Array ( [0] => 14680718 [id] => 14680718 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Spektroskopie [uri] => Spektroskopie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Spektroskopie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vlastností světla a jeho interakce s různými materiály. Využívá se k analýze složení materiálů, měření jejich teploty, tlaku nebo koncentrace určitých látek. Spektroskopie se také používá k studiu elektronové struktury atomů a molekul. Existuje mnoho různých forem spektroskopie, které se liší podle použitého zdroje světla, detekčního zařízení nebo analyzovaného materiálu. Mezi nejznámější druhy spektroskopie patří absorpční spektroskopie, emisní spektroskopie, ramanovská spektroskopie nebo infravčelová spektroskopie. Spektroskopie je důležitým nástrojem v oblastech jako je fyzika, chemie, astronomie, geologie nebo biologie a nachází uplatnění ve vědeckém výzkumu i průmyslu. [oai] => Spektroskopie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vlastností světla a jeho interakce s různými materiály. Využívá se k analýze složení materiálů, měření jejich teploty, tlaku nebo koncentrace určitých látek. Spektroskopie se také používá k studiu elektronové struktury atomů a molekul. Existuje mnoho různých forem spektroskopie, které se liší podle použitého zdroje světla, detekčního zařízení nebo analyzovaného materiálu. Mezi nejznámější druhy spektroskopie patří absorpční spektroskopie, emisní spektroskopie, ramanovská spektroskopie nebo infravčelová spektroskopie. Spektroskopie je důležitým nástrojem v oblastech jako je fyzika, chemie, astronomie, geologie nebo biologie a nachází uplatnění ve vědeckém výzkumu i průmyslu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Linear visible spectrum.svg|náhled|343x343pixelů|Lineární viditelné spektrum]] [1] => '''Spektroskopie''' je [[fyzika|fyzikální]] obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] se vzorkem. Jejím cílem je získat optické spektrum, tedy závislost intenzity látkou absorbovaného, odraženého, emitovaného nebo rozptýleného [[záření]] na vlnové délce. [2] => [3] => == Historie == [4] => [[Soubor:Light dispersion conceptual.gif|200px|náhled|Animace rozkladu [[světlo|světla]] pomocí [[optický hranol|optického hranolu]].]]Zakladatelem spektroskopie je [[Jan Marcus Marci|Jan Marek Marci]] a po něm sir [[Isaac Newton]], který pomocí [[optický hranol|optického hranolu]] objevil [[monochromatické záření|monochromatické světlo]]. Také si všiml, že čím čistější monochromatické světlo získává, tím slabší je jeho intenzita. Tuto skutečnost překonaly až [[lasery]] a [[synchrotron]]y. První [[spektrometr]] vytvořili [[Gustav Kirchhoff|Kirchhoff]] a [[Robert Bunsen|Bunsen]] v roce [[1860]]. [5] => [6] => == Základní pojmy == [7] => [8] => === Absorpce a emise záření === [9] => [[Soubor:Spiritusflamme mit spektrum.png|217x217bod|vpravo|náhled|Lihový plamen a jeho spektrum]][[Interakce]] záření s [[hmota|hmotou]] může nastat několika způsoby. [[Atom]] nebo molekula mohou záření pohltit ([[absorpce]]), naopak [[energie|energii]] uvolnit ve formě záření ([[Emise částic|emise]]) nebo mohou záření pohltit a po čase jej opět emitovat ([[fluorescence]] a [[fosforescence]]). [10] => [11] => === Vlnová délka záření === [12] => Základní fyzikální vlastností látek je, že pohlcují záření určitých [[Vlnová délka|vlnových délek]]. Absorbované nebo emitované spektrum pak není spojité, ale skládá se z mnoha linií (čar nebo pásů), které jsou pro každou látku specifické. Neexistují dvě chemicky odlišné [[Látka|látky]], které by měly stejné absorpční nebo emisní spektrum. V [[Plyn|plynné fázi]] mají spektra atomů podobu separovaných linií, v případě molekul sdružených do pásů. V [[Kapalina|kapalné]] a [[Pevná látka|pevné]] fázi pozorujeme spektra pásová. [13] => [14] => Ve vzdálené infračervené oblasti odpovídá každá linie spektra změně rotace molekuly. Ve střední a blízké infračervené oblasti odpovídá každá linie spektra změně vibrace a rotace molekuly. Ve viditelné a ultrafialové oblasti spekter dochází k přeskokům elektronů mezi orbitaly různých energií ve vnějších slupkách atomových nebo molekulových orbitalů. V oblasti rentgenového záření dochází ke změnám ve vnitřních slupkách atomů. Ionizující [[záření gama]] vede k přeskokům jaderných částic mezi jednotlivými energetickými hladinami jádra. [15] => [16] => Se zkracující se vlnovou délkou záření se zvyšuje jeho energie a také účinek záření na atomy a [[molekula|molekuly]]. Zatímco radiové vlny svým dopadem ovlivní jen orientaci jaderného spinu a účinek na molekulu je téměř nulový, tak gama záření je schopno zničit i [[atomové jádro|atomová jádra]]. [17] => {|class="wikitable" [18] => |- [19] => ! Typ záření !! [[Vlnočet]]
(cm−1) !! [[Frekvence]] !! [[Energie]]
(kJ/mol) !! Interakce s hmotou [20] => |- [21] => |[[Záření gama]] (γ)||108 – 1010||3×1018 Hz – 3×1020 Hz||106 – 108||Rozpady atomových jader [22] => |- [23] => |[[Rentgenové záření]] (RTG)||106 – 108||3×1016 Hz – 3×1018 Hz||104 – 106||Ionizace [24] => |- [25] => |[[Ultrafialové záření]] (UV)||104 – 106||3×1014 Hz – 3×1016 Hz||100 – 104||Přechody elektronů [26] => |- [27] => |[[Světlo|Viditelné záření]] (VIS)||100 – 104||3×1012 Hz – 3×1014 Hz||1 – 100||Přechody elektronů [28] => |- [29] => |[[Infračervené záření]] (IR)||1 – 100||30 GHz – 3×1012||0,01 – 1||Vibrace molekul [30] => |- [31] => |Mikrovlnné záření (MW)||0,01 – 1||300 MHz – 30 GHz||10−4 – 0,01||Rotace molekul [32] => |- [33] => |[[Radiové vlny|Rádiové záření]] (LW)||10−4 – 0,01||3 MHz – 300 MHz||10−6 – 10−4||Přechody jaderného spinu [34] => |- [35] => |} [36] => [37] => == Aplikace == [38] => * [[Elektromagnetická spektroskopie]] – měření intenzity [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] v závislosti na [[frekvence|frekvenci]] nebo [[vlnová délka|vlnové délce]]. Do této oblasti spadá řada [[elektromagnetické spektrum|spektrálních oblastí]] a měřicích technik. [39] => * [[Ramanova spektroskopie]] - měření spektra elektromagnetického záření rozptýleného díky [[Ramanův jev|Ramanově jevu]] (neelastický rozptyl). Rozptýlené záření má mírně odlišnou vlnovou délku než záření dopadající, neboť část [[energie]] se spotřebuje na vibračních přechodech [[molekula|molekuly]]. Tato spektroskopická technika poskytuje informace o struktuře a prostorovém uspořádání molekuly. [40] => * Spektrometrie s [[Fourierova transformace|Fourierovou transformací]] je založena na matematické transformaci interferogramu (závislosti intenzity signálu na dráhovém rozdílu paprsků) získaného detekcí signálu vystupujícího z interferometru. Interferující paprsky putují přes kyvetu se vzorkem. Spektrometry Fourierova typu jsou v současné době poměrně hodně rozšířeny. [41] => * [[Infračervená spektroskopie]] ([[Zeslabený úplný odraz]]) [42] => * [[UV/VIS spektroskopie]] [43] => * [[Atomová absorpční spektroskopie]] [44] => * [[Rentgenová fluorescence]] [45] => * [[NMR spektroskopie]] využívající [[jaderná magnetická rezonance|jaderné magnetické rezonance]] – určuje rozložení [[atom]]ů v okolí [[atomové jádro|jader]] s nenulovým jaderným spinem ([[Vodík#Protium|1H]], [[uhlík-13|13C]], 31[[fosfor|P]], …) [46] => * [[Elektronová paramagnetická rezonance]] – měření částic obsahujících nepárové [[elektron]]y. [47] => * [[Analytická chemie]] a [[forenzní chemie]] - využívají RTG záření, případně UV/VIS nebo IR spektroskopii. [48] => * [[Fluorescence]] - používá se například k zobrazování otisků a také k [[DNA]] značení při hledání otcovství. [49] => [50] => == Literatura == [51] => * Prosser, Václav, ''Experimentální metody biofyziky'', 1. vyd. Praha : Academia, 1989, {{ISBN|80-200-0059-3}}. [52] => * Amesz A., Hoff, A.J. ''Biophysical Techniques in Photosynthesis''. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 411 pp., (chapter 1-6, 9-11, 13, 18-20), 1996. {{ISBN|0-7923-3642-9}}. [53] => * Atkins, P., de Paula, J. ''Fyzikální chemie''. VŠCHT Praha, 1. vydání, 2013. {{ISBN|978-80-7080-830-6}}. [54] => * Lakowicz R. J., ''Principles of Fluorescence Spectroscopy''. 2006. {{ISBN|0-387-31278-1}}. [55] => * Gauglitz, G., Vo-Dinh, T. ''Handbook of spectroscopy''. 2014. {{ISBN|978-3-527-32150-6}}. [56] => * Valeur B., Bronchon J.-C. ''New trends in fluorescence spectroscopy. Application to chemical and life sicences''. Berlin, 2001. {{ISBN|3-540-67779-8}}. [57] => * [http://ksicht.natur.cuni.cz/serialy/detektivni-chemie/2 Seriál o detektivní chemii v brožuře KSICHTu] [58] => [59] => == Externí odkazy == [60] => * {{Commonscat}} [61] => * [http://www1.lf1.cuni.cz/~zfisar/fluorescence/Default.htm Fluorescenční spektroskopie] [62] => * [http://nmr.sci.muni.cz/ Řešené úlohy ze spektroskopie nukleární magnetické resonance] [63] => * [https://web.archive.org/web/20080123115345/http://cheminfo.chemi.muni.cz/ianua/epr/ EPR spektroskopie] [64] => * [https://web.archive.org/web/20080919162421/http://www.jh-inst.cas.cz/~ftirlab/ Spektrometrie s Fourierovou transformací] [65] => [66] => {{Chemie}} [67] => {{Autoritní data}} [68] => {{Portály|Chemie}} [69] => [70] => [[Kategorie:Spektroskopie| ]] [71] => [[Kategorie:Elektromagnetické záření]] [72] => [[Kategorie:Forenzní chemie]] [] => )
good wiki

Spektroskopie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'energie','atomové jádro','elektromagnetické záření','molekula','Kategorie:Spektroskopie','Záření gama','Analytická chemie','Kategorie:Forenzní chemie','uhlík-13','Fluorescence','jaderná magnetická rezonance','Elektronová paramagnetická rezonance'

Energie

Fluorescence

Kategorie:Spektroskopie

Molekula

Uhlík-13