Array ( [0] => 14661401 [id] => 14661401 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Statistika [uri] => Statistika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Statistika je vědní obor zabývající se sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací dat. Jejím cílem je získat užitečné informace, získat poznatky o jevech a procesech a dát je do souvislostí. Statistika se také zabývá návrhem experimentů a sledováním pravidel, která se týkají zpracování a interpretace dat. Statistika má široké uplatnění v mnoha oborech, jako je ekonomie, sociologie, psychologie, medicína a další. Její metody jsou využívány při výzkumu, plánování, rozhodování a hodnocení. Statistika se dělí na dvě hlavní oblasti: popisnou statistiku, která se zabývá sběrem a zpracováním dat a inferenční statistiku, která se věnuje uvažování a zobecnění na základě dat. [oai] => Statistika je vědní obor zabývající se sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací dat. Jejím cílem je získat užitečné informace, získat poznatky o jevech a procesech a dát je do souvislostí. Statistika se také zabývá návrhem experimentů a sledováním pravidel, která se týkají zpracování a interpretace dat. Statistika má široké uplatnění v mnoha oborech, jako je ekonomie, sociologie, psychologie, medicína a další. Její metody jsou využívány při výzkumu, plánování, rozhodování a hodnocení. Statistika se dělí na dvě hlavní oblasti: popisnou statistiku, která se zabývá sběrem a zpracováním dat a inferenční statistiku, která se věnuje uvažování a zobecnění na základě dat. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Statistika''' je [[Věda|vědní]] obor, který se zabývá sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací [[empirie|empirických]] [[Data|dat]] za účelem prohloubení [[znalost]]í určité oblasti, obvykle hromadného jevu.{{Citace elektronické monografie [1] => | titul = Oxford Reference [2] => | url = https://www.oxfordreference.com/view/10.1093/acref/9780199541454.001.0001/acref-9780199541454-e-1566?rskey=nxhBLl&result=1979 [3] => | jazyk = en [4] => | datum přístupu = 2021-01-18 [5] => }}{{Citace elektronické monografie [6] => | jméno = Jan-Willem [7] => | příjmení = Romijn [8] => | rok = 2014 [9] => | kapitola = Philosophy of statistics [10] => | titul = Stanford Encyclopedia of Philosophy [11] => | url = http://plato.stanford.edu/entries/statistics/ [12] => | jazyk = en [13] => | datum přístupu = 2021-01-18 [14] => }}{{Citace elektronické monografie [15] => | titul = Cambridge Dictionary [16] => | url = https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/statistics [17] => | jazyk = en [18] => | datum přístupu = 2021-01-18 [19] => }} Při aplikaci statistiky na vědecký, technický nebo společenský problém je třeba definovat [[Populace|výběrovou populaci]] a [[Statistický model|statistický model]]. Populace mohou být různé skupiny lidí nebo objektů, např. „všichni lidé žijící v určité zemi“ nebo „všechny atomy tvořící určitý krystal“. Protože často nelze zkoumat celé populace, odhadují se jejich vlastnosti na základě [[Výběr (statistika)|výběrů]], což je náplní [[Inferenční statistika|inferenční statistiky]], která modeluje náhodnost výběrů a neurčitost dat pomocí [[teorie pravděpodobnosti]]. Statistika se zabývá všemi aspekty práce s daty, včetně plánování jejich sběru v podobě [[Průzkum veřejného mínění|průzkumů]] a [[Plánování experimentů|experimentů]].{{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení = Dodge [21] => | jméno = Y. [22] => | rok = 2006 [23] => | titul = The Oxford Dictionary of Statistical Terms [24] => | vydavatel = Oxford University Press [25] => | isbn = 0-19-920613-9 [26] => | jazyk = en [27] => }} Cílem statistiky je získat „nejlepší“ informace z dostupných dat, proto ji někteří autoři označují jako součást [[teorie rozhodování]]. [28] => [29] => == Statistické metody == [30] => [31] => === Popisná (deskriptivní) statistika === [32] => {{Podrobně|Popisná statistika}} [33] => Zabývá se popisem stavu nebo vývoje hromadných jevů, které vykazují vliv [[Náhoda|náhody]]. Nejprve vymezí soubor entit, na nichž se bude uvažovaný jev zkoumat. Pak se všechny entity vyšetří z hlediska studovaného jevu. Výsledky šetření – kvalitativní i kvantitativní, vyjádřeny především číselným popisem – tvoří obraz studovaného hromadného jevu vzhledem k vyšetřovanému souboru.{{Citace elektronické monografie [34] => | url = http://homel.vsb.cz/~hom50/SLBSTATS/UST/GS02.HTM [35] => | titul = Úvod do statistiky [36] => | jméno = Vladimír [37] => | příjmení = Homola [38] => | datum přístupu = 2020-02-15 [39] => }} [40] => [41] => === Inferenční statistika === [42] => Zatímco popisná statistika zkoumá soubory entit přímo, inferenční statistika je zkoumá prostřednictvím [[Výběr (statistika)|výběrů]] s využitím [[teorie pravděpodobnosti]]. Na získané údaje se pohlíží jako na výsledky určitého [[Náhodný pokus|náhodného pokusu]], který mohl dát i jiné výsledky. Všechny závěry inferenční statistiky tak mají pravděpodobnostní charakter.{{Citace monografie [43] => | autor = kolektiv autorů [44] => | titul = Aplikovaná matematika [45] => | rok = 1978 [46] => | edice = Oborové encyklopedie SNTL [47] => | vydavatel = SNTL [48] => | místo = Praha [49] => | jazyk = český [50] => | počet stran = 2386 [51] => | strany = 1899 [52] => }} [53] => [54] => Statistické postupy lze zhruba rozdělit na metody '''konfirmační analýzy''' (např. intervaly spolehlivosti, [[regresní analýza]] ap.) a '''explorační analýzy''', jako jsou např. [[shluková analýza]], [[Faktorová analýza|explorační faktorová analýza]], [[analýza hlavních komponent|metoda hlavních komponent]] (PCA), metoda GUHA (kombinační analýza dat), [[explorační analýza dat]] aj. [55] => [56] => Základní rozdíl těchto dvou přístupů lze charakterizovat takto: [57] => # V KA formulujeme hypotézu a metody KA použijeme k tomu, abychom ji potvrdili či vyvrátili. [58] => # V EA máme k dispozici množství dat a od EA požadujeme, aby nám z nich vygenerovala nějaké [[Hypotéza|hypotézy]]. [59] => [60] => === Jiné === [61] => V [[Matematická statistika|matematické statistice]] se termínem „'''statistika'''“ označuje libovolná [[měřitelná funkce]] definovaná na [[Prostor elementárních jevů|výběrovém prostoru]], případně hodnoty nějaké takové funkce, které získáme provedením [[Pravděpodobnostní výběr|náhodného výběru]].{{Citace elektronického periodika |titul=CLIL - Content and Language Integrated Learning, Statistika |url=http://www2.ef.jcu.cz/~sulista/pages/index.php?pagename=clil&act=view&set=4&example=13 |datum přístupu=2020-02-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200723200925/http://www2.ef.jcu.cz/~sulista/pages/index.php?pagename=clil&act=view&set=4&example=13 |datum archivace=2020-07-23 }} [62] => [63] => == Historie == [64] => [[Soubor:Karl_Pearson,_1910.jpg|alt=|náhled|[[Karl Pearson]], zakladatel matematické statistiky]] [65] => První použití záznamů a jejich vývoje, a tedy i statistiky, můžeme nalézt v záznamech o hospodářekém a společenském životě starověkých kultur, které žily například v oblasti [[Mezopotámie]], [[Sumer]]u, na [[Kréta|Krétě]], v [[Řecko|Řecku]], [[Egypt]]ě a [[Čína|Číně]]. Ty úplně nejstarší zápisy, které vykazují známky [[sčítání lidu]], pak nalezneme právě v Sumeru. Ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]] se pak konal každé dva roky soupis dobytka{{Citace elektronické monografie [66] => | příjmení = Kačerová [67] => | jméno = Eva [68] => | titul = Historie statistiky [69] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20540505/32011840514.pdf/b7d9aaff-8025-4558-be00-35ce1e909c5d?version=1.0 [70] => | vydavatel = český statistický úřad [71] => | místo = Praha [72] => | datum vydání = 28. dubna 2014 [73] => | datum přístupu = 17-02-2021 [74] => }}. [75] => [76] => První díla vztahovaná k pravděpodobnosti a statistikám se datují k [[Arabský poloostrov|arabským]] matematikům a [[Kryptografie|kryptografům]]. Ti je vytvářeli v době [[Islámský zlatý věk|Islámského zlatého věku]]. [[Al-Khalil]] (717–786) v tomto období napsal ''Knihu kryptografických myšlenek'', která obsahuje první použití permutací a kombinací za cílem popsat co nejvíce [[Arabština|arabských]] slov se samohláskami i bez nich. Natural and Political Observations upon the Bills of Mortality [https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1198/tas.2011.10191 Dostupné online] [77] => [78] => Ve středověku vznikaly takzvané Urbáře, což je obdoba novodobých statistických ročenek. Roku [[1381]] proběhlo první sčítáni lidu v Číně. Roku [[1427]] pak ve Florencii vznikl první soupis obyvatelstva.{{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení = Kačerová [80] => | jméno = Eva [81] => | titul = Historie statistiky [82] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20540505/32011840614.pdf/c3f58bbd-7829-4ef2-8e98-41f569e259e0?version=1.0 [83] => | vydavatel = ČSÚ [84] => | místo = Praha [85] => | datum vydání = 2014, 28. duben [86] => | datum přístupu = 17-02-2021 [87] => }} [88] => [89] => První [[Evropa|evropskou]] publikací byla ''Natural and Political Observations upon the Bills of Mortality'' napsaná [[John Graunt|Johnem Grauntem]] v roce 1663.WILLCOX, Walter (1938) "The Founder of Statistics".[https://www.jstor.org/stable/1400906?seq=1 Dostupné online] [90] => [91] => Matematické základy moderní statistiky položil rozvojem [[teorie pravděpodobnosti]] v 17. století, na které se podílel kupříkladu [[Gerolamo Cardano]], [[Blaise Pascal]] či [[Pierre de Fermat]].{{Citace monografie [92] => | příjmení = Franklin [93] => | jméno = J. [94] => | titul = The Science of Conjecture: Evidence and Probability before Pascal, Johns Hopkins [95] => | rok vydání = 2002 [96] => | jazyk = en [97] => }} Na přelomu 17. a 18. století byla vymyšlena [[metoda nejmenších čtverců]]. Její první použití v roce 1795 se připisuje [[Carl Friedrich Gauss|Carlu Friedrichovi Gaussovi]], i když k její publikaci došlo až v roce 1805 díky [[Adrien-Marie Legendre|Adrienovi-Marie Legendremu]].{{Citace periodika [98] => | příjmení = Stigler [99] => | jméno = Stephen [100] => | titul = Gauss and the Invention of Least Squares [101] => | periodikum = Annals of Statistics [102] => | datum vydání = 1981-05 [103] => | ročník = 9 [104] => | číslo = 3 [105] => | strany = 465–474 [106] => | issn = 0090-5364 [107] => | doi = 10.1214/aos/1176345451 [108] => | poznámka = MR615423 [109] => Zbl: 0477.62001 [110] => | jazyk = en [111] => | url = https://projecteuclid.org/euclid.aos/1176345451 [112] => | datum přístupu = 2020-05-14 [113] => }} [114] => [115] => Zakladatelem [[Matematická statistika|matematické statistiky]] je [[Karl Pearson]], který mimo jiné založil v roce 1911 na londýnské [[University College London|University College]] historicky první katedru statistiky.{{Citace elektronické monografie [116] => | titul = Karl Pearson [117] => | url = http://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Pearson.html [118] => | vydavatel = School of Mathematics and Statistics University of St Andrews, Scotland [119] => | místo = University of St Andrews, Scotland [120] => | datum vydání = [121] => | datum přístupu = 2020-05-15 [122] => | jazyk = en [123] => }} [124] => [125] => Použití moderních [[počítač]]ů na konci 20. a začátku 21. století pomohlo vývoji statistické vědy. Statistika je i nadále oblastí výzkumu; příkladem toho je například problém s analýzou [[Velká data|velkých dat]].{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Science in a Complex World - Big Data: Opportunity or Threat? {{!}} Santa Fe Institute [127] => | periodikum = www.santafe.edu [128] => | url = https://www.santafe.edu//news-center/news/sfnm-wood-big-data [129] => | jazyk = en [130] => | datum přístupu = 2020-05-14 [131] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200803095843/https://www.santafe.edu/news-center/news/sfnm-wood-big-data [132] => | datum archivace = 2020-08-03 [133] => }} [134] => [135] => == Odkazy == [136] => [137] => === Reference === [138] => {{Překlad|en|Statistics|1000254114}} [139] => [140] => === Související články === [141] => * [[Popisná statistika]] [142] => * [[Inferenční statistika]] [143] => * [[Matematická statistika]] [144] => * [[Český statistický úřad]] [145] => * [[Česká statistická společnost]] [146] => * [[Eurostat]] [147] => * [[Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR]] [148] => * [[Statistické omyly]] [149] => * [[Wikipedie:Statistika]] [150] => [151] => === Externí odkazy === [152] => * {{Commonscat|Statistics}} [153] => * {{Wikicitáty|téma=Statistika}} [154] => * {{Wikislovník|heslo=statistika}} [155] => [156] => {{Autoritní data}} [157] => {{Portály|Matematika}} [158] => [159] => [[Kategorie:Statistika| ]] [160] => [[Kategorie:Obory a disciplíny matematiky]] [161] => [[Kategorie:Pravděpodobnost a statistika]] [] => )
good wiki

Statistika

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'teorie pravděpodobnosti','Matematická statistika','Inferenční statistika','Výběr (statistika)','počítač','Sumer','Evropa','teorie rozhodování','Prostor elementárních jevů','znalost','Data','empirie'

Data

Empirie

Evropa

Počítač

Sumer

Znalost