Praha [173] => | počet stran = 872 [174] => | isbn = 978-80-86389-60-8 [175] => | isbn2 = 80-86389-60-X [176] => | oclc = 987026261 [177] => }} Socialismus tento spor, zdánlivě vyřešený ve prospěch individualistů (v tomto smyslu též liberálů), znovu otevírá. [178] => [179] => === Vývoj společnosti === [180] => Před formulací socialistických myšlenek si filozofové vysvětlovali historii lidské společnosti různě. Kupříkladu [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]] chápe dějiny světa jako ''pokrok v uvědomování si svobody'',{{Citace monografie [181] => | příjmení = Hegel [182] => | jméno = Georg [183] => | titul = Vorlesungen über die Philosophie der Weltgeschichte [184] => | vydání = Lasson [185] => | místo = Lipsko [186] => | rok vydání = 1917 [187] => | strany = 40 [188] => }} doslova píše: „(...) v orientu vědí, že pouze jeden je svobodný, v Řecku a Římě, že někteří jsou svobodní, ale my víme, že všichni lidé jsou svobodní jako takoví, že člověk je svobodný jako člověk.“ Rozvíjí tak myšlenky [[Immanuel Kant|Immanuela Kanta]], který o období osvícenství přemýšlí, jako o ''vyjití ze zaviněné nedospělosti, kdy se své svobody bál a nechával se vést jinými.'' [189] => [190] => Pro socialisty jsou dějiny společnosti nejčastěji historií konfliktů. Některé socialistické proudy na tento konflikt nahlížejí obecně jako na třídní spor, jiní jako na spor svobodných a nesvobodných, utlačovaných a utlačovatelů. [[Karl Marx]], obecně považovaný za zakladatele [[teorie konfliktů]], zformuloval své filozofické myšlenky poprvé v [[Komunistický manifest|Komunistickém manifestu]] (1848), ve kterém napsal: „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“ Dějiny lidstva jsou pro něj sporem vlastníků výrobních prostředků (v nejširším smyslu) a dělníků (často označovaném i jako spor [[buržoazie]] a [[proletariát]]u). Marx se v tomto smyslu opírá o [[historický materialismus]]. Socialistické proudy se i přes svou odlišnost shodují na tom, že takový spor, jakkoliv jej budeme nazývat, lze vyřešit pouze přechodem k socialistické beztřídní společnosti, kde jsou výrobní prostředky vlastněny kolektivem.{{Citace monografie [191] => | příjmení = Macek [192] => | jméno = Josef [193] => | titul = Dědictví marxismu [194] => | url = http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/dm/dm01.htm [195] => | vydavatel = Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum [196] => | místo = Praha [197] => | rok vydání = 1992 [198] => | počet stran = 109 [199] => | kapitola = Třídní boj [200] => }} [201] => [202] => ==== Marxistická společnost ==== [203] => Na stát Marx pohlíží dvojím způsobem. Dle jednoho je stát nástrojem třídní nadvlády, který zanikne, jakmile se moci ujme proletariát. Engels o tomto Marxově smýšlení pojednává doslova: „Jakmile zde nebude společenská třída, kterou by bylo nutno utlačovat, (...), pak zde již nebude důvod útlaku a nic, co by vyžadovalo represivní moc státu.“{{Citace monografie [204] => | příjmení = Engels [205] => | jméno = Fridrich [206] => | titul = Herrn Eugen Dührings Umwälzung der Wissenschaft [207] => | vydání = 7 [208] => | místo = Stuttgart [209] => | rok vydání = 1910 [210] => | strany = 302, 335 [211] => }} Na druhé straně v dřívější tvorbě Marx zastává názor, že ''mezi kapitalistickou a socialistickou společností musí nastat politické přechodné období, kdy nemůže existovat jiný stát než stát revoluční diktatury proletariátu.''{{Citace monografie [212] => | příjmení = Marx [213] => | jméno = Karl [214] => | titul = Zur Kritik des sozialdemokratischen Parteiprogramms von Gotha [215] => | odkaz na titul = Kritika gothajského programu [216] => | editoři = Kreibich [217] => | místo = Reichenberg [218] => | rok vydání = 1920 [219] => | strany = 23 [220] => }} [221] => [222] => Podle [[Marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] je zmíněná první fáze komunistické společnosti (souhrnně často označovaná jako socialismus) společností, která vznikne, když socialistická revoluce porazí [[kapitalismus]]. Po vybudování beztřídní společnosti nastane druhá fáze komunistické společenské formace (často označovaná jako komunismus). Podle [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] je stát nutný k obraně socialismu před kapitalismem v době [[Imperialismus|imperialismu]] a jeho dekonstrukce může nastat až tato hrozba pomine.{{Citace monografie [223] => | příjmení = Lenin [224] => | jméno = Vladimir Iljič [225] => | titul = Stát a revoluce [226] => | rok vydání = 1917 [227] => | počet stran = 128 [228] => }} Hlavní inspirací pro Lenina byl v tomto smyslu osud [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]].{{Citace monografie [229] => | příjmení = McLellan [230] => | jméno = David [231] => | titul = Marxism after Marx [232] => | url = https://archive.org/details/marxismaftermarx00mcle_797 [233] => | vydání = 3 [234] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [235] => | místo = Londýn [236] => | rok vydání = 1998 [237] => | počet stran = 395 [238] => | strany = [https://archive.org/details/marxismaftermarx00mcle_797/page/n107 98] [239] => | isbn = 978-0333722084 [240] => }} [241] => [242] => == Ekonomická teorie == [243] => V socialismu je [[vlastnictví]] všech [[Výrobní prostředek|výrobních prostředků]] v rukou společnosti, přičemž konkrétní forma vlastnictví se odvíjí od jednotlivých socialistických proudů. Může zahrnovat státní, [[Družstvo|družstevní]] či obecně komunitní vlastnictví v rukou [[Odbory|odborů]], [[Samospráva pracujících|samospráv pracujících]], [[Obec|obcí]] či [[Komuna|komun]]. Řízení výrobních prostředků je organizováno společensky (kolektivně) nikoli soukromě (individuálně).{{Citace monografie [244] => | příjmení = SOJKA [245] => | jméno = Milan [246] => | titul = Dějiny ekonomických teorií [247] => | vydání = 1. [248] => | vydavatel = Havlíček Brain Team [249] => | místo = Praha [250] => | isbn = 978-80-87109-21-2 [251] => | rok = 2010 [252] => | stran = 541 [253] => }} s. 92 a 100 Proces převodu vlastnictví ze soukromého sektoru do státního sektoru se nazývá ''socializace'' či ''zespolečenštění'', pomocí čehož usiluje socialismus o eliminaci [[vykořisťování]], [[Odcizení (filosofie)|odcizení]] a [[Námezdní otroctví|námezdní práce]]. [254] => [255] => Na rozdíl od liberalismu předpokládá socialismus pouze tři základní ekonomická práva: právo na celý produkt práce, právo na živobytí a právo na práci.{{Citace monografie [256] => | příjmení = Menger [257] => | jméno = Anton [258] => | titul = Das Recht auf den vollen Arbeitsertrag in geschichtlicher Darstellung [259] => | vydání = 4 [260] => | místo = Stuttgart [261] => | rok vydání = 1910 [262] => | strany = 6, 7 [263] => }} Právo na živobytí pak Menger definuje takto: „Každý člen společnosti si může nárokovat, aby zboží a služby nutné k udržení jeho živobytí byly přiděleny jemu podle existujících prostředků, než dojde na uspokojování méně naléhavé potřeby druhých.“ Vágnost sousloví ''udržení živobytí'' se stala předmětem kritiky liberálních ekonomů, neboť podle nich vede k nemožnosti objektivního meziosobního srovnání naléhavosti potřeb.{{Citace monografie [264] => | příjmení = von Mises [265] => | jméno = Ludwig [266] => | titul = Socialismus: Ekonomická a sociologická analýza [267] => | titul původní = Socialism: An Economic and Sociological Analysis [268] => | vydání = 1. [269] => | vydavatel = Liberální institut [270] => | místo = Praha [271] => | počet stran = 583 [272] => | strany = 36, 38, 39, 61, 73, 144, 145 [273] => | isbn = 9788086389653 [274] => }} [275] => [276] => V původním přístupu socialistické ekonomie jsou výrobní prostředky využívány k přímé produkci statků za účelem jejich využití, a to bez užití ekonomické kalkulace a dalších zákonů trhu. Socialistické hospodářství rovněž pokládá klasické součásti tržní ekonomiky, jako [[Mzda|mzdu]], [[úrok]], [[zisk]], ale i samotné [[peníze]], za zbytečné. Plánovaním ekonomické aktivity lze tyto nástroje obejít. [277] => [278] => [[Tržní socialismus]] naproti tomu odkazuje na řadu ekonomických teorií, které prosazují tržní mechanismy k řízení produkce a alokace jejích výstupů v rámci ekonomiky založené na společném vlastnictví, kde by byla ekonomická [[nadhodnota]] (zisk) rozdělována ve společnosti skrze [[Sociální dividenda|sociální dividendy]] v kontrastu k soukromému vlastnictví zisků. Podniky by v takové ekonomice byly řízeny [[Družstvo|kooperativně]] skrze [[Samospráva pracujících|samosprávy pracujících]]. [279] => [280] => == Kritika socialismu == [281] => Liberální ekonomové považují za nejucelenější soubor kritiky socialismu založeného na ekonomickém plánování dílo rakouského ekonoma [[Ludwig von Mises|Ludwiga von Misese]] – ''Socialismus, ekonomická a sociologická analýza''. Autor v ní rozebírá nejrůznější společenské aspekty socialismu a předkládá důvody, proč postulované myšlenky ve skutečnosti nefungují. Dlužno poznamenat, že velká část jeho předpokladů o (ne)funkčnosti státního socialismu založeného na ekonomickém plánování byla empiricky potvrzena na ekonomikách zemí [[Východní blok|východního bloku]] zejména ve druhé polovině [[20. století]].{{Citace elektronické monografie [282] => | příjmení = Palmer [283] => | jméno = Tom G. [284] => | titul = Why Socialism Collapsed in Eastern Europe [285] => | url = https://www.cato.org/commentary/why-socialism-collapsed-eastern-europe [286] => | vydavatel = CATO institute [287] => | datum vydání = 30. 9. 1990 [288] => | datum přístupu = 18. 5. 2021 [289] => }} [290] => [291] => Ukážeme však na některé ze základních a kritiky často opakovaných myšlenek. [292] => [293] => 1. Vyhlazení konkurence, protože soukromé vlastnictví není možné od konkurence oddělit. Ve skutečnosti je konkurence považována za přirozený prvek jakékoliv sféry lidského zájmu a úsilí. Úspěch (nebo neúspěch) každého jednotlivce nebo společnosti je obecně považován za přímý důsledek jejich schopnosti (nebo neschopnosti) soupeřit proti jiným jednotlivcům nebo společnostem. Schopnost, svoboda a sklon soupeřit je tedy pohonným motorem jak jednotlivců, tak i organizací či krajin dosahovat lepší výsledky a jakýkoliv pokus o omezení, natož vyhlazení konkurence může podlomit pokrok, který bychom od světa očekávali. [294] => [295] => 2. Vyhlazení volného obchodu a koupě či prodeje komodit. Tento bod, stejně jako předchozí, je mezi kritiky považován za silně kontroverzní a nepraktický. Hlavním důvodem je, že mezinárodní obchod je považován za důležitý prvek každé krajiny na cestě za zvýšením ekonomického a technologického rozvoje a může sloužit k prospěchu dané krajiny množstvím specifických způsobů. Zejména se jedná o (a) umožnění dosahu zahraničního zboží, služeb a technologií; (b) být spouštěčem inovace a kreativity v domácí ekonomice; (c) být důvodem pro vytvoření nových pracovních příležitostí; (d) být potenciálním a spolehlivým zdrojem cizích rezerv pro danou krajinu; (e) být důvodem pro mír a přátelské vztahy mezi obchodujícími zeměmi, v neposlední radě pak; (f) fungovat jako kanál pro potenciální přebytek. [296] => [297] => 3. Nemožnost racionální alokace zdrojů jako důsledek centralizovaného ekonomického plánováni. Volný obchod totiž spoléhá na mechanismus tvorby cen, kde každý jedinec má právo rozhodnout prostřednictvím své ochoty utratit peníze za libovolné produkty či služby a o tom, jak budou zdroje rozdistribuovány. Cena obsahuje informaci o hojnosti a poptávce zdrojů a na jejím základě je možné podniknout opatření proti nedostatku nebo přebytku. Argument tedy zní, že tohle je jediné možné řešení a bez informace získané z tržních cen není možné racionálně alokovat zdroje.  [298] => [299] => 4.  Nerealistické nároky na rozdělení jakékoliv společnosti na „utlačovatele“ a „utlačované“ jsou označovány za mylnou představu reality, protože členové skupiny „utlačitelů“ mohou kdykoliv přejít do třídy „utlačovaných“ skrze nesprávného řízení svého majetku nebo nepředvídatelné náhody. Naopak, někteří členové třídy „utlačovaných“ se mohou zařadit do třídy „utlačovatelů“ skrze svou vlastní vynalézavost, tvrdou práci nebo pouhé štěstí. Velké korporace či obchodní entity jsou nezřídka založeny a rozvinuty z ničeho malými farmáři, dělníky nebo nezaměstnanými a takoví podnikatelé popírají již zmíněné rozdělení. Jejich přínos pro socioekonomický pokrok by měl podle některých být motivován, nikoliv zatracován. [300] => [301] => 5.  Rozpor s „lidskou náturou“ chápanou ve smyslu vnitřních dispozicí a rysů lidské bytosti, mezi které patří: (a) sklon k být součástí komunity a žít jako její součást spíše než žít samostatně; (b) sklon k slobodnému myšlení, výběru či konání; (c) sklon k férovému zacházení; (d) sklon k hledání požitku, odpočinku či zábavy; (e) tendence se egoisticky zabývat svými vlastními potřebami a tužbami. Ne všechny z uvedených aspektů však musí být nutně považovány za socialismem potlačované. [302] => [303] => 6.  Nezřídka bývá také poukazováno na masové vyvražďovaní komunistickým státem. Zastánci socializmu však argumentují, že vyvražďování bylo způsobeno konkrétním diktátorským režimem a ne socialismem jako takovým a poukazují na války, kterých příčinou byl mimo jiné i kapitalismus a které si také vyžádali nespočet obětí. [304] => [305] => === Ekonomická kalkulace a teorie pracovní hodnoty === [306] => Problém ekonomické kalkulace je kritikou [[Plánovaná ekonomika|centrálního ekonomického plánování]], které existuje v některých formách socialismu. Poprvé jej v roce 1854 popsal pruský ekonom Hermann Heinrich GossenGossen, Hermann Heinrich; Blitz, Rudolph C., trans. (1983). ''The Laws of Human Relations and the Rules of Human Action Derived Therefrom''. Cambridge, Massachusetts, USA: MIT Press., následně na něj v roce 1902 navázal nizozemský ekonom Nicolaas PiersonPierson, Nicolaas (1963). "The problem of value in the socialist society". In Hayek, Friedrich (ed.). ''Collectivist Economic Planning''. London, England: Routledge & Paul Kegan. pp. 41–85., v roce 1920 [[Ludwig von Mises]]Mises, Ludwig von; Kahane, J., trans. (1981). ''Socialism: An Economic and Sociological Analysis''. Indianapolis, Indiana: Liberty Fund. p. 117. a později [[Friedrich August von Hayek|Friedrich Hayek]].F.A. Hayek, (1935), "The Nature and History of the Problem" and "The Present State of the Debate," in F.A. Hayek, ed. ''Collectivist Economic Planning'', pp. 1–40, 201–243. [307] => [308] => Mises ve svých pracích zastává názor, že socialismus je nepraktický a neefektivní ekonomický systém, který je odsouzen k nezdaru. Tvrdí, že socialismus neposkytuje nezbytné podněty pro ekonomickou efektivitu, inovace a pokrok a podkopává základní principy individuální svobody a soukromého vlastnictví. Za hlavní chybu socialistického ekonomického plánování Mises označuje problém ekonomické kalkulace. V kapitolách knihy Socialismus: Ekonomická a sociologická analýza věnujícím se hospodářským tématům například Mises uvádí, že ve skutečně socialistické společnosti není možno provádět ani natolik základní činnosti, jako je ekonomická kalkulace. Doslova píše (str. 145): „(...) v tržním prostředí je v jakémkoli velkém podniku vždy možné určit, s jakým úspěchem jednotlivá oddělení pracovala, a učinit rozhodnutí týkající se reorganizace, omezení nebo rozšíření existujících oddělení. (...) V socialistické společnosti to stejným způsobem není možné. Oddělené účty pro různé provozy jednoho a téhož podniku jsou možné jen tehdy, když jsou ceny všech druhů zboží stanovovány na trhu. Když trh neexistuje, neexistuje ani cenový systém, a když neexistuje cenový systém, nemůže být ani ekonomická kalkulace.“ Bez tržních cen nemohou socialističtí plánovači vědět, jak co nejefektivněji alokovat zdroje, což vede k ekonomickému plýtvání, neefektivitě a stagnaci. Mises také tvrdí, že socialismus nabourává svobodu jednotlivce a soukromé vlastnictví. Tvrdí, že socialismus nevyhnutelně vede ke koncentraci moci v rukou státu, což jednotlivce zbavuje jejich vlastnických práv a svobody volby. Zrušení soukromého vlastnictví vede ke ztrátě motivace k podnikání a inovacím, protože jednotlivci již nemají motivaci investovat do kapitálu a technologií. [309] => [310] => Hayekův názor na ekonomickou kalkulaci do značné míry vychází z prací Ludwiga von Misese. Dle Hayeka je též tržní systém se svým decentralizovaným cenovým systémem pro efektivní alokaci zdrojů nezbytný. Na konkurenčním trhu se relativní nedostatek zboží a služeb odráží v jejich cenách. Výrobci a spotřebitelé se na základě těchto cen racionálně rozhodují, což vede k efektivní alokaci zdrojů. Naproti tomu v socialistickém systému, kde výrobní prostředky vlastní a kontroluje stát, tento cenový systém chybí. Bez cen, kterými by se řídila rozhodnutí o alokaci zdrojů, by socialističtí plánovači neměli možnost poznat relativní nedostatek zboží a služeb, což by vedlo k neefektivní alokaci. Hayek tvrdí, že pokusy o vytvoření centrálního plánovacího orgánu pro alokaci zdrojů by selhaly kvůli "problému znalostí". Centrální plánovači by neměli přístup k místním znalostem nezbytným pro přijímání efektivních ekonomických rozhodnutí. Znalosti potřebné k přijímání ekonomických rozhodnutí jsou rozptýleny po celé společnosti a je obtížné je shromažďovat a centralizovat. Hayek také poukazuje na to, že absence systému zisku a ztráty v socialistickém systému ztěžuje hodnocení úspěšnosti různých podniků. V tržním systému jsou podniky, které jsou ziskové, odměňovány, zatímco ty, které ziskové nejsou, jsou trestány. Tento mechanismus zpětné vazby zajišťuje, že zdroje jsou přidělovány efektivně. Naproti tomu v socialistickém systému neexistuje mechanismus, který by určoval, které podniky jsou úspěšné a které ne. [311] => [312] => Hayekem navrhované řešení problému socialistické kalkulace spočívá v zavedení konkurence do socialistického systému. Navrhuje, aby stát umožnil soukromým podnikům působit v rámci socialistického systému a konkurovat státním podnikům. Tato konkurence by vytvořila cenový systém, který by umožnil efektivní alokaci zdrojů.[[Friedrich August von Hayek|Hayek, F. A.]] (1940). Socialist Calculation: The Competitive `Solution', ''Economica'' [313] => [314] => Český ekonom [[Josef Alois Schumpeter|Joseph Schumpeter]] tvrdil, že problém ekonomické kalkulace je pro socialistické plánovače v podstatě neřešitelný, protože k jeho efektivnímu provedení je zapotřebí nemožné množství znalostí a zkušeností. Schumpeter se domníval, že jediným způsobem, jak může centrální plánovač přesně určit hodnotu zboží a služeb, je cenový mechanismus. Podle Schumpetera jsou ceny výsledkem složité sítě individuálních rozhodnutí spotřebitelů a výrobců v decentralizované tržní ekonomice. Tržní ekonomiku chápal jako spontánní a decentralizovaný proces tvůrčí destrukce, který se opírá o inovace podnikatelů a vytváření nových výrobků a služeb. Schumpeterova argumentace vycházela z předpokladu, že znalosti jsou v tržní ekonomice značně rozptýlené a je obtížné je centralizovat. Podle Schumpetera je nemožné, aby centrální plánovač získal a zpracoval všechny relevantní informace potřebné k přijímání ekonomických rozhodnutí. Jediným způsobem, jak může společnost efektivně alokovat zdroje, je podle něj cenový mechanismus, který signalizuje relativní nedostatek zboží a služeb a směřuje zdroje k jejich nejhodnotnějšímu využití.Schumpeter, Joseph (1942). ''Capitalism, Socialism and Democracy''. New York: Harper and Roe Publishers. [315] => [316] => Představitel anarchokapitaliskmu [[Hans-Hermann Hoppe]] podobně jako jeho rakouští kolegové tvrdí, že socialismus nemůže efektivně alokovat zdroje, protože mu chybí tržní mechanismus pro stanovení hodnoty zboží a služeb. Hoppe také tvrdí, že socialismus vede k nesprávnému rozdělování zdrojů v důsledku neexistence soukromých vlastnických práv. V socialismu vlastní výrobní prostředky stát a rozhoduje o způsobu rozdělování zdrojů. Tato centralizovaná kontrola vede k ekonomické neefektivitě, protože neexistuje konkurence ani motivace pro výrobce, aby zlepšovali své výrobky nebo snižovali náklady.Hoppe, Hans Hermann (1988). ''[https://mises.org/library/theory-socialism-and-capitalism-0 A Theory of Socialism and Capitalism]'' (PDF). Mises Institute. [317] => [318] => Pierre-Joseph Proudhon se ve své Obecné myšlence revoluce v 19. století zabývá podobnými otázkami kalkulace, ale navrhuje také určitá dobrovolná opatření, která by rovněž vyžadovala ekonomickou kalkulaci.Proudhon, Pierre J. ''General Idea of the Revolution in the 19th Century''. Leon Trockij, zarytý zastánce decentralizovaného ekonomického plánování, tvrdil, že centralizované ekonomické plánování by bylo "neřešitelné bez každodenní zkušenosti milionů, bez jejich kritického přezkoumání vlastní kolektivní zkušenosti, bez jejich vyjádření jejich potřeb a požadavků a nemohlo by být provedeno v rámci oficiálních svatyní" a "i kdyby se politbyro skládalo ze sedmi vševědoucích géniů, ze sedmi Marxů nebo sedmi Leninů, stejně nebude schopno samo, s veškerou svou tvůrčí představivostí, prosadit velení nad ekonomikou 170 milionů lidí".''Writings, 1932–33'', Leon Trockij. Na rozdíl od neexistence trhu lze tržní socialismus považovat za alternativu k tradičnímu socialistickému modelu. Teoreticky je základním rozdílem mezi tradiční socialistickou ekonomikou a tržní socialistickou ekonomikou existence trhu výrobních prostředků a kapitálových statků.{{Citace monografie [319] => | příjmení = Buchanan [320] => | jméno = Alan E. [321] => | titul = Ethics, Efficiency and the Market [322] => | url = https://archive.org/details/ethicsefficiency0000buch [323] => | vydavatel = Oxford University Press US [324] => | rok vydání = 1985 [325] => | isbn = 978-0-8476-7396-4 [326] => }} Socialističtí zastánci zrušení trhu odpovídají, že zastánci kapitalismu a zejména rakouské školy sice uznávají, že rovnovážné ceny neexistují, nicméně tvrdí, že tyto ceny lze použít jako racionální základ, když tomu tak není, a proto trhy nejsou efektivní. Podle socialistů zastánců zrušení trhu umožňuje decentralizované plánování vznik spontánně samoregulujícího se systému řízení zásob (spoléhajícího se výhradně na věcnou kalkulaci), což zase rozhodujícím způsobem překonává námitky vznášené argumentem ekonomické kalkulace, že každá ekonomika velkého rozsahu se musí nutně uchýlit k systému tržních cen.Cox, Robin [2005]. [https://socialismoryourmoneyback.blogspot.com/2020/03/eca-unravelling-of-myth.html "The 'Economic Calculation' Controversy: Unravelling of a Myth"]. ''Socialism or Your Money Back''. Socialist Party of Great Britain. 26. dubna 2023. [327] => [328] => Marx na tuto kritiku odpovídá rozpracováním ''[[Pracovní teorie hodnoty|teorie pracovní hodnoty]]'', která říká, že hodnota statku se odvíjí od průměrného množství práce, jež byla vynaložena k jejímu vytvoření, a není tedy závislá na množství práce potřebné k výrobě konkrétního výrobku. Mimo jiné tvrdí, že ''jakmile společnost převezme vlastnictví výrobních prostředků a začne řídit společenskou produkci, pak se práce každého člověka stane přímou společenskou prací, (...), a každodenní zkušenost ukáže, kolik je jí v průměru zapotřebí.'' Marx s Engelsem zde otevřeně opouští všeobecně uznávanou [[Nabídka a poptávka|teorii nabídky a poptávky]]. [329] => [330] => Snaha o zjištění celkového národního kapitálu nebo důchodu na základě cen, které nestanovil trh, je ovšem zavádějící, neboť je značně subjektivní a nezohledňuje skutečný zájem společnosti o danou komoditu (běžně vyjadřovaným v penězích). Předpoklady teorie pracovní hodnoty nesplňují jednu z podmínek, za kterých je možno provádět ekonomickou kalkulaci, a sice, že statky musí být směnitelné a musí být směňovány na trhu.{{Citace monografie [331] => | příjmení = Mankiw [332] => | jméno = N. Gregory [333] => | titul = Principles of economics [334] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/974706695 [335] => | vydání = Eighth edition [336] => | místo = Boston, MA, USA [337] => | počet stran = xxviii, 836 pages [338] => | isbn = 978-1-305-58512-6 [339] => | isbn2 = 1-305-58512-7 [340] => | oclc = 974706695 [341] => }} Právě tržní tvorba cen zaručuje jasnou indikaci efektivity využívání výrobních prostředků a nelze ji správně stanovit jiným způsobem. [342] => [343] => === Sociální smír === [344] => Socialisté, zejména ti radikální, přednáší myšlenky, že buržoazie (kapitalisté) vedou spor s proletariátem, a v tomto smyslu je jejich mírové soužití nemožné.{{Citace monografie [345] => | příjmení = Marx [346] => | jméno = Karl [347] => | titul = Das Kapital [348] => | url = https://archive.org/details/ldpd_13046079_003 [349] => | rok vydání = 1867 [350] => }} Proti tomu liberálové staví myšlenku, že ''základním předpokladem úspěšného ekonomického jednání jsou stabilní podmínky, tedy že ekonomické jednání vyžaduje mír a vylučuje projevy násilí.'' K tomu v liberálních demokraciích slouží zákony, jejichž mírová funkce je úzce spjata také s vlastnictvím (viz [[vlastnické právo]]), zatímco v socialismu jsou tyto [[Kolektivizace|zákony rušeny]]. [351] => [352] => == Odkazy == [353] => [354] => === Reference === [355] => [356] => [357] => === Související články === [358] => * [[První internacionála]] [359] => * [[Druhá internacionála]] [360] => [361] => === Literatura === [362] => * [[Josef Macek (sociálnědemokratický politik)|Josef Macek]]: [http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/jm_soc.htm Socialismus], 1925 [363] => * {{Citace monografie [364] => | příjmení = Šik [365] => | jméno = Ota [366] => | odkaz na autora = Ota Šik [367] => | titul = Socialismus dnes? [368] => | vydavatel = Academia [369] => | místo = Praha [370] => | rok = 1990 [371] => | isbn = 80-200-0265-0 [372] => | počet stran = 206 [373] => | url = http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/osi_sd.htm [374] => | jazyk = česky [375] => }} [376] => [377] => === Externí odkazy === [378] => * {{Wikislovník|heslo=socialismus}} [379] => * {{Commonscat|Socialism}} [380] => * {{Wikicitáty|téma=Socialismus}} [381] => * [http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/sd/sd13_110.htm Pojem „socialismus“] {{Wayback|url=http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/sd/sd13_110.htm |date=20190525062243 }} – [[Ota Šik]] [382] => * [http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2006111601 Český ideál] – [[Tomáš Garrigue Masaryk]] [383] => [384] => * {{Citace elektronické monografie [385] => | příjmení = Čermák [386] => | jméno = Jindřich [387] => | titul = Socialismus a jeho pozitiva [388] => | url = http://www.e-polis.cz/politicke-teorie/30-socialismus-a-jeho-pozitiva.html [389] => | datum vydání = 2003-11-10 [390] => | datum přístupu = 2010-2-9 [391] => | vydavatel = [[Internetový politologický časopis]] [392] => | jazyk = česky [393] => }} [394] => * [http://literatura.kvalitne.cz/soci.htm Základní charakteristika socialismu] {{Wayback|url=http://literatura.kvalitne.cz/soci.htm |date=20070111213004 }} – literatura.kvalitne.cz [395] => {{Socialismus}} [396] => {{ideologie}} [397] => {{Autoritní data}} [398] => {{Portály|Politika}} [399] => [400] => [[Kategorie:Socialismus| ]] [401] => [[Kategorie:Politické systémy]] [402] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [] => )
good wiki

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na vlastnictví prostředků produkce pracovníky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Družstvo','Výrobní prostředek','20. století','Robert Owen','Liberalismus','19. století','Francie','Henri de Saint-Simon','Tržní socialismus','Samospráva pracujících','demokratický socialismus','sociální demokracie'

Družstvo

Francie

Liberalismus

Liberalismus je politický směr a ideologie, která vznikla ve druhé polovině 18.