Array ( [0] => 14683649 [id] => 14683649 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Struska [uri] => Struska [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Struška je venkovská osada v okrese Domažlice, nacházející se na Šumavě. Osada leží na břehu řeky Mže, asi 3 km jihozápadně od Bolešiny. Struška je součástí obce Třebel, která k ní administrativně přísluší. Osada je známá svou přírodou a klidnou atmosférou. Turisté sem přicházejí za procházkami a cyklistickými výlety do okolního kraje. V okolí lze také navštívit místní rybníky nebo se projet na lodi po řece Mži. Místní obyvatelé se zabývají zemědělstvím a chovem dobytka. Struška je ideálním místem pro odpočinek a relaxaci v přírodě. [oai] => Struška je venkovská osada v okrese Domažlice, nacházející se na Šumavě. Osada leží na břehu řeky Mže, asi 3 km jihozápadně od Bolešiny. Struška je součástí obce Třebel, která k ní administrativně přísluší. Osada je známá svou přírodou a klidnou atmosférou. Turisté sem přicházejí za procházkami a cyklistickými výlety do okolního kraje. V okolí lze také navštívit místní rybníky nebo se projet na lodi po řece Mži. Místní obyvatelé se zabývají zemědělstvím a chovem dobytka. Struška je ideálním místem pro odpočinek a relaxaci v přírodě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=materiálu|druhý=|stránka=Struska (rozcestník)}} [1] => [[Soubor:Żużel.jpg|náhled|Kusy strusky]] [2] => '''Struska''' je hrubozrnný materiál černého zabarvení s ostrými hranami a skelným leskem.{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Struska - co je to struska, k čemu je a kde ji získat|periodikum=www.strusky.cz|vydavatel=|url=http://www.strusky.cz/|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-24}} Vzniká spontánně při [[Vulkanismus|vulkanické činnosti]] nebo jako vedlejší produkt mnoha [[Termika|termických]] a [[Spalování|spalovacích]] [[průmysl]]ových [[Chemický proces|procesů]]. Strusky pocházející z lidské činnosti můžeme rozdělit na metalurgické, vznikající při tavení a rafinaci [[Kovy|kovů]], a strusky jako produkt spalování pevných paliv či [[odpad]]ů. [3] => [4] => == Metalurgické strusky == [5] => [[Soubor:Kusy strusky v korytě řeky Vrchlice (002).JPG|náhled|Kusy strusky v údolí [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]], zbytky dolování rud včetně stříbra a jejich zpracování]] [6] => V [[Metalurgie|metalurgii]] vznikají strusky při zpracování roztavených tekutých [[Kovy|kovů]]. Nekovové složky vsázky ([[okuje|struskotvorné přísady]] /například metalurgické vápno, vápenec, dolomit a ředící přísady/, [[Koroze|korozní]] produkty, vměstky apod.), produkty vzniklé při metalurgických reakcích v tavenině, stržené částečky z vyzdívek apod. vyplouvají na povrch kovové lázně a vytvářejí více nebo méně souvislou vrstvu na povrchu taveniny. [7] => [8] => V metalurgii mají však strusky ještě další důležitou funkci. Na volbě optimálního struskotvorného režimu závisí nejen úspěch [[metalurgie|metalurgického]] pochodu, ale také náklady výroby. Zpracování tekutých kovů je značně komplexní termodynamický proces, který se odehrává v systému '''tavenina-struska-atmosféra'''. Tyto tři složky se vzájemně ovlivňují a dochází zde k výměně [[ion]]tů na fázových rozhraních. Ke splnění této úlohy musí strusky vykazovat zcela určité a pro každý metalurgický pochod specifické vlastnosti. Nejdůležitější je dobrá tavitelnost za používaných teplot, chemická aktivita, schopnost absorbovat nežádoucí látky z taveniny, měrná hmotnost musí odpovídat daným podmínkám atd. [9] => [10] => Vlastnosti strusek jsou proto v hutích velice bedlivě sledovány a kontrolovány. Vlastnosti jako [[specifická hmotnost]], [[viskozita]] roztavené strusky, [[povrchové napětí]] nebo napětí na fázovém rozhraní a [[elektrická vodivost]] strusek patří mezi další důležité parametry, které musí být respektovány. Dalším důležitým parametrem je [[bazicita]] strusek. Bazicita představuje poměr mezi kyselými a zásaditými složkami strusky – (CaO+MgO)/SiO2 . [11] => [12] => [[Soubor:Struska 3 system.jpg|vpravo|275px|náhled|Ternární diagram typické strusky]] [13] => [14] => Základní informace o vlastnostech strusek lze odečíst z [[Rovnovážný diagram|rovnovážných diagramů]] strusek. Jedná se zde většinou o tří – nebo vícesložkové diagramy. ''(Příklad viz obr.)'' Metalurgické strusky sestávají hlavně z oxidů jako [[oxid křemičitý]], silikáty, oxidy [[železo|železa]], [[oxid vápenatý]], oxid hlinitý atd. Před odléváním musí být struska z povrchu taveniny pečlivě odstraněna – stažena. Zbytky strusek mohou zhoršovat kvalitu vyráběných [[ingot]]ů a odlitků jako [[nekovové vměstky]] především zhoršením mechanických vlastností výrobků. [15] => [16] => Mnohé strusky, zejména strusky [[ocel]]ářské, [[Slévárenství|slévárenské]] a strusky z výroby neželezných kovů obsahují sloučeniny kovů, které mohou být '''metalurgicky recyklovány'''. Tyto strusky se potom dále zpracovávají, například některé slévárenské strusky obsahují až 60% [[Železo|železa]], které je možno [[Magnetická separace|magneticky separovat]]. Recyklování strusek tvoří významnou ekonomickou oblast hutní výroby. V roce [[2003]] bylo v [[Spojené státy americké|USA]] vyrobeno více než 20 milionů tun strusek. [17] => [18] => Strusky obsahující vodou rozpustné chemické sloučeniny jako například odsiřovací strusky obsahující [[CaS]] nebo sloučeniny [[Těžké kovy|těžkých kovů]] musejí být deponovány na zvláště k tomuto účelu určených vodotěsných [[Skládka|skládkách]]. [19] => [20] => === Železo a ocel === [21] => [[Soubor:NPP Vosek, struska (004).jpg|náhled|Železná struska nedaleko obce [[Osek (okres Rokycany)|Osek]], okres Rokycany]] [22] => [23] => ==== Vysokopecní strusky ==== [24] => Vysokopecní strusky musejí vykazovat takové chemické složení, které umožňuje, aby [[popel]] z [[koks]]u a [[hlušina]] [[Železná ruda|železné rudy]] mohly opustit [[Vysoká pec|vysokou pec]] jako kompaktní [[tavenina]]. K tomuto účelu jsou do vsázky přidávány struskotvorné přísady jako [[vápenec]], [[kazivec]], [[křemen]] apod. [25] => [26] => ''Typické složení vysokopecní strusky v %'' [27] => {| class="wikitable" [28] => |SiO2||Al2O3||CaO||MgO||Fe||Mn||TiO2||S||P [29] => |- [30] => |36,0||11,5||41,5||6-12||0,40||0,75||1,2||1,3||0,1 [31] => |} [32] => [33] => Vysokopecní struska je po výstupu z pece [[Granulace|granulována]] ve [[Voda|vodě]] na struskový [[granulát]] nebo [[Strusková vlna|struskovou vlnu]]. Granulát má dobré hydraulické vlastnosti a je přidáván do [[cement]]u nebo slouží k výrobě [[Strusková tvárnice|struskových tvárnic]]. [34] => [35] => ==== Ocelářské strusky ==== [36] => Strusky při zpracování [[ocel]]i se významně podílejí na metalurgických pochodech a jejich složení musí být vždy přizpůsobeno používanému procesu. Jejich chemické složení se mění v závislosti na principu metalurgického pochodu. Jiné jsou strusky pro [[odkysličení|dezoxidaci]], pro [[odsíření]], odfosfoření atd. Odfosfořovací struska z [[konvertor (metalurgie)|Thomasova konvertoru]] je používána pro svůj vysoký obsah [[Fosforečnany|fosfátů]] na výrobu [[Hnojivo|hnojiv]] – tzv. [[Thomasova moučka|Thomasovy moučky]]. [[Ocel]]ářské strusky jsou většinou basické s basicitou 2-4. [37] => [38] => ==== Slévárenské strusky ==== [39] => [[Soubor:771510 Lihovarska.jpg|náhled|Vylévání vysokopecní strusky na [[Odval Lihovarská|odvalu Lihovarská]] v Ostravě]] [40] => [41] => ===== Kupolní struska ===== [42] => Při tavení litiny v [[Kuplovna|kupolních pecích]] slouží struska v průběhu tavení k ochraně tekutého kovu před oxidací [[Spaliny|spalinami]] a umožňuje rafinaci tekutého kovu. Zdroje vzniku strusky jsou propal prvků kovové vsázky (Fe,Si,Mn), odtavování [[Keramická vyzdívka|keramické vyzdívky]] kuplovny, [[Písek (materiál)|písek]], nečistoty a oxidy ulpělé na povrchu kovové vsázky, popel [[koks]]u a tavicí přísady ([[vápenec]], [[křemen]] ap.). Celkové množství strusky bývá mezi 5 a 10 % hmotnosti [[Kovy|kovové]] [[Vsázka|vsázky]]. Kuplovny pracují většinou v oblasti kyselých až neutrálních strusek s basicitou mezi 0,6 – 1,1. Zásaditá struska s basicitou 1,1 – 2,4 umožňuje účinné odsíření taveniny, ale zvyšuje neúměrně spotřebu koksu. [43] => [44] => ''Rozmezí chemického složení strusek v %'' [45] => {| class="wikitable" [46] => |SiO2||Al2O3||CaO||MgO||FeO||MnO||S [47] => |- [48] => |30-50||7-20||25-40||1-15||2-10||2-10||0,05-0,8 [49] => |} [50] => [51] => ==== Struska indukčních elektrických pecí ==== [52] => Elektrické [[indukční pec]]e slouží v podstatě pouze k přetavování a struska zde má převážně jen funkci ochraňovat tekutý kov před oxidací. Během tavení vzniká malé množství strusky opalem vyzdívky a z nečistot ulpělých na vsázkovém materiálu. Tato struska se po natavení vsázky odstraní a nahradí skelnou ochrannou struskou. [53] => [54] => ==== Struska v elektrických [[oblouková pec|obloukových pecích]] ==== [55] => V závislosti na chemickém charakteru vyzdívky pece se pracuje buď s kyselou struskou, nebo struskou zásaditou. V kyselých struskách převládá složka SiO2, v zásaditých struskách potom CaO. [56] => [57] => ==== Odsiřovací strusky ==== [58] => [[Odsíření]] taveniny se provádí přídavkem karbidu vápníku CaC2 nebo směsí vápna a kazivce (CaF2). Vzniklé strusky obsahují vodou rozpustné sloučeniny síry a v případě použití [[Karbid vápníku|karbidu vápníku]] jeho aktivní zbytky. Strusky musejí být proto skladovány na zvláštních vodotěsných skládkách. [59] => [60] => ==== Strusky modifikace tvárné litiny [[hořčík]]em ==== [61] => Tyto strusky obsahují převážně MgO a SiO2. Jejich chemické složení je závislé na použité technologii [[modifikace taveniny]]. Při použití předslitin mají strusky kyselý charakter, basicita pod 1. Při modifikaci kovovým hořčíkem leží basicita mezi 1,5 a 3. Tyto strusky mohou obsahovat také MgS a až 60% železa. [62] => [63] => === Neželezné kovy === [64] => Při výrobě a přetavování neželezných kovů je hlavní problém naplynění tavenin a jejich odplynění. Zde se používají velice různorodé přísady do kovu samotného a strusky mají spíše ochranný charakter. Základní strusky obsahují SiO2, CaO a FeO. Tyto strusky obsahují v mnoha případech větší koncentrace kovů a jsou proto recyklovány a tyto kovy se z nich separují a dále zpracovávají. [65] => [66] => == Strusky při spalování pevných paliv == [67] => Spalováním pevných paliv v tepelných elektrárnách a spalovnách odpadů vzniká jako zbytkový produkt [[popel]]. Aby se zamezilo vytváření struskového kamene ve spalovacím prostoru, jsou tato [[topeniště]] zpravidla teplotně řízena tak, aby byl popel roztaven a mohl být odveden jako [[tavenina]]. Takto vzniklá struska je potom vedena do vodou chlazených komor, kde se [[Granulace|granuluje]]. Granulovaná struska je podobně jako strusky metalurgické používána při stavbě [[Silnice|silnic]] a na výrobu [[Tvárnice|tvárnic]]. V některých provozech bývají proto k [[Palivo|palivu]] přidávány struskotvorné přísady, které usnadňují tavení strusky. [68] => [69] => == Vulkanická struska == [70] => {{Viz též|Lapilli}} [71] => Sopečnou strusku tvoří pórovité fragmenty [[Pyroklastický sediment|pyroklastického materiálu]] [[Čedič|bazaltového]] až [[andezit]]ového složení, které jsou vyvrhovány z jícnu během [[Sopečná erupce|explozivní erupce]]. Jednotlivé částice mají převážně velikost [[lapilli]] a jejich pórovitá struktura je dána množstvím unikajících vulkanických plynů v okamžiku jejich formování. Barva strusky je typicky tmavě šedá až černá, což je dáno poměrně velkým obsahem [[Železo|železa]]. Struska nejčastěji vzniká v průběhu [[Strombolská erupce|strombolských erupcí]] a je základním stavebním materiálem [[Sypaný kužel|sypaných kuželů]]. [72] => [73] => [[Ryolit|Rhyolitovým]] ekvivalentem sopečné strusky je [[pemza]]. [74] => [75] => == Odkazy == [76] => [77] => === Reference === [78] => [79] => [80] => === Literatura === [81] => * Píšek, Plešinger: Slévárenství 1 – SNTL 1974 [82] => * Myslivec: Fyzikálně chemické základy ocelářství – SNTL 1971 [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat}} [86] => [87] => {{Autoritní data}} [88] => [89] => [[Kategorie:Struska| ]] [90] => [[Kategorie:Metalurgie]] [] => )
good wiki

Struska

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kovy','popel','vápenec','Granulace','koks','křemen','Železo','tavenina','ocel','Termika','cement','modifikace taveniny'

Cement

Granulace

Koks

Kovy

Křemen

Ocel

Ocel je slitina železa s uhlíkem a dalšími prvky.

Popel

Tavenina

Termika

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.