Array ( [0] => 14821044 [id] => 14821044 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Spektroskop [uri] => Spektroskop [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Spektrum spojite carove.png|náhled|160x160pixelů|Příklady spekter: a) spojité spektrum b) čárové (emisní) spektrum c) pásové spektrum d) absorpční čárové spektrum]] [1] => '''Spektroskop''' je [[Optika|optický]] [[Přístroj|přístroj]], který se používá k rozkladu [[Barevné spektrum|viditelného světla]] na jeho jednotlivé složky ([[Elektromagnetické spektrum|spektrum]]), které pak mohou být vizuálně pozorovány a zkoumány. Spektroskopy se často používají v [[Astronomie|astronomii]] a některých odvětvích [[chemie]]. [2] => [3] => Rané spektroskopy byly jednoduché skleněné [[Hranol|hranoly]] se stupnicemi označujícími [[Vlnová délka|vlnové délky světla]]. Moderní spektroskopy používají [[Difrakce|difrakční mřížku]], pohyblivou štěrbinu a nějaký druh [[Detektor záření|fotodetektoru]], vše je automatizované a řízené [[Počítač|počítačem]]. V poslední době se se používají miniaturizované spektrometry bez difrakčních mřížek, které využívají filtračních polí založených na kvantových tečkách na [[Čip|čipech]] nebo [[Detektor záření|detektory záření]] realizované na [[Nanomateriály|nanomateriálech]]. [4] => [5] => == Princip == [6] => [[Soubor:NSRW_Spectroscope1.png|náhled|275x275pixelů|Schéma původního spektroskopu]] [7] => Spektroskop rozkládá [[Barevné spektrum|viditelné spektrum]] [[Světlo|světla]] na jednotlivé složky a umožňuje je pozorovat. V původní konstrukci spektroskopu na počátku 19. století světlo vstoupilo do štěrbiny a rozptylující čočka přeměnila světlo na tenký proud rovnoběžných paprsků. Světlo pak prošlo hranolem (v ručních spektroskopech, obvykle hranolem Amici), který lámal [[Světlo|paprsek]] do spektra, protože různé [[Vlnová délka|vlnové délky]] se lámaly v důsledku disperze pod různými úhly. Tento obraz byl poté prohlížen přes trubici se stupnicí. [8] => [9] => Na obrázku vpravo je schéma původního spektrometru. Skládá se z [[Kolimátor|kolimátoru]] se štěrbinou, [[Disperze (vlnění)|disperzního]] prvku ([[Optický hranol|hranol]]) a [[Objektiv|objektivu]] spojeného s [[Dalekohled|dalekohledem]]. Kolimátor vytváří z rozbíhavých paprsků zkoumaného světla paprsky rovnoběžné, které dopadají na disperzní prvek, který zkoumané světlo rozkládá na [[Světelné spektrum|spektrum]]. [[Dalekohled]] umožňuje podrobnější zkoumání vzniklého spektra. [10] => [11] => Ze spektrografu se postupně vyvinuly další přístroje a odvětví optiky: [12] => [13] => * [[Spektrometr]] umožňuje měření zkoumaného spektra, pokud je světlo nasměrováno do přijímače (například fotodeska nebo CCD senzor). Spektrometry se často využívají při [[Vesmír|kosmickém průzkumu]] u [[Kosmická sonda|sond]] pro získávání dat o složení těles. Pro měření [[optických vlastností]] [[Látka|chemických látek]], protože různé [[Chemický prvek|chemické prvky]] vykazují v různých chemických vazbách různé spektrální vlastnosti. Dále při výrobě materiálů, řízení výroby a kontrolách chemického složení. [14] => * [[Soubor:Solar Spectrograph 2, Ondřejov Astronomical.jpg|náhled|180x180pixelů|Solární spektrograf v observatoři Ondřejov nedaleko Prahy]][[Spektrograf]] je přístroj, který rozděluje světlo podle vlnové délky a zaznamenává tato data. Má obvykle multi-kanálový detektorový systém nebo zobrazovací systém, který detekuje světelné spektrum. Vznikl s rozvojem [[Fotografický film|fotografického filmu]], kdy zorný tubus spektroskopu byl nahrazen [[Kamerový systém|kamerou]]. V posledních letech nahradily kameru [[Elektronický obvod|elektronické obvody]] postavené kolem fotonásobiče, což umožňuje spektrografickou analýzu v reálném čase s mnohem větší přesností. [15] => * [[Spektroskopie]] nebo také spektrální analýza je [[Fyzika|fyzikální]] obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] se vzorkem. Jejím cílem je získat optické spektrum, tedy závislost intenzity látkou absorbovaného, odraženého, emitovaného nebo rozptýleného [[záření]] na vlnové délce. Při výzkumu využívá spektroskopie všechny jmenované přístroje. [16] => [17] => == Historie == [18] => [19] => * [[Soubor:Simple spectroscope.jpg|náhled|235x235pixelů|Velmi jednoduchý spektroskop vyrobený ze štěrbiny v kartonu a hranolu. Ukazuje rozdíl ve viditelném spektru [[Žárovka|žárovky]] (zahřívání tenkého [[Wolfram|wolframového]] [[Elektrický vodič|vodiče]] [[Elektrický proud|elektrickým proudem)]] a lampy (s nízkou energií založenou na [[Oblouková lampa|oblouku]]).]]V letech 1814/15 vynalezl spektroskop německý optik [[Joseph von Fraunhofer]], který objevil tmavé spektrální čáry ve slunečním spektru ([[Fraunhoferovy čáry]]). Vyvinul první moderní spektroskop kombinací hranolu, difrakční štěrbiny a dalekohledu takovým způsobem, že zvýšil spektrální rozlišení a reprodukovatelnost v jiných laboratořích. [20] => * Joseph von Fraunhofer vynalezl také první [[Difrakce|difrakční]] spektroskop.   [21] => * Německý fyzik [[Gustav Kirchhoff|Gustav Robert Kirchhoff]] a německý chemik [[Robert Wilhelm Bunsen|Robert Bunsen]] objevili aplikaci spektroskopů v [[Analytická chemie|chemické analýze]] a použili tento přístup k objevování [[Cesium|cesia]] a [[Rubidium|rubidia]]. Kirchhoffova a Bunsenova analýza také umožnila chemické vysvětlení hvězdných spekter, včetně Fraunhoferových čar. [22] => * Kolem roku 1870 dostal spektroskop svou moderní podobu od italského astronoma [[Angelo Secchi|Angela Secchiho]]. [23] => * V roce 1873 pracoval na vylepšení spektroskopu i známý anglický astronom [[William Huggins|Williama Hugginse]] a využíval ho ke svým astronomickým pozorováním. [24] => [25] => == Spektroskopy a astrofyzika == [26] => [[Soubor:Redshift.svg|náhled|260x260pixelů|Rudý posuv [[Spektrální čára|spektrálních čar]] ve [[Viditelné spektrum|viditelném spektru]] vzdálené [[Galaxie|galaktické]] superkupy BAS11 (vpravo) v porovnání se [[Elektromagnetické spektrum|spektrem]] [[Slunce]] (vlevo)]] [27] => Spektroskopy mají velmi důležité využití v [[Astrofyzika|astrofyzice]]. Určením světelných spekter [[Hvězda|hvězd]], [[Galaxie|galaxií]], [[Mlhovina|mlhovin]] nebo jiných nebeských těles bylo možné zjistit některé jejich vlastnosti, například [[chemické složení]], [[Teplota|teplotu]], [[Rotace Země|rotaci]] nebo [[Magnetické pole|magnetická pole]]. [28] => [29] => Velkými milníky na cestě k moderní astrofyzice byly: [30] => [31] => * 1858 – vývoj [[Spektroskopie|spektrální analýzy]] Gustavem Kirchhoffem a Robertem Bunsenem [32] => * 1868 – objev první "umírající" hvězdy vzdálené 400 světelných let (γ CVn v souhvězdí Psů Angelem Secchim) [[Vatikánská observatoř|Vatikánskou observatoří]] [33] => * 1885 – objev řady zákonů pro spektrální čáry vodíku [[Johann Jakob Balmer|Johannem Jakobem Balmerem]] [34] => * 1896 – objev štěpení spektrálních čar hvězd (pokud mají hvězdy silné [[magnetické pole]]) [[Pieter Zeeman|Pieterem Zeemanem]] (Zeemanův efekt) [35] => * 1912 – objev [[Rudý posuv|rudého posuvu]] ve světelném spektru vzdálených galaxií americkým astrologem [[Vesto Slipher|Vesto Slipherem]] [36] => * 1913 – objev [[Hertzsprungův–Russellův diagram|Hertzsprungova–Russellova diagramu]], který ukazuje vztah mezi svítivostí hvězdy a jejím spektrálním typem [37] => * 1925 – určení vzdálenosti [[Mlhovina|mlhoviny]] v Andromedě [[Edwin Hubble|Edwinem Hubblem]] [38] => [39] => == Reference == [40] => {{překlad|en|Optical spectrometer|1154542874}} [41] => [42] => == Literatura == [43] => * Fuka J., Havelka B.: Optika a atomová fyzika, I. Optika, fyzikální kompendium pro vysoké školy, díl IV., SPN, Praha 1961. [http://www.opto.cz/fuka_havelka/index.html#TOC1| Dostupné online.] {{Wayback|url=http://www.opto.cz/fuka_havelka/index.html#TOC1{{!}} |date=20091226042222 }} [44] => [45] => == Související články == [46] => * [[Astronomie]] [47] => * [[Spektroskopie]] [48] => [49] => == Externí odkazy == [50] => * {{Commonscat}} [51] => [52] => {{Autoritní data}} [53] => {{Portály|Astronomie|Fyzika}} [54] => [[Kategorie:Fyzikální přístroje]] [] => )
good wiki

Spektroskop

Příklady spekter: a) spojité spektrum b) čárové (emisní) spektrum c) pásové spektrum d) absorpční čárové spektrum Spektroskop je optický přístroj, který se používá k rozkladu viditelného světla na jeho jednotlivé složky (spektrum), které pak mohou být vizuálně pozorovány a zkoumány. Spektroskopy se často používají v astronomii a některých odvětvích chemie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spektroskopie','Mlhovina','Světlo','Astronomie','Difrakce','Barevné spektrum','Vlnová délka','Dalekohled','Detektor záření','Rubidium','záření','Látka'

Astronomie

Dalekohled

Difrakce

Látka

Mlhovina

Mlhovina je astronomický objekt ve vesmíru.

Rubidium

Spektroskopie

Spektroskopie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vlastností světla a jeho interakce s různými materiály.

Světlo

Záření