Array ( [0] => 14658339 [id] => 14658339 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Souhvězdí [uri] => Souhvězdí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Monoceros, Canis Minor, Atelier Typographique 3g10076u.jpg|náhled|upright=1.25|Mapa souhvězdí jednorožce z roku 1820–1830]] [1] => '''Souhvězdí''' je v moderní astronomii oblast na [[Obloha|obloze]] s přesně vymezenými hranicemi. Často se používá starší význam, kdy souhvězdí znamenají zdánlivé útvary na obloze tvořené několika jasnými hvězdami, případně i s jejich spojnicemi (alignement). Ty v dávných dobách lidem připomínaly především bohy a mytická zvířata, po kterých je také pojmenovali. Každá civilizace měla vlastní systém souhvězdí. [2] => [3] => Na nebi bylo [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomickou unií]] (v roce 1930) nakonec ustaveno právě 88 souhvězdí s jejich hranicemi. Z nich 48 nese pojmenování ještě z [[Starověk|antických dob]], byla popsána v [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiově]] [[Almagest]]u. Názvy těchto 48 souhvězdí se vztahují k [[Řecká mytologie|řeckým mýtům]]. Pokrývají především severní a rovníkovou oblohu. Je to například [[souhvězdí Lva|Lev]], [[souhvězdí Velké medvědice|Velká medvědice]], [[souhvězdí Orionu|Orion]] a [[souhvězdí Střelce|Střelec]]. Antické figurální představy o souhvězdích zachycuje socha [[Farnesův Atlás]]. Řecká civilizace mnohá souhvězdí převzala z [[Mezopotámie]] nebo z Egypta. Tradiční souhvězdí se nachází na té části oblohy, která byla viditelná z 35° severní šířky v době kolem roku 5 000 př. n. l. Jednotlivé tvary však mohly být známy už mnohem dříve (například obraz souhvězdí [[souhvězdí Orionu|Oriona]] byl nalezen i na kosti pocházející z [[doba kamenná|doby kamenné]]). [4] => [5] => Souhvězdí jižní oblohy a některá malá souhvězdí vznikla později. Autoři jejich názvů i tvarů jsou mořeplavci a vědci, kteří se v době zámořských objevů dostali na jižní polokouli, kde mohli poprvé tato souhvězdí pozorovat a kteří je potřebovali k orientaci. Popis jižní oblohy dokončil v 18. století francouzský astronom [[Nicolas-Louis de Lacaille]]. Ten zavedl [[souhvězdí Trojúhelníku|Trojúhelník]], [[souhvězdí Mikroskopu|Mikroskop]], [[souhvězdí Vývěvy|Vývěva]] a několik dalších souhvězdí. [6] => [7] => == Pozorování == [8] => Souhvězdí i dnes pomáhají při orientaci na obloze. Žijeme-li na severní polokouli, pak můžeme během roku pozorovat souhvězdí severní, zatímco jižní nám zůstanou z velké části skryta. Je to dáno tím, že [[zemská osa]] se v prostoru [[Zemská precese|téměř]] nepohybuje a vůči vzdáleným hvězdám zůstává v klidu (míří stále k [[Polárka|Polárce]] neboli Severce). Jižní souhvězdí jsou pak bez ustání zakryta zemským tělesem. [9] => [10] => Souhvězdí v okruhu kolem světového pólu, tzv. [[cirkumpolární souhvězdí]] jsou vidět z daného místa po celý rok. Poloměr tohoto okruhu je stejný jako zeměpisná šířka místa pozorování. Pozorovatel na pólu vidí neustále tutéž část oblohy. Naopak pozorovatel stojící blízko [[Zemský rovník|rovníku]] by během jednoho dne mohl teoreticky spatřit celé nebe i se všemi [[hvězda]]mi. [[Polárka|Polárku]] by neustále viděl těsně nad [[obzor]]em. [11] => [12] => Prakticky k tomu však nikdy nedojde, neboť ve dne hvězdy pozorovat nemůžeme a celá jedna polovina nebe, ve které se nachází [[Slunce]], je skryta v jeho záři. Musíme si počkat mnoho měsíců, než se [[Země]] na své dráze kolem Slunce posune. Tak se nám otevře výhled na souhvězdí do této chvíle skrytá. Právě proto se často hovoří o '''jarní''', '''letní''', '''podzimní''' a '''zimní''' obloze. [13] => [14] => == Dělení == [15] => Souhvězdí jsou dělena do rodin souhvězdí: [16] => * Rodina Velké medvědice [17] => * Perseova rodina [18] => * Herkulova rodina [19] => * [[Zvířetníková souhvězdí]] – leží na [[ekliptika|ekliptice]]. [20] => * Orionova rodina [21] => * Nebeské vody [22] => * Bayerova rodina – poprvé je popsal německý astronom [[Johann Bayer]] v roce 1603 [23] => * [[La Caillova rodina]] [24] => [25] => == Tvary souhvězdí == [26] => Jednotlivé [[Hvězda|hvězdy]] souhvězdí spojuje pouze lidská představivost. [[Slunce]] stejně jako ostatní hvězdy, které vidíme prostým [[Oko|okem]] na obloze, patří do naší [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], ale jinak jsou na sobě nezávislé. Vedle sebe můžeme vidět hvězdy, které se navzájem vůbec nepodobají, které dělí propastné vzdálenosti a které se pohybují různými směry. Pomíjivost tvarů souhvězdí je poměrně „svižná“: kolem 30 tisíc let. Poté se hvězdy od sebe na obloze vzdálí a obrazec se rozpadne. [27] => [28] => Výjimkou jsou takzvané [[otevřená hvězdokupa|otevřené hvězdokupy]] a [[pohybová hvězdokupa|pohybové hvězdokupy]]. Jsou-li dostatečně blízko, mohou tvořit a většinou i tvoří převážnou část celého souhvězdí. [[Hyády (hvězdokupa)|Hyády]] v [[Býk (souhvězdí)|Býku]] a většina hvězd [[Souhvězdí Velké medvědice|Velkého vozu]] takovými [[Otevřená hvězdokupa|hvězdokupami]] jsou. [29] => [30] => Dnes už označení souhvězdí neznamená jen tvar a několik hvězd v tento tvar spojený. Každé jedno souhvězdí má přesné hranice a stalo se v podstatě jakýmsi územím [[nebeská sféra|nebeské sféry]], do kterého spadá všechno, co v tomto území můžeme v dalekém vesmíru pozorovat. Tělesa [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] se při pozorování ze [[Země]] promítají postupem času do různých souhvězdí. Hranice souhvězdí byly určené podle poledníků a rovnoběžek na nebeské sféře v době jejich vzniku. Kvůli precesi zemské osy a souvisejícímu posunu pólů již dnešním poledníkům a rovnoběžkám neodpovídají. [31] => [32] => == Zajímavosti o souhvězdích == [33] => * Největším '''souhvězdím''' celé oblohy bývala [[souhvězdí Lodi Argo|loď ''Argo'']] (legendárních [[Argonauti|Argonautů]]). Toto veliké souhvězdí však bylo v [[18. století]] rozděleno na [[souhvězdí Lodního kýlu|Lodní kýl]], [[souhvězdí Lodní zádě|Lodní záď]], [[souhvězdí Kompasu|Kompas]], [[souhvězdí Holubice|Holubici]], [[souhvězdí Létající ryby|Létající rybu]] a [[souhvězdí Plachet|Plachty]]. Dnes je největším souhvězdím [[souhvězdí Hydry|Hydra]]. [34] => * Jen jedno souhvězdí je půlené. [[souhvězdí Hada|Had]] byl dříve součástí [[souhvězdí Hadonoše|Hadonoše]]. Po jejich oddělení Hadonoš Hada přeťal a Had se stal dvoudílným souhvězdím. Dvě jeho části můžeme rozlišit jako Hlavu hada a Ocas hada. Jde ale o jediné souhvězdí Hada. [35] => * Velký vůz není souhvězdí, ale tzv. [[asterismus (astronomie)|asterismus]]. Jde o skupinu hvězd, která patří k [[souhvězdí Velké medvědice]]. Malý vůz se oficiálně česky jmenuje [[souhvězdí Malého medvěda|Malý medvěd]]. [36] => * V rámci krátkých časových úseků (den, rok) mají souhvězdí neměnný tvar a velikost, a to i nezávisle na momentální poloze na obloze (světová strana, nadhlavník). To vedlo již astronomy Aristotelovy doby k přesvědčení, že oproti vzdálenosti hvězd musí být velikost Zeměkoule zanedbatelně malá. Také je to ale vedlo k umístění Zeměkoule do centra kosmu. [37] => * V rámci dlouhých časových úseků ale souhvězdí již svoji podobu mění. Například v době [[Mezozoikum|druhohor]] bychom žádný ze současných obrazců na obloze ještě nenašli.http://www.osel.cz/8304-jak-vypadala-nocni-obloha-v-dobe-dinosauru.htmlhttps://www.stoplusjednicka.cz/zpatky-do-minulosti-jak-vypadalo-hvezdne-nebe-nad-hlavami-dinosauru [38] => [39] => == Reference == [40] => [41] => [42] => == Literatura == [43] => * ''Souhvězdí'' / A. Rükl. – Praha : Aventinum, 1996. – 223 str. [44] => * Článek [http://www.iau.org/public/themes/constellations/ ''The Constellations''] na webu [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomické unie]] [45] => [46] => == Související články == [47] => * [[Seznam souhvězdí]] [48] => * [[Stellarium]] [49] => [50] => == Externí odkazy == [51] => * {{commonscat|Constellations}} [52] => * {{Otto|heslo=Souhvězdí}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=souhvězdí}} [54] => [55] => {{88 souhvězdí moderní astronomie}} [56] => {{Autoritní data}} [57] => {{Portály|Astronomie}} [58] => [59] => [[Kategorie:Souhvězdí| ]] [60] => [[Kategorie:Pozorování vesmíru]] [61] => [[Kategorie:Astronomické mýty]] [] => )
good wiki

Souhvězdí

Mapa souhvězdí jednorožce z roku 1820-1830 Souhvězdí je v moderní astronomii oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Často se používá starší význam, kdy souhvězdí znamenají zdánlivé útvary na obloze tvořené několika jasnými hvězdami, případně i s jejich spojnicemi (alignement).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'souhvězdí Orionu','Země','Polárka','Slunce','souhvězdí Velké medvědice','Mezinárodní astronomická unie','doba kamenná','cirkumpolární souhvězdí','Býk (souhvězdí)','Otevřená hvězdokupa','Mezopotámie','souhvězdí Lodní zádě'

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).

Polárka

Slunce

Země