Array ( [0] => 14712872 [id] => 14712872 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Speciesismus [uri] => Speciesismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Speciesismus''' (též speciesism, druhismus) je druhová nadřazenost (obdoba [[Rasismus|rasismu]], [[Sexismus|sexismu]] apod.); [[diskriminace]] určitého živočišného druhu druhem jiným, popř. [[legitimní|legitimizování]] jeho vykořisťování. Název je odvozen od latinského slova ''species'' = ''[[druh]]'', což je základní kategorie biologické nomenklatury. Termín je používán zejména ochránci [[práva zvířat|práv zvířat]], protože dobře vystihuje svoji podstatu. [1] => [2] => == Původ termínu == [3] => S termínem přišel britský [[psycholog]] [[Richard Ryder]] v roce 1970;{{Citace periodika [4] => | titul = All beings that feel pain deserve human rights [5] => | periodikum = The Guardian [6] => | datum vydání = 2005-08-05 [7] => | issn = 0261-3077 [8] => | jazyk = en-GB [9] => | url = https://www.theguardian.com/uk/2005/aug/06/animalwelfare [10] => | datum přístupu = 2023-11-02 [11] => }} zpopularizoval jej pak především australský filosof [[Peter Singer]] ve své knize ''[[Osvobození zvířat]]'', která byla vydána roku [[1975]]. [12] => [13] => == Základní myšlenky == [14] => Speciesismus znamená, že hodnotu živočichů stanovujeme na základě jejich příslušnosti k určitému živočišnému druhu. [[Richard D. Ryder]] použil tento výraz, aby poukázal na předsudky vůči zvířatům, které jsou založeny na tom, že fyzickým rozdílům je přikládán morální význam.{{Citace periodika [15] => | titul = All beings that feel pain deserve human rights [16] => | periodikum = The Guardian [17] => | datum vydání = 2005-08-05 [18] => | issn = 0261-3077 [19] => | jazyk = en-GB [20] => | url = https://www.theguardian.com/uk/2005/aug/06/animalwelfare [21] => | datum přístupu = 2023-11-02 [22] => }} Speciesismus však může také odkazovat na [[misantropii]], nenávist vůči lidem jako takovým. V roce [[1975]] Ryder napsal: „Používám výraz 'speciesismus', abych popsal široce rozšířenou [[diskriminace|diskriminaci]] lidí vůči ostatním živočišným druhům… Speciesismus je diskriminace a stejně jako všechny diskriminace přehlíží nebo podceňuje podobnost mezi diskriminátorem a těmi, kteří jsou diskriminováni.“Ryder 1975, p. 16 [23] => [24] => Termín speciesismus používají především obhájci [[práva zvířat|práv zvířat]], kteří vnímají, že je iracionální a morálně nesprávné považovat cítící bytosti za věci či majetek. Na druhou stranu, existují filosofové a vědci, kteří speciesismus brání jako přijatelné a snad i chvályhodné stanovisko.C. Cohen (1986) The case for the use of animals in biomedical research, The New England Journal of Medicine, Vol. 315, No. 14.J. A. Gray (1980) In defense of speciesism, Behavioral and Brain Sciences, Vol. 13 No. 1. [25] => [26] => [[Filosof]] [[Tom Regan]] zastává názor, že všechna zvířata mají vrozená práva. Věří, že nemůžeme přisoudit menší hodnotu zvířatům jen proto, že podle nás postrádají schopnost logicky myslet, a zároveň přisuzovat vyšší hodnotu kojencům nebo mentálně postiženým lidem výhradně na základě toho, že jsou členy určitého živočišného druhu. [27] => Na druhou stranu zaznívají hlasy, že důležitost, kterou přikládáme kojencům, lidským zárodkům nebo mentálně postiženým lidem, je opodstatněná. Není tomu tak proto, že lidský zárodek je rozumná bytost již od chvíle početí, ani to, že mentálně postižení lidé mají stejnou schopnost logického myšlení jako lidé bez postižení. Důvodem je účelové a genetické směřování člověka k tomu, aby se již od početí vyvinul v racionální lidskou bytost, a ne v jiného tvora.Benedict Ashley, Albert Moraczewski The National Catholic Bioethics Quarterly, Summer, 2001, Vol.1 No.2 http://www.lifeissues.net/writers/ash/ash_01cloningaquinas1.html Z tohoto hlediska má každý, kdo se narodil lidským rodičům, práva vyhrazená lidem již od početí. Přírodní proces rozmnožování byl totiž započat v organismu biologicky vymezném jako lidský. [28] => [29] => == Zastánci == [30] => Někteří filosofové a vědci považují lidský speciesismus za přijatelné, nebo dokonce správné chování. [[Carl Cohen]], profesor [[filosofie]] na univerzitě v Michiganu, píše: {{citát| Jsem zastáncem druhové nadřazenosti. Speciesismus není pouze přijatelný, pro naše správné chování je nezbytný. Je téměř jisté, že ti, kteří budou přehlížet morálně relevantní rozdíly mezi živočišnými druhy, si v důsledku špatně vyloží své pravé závazky.}} [31] => [32] => [[Jeffrey Alan Gray]], britský psycholog a odborný asistent v experimentální psychologii na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzitě]], píše obdobně: {{citát|Myslel bych si, že názor, podle nějž záleží lidem více na ostatních lidech než na zvířatech, je přinejmenším rozšířený. Já chci speciesismus v každém případě bránit…}} [33] => [34] => Mezi zastánci speciesismu se často objevuje argument, že lidé mají právo soupeřit s ostatními druhy a využívat je k zachování a ochraně lidského druhu.D. Graft (1997) Against strong speciesism, Journal of Applied Philosophy, Vol.14, No. 2. [35] => [36] => == Odpůrci == [37] => [[Gary Francione]] má na druhovou nadřazenost značně odlišný pohled než [[Peter Singer]], autor knihy ''[[Osvobození zvířat]]'' (1975). Singer jako zastánce [[utilitarismu]] odmítá [[přirozené právo]] jako takové a s Ryderem se shodují na tom, že [[schopnost cítit]] je dostatečný důvod pro získání morálního statutu. Singer tvrdí, že většině zvířat nezáleží na tom, zda je zabijeme nebo použijeme pro naše vlastní potřeby. Pro zvířata je důležité, jak s nimi zacházíme, když je využíváme a zabíjíme. Přestože disponujeme zákony, které mají zvířata údajně chránit, Francione zdůrazňuje, že s nimi zacházíme způsobem, který by byl považován za [[týrání]], pokud by se jednalo o lidi. [38] => [39] => [[Richard Dawkins]] se tohoto tématu náznakem dotkl ve svých knihách [[Slepý hodinář]] a [[Boží blud]] v souvislosti s moderní [[Evoluce|evoluční teorií]]. Přirovnává v nich dřívější rasistické postoje a domněnky k jejich současné obdobě – speciesismu. V jedné z kapitol svých knih nazvané „Ten jediný správný strom života“ zastává Dawkins stanovisko, že vymřením mezičlánků spojujících člověka s ostatními živočichy si ušetřila nepříjemné nejasnosti nejen taxonomie živočichů, ale i lidská etika a právo. [40] => Diskriminaci vůči [[šimpanzům]] popisuje následovně: {{citát|Tak závratný je speciesismus našich postojů inspirovaných křesťanskou vírou, že [[potrat]] jediné lidské zygoty (většina z nich je stejně spontánně potracena) může vyvolat zájem a upřímné pobouření větší, než [[vivisekce]] jakéhokoliv množství inteligentních dospělých šimpanzů! […] Jediným vysvětlením, proč takové dvojí měřítko považujeme za přijatelné, je, že ve vývoji mezi člověkem a šimpanzem jsou všechny mezičlánky mrtvé.{{Citace monografie | jméno = Richard | příjmení = Dawkins | odkaz na autora = Richard Dawkins | titul = The Blind Watchmaker | vydavatel = W. W. Norton & Company, Inc. | místo = New York | origyear = 1986 | rok = 1996 | isbn = 0-393-31570-3 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/blindwatchmaker0000dawk }}}} [41] => [42] => O svém osobním přístupu ke speciesismu a vegetariánství promluvil Dawkins podrobněji v živé diskuzi se Singerem v roce 2007.{{Citace elektronického periodika |titul=Richard Dawkins – Science and the New Atheism, December 7, 2007. |url=http://www.pointofinquiry.org/richard_dawkins_science_and_the_new_atheism |datum přístupu=2010-12-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20171128183539/http://www.pointofinquiry.org/richard_dawkins_science_and_the_new_atheism |datum archivace=2017-11-28 |nedostupné=ano }} [43] => [44] => {{citát|To, co dělám, souvisí se skutečností, že žiji ve společnosti, kde konzumace masa je zavedenou normou. Žádá si jistou dávku společenské odvahy, se z této normy vymanit a já ji ještě nenašel. Odpovídá to tak trochu situaci, ve které se mnoho lidí ocitlo před několika stovkami let v případě [[Otrokářství|otroctví]]. Spoustu z nich tehdy otroctví morálně znepokojovalo, ale přesto ho podporovali, protože na něm záviselo celé hospodářství amerického Jihu.}} [45] => [46] => [[David Nibert]] se snaží rozšířit oblast [[sociologie]], „aby porozuměl, jak společenské úmluvy vytvářejí podmínky, v nichž dochází k utlačování jak lidí, tak zvířat.” Speciesismus přirovnává jak k [[rasismus|rasismu]], tak k [[sexismus|sexismu]].''Humans and other animals: sociology's moral and intellectual challenge'' David Nibert. ''International Journal of Sociology and Social Policy''. Year: 2003 Volume: 23 Issue: 3 pp. 4–25. [47] => [48] => Existují i hlasy, které říkají, že nestačí bojovat pouze proti druhové nadřazenosti, protože vrozenou hodnotu nemají v přírodě výhradně cítících bytostí. Toto přesvědčení se označuje jako princip rozšíření absolutní svobody.1999 The Puzzle of Ethics. London: Harper Collins. Vardy, P., and P. Grosch V jejím centru jsou snahy aplikovat systém práva jednotlivců nejen na všechna zvířata, ale také na předměty bez nervového systému, jako jsou stromy, rostliny a skály.''IN NEED OF NEW ENVIRONMENTAL ETHICS FOR TOURISM?'' Andrew Holden. Annals of Tourism Research, Vol. 30, No. 1, pp. 94–108, 2003. [49] => [50] => Ryder takové uvažování odmítá. Píše: „Hodnota nemůže existovat tam, kde chybí vědomí nebo jeho potenciál. Proto skály, řeky či domy nemají žádné zájmy, ani vlastní práva. To samozřejmě neznamená, že nemají žádnou hodnotu pro nás a pro mnoho ostatních bytostí schopných cítit bolest, včetně těch, které je potřebují k životu a bez nich by trpěly.“.(Ryder 2005) [51] => [52] => == Antispeciesismus == [53] => [[Soubor:Antispe-Logo-vector.svg|Logo|50 px|vpravo]] [54] => Odpůrci ideologie a metod speciesismu utvořili [[Filosofie|filosofický směr]] a [[Občanská iniciativa|občanské iniciativy]] [[Antispeciecismus|antispeciecismu]].
[55] => O speciesismu mimo jiné tvrdí, že vede například k beztrestnému týrání zvířat při výzkumu či masovému chovu zvířat v otřesných podmínkách.
[56] => Antispeciesisté jsou většinou z etických důvodů [[Veganství|vegany]], anebo alespoň [[Vegetariánství|vegetariány]]. Typický pohled antispeciesistů reprezentuje [[Líza Simpsonová]] v animovaném seriálu ''[[Simpsonovi]]''. [57] => {{upravit část}} [58] => [59] => == Kritika == [60] => === Filosofie === [61] => [62] => Reverend John Tuohey píše, že logika skrytá za obviněními ze speciesismu nemůže obstát, a přestože je všeobecně přitažlivá, má z pohledu filosofie vážné nedostatky. Tuohey tvrdí, že ačkoliv hnutí za práva zvířat ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] zpomalilo, a v některých případech zastavilo biomedicínský výzkum využívající zvířat, nikdo dosud nepředložil jasný a přesvědčivý argument dosvědčující rovnost živočišných druhů.''Fifteen years after “Animal Liberation”: Has the animal rights movement achieved philosophical legitimacy?'' Journal of Medical Humanities. Volume 13, Number 2 / June, 1992. John Tuohey [63] => [64] => Nel Noddings, americká feministka a filosofka, kritizuje pojetí speciesismu předložené Peterem Singerem jako příliš zjednodušující. Dále mu vytýká, že na rozdíl od sexismu a rasismu, které vzaly v potaz kontext diskriminace lidí, Singerovo pojetí speciesismu nedokázalo vzít v úvahu kontext upřednostňování druhů.''Comment on Donovan's "Animal Rights and Feminist Theory"'' Nel Noddings Signs, Vol. 16, No. 2 (Winter, 1991), pp. 418–422 [65] => [66] => Podle některých lidí, kteří se zasazují o rovnost ras či pohlaví, je přirovnání mezi speciesismem a rasismem či sexismem [67] => urážlivé.''[http://www.bbc.co.uk/religion/ethics/animals/rights/speciesism.shtml The ethics of speciesism]'' [68] => [69] => [[Peter Staudenmaier]] například píše:
Ústřední analogie mezi hnutím za lidská práva nebo ženským hnutím je banalizující a ahistorická. Obě tato společenská hnutí byla zahájena a řízena členy vykořeněných a vylučovaných skupin samotných, ne dobrovolníky nebo bílými lidmi, kteří by jednali jejich jménem. Centrální pro obě hnutí byla právě myšlenka, že je třeba usilovat o navrácení sdílené lidskosti tváří v tvář společnosti, která ji odepírala nebo popírala. Žádný aktivista za lidská práva nebo feministka nikdy netvrdili: „I my jsme cítící bytosti.” Místo toho prohlašovali: „I my jsme plně lidmi.” Principům prosazovaným hnutím za osvobození zvířat je cizí nejen rozšiřovaní tohoto humanistického podnětu, ony ho přímo podrývají. – Peter Staudenmaier''[http://www.communalism.org/Archive/5/aar.print.html Ambiguities of Animal Rights] {{Wayback|url=http://www.communalism.org/Archive/5/aar.print.html |date=20050317052329 }}'' Peter Staudenmaier COMMUNALISM: International Journal for a Rational Society ISSUE 5 | MARCH 2003
[70] => [71] => Někteří radikálnější příznivci myšlenky speciesismu věří, že zvířata existují proto, aby je lidé mohli využívat podle svých potřeb, ať už jako potravu, pro zábavu nebo k jiným účelům. Tento výjimečný statut udělený člověku vychází z přesvědčení, že lidé mají zvláštní práva, jako je právo na život, a také zvláštní závazky, mezi něž patří správcovství [[životní prostředí|životního prostředí]]. {{Doplňte zdroj|date=October 2009}} [72] => Podle Carla Cohena je diskriminace na základě rasy nebo pohlaví neoprávněná, neboť se jednotlivé rasy či pohlaví významně neodlišují. Avšak mezi lidmi a zvířaty podstatné rozdíly najdeme. Protože zvířata nesplňují kritéria morálního činitele, jak je definoval [[Kant]], nemají žádná práva.The case against animal rights, Carl Cohen Obhájci práv zvířat ale poukazují na to, že ani mnozí lidé tato kritéria nesplňují, a přesto práva mají. Vyvozují z toho, že se nemůže jednat o rozdíl morálně relevantní. [73] => [[Objektivismus]] věří, že člověk je jediný tvor s pojmovým vědomím. Charakteristické jsou pro něj schopnosti logicky uvažovat a přemýšlet, jež ho zároveň odlišují od ostatních zvířat. Člověk, jehož život představuje měřítko morálních hodnot, se tak stává „jediným“ druhem, u kterého můžeme o právech mluvit. „Žádat, aby se člověk podrobil „právům“ jiných druhů“, znamená „připravit člověka samotného o jeho právo na život.“[[Leonard Peikoff|Peikoff, Leonard]]. ''[[Objectivism: The Philosophy of Ayn Rand]]''. Page 358. [74] => [75] => === Náboženství === [76] => Někteří z těch, kteří věří v lidskou výjimečnost, svou víru zakládají na [[Abrahámovská náboženství|abrahámovských náboženstvích]]. Často citují následující verš z [[Knihy Genesis]] 1:26 „I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ Obhájci práv zvířat oproti tomu přicházejí s jiným výkladem, který také považují za konzistentní s Biblí. Panování chápou spíše jako správcovství a nic tedy podle nich nenasvědčuje tomu, že by měl člověk jakékoliv právo se zvířaty špatně zacházet.Viz, například [[Matthew Scully|Scully, Matthew]]. ''Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy'' (Dominium: Moc člověka, utrpení zvířat a volání o milost) St. Martin's Griffin, 2003. Viz také Kazatel 3:19–21 a Jonáš 4:11: “A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?“ [77] => " Přestože má [[Buddhismus]] reputaci víry, která respektuje zvířata, v cyklu reinkarnace uděluje bezesporu vyšší status člověku. Stejně jako se ve svém příštím životě mohou zvířata převtělit do člověka, ten zase může být na základě svého chování a jednání degradován do zvířecí formy. Pouze lidé však mohou dosáhnout osvícení. Podobně je tomu v [[hinduismus|hinduismu]], který chová zvířata v úctě, protože věří, že každé zvíře hraje určitou úlohu. To vede Hindy ke vegetariánství a hluboké úctě ke kravám.The Specter of Speciesism: Buddhist and Christian Views of Animals, by Paul Waldau. American Academy of Religion, Academy Series. Oxford: Oxford University Press, 2002. [78] => [[Felipe Fernández-Armesto]] píše, že v raných společnostech [[Lovci a sběrači|lovců a sběračů]], jako například u [[Eskymáci|Innuitů]] [http://books.google.com/books?id=5eEASHGLg3MC&printsec=frontcover&dq=hunter-gatherers,&sig=L62XtDi4-08Bg3vfTek2UojmaLA#PPA53,M1 The Cambridge Encyclopedia of Hunters and Gatherers By Richard B. Lee, Richard Heywood Daly] a mnoha [[animismus|animistických]] náboženství, pojetí lidstva jako takového chybělo a zvířata i rostliny byly kladeny na stejnou úroveň jako člověk.[http://books.google.com/books?id=tFIAAAAACAAJ&dq=Ideas+that+changed+the+world+by+Felipe+Fernandez+Armesto ''Ideas that changed the world'' Felipe Fernández-Armesto. human exceptionalism . Page: 138]{{Nedostupný zdroj}} [79] => [80] => === Věda === [81] => Speciesismus je hájen i na úrovni zcela světské. Poukazuje se například na to, že se [[lidský mozek]] vyvinul neobyčejně rychle a že se jedině u člověka objevily „unikátní“ schopnosti. Toto stanovisko ilustruje následující komentář: „V průběhu lidských dějin jsme byli úspěšní v kultivaci našich dovedností, formování našeho vývoje a přetváření okolního světa, to vše, na rozdíl od evolučních procesů, probíhalo zcela úmyslně.Starr, Sandy. ''[http://www.spiked-online.com/Articles/0000000CA855.htm What Makes Us Exceptional?] {{Wayback|url=http://www.spiked-online.com/Articles/0000000CA855.htm |date=20110521072241 }}''. Spiked Science [82] => Constance K. Perryová trvá na tom, že použití „nesvéprávných” zvířat namísto člověka v rizikovém výzkumu může být jednoznačně obhájeno etickými argumenty a nejedná se tedy nutně o speciesismus.''A Compassionate Autonomy Alternative to Speciesism'' Constance K. Perry Volume 22, Number 3 / June, 2001 Theoretical Medicine and Bioethics [83] => [84] => == Reference == [85] => {{Překlad|jazyk=en |článek=Speciesism |revize=403969905}} [86] => [87] => [88] => == Související články == [89] => * [[Práva zvířat]] [90] => * [[Vegetariánství]] a [[veganství]] [91] => [92] => {{Autoritní data}} [93] => [94] => [[Kategorie:Environmentalismus]] [95] => [[Kategorie:Rasismus]] [] => )
good wiki

Speciesismus

Speciesismus (též speciesism, druhismus) je druhová nadřazenost (obdoba rasismu, sexismu apod. ); diskriminace určitého živočišného druhu druhem jiným, popř.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1975','Osvobození zvířat','Vegetariánství','Peter Singer','diskriminace','práva zvířat','Soubor:Antispe-Logo-vector.svg','přirozené právo','Richard D. Ryder','Oxfordská univerzita','schopnost cítit','Tom Regan'

1975

Diskriminace

Vegetariánství