Array ( [0] => 15493383 [id] => 15493383 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stodola [uri] => Stodola [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Stodola je typ tradičního českého venkovského stavení, které sloužilo k uskladnění a zpracování zemědělských plodin. Jedná se o samostatnou budovu, obvykle zděnou, která bývá umístěna na zemědělském dvorci nebo v blízkosti roubeného stavení. Stodoly mají typický charakteristický vzhled s pultovou střechou a velkými dveřmi, které slouží k manipulaci s plodinami. Stodoly byly v minulosti nezbytnou součástí každé usedlosti, protože jejich hlavní funkcí byla ochrana zemědělských plodin před nepříznivými povětrnostními podmínkami, škůdci a zvířaty. V nich se sušilo obilí, seno, ovoce nebo různé druhy zeleniny. Kromě toho měly stodoly také skladovací prostory pro nářadí a zemědělské nástroje. Typickým materiálem pro výstavbu stodol bylo dřevo, kamenná zídka nebo cihly. Stodoly byly často přizpůsobovány místním podmínkám, a proto se jejich vzhled a uspořádání liší od regionu k regionu. Existují rozličné typy stodol, například sestoje, proboštovna nebo špýchar. V současnosti je provozování stodol jako hospodářských objektů méně časté, ale některé z nich jsou stále využívány k tradičním zemědělským účelům. Mnoho stodol je také přestavěno na rekreační objekty, jako jsou chaty nebo penziony. Stodoly jsou důležitou součástí českého venkovského kulturního dědictví a často jsou chráněny jako kulturní památky. [oai] => Stodola je typ tradičního českého venkovského stavení, které sloužilo k uskladnění a zpracování zemědělských plodin. Jedná se o samostatnou budovu, obvykle zděnou, která bývá umístěna na zemědělském dvorci nebo v blízkosti roubeného stavení. Stodoly mají typický charakteristický vzhled s pultovou střechou a velkými dveřmi, které slouží k manipulaci s plodinami. Stodoly byly v minulosti nezbytnou součástí každé usedlosti, protože jejich hlavní funkcí byla ochrana zemědělských plodin před nepříznivými povětrnostními podmínkami, škůdci a zvířaty. V nich se sušilo obilí, seno, ovoce nebo různé druhy zeleniny. Kromě toho měly stodoly také skladovací prostory pro nářadí a zemědělské nástroje. Typickým materiálem pro výstavbu stodol bylo dřevo, kamenná zídka nebo cihly. Stodoly byly často přizpůsobovány místním podmínkám, a proto se jejich vzhled a uspořádání liší od regionu k regionu. Existují rozličné typy stodol, například sestoje, proboštovna nebo špýchar. V současnosti je provozování stodol jako hospodářských objektů méně časté, ale některé z nich jsou stále využívány k tradičním zemědělským účelům. Mnoho stodol je také přestavěno na rekreační objekty, jako jsou chaty nebo penziony. Stodoly jsou důležitou součástí českého venkovského kulturního dědictví a často jsou chráněny jako kulturní památky. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=příjmení|rozlišovač=příjmení}} [1] => [[Soubor:stodola (Libouchec).jpg|thumb|Stodola v [[Libouchec|Libouchci]] v [[Okres Ústí nad Labem|okrese Ústí nad Labem]] na severu Čech|alt=]] [2] => [3] => '''Stodola''' je zemědělská stavba, určená k uskladňování objemných zemědělských produktů ([[Obilniny|obilí]], [[sláma]], [[seno]]). Byla součástí téměř každého [[Statek (zemědělství)|statku]], kde ostatní budovy tvořilo obytné stavení, stáje a kůlna, případně [[výměnek]]. Tyto budovy vymezovaly spolu s oplocením dvůr statku.{{Citace monografie [4] => | titul = Ottův slovník naučný 24. [5] => | vydavatel = J. Otto [6] => | místo = Praha [7] => | rok vydání = 1906 [8] => | url kapitoly = https://ndk.cz/view/uuid:04d2a750-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867?page=uuid:26794f40-1084-11e5-ae7e-001018b5eb5c&fulltext=stodola [9] => | strany = 11 [10] => }} [11] => [12] => == Popis == [13] => Stodola je velká jednoduchá stavba, často největší budova zemědělské usedlosti. Nejčastěji má obdélníkový půdorys s dvojicí velkých vrat uprostřed protilehlých delších stran. Bývá jednopodlažní, výška obvykle dosahuje několika metrů. [14] => [15] => Prostor mezi vraty býval užíván jako [[mlat]] – místo k ručnímu mlácení obilí. Průvan mezi otevřenými vraty byl využíván k odlučování plev od [[Obilka|zrna]]. S rozvojem strojního mlácení ztratil mlat svůj původní význam a stala se z něj chodba, případně prostora pro složení obilí.{{Citace monografie [16] => | titul = Ottův slovník naučný 24. [17] => | vydavatel = J. Otto [18] => | místo = Praha [19] => | rok vydání = 1906 [20] => | kapitola = Stodola [21] => | url kapitoly = https://ndk.cz/view/uuid:04d2a750-eb9b-11e4-a511-5ef3fc9ae867?page=uuid:3a0287c0-1084-11e5-ae7e-001018b5eb5c&fulltext=stodola [22] => | strany = 141–142 [23] => }} [24] => [25] => Další prostory stodoly (tzv. perny – přístodůlky a patra nad nimi) pak sloužily jako sklad sena a slámy, nářadí, zemědělských strojů. Perny byly od mlatu odděleny nízkou přepážkou, tzv. oplotní.{{Citace monografie [26] => | titul = Příruční slovník jazyka českéh [27] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:28a1edc0-5a3a-11e2-8f49-005056827e51?page=uuid:a72c1df54f09bcbaa2f00d3dfd716d0c&fulltext=oplote%C5%88 [28] => | vydavatel = Státní nakladatelství [29] => | místo = Praha [30] => | rok = 1935-1937 [31] => | kapitola = Oploteň [32] => | strany = 1097 [33] => }} [34] => [35] => == Historie == [36] => Archeologické výzkumy nenalezly u západních Slovanů do konce 12. století stodoly a další prvky [[Statek|selských dvorů]]. Ty byly prokázány až při výzkumu zaniklých středověkých vesnic ([[Pfaffenschlag]], [[Mstěnice]]), datovaných do konce 13. století.{{Citace monografie [37] => | příjmení1 = Nekuda [38] => | jméno1 = Rostislav [39] => | titul = Sociální a hospodářské podmínky středověké kolonizace z hlediska archeologie [40] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/pdf/140047.pdf [41] => | vydavatel = Masarykova univerzita [42] => | místo = Brno [43] => | strany = 154–155 [44] => }} Typ stodol užívaný v Česku vznikl ve středověku ve středním Německu, v [[Mohan|Pomohaní]].{{Citace monografie [45] => | příjmení = Mencl [46] => | jméno = Václav [47] => | titul = Lidová architektura v Československu [48] => | vydavatel = Academia [49] => | místo = Praha [50] => | rok vydání = 1980 [51] => | kapitola = Stodola, její typ a původ [52] => | url kapitoly = https://ndk.cz/view/uuid:55cb43e0-5bbc-11e2-8f49-005056827e51?page=uuid:8a5f1fc8a54762deefe0cf27ee2b97e8 [53] => | strany = 310–327 [54] => | poznámka = dostupné online po registraci [55] => }} [56] => [57] => Nejstarší česká písemná zmínka o stodole je v [[Jan Milíč z Kroměříže|Milíčově]] kázání z doby okolo roku 1365, ve kterém kazatel přirovnává církev ke stodole, kam se neukládá koukol, ale pšenice. [58] => [59] => Dalším dokladem existence stodol již ve středověku jsou názvy obcí, jako [[Stodůlky|''Stodůlky'' (dnes součást Prahy) či ''Stodoły-Wieś'']] (vesnice v Polsku). [60] => [61] => === Polygonální stodoly === [62] => {{Podrobně|Polygonální stodola}} [63] => Specifickou formou v době pozdního středověku a raného novověku byly tzv. [[Polygonální stodola|polygonální stodoly]] s vícebokými pernami a vysokými střechami, v minulosti běžné např. na Voticku, Podblanicku, Českomoravské Vysočině, v okolí Poličky a na Opavsku. Nejstarší zobrazení polygonální stodoly v Česku je z roku 1547, v heraldické výzdobě klenby [[Chrám svaté Barbory|chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře]]. Dnes se zachovaly poslední z nich např. v Širokém Dole a Telecí u Poličky, Martinicích u Votic a ve Veletíně na Voticku, Borku u Kozojed na Plzeňsku nebo v Těchobuzi u Pacova. Další jsou přenesené do muzeí v přírodě. V jihozápadních Čechách se stavěly stodoly pravoúhlé, avšak s archaickým krovem "na osla". Jejich znakem byly nízké perny a vysoká střecha. [64] => Mladší stodoly mají obvykle vyšší stěny. Stavěly se často z druhotně použitého dřeva jako roubené, hrázděné, nebo i zděné z kamene či cihel. Typickým znakem jsou větrací otvory a štěrbiny ve stěnách peren, někdy provedené jako mřížovina z cihel v dekorativní vazbě. Mladší stodoly dosud v mnoha vesnicích ohraničují z vnější strany v souvislých řadách „humna“ a jsou přístupné ze záhumenní cesty. [65] => Specifickou formou jsou podélně průjezdné, tzv. špaletové stodoly na Hané (Příkazy u Olomouce) a podélně průjezdné stodůlky orientované kolmo k záhumenní cestě na Slovácku (Hrubá Vrbka). [66] => [67] => == Galerie (stodoly ve světě) == [68] => [69] => Soubor:Wooden barn in Bartoszówka, Poland.jpg|Stodola v obci Bartoszówka v [[Mazovské vojvodství|Mazovském vojvodství]] v [[Polsko|Polsku]] [70] => Soubor:Aignerhaus Scheune.jpg|Stodola ve skanzenu Aignerhaus (Rakousko) [71] => Soubor:Leaning barn 793889485.jpg|Historická stodola v [[Arkansas]]u [72] => Soubor:Almacén 02.jpg|Zděná stodola, Španělsko [73] => Soubor:Овин в Витославлицах.jpg|Historická stodola ve skanzenu Velký Novgorod (Rusko) [74] => Soubor:LightningVolt Barn.jpg|Stodola ve [[Wisconsin]]u (USA) [75] => Soubor:Bergi Ethnografisches Museum Bergi Vidzeme 08.JPG|Skanzen Bergi (Lotyšsko) [76] => [77] => [78] => [79] => == Odkazy == [80] => [81] => === Reference === [82] => [83] => [84] => === Literatura === [85] => [86] => * {{Citace monografie [87] => | příjmení = Mencl [88] => | jméno = Václav [89] => | titul = Lidová architektura v Československu [90] => | vydavatel = Academia [91] => | místo = Praha [92] => | rok vydání = 1980 [93] => | kapitola = Stodola, její typ a původ [94] => | url kapitoly = https://ndk.cz/view/uuid:55cb43e0-5bbc-11e2-8f49-005056827e51?page=uuid:8a5f1fc8a54762deefe0cf27ee2b97e8 [95] => | strany = 310–327 [96] => | poznámka = dostupné online po registraci [97] => }} [98] => [99] => === Související články === [100] => * [[Oboroh]] [101] => * [[Polygonální stodola]] [102] => * [[Sýpka]], špýchar [103] => [104] => === Externí odkazy === [105] => * {{Commonscat}} [106] => * {{Wikislovník|heslo=stodola}} [107] => [108] => {{Autoritní data}} [109] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Zemědělství}} [110] => [111] => [[Kategorie:Zemědělské budovy]] [112] => [[Kategorie:Vesnice]] [113] => [[Kategorie:Stodoly| ]] [114] => [[Kategorie:Skladování]] [] => )
good wiki

Stodola

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polygonální stodola','Pfaffenschlag','Kategorie:Stodoly','Kategorie:Zemědělské budovy','Oboroh','Wisconsin','Polsko','Chrám svaté Barbory','Stodůlky','Jan Milíč z Kroměříže','Mohan','Mstěnice'

Kategorie:Stodoly

Kategorie: Stodoly je kategorie na české Wikipedii, která shromažďuje články týkající se stodolů.

Mohan

Mstěnice

Oboroh

Pfaffenschlag

Polsko

Stodůlky

Stodůlky je městská část v Praze, která se nachází v jihozápadní části metropole.

Wisconsin