Array ( [0] => 15507551 [id] => 15507551 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stávka [uri] => Stávka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=typu protestní akce|druhý=vrchním velení [[Ruská armáda|ruských]] a [[Rudá armáda|sovětských sil]]|stránka=Stavka}} [1] => [[Soubor:Der Streik.jpg|náhled|Robert Koehler: ''Stávka'' (1886)]] [2] => '''Stávka''' je forma kolektivního [[protest]]u spočívající v částečném nebo úplném přerušení vykonávání [[práce (ekonomie)|práce]]{{Citace Sbírky zákonů [3] => | typ = zákon [4] => | číslo = 2 [5] => | částka = 1 [6] => | rok = 1991 [7] => | titul = o kolektivním vyjednávání [8] => | datum schválení = 1990-12-04 [9] => | datum vydání = 1991-01-31 [10] => | mvčr_částka = 2413 [11] => | paragraf = 16 [12] => | odstavec = 2 [13] => }} v jednom nebo více podnicích ze strany [[zaměstnanec|zaměstnanců]]. Účelem stávky je splnění určitých požadavků, většinou mzdových, technických nebo politických či prostého zlepšení pracovních podmínek.HRABCOVÁ, Dana. ''Sociální dialog: vyjednávání v teorii a praxi''. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 24. {{ISBN|978-80-210-4773-0}}. Opakem stávky je [[Výluka (práce)|výluka]] organizovaná jedním nebo více zaměstnavateli z důvodů obdobných, představuje "stávku zaměstnavatele". Její znaky jsou podobné znakům stávky.PAVLÍČEK, Václav. Ústava a ústavní řád České republiky: komentář. 2. doplněné a podstatně rozšířené vyd. Praha: Linde, 2002. s. 240. {{ISBN|8072013912}}. [14] => [15] => Stávka může být vyhlášena jako krajní prostředek ve sporu o uzavření [[Kolektivní smlouva|kolektivní smlouvy.]]{{Citace Sbírky zákonů [16] => | typ = zákon [17] => | číslo = 2 [18] => | částka = 1 [19] => | rok = 1991 [20] => | titul = o kolektivním vyjednávání [21] => | datum schválení = 1990-12-04 [22] => | datum vydání = 1991-01-31 [23] => | mvčr_částka = 2413 [24] => | paragraf = 1 [25] => }} [26] => [27] => == Historie a důvody stávek == [28] => Počátky historie stávek se nalézají již ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]]. Již v těchto dobách byla stávka prostředkem k prosazení skupinových zájmů. Přestože bylo zaznamenáno několik stávek v průběhu dějin, jejich význam vzrostl až v období [[Industrializace|průmyslové revoluce]], kdy byla dělnická práce velmi důležitá pro vznikající průmysl. V řadě zemí byly stávky brzy postaveny mimo zákon, neboť majitelé továren měli silnější politický vliv než dělníci. K přeměně stávky v právním pojem došlo v 19. století, kdy byla právně akceptovatelná jako způsob pracovního boje.ŠNÉDAR, Libor. Krátké zamyšlení nad problematikou právní regulace stávky. In: HRABCOVÁ, Dana. ''Pracovní právo 2011: sociální dialog: sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference''. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s. 108 – 111. {{ISBN|9788021054387}}.[[Soubor:Generální stávka - prosinec 1920.gif|náhled|Generální stávka v Československu (prosinec 1920)]] [29] => Stávka se někdy využívá jako forma nátlaku na vládu s cílem změnit její politický směr. Výjimečně může stávka podkopat pozici některé politické strany. Významným příkladem může být stávka v [[gdaňsk]]ých loděnicích pod vedením [[Lech Wałęsa|Lecha Wałęsy]], vlivem které došlo k pádu [[komunismus|komunistického]] režimu v [[Polsko|Polsku]]. Stávka se také někdy zneužívá k vlastním cílům zaměstnanců, které nesouvisí se zaměstnáním.Itálii ochromují stávky, protesty se řídí fotbalovými zápasy na Euru. Eurozpravy.cz. [http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/159218-italii-ochromuji-stavky-protesty-se-ridi-fotbalovymi-zapasy-na-euru/ Dostupné online.] {{Wayback|url=http://zahranicni.eurozpravy.cz/eu/159218-italii-ochromuji-stavky-protesty-se-ridi-fotbalovymi-zapasy-na-euru/ |date=20160624174436 }} [30] => [31] => == Základní znaky stávky == [32] => Stávka má čtyři základní znaky: [33] => # Jedná se o částečné či úplné přerušení práce zaměstnanců, nemusí být však přerušeny všechny činnosti; zaměstnanci nechtějí ukončit pracovní poměr, ale pozastavují plnění pracovněprávních povinností. [34] => # Stávka představuje dohodnutý skupinový projev zaměstnancůKUBÍNKOVÁ, Marcela. Sebeobrana zaměstnance, aneb, Jak přežít v zaměstnání. Praha: Sondy, 2002. s. 121. {{ISBN|8090276695}}. – jednotlivec nemůže vést individuální stávku; k přerušení práce dochází kolektivně a najednou větším počtem zaměstnanců. [35] => # Stávka je projev konfliktu kolektivních zájmů a prostředkem kolektivního pracovního bojeGÁBRIŠ, Tomáš. Právo na stávku a soudní hodnocení proporcionality zájmů. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislavě, 2011. s. 109. {{ISBN|9788022331326}}. – odpovědnost nenesou jednotlivci, ale subjekt kolektivního pracovního práva ([[Odbory|odborová]] organizace). [36] => # Nátlakové působeníHORECKÝ, Jan. Právo na stávku jako základní lidské právo – církevní zaměstnanci. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave, Právnická fakulta, 2011, s. 294. {{ISBN|9788071603184}}. – vyvíjení nátlaku na zaměstnavatele s cílem prosadit své zájmy. [37] => [38] => == Typy stávek == [39] => === Podle právního postavení === [40] => * legální – nedochází k porušení práva [41] => * nelegální/divoké – ty, které právní řád výslovně zakazuje, např. když stávku vyhlásí nezpůsobilý člověkŠVEC, Marek. Kolektivní pracovní právo v evropských souvislostech. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. s.152-153. {{ISBN|9788073803087}}. [42] => [43] => === Podle délky trvání === [44] => * základní – dlouhodobé, trvající do doby, než dojde k prosazení požadavků [45] => * výstražné – krátkodobé, pro varovný efektGALVAS, Milan. Kolektivní pracovní právo České republiky: (úvahy a východiska). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. s. 104 - 105. {{ISBN|8021010541}}. [46] => [47] => === Podle okruhu účastníků === [48] => * podnikové – dotýkají se jednotlivého zaměstnavatele [49] => * nadpodnikové – dotýkají se více zaměstnavatelů [50] => * [[Generální stávka|generální]] – postihují celé obory, regiony, případně stát [51] => [52] => === Podle prosazovaného zájmu === [53] => * samostatné – prosazování svého hospodářského a sociálního zájmu [54] => * solidární – prosazování zájmů jiných skupin zaměstnanců [55] => * zástupná solidární stávka – prosazování zájmů zaměstnanců, kteří dle zákona stávkovat nemohouGALVAS, Milan. Kolektivní pracovní právo České republiky: (úvahy a východiska). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. s.104 - 105. {{ISBN|8021010541}}. [56] => === Podle způsobu vedení stávky === [57] => * okupační – na půdě zaměstnavatele [58] => * tradiční – nedocházejí do práce [59] => * rotující/štafetové – pravidelné střídání menších skupin stávkujících [60] => * přerušované – série několika po sobě jdoucích krátkých stávekGALVAS, Milan. Stávka a právo na stávku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. s 24-25. {{ISBN|9788021060364}}. [61] => [62] => === Podle cíle stávky === [63] => * hospodářské – ochrana hospodářských a sociálních zájmů [64] => * politické – prosazující politické požadavky [65] => * útočné/ agresivní – prosadit lepší podmínky [66] => * obranné/defenzivní – hájí podmínky stávajícíŠUBRT, Bořivoj. Odbory, zaměstnavatelé a právo. Karviná: Paris, 1995. s. 156. [67] => [68] => === Podle počtu zaměstnanců === [69] => * částečné – přeruší jen část zaměstnanců [70] => * úplné – přeruší všichni zaměstnanci [71] => [72] => == Právo na stávku v České republice == [73] => === Listina základních práv a svobod === [74] => Dle [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]], čl. 27, odst. 4: ''„Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší [[Soudce|soudcům]], [[Státní zástupce|prokurátorům]], příslušníkům [[Ozbrojené síly|ozbrojených sil]] a příslušníkům bezpečnostních sborů.“''{{Citace Sbírky zákonů [75] => | číslo = 2 [76] => | částka = 1 [77] => | rok = 1993 [78] => | titul = [[Listina základních práv a svobod]] [79] => | datum schválení = 1992-12-16 [80] => | datum vydání = 1992-12-28 [81] => | mvčr_částka = 5989 [82] => | článek = 27 [83] => | odstavec = 4 [84] => }} To znamená, že tyto osoby jsou zbaveny práva na stávku za jakýchkoli okolností. [85] => [86] => Čl. 44 Listiny vyjmenovává určité kategorie zaměstnání, kterým může (ale nemusí) zákon právo na stávku omezit, nesmí jim toto právo však zcela odepřít. Těmito zaměstnanci jsou: [87] => * ''"zaměstnanci státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které zákon určí a'' [88] => * ''osoby v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví"''{{Citace Sbírky zákonů [89] => | číslo = 2 [90] => | částka = 1 [91] => | rok = 1993 [92] => | titul = [[Listina základních práv a svobod]] [93] => | datum schválení = 1992-12-16 [94] => | datum vydání = 1992-12-28 [95] => | mvčr_částka = 5989 [96] => | článek = 44 [97] => }} [98] => Právo na stávku je možné tehdy, je-li stávka vykonávána v souladu se zákony, které mohou jeho realizaci omezit. Stávky, které nezasahují mezi stávky v kolektivním vyjednávání, jsou možné, nejsou zakázané, ale nejsou ani zákonem zaručené, tím nejsou chráněné proti nárokům zaměstnavatelů na náhradu škody a proti postihům jednotlivých stávkujících za neomluvené absence.Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, s. 601 [99] => [100] => Dle komentáře k Listině základních práv a svobod může kromě přerušení práce dojít k jejímu extrémnímu zpomalení větším počtem zaměstnanců bez souhlasu zaměstnavatele, čímž dochází k porušení pracovní smlouvy. Nejedná se však o blokádu pracoviště, tudíž se neomezují práva jiných osob, které stávkovat nechtějí.Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s. 2012, s. 598 [101] => [102] => === Evropská úmluva o lidských právech === [103] => Dle čl. 11 [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Evropské úmluvy o lidských právech]], který hovoří o svobodě shromažďování a sdružování má:
''„1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružování se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich.''
''2. Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon, a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy."''{{Citace Sbírky zákonů [104] => | typ = úmluva [105] => | číslo = 209 [106] => | částka = 1 [107] => | rok = 1992 [108] => | titul = o ochraně lidských práv a základních svobod [109] => | datum schválení = 1991-02-21 [110] => | datum vydání = 1992-05-15 [111] => | mvčr_částka = 2564 [112] => | článek = 11 [113] => }}
Dle komentáře k tomuto ustanovení musí mít [[odbory]] možnost přesvědčit zaměstnavatele, aby vyslechl, co mu chtějí sdělit. Jedním z těchto prostředků je stávka, která je významným aspektem pro členy odborů v ochraně jejich zájmů. Právo na stávku však může být podrobeno vnitrostátním právním omezením, která mohou omezovat jeho realizaci. Zákaz práva na stávku zaměstnanců vykonávajících ve jménu státu mocenské funkce tak může být slučitelný s principem odborové svobody. Zákaz práva na stávku se může týkat určitých kategorií státních zaměstnanců, nemůže se však vztahovat na státní zaměstnance obecně nebo na pracovníky ve státních obchodních a průmyslových podnicích.KMEC, Jiří, David KOSAŘ, Jan KRATOCHVÍL a Michal BOBEK. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. s.1173 - 1174. Velké komentáře. {{ISBN|978-80-7400-365-3}}. [114] => [115] => === Zákon o kolektivním vyjednávání === [116] => Jedním ze zákonů stanovujících podmínky pro stávku je zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se stávkou rozumí ''„částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci“''. Stávky z jiných důvodů než kvůli sporům o uzavření [[kolektivní smlouva|kolektivní smlouvy]] tak v současné době nejsou zákonem omezeny.{{Citace soudního rozhodnutí [117] => | rozhodnutí = rozsudek Nejvyššího soudu České republiky [118] => | datum vydání = 2002-11-14 [119] => | spisová značka = 21 Cdo 2104/2001 [120] => | url = https://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/7CFB2B841B49E450C1257A4E00692642?openDocument [121] => }} Z dosavadní [[Judikát|judikatury]] navíc vyplývá, že pokud jde o stávky za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, pak požívají právní ochrany.Richard W. Fetter: Stávky i mimo kolektivní vyjednávání jsou legální, ale bez pravidel, ''Měšec.cz'', 14. 6. 2011. [http://www.mesec.cz/clanky/i-mimo-kolektivni-vyjednavani-jsou-stavky-legalni-bez-pravidel/ Dostupné online.] [122] => [123] => === Krizový zákon === [124] => V zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), se uvádí, že za „''nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací“''.{{Citace Sbírky zákonů [125] => | typ = zákon [126] => | číslo = 240 [127] => | částka = 73 [128] => | rok = 2000 [129] => | titul = o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) [130] => | datum schválení = 2000-06-28 [131] => | datum vydání = 2000-08-09 [132] => | mvčr_částka = 3461 [133] => }} [134] => [135] => === Mezinárodní dokumenty a práva z nich vyplývající === [136] => * Čl. 23 odst. 4 [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv a svobod]]čl. 23 odst. 4, Všeobecná deklarace lidských práv a svobod http://www.lidskaprava.cz/uploads/03_dokumenty/04_uvod/00_VDLP_UDHR-.pdf - Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim. [137] => * Čl. 22 [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech|Mezinárodního paktu o občanských a politických právech]]čl. 22, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/mezinar.pakt-obc.a.polit_.prava_.pdf {{Wayback|url=http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/mezinar.pakt-obc.a.polit_.prava_.pdf |date=20170604055302 }} - Uznává právo na pokojné shromáždění omezitelné pouze zákonem, právo na svobodu sdružovat se a zakládat odborové organizace. [138] => * Čl. 8 [[Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech|Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech]]čl. 8, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/mezinarodni-pakt-o-hospodarskych-socialnich-a-kulturnich-pravech.pdf {{Wayback|url=http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/mezinarodni-pakt-o-hospodarskych-socialnich-a-kulturnich-pravech.pdf |date=20160225060447 }} - Upravuje právo na zakládání odborových organizací a přistupování do nich dle vlastního výběru a k uplatňování svých hospodářských a sociálních zájmů. Práva mohou být omezena omezeními stanovených zákonem, která jsou nezbytná v demokratické společnosti. [139] => * Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat č. 87 (č. 489/1990 Sb.){{Citace Sbírky zákonů [140] => | číslo = 489 [141] => | částka = 81 [142] => | rok = 1990 [143] => | titul = Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat [144] => | datum schválení = 1964-01-21 [145] => | datum vydání = 1990-11-30 [146] => | mvčr_částka = 2392 [147] => }} - Upravuje svobodu sdružování, ochranu práv odborově se organizovat za předpokladu, že se podřídí podmínkám organizací a hájí zájmy pracovníků nebo zaměstnavatelů. [148] => [149] => * Úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat č. 98 (č. 470/1990 Sb.)č. 470/1990 Sb., Úmluva o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat č. 98 http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/04/ILO-98-provadeni-zasad.pdf {{Wayback|url=http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/04/ILO-98-provadeni-zasad.pdf |date=20170405073709 }} - Pojednává o možnostech pracovníků k projevu obrany proti diskriminaci. [150] => * Čl. 5 a 6 [[Evropská sociální charta|Evropské sociální charty]] (č. 14/2000 Sb. m. s.)č. 14/2000 Sb. m. s., čl. 5 a 6, Evropská sociální chartahttp://www.mpsv.cz/files/clanky/1218/esch.pdf - Upravují svobodné shromažďování za účelem ochrany hospodářských a sociálních zájmů a kolektivní vyjednávání. [151] => * Čl. 11 [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Evropské úmluvy o lidských právech]] - viz výše. [152] => * Čl. 27 a 28 [[Listina základních práv Evropské unie|Listiny základních práv EU]]čl. 27 a 28, Listina základních práv EU https://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/7b211443-3b35-4986-9b9a-2faae5aa6039/Listina-zakladnich-prav-EU_2012_C326_02.pdf?ext=.pdf - Upravují právo pracovníka na včasné informování a na projednávání v podniku a právo na kolektivní vyjednávání a akce na obranu svých zájmů, včetně stávky. [153] => Ve většině těchto dokumentů nenajdeme přímo pojem "stávka", ale všechny se týkají svobodného sdružovaní a shromažďování, zakládání odborových organizací a hájení hospodářských a sociálních zájmů, což je taktéž předmětem stávky. [154] => [155] => == Reference == [156] => [157] => [158] => == Externí odkazy == [159] => * {{Commonscat|Strikes}} [160] => * {{Wikislovník|heslo=stávka}} [161] => * {{Citace elektronické monografie [162] => | příjmení = Steiger [163] => | jméno = Štěpán [164] => | příjmení2 = Neterda [165] => | jméno2 = Lukáš [166] => | příjmení3 = Kužvart [167] => | jméno3 = Petr [168] => | odkaz na autora3 = Petr Kužvart [169] => | titul = Stávka; Stručný informační a instruktážní text [170] => | url = http://www.blisty.cz/video/stavka.pdf [171] => | datum vydání = 2011 [172] => | datum přístupu = 2011-6-13 [173] => | vydavatel = Iniciativa za společenskou změnu [174] => | jazyk = čeština [175] => }} [176] => {{Autoritní data}} [177] => [178] => [[Kategorie:Stávky| ]] [179] => [[Kategorie:Práce]] [180] => [[Kategorie:Pracovní právo]] [] => )
good wiki

Stávka

Robert Koehler: Stávka (1886) Stávka je forma kolektivního protestu spočívající v částečném nebo úplném přerušení vykonávání práce v jednom nebo více podnicích ze strany zaměstnanců. Účelem stávky je splnění určitých požadavků, většinou mzdových, technických nebo politických či prostého zlepšení pracovních podmínek.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod','Soubor:Der Streik.jpg','Kategorie:Práce','Listina základních práv Evropské unie','protest','Mezinárodní pakt o občanských a politických právech','Judikát','odbory','Ozbrojené síly','Soudce','práce (ekonomie)','zaměstnanec'

Judikát

Kategorie:Práce

Odbory

Odbory jsou organizace zaměřené na zastupování pracovníků v právních a sociálních záležitostech.

Protest

Soudce

Zaměstnanec