Array ( [0] => 15489225 [id] => 15489225 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sokolov [uri] => Sokolov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Sokolov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [5] => | NUTS3 = CZ041 [6] => | okres = Sokolov [7] => | obec s rozšířenou působností = Sokolov [8] => | pověřená obec = Sokolov [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | počet katastrálních území = 4 [11] => | PSČ = 356 01 [12] => | počet ZSJ = 18 [13] => | počet částí obce = 4 [14] => | adresa = Rokycanova 1929
356 01 Sokolov [15] => | starosta = Mgr. [[Petr Kubis]] ([[ANO 2011|ANO]]) [16] => | starosta aktuální k = 2024 [17] => | web = http://www.sokolov.cz [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = info@mu-sokolov.cz [20] => | mapa = Sokolov SO CZ.png [21] => }} [22] => '''Sokolov''' (do roku 1948 ''Falknov nad Ohří'',Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 Dostupné online.] {{Vjazyce2|de|''Falkenau an der Eger''}}) je město ve [[Okres Sokolov|stejnojmenném okrese]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], 18 km západně od [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] na soutoku [[Ohře]] a [[Svatava (řeka)|Svatavy]] uprostřed sokolovské pánve. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jeho ráz je ovlivněn těžbou hnědého uhlí a s tím souvisejícím průmyslem. [23] => [24] => == Historie == [25] => [[První písemná zmínka]] o Sokolově pochází z 13. dubna [[1279]]. V ní je připomínán šlechtický rod [[Nothaftové|Nothaftů]]. Poměrně úrodnou půdu kolem řeky [[Ohře]] již celá staletí předtím zemědělsky obdělávali [[Slované]], kteří tu založili řadu osad. Německou kolonizací od 13. století vzrostl počet osad a poddaných, rozšířila se plocha obdělávané plochy, rozvinula se těžba rud a podstatně se zvýšily i příjmy panovníka, šlechty a klášterů. Noví kolonisté převládli i ve staroslovanských vsích, po nichž zůstala jako jediné svědectví jejich původu jen jména přizpůsobena jazyku nových osadníků ([[Bukovany (okres Sokolov)|Bukovany]] – Buckwa, [[Březová (okres Sokolov)|Březová]] – Prosau, [[Citice]] – Zieditz, [[Dasnice]] – Dasnitz atd.). Zda bylo nothaftovské rytířské sídlo opravdu tak významné, se vedly pře. Po archeologickém průzkumu v roce 1994 se ukázalo, že ve 13. století stál na místě dnešního zámku kamenný hrádek. Kolem něj se vytvořilo menší město. Jeho význam vzrostl až v 19. století díky těžbě uhlí. [26] => [27] => Koncem 30. let 20. století byl ve městě dislokován prapor [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu]] pod velením majora [[František Helvín|Františka Helvína]]. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 1657 mužů. Při bojovém nasazení padlo 13 mužů tohoto praporu, 25 mužů bylo zraněno a 296 mužů bylo zajato.{{Citace monografie [28] => | příjmení = Lášek [29] => | jméno = Radan [30] => | titul = Jednotka určení SOS [31] => | vydavatel = Cody print [32] => | místo = Praha [33] => | počet stran = [34] => | strany = 334 [35] => | svazek = 3 [36] => | typ svazku = díl [37] => | isbn = 80-902964-7-5 [38] => | isbn2 = 978-80-902964-7-3 [39] => | oclc = 71294449 [40] => }} Město bylo po podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] přičleněno k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]] (1938–1945). [41] => [42] => === Pověst o vzniku Sokolova === [43] => Jméno Sokolov, tenkrát ovšem ve své původní podobě Valkenowe, se poprvé objevuje v jedné listině roku 1279, jak již bylo zmíněno. Bylo to v době [[křížové výpravy|křížových výprav]]. Někde na horní Ohři žil [[rytíř]], a ten se zúčastnil tažení proti Turkům, kteří tenkrát znesnadňovali věřícím přístup k [[Ježíš Kristus|Ježíšovu]] hrobu ve [[Svatá země|Svaté zemi]]. Když se pak po létech vrátil do své vlasti, našel místo své tvrze jen spáleniště a zarostlý hrob své ženy, a tak odešel z míst, která mu připomínala ztrátu nejbližších. Šel po řece a na soutoku Ohře a Svatavy si postavil chýši. Do této oblasti jezdili často hradní páni na lov se cvičenými [[Sokol stěhovavý|sokoly]]. Rytíř, který prošel těžkými boji, byl i dobrým ranhojičem, a tak byl vyhledáván obyvateli okolí. Brzy vznikla kolem poustevníkova srubu osada, kde cvičili lovčí sokoly, a již bylo dáno jméno po sokolech – Sokolov (obraz sokola později přešel do městského znaku, proto se jedná o takzvané [[mluvící znamení]]). [44] => [45] => == Obyvatelstvo == [46] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 820 domech 10 151 obyvatel, z nichž bylo 5 116 žen. 351 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 9 588 k německé a 7 k židovské. Žilo zde 9 575 římských katolíků, 309 evangelíků, 7 příslušníků Církve československé husitské a 208 židů.{{Citace monografie [47] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [48] => | svazek = I. Země Česká [49] => | typ svazku = díl [50] => | vydavatel = Orbis [51] => | místo = Praha [52] => | rok = 1924 [53] => | strany = 238 [54] => | počet stran = 598 [55] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 149 domech 11 381 obyvatel. 1 228 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 825 k německé. Žilo zde 10 024 římských katolíků, 409 evangelíků, 147 příslušníků Církve československé husitské a 170 židů.{{Citace monografie [56] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [57] => | svazek = I. Země Česká [58] => | typ svazku = díl [59] => | vydavatel = Orbis [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 1934 [62] => | strany = 65 [63] => | počet stran = 613 [64] => }} [65] => [66] => {| class="wikitable" [67] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Sokolov {{Citace elektronické monografie [68] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [69] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [70] => | strany = 362, 363 [71] => | lokace = záznam 29 [72] => | datum vydání = 2007-03-03 [73] => | datum přístupu = 2014-12-12 [74] => | jazyk = [75] => }} [76] => |- [77] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [78] => |- style="text-align: right;" [79] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [80] => | 4 370|| 5 250|| 6 530 || 8 679 || 10 126 || 11 429 || 12 647 || 9 777 || 18 041 || 18 256 || 24 763 || 25 210 || 25 081 || 23 347 [81] => |- style="text-align: right;" [82] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [83] => | 539 || 640 || 663 || 786 || 908 || 1 002 || 1 347 || 1 457 || 1 862 || 1 451 || 1 434 || 1 444 || 1 502 || 1 672 [84] => |} [85] => [86] => {| class="wikitable" [87] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Sokolov bez místních částí{{Citace elektronické monografie [88] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [89] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [90] => | strany = 362, 363 [91] => | lokace = záznam 29-3 [92] => | datum vydání = 2007-03-03 [93] => | datum přístupu = 2014-12-12 [94] => }} [95] => |- [96] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [97] => |- style="text-align: right;" [98] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [99] => | 3 329|| 4 144|| 5 450 || 7 376 || 8 867 || 10 151 || 11 381 || 8979 || 17 574 || 17 871 || 24 580 || 25 045 || 24 916 [100] => |- style="text-align: right;" [101] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [102] => | 397 || 479 || 493 || 612 || 726 || 820 || 1 149 || 1 285 || 1 753 || 1 351 || 1 374 || 1 384 || 1 432 [103] => |} [104] => [105] => [106] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 560286 Sokolov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Sokolov roku 2011 [107] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 560286 Sokolov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Sokolov roku 2011 [108] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 560286 Sokolov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Sokolov roku 2011 [109] => [110] => [111] => == Části města == [112] => Sokolov se kromě vlastního města skládá ze tří dalších [[Část obce|částí]]: [113] => * [[Hrušková]] [114] => * [[Novina (Sokolov)|Novina]] [115] => * [[Vítkov (Sokolov)|Vítkov]] [116] => [117] => Dříve byl součástí Sokolova i dnes samostatný městys [[Svatava (okres Sokolov)|Svatava]] a také obce [[Dolní Rychnov]] a [[Těšovice (okres Sokolov)|Těšovice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 111, 509 a 529. [118] => [119] => == Doprava == [120] => Na jih od města prochází silniční tah [[dálnice D6]] a vede tudy [[silnice II/210]] do [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslic]]. Sokolov leží na [[Železniční trať Chomutov–Cheb|železniční trati Chomutov–Cheb]], na které stojí [[Sokolov (nádraží)|sokolovské nádraží]]. Odbočuje zde [[železniční trať Sokolov–Kraslice]] do [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslic]] a dále k saskému [[Cvikov (Německo)|Cvikovu]]. Na této trati provozuje od roku 1998 dopravu společnost [[GW Train Regio]], od roku 2000 ve spolupráci se společností [[Vogtlandbahn]]. [121] => [122] => [[Městská autobusová doprava v Sokolově]] je provozována na 6 linkách a zahrnuje i několik sousedních obcí. Je zařazena v systému [[Integrovaná doprava Karlovarského kraje|IDOK]]. Provozovatelem MHD i většiny regionálních a dálkových autobusových linek je společnost LIGNETA autobusy. Společnost ČSAD Autobusy Karlovy Vary ukončila smlouvu o provozu linek MHD města Sokolov a meziměstských linek od 1. ledna 2019. [123] => [124] => == Průmysl == [125] => Sokolovsko vynikalo svým přírodním surovinovým bohatstvím. Od středověku byla využívána hojná ložiska vzácných a užitkových rud (šlo převážně o [[cín|cínové rudy]]). V současnosti je nejrozšířenější těžba [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] v [[Sokolovská pánev|Sokolovské pánvi]]. V Sokolově se nachází společnost Sokolovské strojírny založená roku 1931. [126] => [127] => === Těžba uhlí === [128] => [[Hnědé uhlí]] bylo nejprve těženo hlubinným dobýváním v oblastech nejvyšší kvality sloje, později se přešlo na těžbu lomovým způsobem. V osmdesátých letech 20. století klesal objem těžby. Nyní hospodaří se zásobami uhlí i dalších nerostů v [[Sokolovská pánev|Sokolovské pánvi]] jediný subjekt [[Sokolovská uhelná]]. Uhlí se využívalo nejprve jako převažující zdroj tepla, později jako surovina pro výrobu ušlechtilých paliv, energií a chemických surovin. [129] => [130] => [[Soubor:Sokolov, důl Jiří, pohled z Lomnice.JPG|náhled|vlevo|Důl Jiří]] [131] => [132] => === Zaniklé obce v důsledku těžby v okrese Sokolov === [133] => [[Alberov]], [[Bukovany (okres Sokolov)|Bukovany]], [[Čistá (Svatava)|Čistá]], [[Dolní Rozmyšl]], Dvory, [[Habartov]], [[Horní Rychnov]], [[Jehličná]], Kytlice, [[Lesík]], [[Lipnice (Vintířov)|Lipnice]], [[Lísková (Svatava)|Lísková]] Lvov, Mýtina, [[Na Rovince]], [[Nové Sedlo]], Podhoří, [[Smolnice (Chodov)|Smolnice]], [[Stará Chodovská]], [[Tisová (Březová)|Tisová]], Týn, [[V Úžlabí]], [[Vítkov (Sokolov)|Vítkov]], [[Vřesová]].{{Citace elektronického periodika |titul=Krajské muzeum Sokolov – stránka věnovaná zaniklým obcím |url=http://www.omks.cz/cz/vypis.php?typ=html&id=42 |datum přístupu=2007-12-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071213023159/http://www.omks.cz/cz/vypis.php?typ=html&id=42 |datum archivace=2007-12-13 |nedostupné=ano }} [134] => [135] => === Rekultivace === [136] => [[Soubor:Sokolov, areál Bohemia, lavičky.JPG|náhled|Zrekultivovaný důl, dnes park Bohemia]] [137] => Od konce 50. let bylo na Sokolovsku dokončeno celkem téměř 3 000 ha [[rekultivace|rekultivací]] na plochách v oblastech bývalých dolů a především na plochách vnějších výsypek. V roce 2005 bylo navrženo celkem dalších 1 868 ha rekultivací. U některých zbytkových jam (lomy Boden, Medard – Libík, Michal, Jiří a Družba) byl zvolen postup zatápění ([[Vodohospodářská rekultivace|vodohospodářské rekultivace]]). Tímto způsobem vzniklo nedaleko Sokolova [[Michal (jezero)|jezero Michal]] využívané pro rekreační účely lidmi ze širokého okolí. [138] => [139] => === Sociální dopady === [140] => Obyvatelé kraje patří k těm, kteří v průměru vydělávají nejméně ve státě a mají nejnižší dosažené vzdělání. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti pramení z uzavírání továren a průmyslových provozů, kde lidé pracovali po generace. Sociální situace střední vrstvy obyvatelstva se stále zhoršuje a chudí lidé se často ocitají v nově vznikajících ghettech.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/pobocka/sokolov |datum přístupu=2014-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140226042202/http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/pobocka/sokolov |datum archivace=2014-02-26 |nedostupné=ano }} [141] => [142] => == Společnost == [143] => === Kultura === [144] => [[Soubor:Gymnazium Sokolov.JPG|náhled|[[Gymnázium Sokolov]]]] [145] => [146] => V Sokolově nechybí ani divadelní scéna. Městské divadlo Sokolov bylo vyprojektováno do prostoru bývalého kina Svět v prostorách Hornického domu. Při Hornickém domě v Sokolově funguje i úspěšná taneční skupina Mirákl, která má na svém kontě nemálo významných oceněních jak na domácím poli, tak i na tom zahraničím. Dále lze navštívit 3D kino Alfa, kde se každoročně koná Sokolovský filmový seminář. Dalším kulturním místem je také [[muzeum Sokolov]]. V době normalizace zde probíhal [[Festival politické písně Sokolov]], konaný obvykle v únoru. [147] => [148] => === Sport === [149] => Pro veřejnost je zde k dispozici Sokolovský bazén a nedaleko města nově otevřené 18jamkové golfové hřiště na [[Výsypka Silvestr|výsypce Silvestr]] v [[Dolní Rychnov|Dolním Rychnově]]. [[Golf]]ové hřiště je součástí rozlehlého sportovně rekreačního areálu, který se rozkládá v blízkosti koupaliště Michal. Vedle hřiště vznikne i zoopark a lesopark. Provoz hřiště byl oficiálně zahájen koncem září 2006. [150] => [151] => V Sokolově působí první liga hokeje – [[HC Baník Sokolov]] a Divize A – [[FK Baník Sokolov|FK Sokolov]]. Dále ještě druhá liga ve volejbale – VSK ISŠTE Sokolov. [152] => [153] => Jezero Michal (Vítkov u Sokolova) je vyloženo fólií, na jeho dně i na pláži leží zlatý písek, nachází se tu i druhý nejdelší tobogán v ČR a nic nenasvědčuje tomu, že tu ještě nedávno stály těžební bagry. [154] => [155] => Další důl, který prošel rekultivací, je [[Medard (jezero)|Medard]]. Projekt obnovy zdejší krajiny se dotknul více než 4000 ha. Samotné jezero, jež zde vzniklo, má téměř 500 hektarů.{{Citace elektronické monografie| url = http://www.rozhlas.cz/kraje/cesko/_zprava/jezero-medard-je-dilem-cloveka-a-reky-ohre-vodu-ma-pruzracne-cistou--1735436 |datum vydání = 2017-06-19 | datum přístupu = 2017-08-19 | vydavatel = Český rozhlas | titul = Jezero Medard je dílem člověka a řeky Ohře. Vodu má průzračně čistou}} Ve zveřejněných urbanistických studiích se objevuje vysokoškolský areál, hotelový komplex, letiště [[ultralehké letadlo|ultralehkých letadel]], motokrosový areál i [[botanická zahrada]].{{Citace elektronického periodika |titul=Urbanistická studie jezera Medard – stránky MÚ Sokolov |url=http://www.sokolov.cz/images/muso/plany/Medard-studie.jpg |datum přístupu=2007-12-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140730002151/http://www.sokolov.cz/images/muso/plany/Medard-studie.jpg |datum archivace=2014-07-30 |nedostupné=ano }} Využití těchto rekultivovaných prostor se může stát základem pro budoucí obraz Sokolovska jako cíle pro dovolenou a turistické pobyty. [156] => [157] => == Pamětihodnosti == [158] => === Sokolovský zámek === [159] => {{Podrobně|Sokolov (zámek)}} [160] => Zámek je situován uprostřed města, nedaleko Starého náměstí. S největší pravděpodobností na jeho místě ve 13. století stála vodní tvrz. Za dob [[Šlikové|Šliků]] byla tvrz ve druhé polovině 15. století přestavěna na hrad se čtyřmi věžemi. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] bylo falknovské panství protestantskému rodu Šliků zkonfiskováno a následně prodáno [[Nosticové|Nosticům]]. V roce 1648 byl hrad dobyt a pobořen [[Třicetiletá válka#Švédsko-francouzská válka (1638–1648)|Švédy]]. Proto se jeho tehdejší majitel [[Jan Hartvík z Nostic|Jan Hartvik Nostic]] po válce rozhodl pro přestavbu na modernější reprezentativní sídlo. V průběhu dalších válek byl však zámek opět poškozen, proto jej na počátku 19. století nechal hrabě Bedřich Nostic opravit, tentokrát v klasicistním slohu. Nosticové vlastnili zámek do roku 1945, kdy byl znárodněn. Poslední generální oprava byla provedena v letech 1993–1994. [161] => [162] => V zámku sídlí od roku 2003 Krajské muzeum Sokolov. Muzeum je specializované na hornictví a návazné výroby. Prostory zámku jsou dále využívány pro konání svateb a menších hudebních představení a dále i akcí města. [163] => [164] => === Kašna se sokolníkem === [165] => {{Podrobně|Kašna s plastikou sokolníka (Sokolov)}} [166] => Pověst o vzniku Sokolova ztvárnil jakýsi chebský sochař (měšťan, který údajně založil Sokolí dvůr, z něhož povstal Sokolov) v postavě sokolníka na městské kašně. Tato kamenná kašna byla instalována v roce 1717, ale pravděpodobně je staršího původu. Bazén kašny je zdoben [[sgrafito|psaníčky]]. Sokolník na kašně se psem u nohou a sokolem na ruce je podle pověsti zakladatelem města – rytíř Sebastián. Kašna připomíná chmelařskou tradici na Sokolovsku – kolem sloupu, na kterém je umístěna socha, se pnou chmelové ratolesti. V době, kdy byla kašna postavena, se totiž na Sokolovsku rodil znamenitý [[Chmel otáčivý|chmel]]. [167] => [168] => === Jubilejní kašna === [169] => {{Podrobně|Jubilejní kašna (Sokolov)}} [170] => Autorem kašny je německý sochař [[Cuno von Uechtritz-Steinkirch]] a vznikla při příležitosti 50. výročí usednutí [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] na trůn v roce 1898. Na vznik kašny finančně přispěla významná podnikatelská rodina Schramů, proto se jí také někdy říká ''Schramova''. Kašna je umístěna na Starém náměstí v blízkosti kostela svatého Jakuba Většího. [171] => [172] => === Mariánský sloup === [173] => {{Podrobně|Mariánský sloup (Sokolov)}} [174] => [[Barokní architektura v Česku|Barokní]] sloup z [[pískovec|pískovce]], kde na hranolovém soklu stojí sochy světců a na vrcholu socha [[Immaculata|Panny Marie Immaculaty]]. [175] => [176] => === Historická radnice === [177] => {{Podrobně|Stará radnice (Sokolov)}} [178] => [[Renesance|Renesanční budova]] na Starém náměstí byla postavena okolo roku 1540 a přestavěna do dnešní podoby po požáru ve 30. letech 17. století. Průčelí této budovy je situováno vchodem na náměstí a je zachován goticko-renesanční vstupní portál. V nadpraží je dochován chybný městský znak (sokol sedí místo na trojvrší na větvi pařezu). Svému účelu sloužila radnice až do poloviny 20. století později se stala sídlem generálního ředitelství Sokolovské uhelné a.s., která ji v roce 1995 zrekonstruovala. [179] => [180] => === Hornický dům === [181] => {{Podrobně|Hornický dům (Sokolov)}} [182] => [[Soubor:Namesti Budovatelu, Sokolov.JPG|náhled|vlevo|Hornický dům po rekonstrukci]] [183] => Hornický dům byl postaven v letech 1923–1925 podle návrhu architekta [[Rudolf Wels|Rudolfa Welse]]. Stavba byla financována z tzv. uhelného fondu (fond pro sociální péči hornickou). Hornický dům se stal důležitým střediskem společenského, politického a kulturního života. V průčelí je reliéf pojmenovaný „Jeden den ze života horníka“ od karlovarského sochaře [[Wilhelm Srb-Schlossbauer|Wilhelma Srb-Schlossbauera]]. Reliéf má osm částí: „Rozloučení“, „Cesta do práce“, „Fasování nástrojů a fárání“, „Práce ve štole“ (2 obrazy), „Vyfárání a vracení nástrojů“, „Cesta domů“ a „Po celodenní námaze“. V letech 1969–1970 byl Hornický dům rekonstruován, fasáda obložena bílými mramorovými deskami, byla vyměněna okna a upravena střecha. V roce 2006 byly desky sundány a budova se opticky vrátila do původní podoby. Při této příležitosti byla v září 2006 na nově zrekonstruované budově odhalena pamětní deska architekta Rudolfa Welse. [184] => V současné době je Hornický dům sídlem Městského domu kultury a Sokolovského infocentra.[[Soubor:Kostel sv.Jakuba, Sokolov.JPG|náhled|Kostel sv. Jakuba]] [185] => [186] => === Kostel sv. Jakuba Většího === [187] => {{Podrobně|Kostel svatého Jakuba Většího (Sokolov)}} [188] => Tento původně farní kostel byl založen ve 13. století. Původní starý kostel (pravděpodobně jednoduchá a prostá stavba) byl zničen saským vojskem a následně obnoven v [[Renesanční architektura v Česku|renesančním]] slohu, poté byl znovu přestavěn ve slohu [[Barokní architektura v Česku|barokním]] za [[Jan Hartvík z Nostic|Jana Hartvika Nostice]] (budovatele zámku a kláštera v Sokolově). V roce 1672 byl kostel původně [[děkan]]ský povýšen na [[arciděkan]]ský. Barokní chrám je jednolodní s věží, která byla stavěna jako nucené práce, jež vykonávali za trest [[nevolnictví|nevolníci]]. Je zastřešena barokní bání s lucernou. Vnitřní zařízení kostela je většinou barokní. Při poslední rekonstrukci byly obnoveny fasády v původní barokní barvě. [189] => [[Soubor:Falkenau 1620.jpg|náhled|Sokolov (Falknov) v roce 1620 - rekonstrukce architekta Rudolfa Kühnla]] [190] => [191] => === Kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského === [192] => {{Podrobně|Kapucínský klášter (Sokolov)|Kostel svatého Antonína Paduánského (Sokolov)}} [193] => Klášter byl vystavěn na popud majitele panství Jana Hartvika Nostice v letech 1663–1667. Podobně jako další církevní instituce severozápadních Čech bránil pronikání [[Protestantismus|protestantismu]] z nedalekého Saska. Je tvořen budovami konventu a čtvercovým rajským dvorem s kruhovou studnou. Dominantou areálu je klášterní [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Sokolov)|kostel sv. Antonína Paduánského]]. [194] => [195] => Objekt přežil období rušení klášterů během [[Josefinismus|josefínských reforem]] a byl v provozu do roku 1950, kdy byl zlikvidován [[Státní bezpečnost]]í a následně sem byly umístěny jednotky Československé armády. V roce 1999 byla zahájena rekonstrukce [[Nosticové|Nosticovské]] hrobky pod klášterním kostelem a hrobka byla znovu slavnostně vysvěcena 20. prosince 1999. V současné době je zrekonstruován a využíván jako koncertní a výstavní i společenská síň. Od roku 2012 je také sídlem pivovaru. [196] => [197] => === Kaple Nejsvětější Trojice === [198] => {{Podrobně|Kaple Nejsvětější Trojice (Sokolov)}} [199] => Bývalá [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] kaple postavená v letech 1772 až 1774 stojí na okraji Starého náměstí před [[Kapucínský klášter (Sokolov)|kapucínským klášterem]]. Při požáru města 23. června 1874 byla kaple zničena, později znovu obnovena. Po opravách na konci devadesátých let 20. století byla předána [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné církvi]]. [200] => [201] => == Osobnosti == [202] => * [[Erich Auerbach (fotograf)|Erich Auerbach]] (1911–1977), fotograf [203] => * [[Aleš Cibulka]] (* 1977), publicista a moderátor [204] => * [[Štefan Füle]] (* 1962), diplomat [205] => * [[Adéla Gondíková]] (* 1973), herečka a moderátorka [206] => * [[Dalibor Gondík]] (* 1970), moderátor, bavič a herec [207] => * [[Karl Heidler von Heilborn]] (1792–1866), lékař [208] => * [[Václav Němec (1912)|Václav Němec]] (1912–2001), pedagog a vlastivědný pracovník [209] => * [[Heinrich Rietsch]] (1860–1927), hudební vědec a skladatel německé národnosti [210] => * [[Jehuda Kurt Unger]] (1907–1989), architekt [211] => * [[Markéta Vondroušová]] (* 1999), tenistka [212] => [213] => V Sokolově působili při výchově čtyř synů hraběte [[František Antonín Nostic-Rieneck|Františka Antonína Nostice]] (1725–1794) historik a jazykovědec [[Josef Dobrovský]] (1753–1829) a historik a národní buditel [[František Martin Pelcl]] (1734–1801). [214] => [215] => == Partnerská města == [216] => * {{Flagicon|GER}} [[Saalfeld]], Německo [217] => * {{Flagicon|GER}} [[Schwandorf]], Německo [218] => [219] => == Odkazy == [220] => === Reference === [221] => [222] => [223] => === Související články === [224] => * [[Seznam kulturních památek v Sokolově]] [225] => * [[Městská autobusová doprava v Sokolově]] [226] => [227] => === Externí odkazy === [228] => * {{Commonscat}} [229] => * {{Otto|heslo=Falknov}} [230] => * {{Wikislovník|heslo=Sokolov}} [231] => * {{Oficiální web}} [232] => * {{RÚIAN}} [233] => [234] => {{Části české obce}} [235] => {{Okres Sokolov}} [236] => {{Autoritní data}} [237] => {{Portály|Česko}} [238] => [239] => [[Kategorie:Sokolov| ]] [240] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [241] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [242] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [243] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [244] => [[Kategorie:Města v okrese Sokolov]] [245] => [[Kategorie:Obce v okrese Sokolov]] [246] => [[Kategorie:Sídla v Sokolovské pánvi]] [247] => [[Kategorie:Sídla na Ohři]] [248] => [[Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis]] [249] => [[Kategorie:Svazek obcí EKOODPADY]] [250] => [[Kategorie:Svazek obcí Sokolov - východ]] [251] => [[Kategorie:Vodohospodářské sdružení měst a obcí Sokolovska]] [252] => [[Kategorie:Těžba cínu v Česku]] [253] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [254] => [[Kategorie:Těžba v okrese Sokolov]] [255] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Česku]] [] => )
good wiki

Sokolov

Sokolov (do roku 1948 Falknov nad Ohří) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 18 km západně od Karlových Varů na soutoku Ohře a Svatavy uprostřed sokolovské pánve. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ohře','Dolní Rychnov','Barokní architektura v Česku','Karlovarský kraj','Bukovany (okres Sokolov)','Sokolovská pánev','Nosticové','Jan Hartvík z Nostic','Vítkov (Sokolov)','Městská autobusová doprava v Sokolově','Kraslice (okres Sokolov)','Vodohospodářská rekultivace'

Nosticové

Ohře