Array ( [0] => 15481425 [id] => 15481425 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stuttgart [uri] => Stuttgart [3] => Stuttgart wappen alt.jpg [img] => Stuttgart wappen alt.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Stuttgart [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Stuttgart_collage.jpg [4] => | popisek = Ve směru hodinových ručiček zleva doprava: '''Staatstheater''', '''Cannstatter Volksfest''' v Bad Cannstattu, fontána na '''Schlossplatz''', náměstí '''Schillerplatz''', '''Nový zámek''' (Neues Schloss), '''Starý zámek''' (Altes Schloss) [5] => | zeměpisná šířka = 48.7833333 [6] => | zeměpisná délka = 9.1833333 [7] => | kontinent = Evropa [8] => | stát = Německo [9] => | pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]] [10] => | název vyššího celku = [[Bádensko-Württembersko]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Vládní obvod]] [12] => | název nižšího celku = [[Vládní obvod Stuttgart|Stuttgart]] [13] => | nadmořská výška = 247 [14] => | loc-map = {{LocMap |Německo |label=Stuttgart |position=right |width=250 |lat=48.78 |long=9.18 |float=center |caption=}} [15] => | rozloha = 207,33 [16] => | psč = 70173–70619 [17] => | telefonní předvolba = 0711 [18] => | označení vozidel = S [19] => | starosta = [[Frank Nopper]] ([[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]) [20] => | web = http://www.stuttgart.de [21] => }} [22] => '''Stuttgart''' ([štutgart], česky též '''Štíhrad''') je hlavní město [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Bádensko-Württembersko]] na jihozápadě [[Německo|Německa]]. Leží v kopcovité krajině na řece [[Neckar]], přítoku [[Rýn]]a. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, a je tak šestým největším městem v Německu. Celková metropolitní oblast (zahrnující i poměrně vzdálená města jako [[Reutlingen]] nebo [[Heilbronn]]) čítá 5,3 mil. obyvatel, což ji řadí na čtvrté místo v zemi. [23] => [24] => Město, kde sídlí firmy [[Porsche]], [[Mercedes-Benz]] či [[Robert Bosch GmbH]], se stalo jedním z nejvýznamnějších průmyslových center Německa. Stuttgart je znám svým [[Kosmopolitismus|kosmopolitním]] charakterem, přes 40 % místních rezidentů nemá německý původ {{cite web |url=http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Presse/pm/2007/05/PD07__183__12521,templateId=renderPrint.psml |title=Statistisches Bundesamt Deutschland – Neue Daten zur Migration in Deutschland verfügbar |publisher=Destatis.de |date=20 October 2008 |accessdate=8 April 2011 }} a přes 20 % ani německý pas. [25] => [26] => == Etymologie == [27] => Název je odvozen od německého slova ''Stutengarten'', což znamená česky hřebčinec.{{cite web|title=The Middle Ages|url=http://www.stuttgart-geschichte.de/history/mittelalter.html|work=Die Geschichte von Stuttgart|year=2008|access-date=2 March 2009|language=de}} Původ názvu se musí hledat u vévody [[Liudolf Švábský|Liudolfa Švábského]], který založil v 10. století na místě dnešního města osadu, jež měla chovat koně pro jeho armádu. Kůň se tak dostal i do znaku města. Můžeme se taktéž setkat s přezdívkou ''Schwabenmetropole'' (česky Švábská metropole), která odkazuje na umístění Stuttgartu ve středu historického území zvaného [[Švábsko]] a na místní dialekt, který se udržel mezi místními obyvateli. [28] => [29] => V českém jazyce se dříve používaly různé varianty názvů jako ''Štukart'', ''Štokart'', ''Štíhrad'' či ''Stavihrad''. Dnes narazíme ve většině případů na německy psanou formu názvu tj. ''Stuttgart'' nebo její fonetický přepis ''Štutgart'', výjimečně se používá ještě ''Štíhrad''. [30] => [31] => == Historie == [32] => [33] => === Starověk === [34] => Prvními obyvateli byli římští vojáci, kteří vybudovali na území dnešní městské čtvrti Bad Cannstatt obranná [[Castrum|castra]] a to okolo roku 90 n. l. Ve 3. století vytlačil Římany germánský kmen [[Alamani|Alamanů]] a území zůstalo neosídlené do 9. století. V roce 950 n. l. vévoda Liudolf Švábský, syn císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Ota I. Veliký|Oty I.]], se rozhodl na opuštěném území založit hřebčinec. Osada měla chovat koně pro jeho armádu, která bojovala proti [[Maďarský vpád do Evropy|maďarské invazi z východu]]. Osada je zmíněná v kronikách v letech 1108 a 1160, ale stále jen jako pár stavení. Rozvoj nastal až po předání oblasti do rukou rodu [[Württemberkové|Württemberků]] v roce 1251. Město se začalo rozrůstat a následně do něj hrabě Eberhard I. přenesl v roce 1320 sídlo rodu, vybudoval hradby a přiřkl Stuttgartu městská práva. [35] => [36] => === Novověk === [37] => V roce 1495 získali Württemberkové titul vévody a Stuttgart se stal sídelním městem [[Württemberské vévodství|Württemberského vévodství]]. V polovině 16. století bylo město výrazně přestavěno. Vzniklo například nové hlavní náměstí (dnešní Schillerplatz) a starý hrad byl přestavěn na renezanční palác. [[Třicetiletá válka]] zasáhla oblast v plné síle. [[Habsburkové]] opakovaně dobyli město, a to v roce 1634 a 1636. Následujícího roku (1637) udeřila morová nákaza, která zdecimovala místní obyvatelstvo (populace vévodství klesla z 350 000 v roce 1618 na 120 000 v roce 1648). Obnova města trvala desítky let. [38] => [39] => V roce 1688 se před branami města objevila francouzská armáda (více [[Devítiletá válka]]), ale město bylo díky diplomacii ušetřeno. Na začátku 18. století přenesl vévoda ''Eberhart Ludvík Württemberský'' sídlo rodu ze Stuttgartu do nedalekého [[Ludwigsburg]]u. Mezi lety 1718 - 1723 tam nechal vybudovat největší barokní palác v celém Německu, kterému se začalo říkat ''Švábské Versailles''. V roce 1737 se dostává k moci vévoda ''Karel Evžen Württemberský'' a tím začíná zlatý věk města. Karel Evžen vrátil sídlo rodu zpátky do Stuttgartu a dal vybudovat mnoho zámků v samotném Stuttgartu i jeho okolí: nový sídelní zámek (Neues Schloss) v 1746, zámeček [[Solitude (Stuttgart)|Solitude]] v 1763, zámek [[Hohenheim]] v 1785 a vojenskou akademii Karlsschule v 1770. Doba byla spojena i s působením německého spisovatele, básníka a dramatika [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]], kterému byl Karel Eugen patronem. Na konci 18. století Stuttgart i přes svůj rozvoj zůstal převážně zemědělským městečkem s 20 000 obyvateli. V roce 1805 byl po [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] podepsán tzv. [[Prešpurský mír]], kterým [[Napoleon Bonaparte]] za pomoc v bojích povýšil Württemberské vévodství na [[Württemberské království|království]]. [40] => [41] => === Království a Německé císařství === [42] => [[Soubor:The old Market Place, Stuttgart.jpg|vlevo|náhled|Markplatz v roce 1881]] [43] => [[Vilém I. Württemberský]] byl korunován v 1816 v pořadí druhým králem a započal v další výstavbou města. Za jeho vlády byl postaven například Vilémův palác (německy Wilhelmspalais, dnes součást [[Městská knihovna Stuttgart|stuttgartské knihovny]]), nová nemocnice, státní galerie a univerzita. V roce 1818 zasáhla celou Evropu katastrofální neúroda, kterou se pokusil král se svou manželkou [[Kateřina Pavlovna|Kateřinou Pavlovnou]] zmírnit sponzorováním oslav sklizně, a tak vznik jeden z nejstarších pivních festivalů ve střední Evropě tzv. ''Cannstatter Volksfest''. [44] => [45] => V roce 1845 byla do Stuttgartu dovedena železnice a ve městě propukla naplno průmyslová revoluce. Díky vznikajícím továrnám se do města začali stěhovat dělníci s rodinami a Stuttgart během krátké chvíle ztrojnásobil počet obyvatel (v 1834 mělo město 35 tisíc obyvatel a v roce 1871 přes 91 tisíc). Město se stalo sídlem průkopníků automobilového průmyslu jako [[Karl Benz]], [[Gottlieb Daimler]], [[Wilhelm Maybach]] či [[Robert Bosch]]. V roce 1871 došlo ke [[sjednocení Německa]] a začlenění království do nově vzniklého [[Německé císařství|Německého císařství]]. Během [[První světová válka|první světové války]] podnikli spojenci dva nálety na město s cílem na místní kasárny. Po porážce Německa ve válce proběhla v roce 1918 ve Stuttgartu tzv. [[Listopadová revoluce (Německo)|Listopadová revoluce]], která svrhla království a zavedla [[Výmarská republika|novou republiku]]. V roce 1920 se na krátkou dobu stal Stuttgart sídlem německé vlády, protože v Berlíně probíhal tzv. [[Kappův puč]]. [46] => [47] => === Období nacismu === [48] => [[Soubor:Stuttgart, Royal Air Force Bomber Command, 1942-1945. CL3437.jpg|náhled|Zdevastované centrum města na konci války]] [49] => [50] => V roce 1933 se chopili moci v Německu [[Nacismus|nacisté]], kteří zcela okleštili politickou moc stuttgartské radnice. Na druhou stranu průmyslu se dále dařilo. V roce 1936 byl v místní továrně podle modelu [[Ferdinand Porsche|Ferdinanda Porscheho]] vytvořen první prototyp známého [[Volkswagen Brouk|Volkswagenu Brouka]]. Během [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] v listopadu 1938 byla vypálena místní synagoga a zničen židovský hřbitov. Následující rok začali být všichni židovští obyvatelé Stuttgartu posíláni do [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračního táboru v Dachau]]. V roce 1941 vzniklo na místě dnešního parku ''Killesberg'' židovské ghetto, odkud Židé putovali kromě Osvětimi i do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město cílem častého bombardování. Ze začátku války se mohlo spolehnout na velice efektivní protiletadlovou obranu, díky které letci RAF považovali denní útok na město za jistou sebevraždu. Situace se obrátila v roce 1943, kdy spousta mužů musela odejít bojovat na Východní frontu. Do konce roku 1944 celé centrum města lehlo popelem. Celkově bylo provedeno na Stuttgart 53 náletů, které srovnaly se zemí téměř 60% budov ve městě. Dne 21. dubna 1945 obsadili město francouzské jednotky. Po válce byl z trosek uměle navýšen kopec ''Birkenkopf'' (z původních 470 m n. m. na současných 511 m n. m.), jako památník obyvatelům, kteří při náletech přišli o život. [51] => [52] => === Rekonstrukce a období Západního Německa === [53] => [[Soubor:Neues Schloss Stuttgart (1956).jpg|vlevo|náhled|Ruiny Nového zámku v roce 1956]] [54] => Bývalé Württemberské království bylo po válce rozděleno na dvě části: jižní [[Francouzská okupační zóna Německa|francouzskou]] a severní [[Americká okupační zóna Německa|americkou okupační zónu]]. Stuttgart připadl do zóny americké stal se hlavním městem prozatímní spolkové země [[Württembersko-Bádensko]] pod americkou správou. Poválečná léta jsou spojena s obnovou zničeného města a postavou starosty [[Arnulf Klett|Arnulfa Kletta]]. Ten prosazoval myšlenku udělat ze Stuttgartu moderní město automobilismu, jehož koncept vycházel z [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] [[Athénská charta|Athénské charty]]. Klett nechal pro svůj koncept města odklidit celé čtvrti trosek a zbourat i neponičené předválečné budovy. Velice kontroverzní se z dnešního hlediska jeví demolice původní radnice vystavěné ve stylu vlámské gotiky. Nově postavené budovy již nedostaly předválečný vzhled, ale ve městě začal dominovat [[funkcionalismus]]. Během vládního období A. Kletta byla výrazně rozšířena městská doprava a navázána spolupráce s francouzským [[Štrasburk]]em. Německo-francouzská spolupráce se vyvíjela do té míry, že v roce 1962 zavítal francouzský prezident [[Charles de Gaulle]] do paláce v Ludwigsburgu a v roce 1965 ho následovala britská královna Alžběta II. [55] => [[Soubor:Stuttgart Hauptbahnhof v. Königstraße 1965.jpg|náhled|Vlakové nádraží v roce 1965]] [56] => Při vzniku SRN v roce 1949 se Stuttgart neúspěšně ucházel po boku [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]], [[Kassel]]u a [[Bonn]]u o post hlavního města [[Západní Německo|Západního Německa]]. Moderní spolková země [[Bádensko-Württembersko]] byla vytvořena v roce 1952 sloučením americké a francouzské okupační zóny a Stuttgart se stal jejím hlavním městem. Populace města začala narůstat hned po válce díky příchodu vysídlených německých obyvatel z východní Evropy (převážně z [[Vysídlení Němců z Československa|Československa]], Polska a [[Východní Prusko|Východního Pruska]]). Jako další přišli do místních továren v rámci tzv. [[Německý hospodářský zázrak|Hospodářského zázraku]] dělníci z jižní Evropy (převážně z Itálie, Portugalska, Řecka, Turecka a Jugoslávie). Těmto ekonomickým migrantům se začalo říkat [[Gastarbeiter|Gastarbeiteři]] a mnozí ve Stuttgartu již zůstali. V roce 1962 dosáhl počet obyvatel 640 tisíc. [57] => [58] => V 70. letech byl Stuttgart dějištěm jedné z nejkontroverznější události v celé historii Západního Německa. V místním věznici Stammheim byli umístěni členové komunistické teroristické organizace [[Frakce Rudé armády]]. Konal se zde soud s předními představiteli této organizace ([[Ulrike Meinhof]], [[Andreas Baader]], [[Gudrun Ensslin]], a [[Jan-Carl Raspe]]). Rozsudku se ale nikdo z jmenovaných nedočkal. Všichni ve vězení v roce 1977 spáchali sebevraždu. Celá událost vešla do známosti jako ''Todesnacht von Stammheim'' (v překladu Noc smrti ve Stammheimu). [59] => [60] => V roce 1974 hostil Stuttgart [[Mistrovství světa ve fotbale 1974|Mistrovství světa ve fotbale]], ve kterém domácí tým získal zlaté medaile. Sovětský vůdce [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] navštívil město v roce 1989 při své cestě Západním Německem. V roce 2003 se Stuttgart neúspěšně ucházel o pořádání [[Letní olympijské hry 2012|LOH v roce 2012]]. Za Německo byl jako kandidát nakonec vybráno [[Lipsko]]. [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|Mistrovství světa ve fotbale]] se pak opět z části odehrálo v roce 2006 ve Stuttgartu. Od roku 2010 začal s místní politikou hýbat velký urbanistický projekt [[Stuttgart 21]], který zahrnuje přestavbu celého železničního uzlu v centru města a cena se vyšplhá v přepočtu na 121 miliard korun. Proti plánu se postavilo mnoho odpůrců a na vrcholu měly demonstrace čtvrt miliónu účastníků. Díky protestům padla místní vláda a do čela země se poprvé v historii dostala [[Strana zelených (Německo)|Strana zelených]]. Projekt byl následně pozměněn, ale k jeho úplnému zastavení nedošlo. [61] => [62] => == Pamětihodnosti == [63] => [[Soubor:Arkadenhof Altes Schloss Stuttgart 2015 02.jpg|náhled|Nádvoří Starého hradu]] [64] => [[Soubor:Neues Schloss Schlossplatzspringbrunnen Jubiläumssäule Schlossplatz Stuttgart 2015 01.jpg|náhled|Schlossplatz s Novým zámkem]] [65] => [[Soubor:Stuttgart AlteKanzlei01.JPG|náhled|Staré kancléřství]] [66] => Ačkoliv bylo město během druhé světové války těžce bombardováno, nejvýznamnější památky byly po válce zrekonstruovány. Drtivou většinu jich můžeme najít okolo náměstí [[Schlossplatz (Stuttgart)|Schlossplatz]]. Dále Stuttgart může nabídnout celou řadu architektonických skvostů i z poválečné architektury převážně v funkcionalistickém slohu. Pro znalce se ve městě nachází památka [[UNESCO]] dělnická kolonie [[Weissenhof]] z roku 1927. [67] => [68] => Mezi zrekonstruované památky v centru města patří: [69] => [70] => * [[Stiftskirche (Stuttgart)|Stiftskirche]] – protestantský kostel v gotickém stylu, zrekonstruovaný po válce [71] => * [[Starý zámek (Stuttgart)|Altes Schloss]] (Starý zámek) – renesanční stavba, která slouží jako muzeum [72] => * Alte Kanzelei (Staré kancléřství) [73] => * [[Nový zámek (Stuttgart)|Neues Schloss]] (Nový hrad) – barokní palác s modernizovaným interiérem slouží pro účely vlády [74] => * Großes Haus stuttgartského divadla [75] => [76] => K příkladům moderní architektury ve městě patří: [77] => [78] => * dělnická čtvrť [[Weissenhof]] – památka UNESCO od [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Mies van der Rohe]], další jeho dílo je např. [[vila Tugendhat]] [79] => * Hauptbahnhof (hlavní vlakové nádraží) [80] => * Rathaus (radnice) – z roku 1956 [81] => * [[Fernsehturm Stuttgart|Fernsehturm]] (televizní věž) – první věž na světě postavená z betonu v roce 1956 [82] => [83] => V blízkosti Stuttgartu jsou z doby krále [[Vilém I. Württemberský|Viléma I.]] postaveny paláce a zámky: [84] => [85] => * Barokně-rokokový zámeček [[Solitude (Stuttgart)|Solitude]] [86] => * Barokní palác [[Palác Ludwigsburg|Ludwigsburg]] se zahradou [87] => * Zámek [[Hohenheim]] [88] => * [[Württemberské mauzoleum]] (Grabkapelle auf dem Württemberg) – hrobka [[Kateřina Pavlovna|Kateřiny Pavlovny]] a [[Vilém I. Württemberský|Viléma I.]] položená mezi vinohrady [89] => [90] => == Obyvatelstvo == [91] => {|class="infobox" style="float:right;" [92] => |colspan="2"|'''Největší národostní menšiny ve Stuttgartu'''https://statistik.stuttgart.de/statistiken/tabellen/17/jb17.php [93] => |-\ [94] => ! Národnost||Počet (2016) [95] => |- [96] => |{{flagicon|Turecko}} Turci|| 18 446 [97] => |- [98] => |{{flagicon|Chorvatsko}} Chorvati||14 550 [99] => |- [100] => |{{flagicon|Řecko}} Řekové||13 939 [101] => |- [102] => |{{flagicon|Itálie}} Italové||13 914 [103] => |- [104] => |{{flagicon|Srbsko}} Srbové||6 133 [105] => |- [106] => |{{flagicon|Rumunsko}} Rumuni||6 004 [107] => |- [108] => |{{flagicon|Bosna a Hercegovina}} Bosňáci||4 884 [109] => |- [110] => |{{flagicon|Polsko}} Poláci||4 325 [111] => |- [112] => |{{flagicon|Portugalsko}} Portugalci||4 325 [113] => |- [114] => |{{flagicon|Sýrie}} Syřané||4 178 [115] => |- [116] => |{{flagicon|Kosovo}} Kosovští Albánci||3 242 [117] => |} [118] => [119] => === Populace a menšiny === [120] => Město zdevastované válkou utrpělo i velké ztráty na životech (počet obyvatel klesl z půl miliónu na necelých 300 tisíc). Hned po válce ale začala populace razantně narůstat s příchodem vysídlených německých obyvatel z východní Evropy (převážně z Československa, Polska a Východního Pruska). Se zlepšující se ekonomickou situací nebylo pracovní síly nazbyt a do místních továren začali přicházet [[Gastarbeiter|dělníci]] z jižní Evropy (převážně z Itálie, Portugalska, Řecka a Turecka). Počet obyvatel pak od roku 1960 (637 539 obyvatel) do roku 2000 (586 978 obyvatel) měl klesající tendenci. V 90. letech během [[Válka v Jugoslávii|občanské války v Jugoslávii]] emigrovalo před etnickými čistkami ve své domovině do Stuttgartu mnoho Chorvatů a Bosňáků. V novém tisíciletí nabídka zaměstnání a lepšího vzdělávání na místních školách trend v úbytku obyvatelstva obrátila. Velkou skupinou, která se přistěhovává do Stuttgartu za prací, tvoří mladí Němci narození v bývalém [[Německá demokratická republika|Východním Německu]]. Jako i v dalších velkých německých městech i ve Stuttgartu jsou umístěni uprchlíci ze Sýrie. Dnes jsou největší národnostní menšinou [[Turci]]. Pokud by se ale sečetl počet imigrantů z bývalé Jugoslávie ([[Chorvati]], [[Srbové]], [[Bosňáci]] a [[Albánci|Kosovští Albánci]]), převýšil by i počet Turků. [121] => [122] => === Náboženství === [123] => Vývoj místního '''křesťanství''' byl silně ovlivněn [[Reformace|reformací]], a tak od poloviny 16. století byl Stuttgart a potažmo celé [[Württembersko]] z velké většiny [[Protestantismus|protestantské]]. Od 18. století a nejvýrazněji po druhé světové válce se poměr mezi katolíky a protestanty začal vyrovnávat. V roce 2015 se k protestantství přihlásilo 25,3 % obyvatel Stuttgartu a 23,6 % tvořili katolíci (zbytek tvořili nevěřící a další náboženství). Protestantská církev je zastřešena ''Protestantsko-luteránskou církví Württemberska'' a jejím nejvýznamnějším stánkem je Stiftskirche v centru města. Katolická církev je reprezentována ''diecézí Rottenburg-Stuttgart'', která sídlí v [[Rottenburg am Neckar|Rottenburgu]], 50 km jihozápadně od Stuttgartu. [124] => [125] => '''Židé''' v letech 1498 - 1805 nesměli ve městě pracovat ani permanentně bydlet, takže se židovská komunita nemohla nijak rozvíjet a nebyla tedy ve městě nijak silná. S nástupem nacismu většina Židů emigrovala, ale okolo 1 200 z celkové komunity 4 500 (číslo z roku 1933) jich našlo smrt v koncentračních táborech. Po válce vznikla ve městě v roce 1952 jedna z prvních synagog v Západním Německu. S příchodem imigrantů z východní Evropy se komunita začala opět rozrůstat a čítá okolo 4 000 členů. [126] => [127] => '''Muslimská''' komunita vznikla ve městě po válce s příchodem gastarbeiterů hlavně z Turecka a v 90. let uprchlíků během občanské války v Jugoslávii (převážně z [[Bosna a Hercegovina|Bosny]]). Tvoří ji cca 65 000 obyvatel města, kterým je k dispozici na 21 mešit. [128] => [129] => == Místní politika == [130] => [[Soubor:Stuttgart Rathaus01.JPG|náhled|vlevo|Stuttgartská radnice]] [131] => [[Soubor:Grabkapelle Württemberg.JPG|náhled|upright=1.3|Württemberské mauzoleum v městské části Untertürkheim]] [132] => Mezi nejvýznamnější politiky poválečného Stuttgartu se bez pochyby řadí dlouholetý starosta [[Arnulf Klett]]. Zastával funkci starosty města od roku 1946 až do své smrti v roce 1974. Poválečná léta byla z politického hlediska léty [[Sociálnědemokratická strana Německa|sociálních demokratů]]. Od roku 1946 se jim podařilo vyhrát volby do městské rady desetkrát za sebou. Zlom nastal až v roce 1975, kdy se ovládli místní volby [[Křesťanskodemokratická unie|křesťanští demokraté]]. Ti vyhrávali místní volby až do roku 2009, kdy byli vystřídáni [[Svaz 90/Zelení|stranou Zelených]]. Jednalo se o úplně první úspěch Zelených ve městě s více než 50 tisíci obyvateli, ke kterému Zeleným pomohl jejich odpor k projektu [[Stuttgart 21]]. V roce 2014 se volební úspěch přiklonil opět na stranu křesťanským demokratům. [133] => [134] => === Administrativní členění === [135] => Město Stuttgart je rozděleno do 23 městských obvodů, které se dělí na vnitřní a vnější. Vnitřních obvodů je pět a vnějších osmnáct. Každý obvod má svou volenou radu (''Bezirksbeirat'') a tzv. ''Bezirksvorsteher'', což je obdoba českého starosty. V závorkách jsou uvedeny počty obyvatel v jednotlivých obvodech v tisících. [136] => * vnitřní obvody: Stuttgart - Centrum (21,2), Stuttgart - Sever (24,7), Stuttgart - Východ (45,8), Stuttgart - Jih (42,5), Stuttgart - Západ (49,6) [137] => * vnější obvody: Bad Cannstatt (66,1), Birkach (6,5), Botnang (12,7), Degerloch (16,1), Feuerbach (27,4), Hedelfingen (9,1), Möhringen (29,5), Mühlhausen (25,2), Münster (6,3), Obertürkheim (8,1), Plieningen (12,5), Sillenbuch (23,2), Stammheim (11,7), Untertürkheim (15,9), Vaihingen (43,5), Wangen (8,5), Weilimdorf (30,7), Zuffenhausen (35,6) [138] => [139] => == Doprava == [140] => Stuttgart bylo první město, kde jezdilo [[taxi]], šlo o vůz [[Daimler Motor Company|Daimler Victoria]] z roku [[1897 v dopravě|1897]].{{Citace elektronického periodika |titul=404 |url=http://veteran.auto.cz/auta/taxi-taxi-z-historie-autodrozek-alias-taxametru/ |datum přístupu=2014-04-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140421050705/http://veteran.auto.cz/auta/taxi-taxi-z-historie-autodrozek-alias-taxametru/ |datum archivace=2014-04-21 |nedostupné=ano }} [141] => [142] => Stuttgart je důležitým dopravním uzlem. Na zdejší hlavní nádraží zajíždějí linky ICE ([[Intercity-Express]]), je zde [[tramvaj]]ová doprava a také příměstské vlaky [[S-Bahn]]. [143] => [144] => == Školství == [145] => První vysoká škola byla založena roku 1770 jak ''Hohe Karlsschule'', založil ji Karl Eugen, kníže württemberský a sídlila na jeho zámku Solitudo, od roku 1781 měla statut univerzity a její tradice (přerušená pouze válečnými lety) trvá dosud. Univerzita má v současnosti 10 fakult a 150 institutů.https://www.uni-stuttgart.de/. [146] => [147] => == Sport == [148] => [[Soubor:Neckarstadion 2011 - 2.jpg|náhled|MHPArena v roce 2011]] [149] => Jako ve zbytku Německa i ve Stuttgartu je nejvýznamnějším sportem fotbal. Místní klub [[VfB Stuttgart]] je pětinásobným mistrem německé [[Německá fotbalová Bundesliga|Bundesligy]]. Poslední titul získal v sezóně 2006/2007. VfB hraje své domácí zápasy v [[MHPArena|MHP-Aréně]] s kapacitou 60 441 diváků. Aréna se nachází v městské části Bad Cannstatt a je častým dějištěm kvalifikačních zápasů německé reprezentace. Druhým nejvýznamnějším fotbalovým klubem je [[Stuttgarter Kickers]]. [150] => [151] => Druhým nejvýznamnějším sportem ve městě je házená. Tým [[TV Bittenfeld]] hrající svá domácí utkání v Scharreně ve Stuttgartu se pro vybraná utkání stěhuje do větší [[Porsche-Arena|Porsche Arény]], v níž se mimo jiné pořádalo Mistrovství světa v házené mužů 2007 a Mistrovství Evropy ve stolním tenise v roce 2009. Každý rok se v ní hraje tenisový turnaj [[Porsche Tennis Grand Prix]]. [152] => [153] => Stuttgartský hokej zastupuje tým [[Stuttgart Rebels EC]] hrající ''Landesligu'' (německá 4. liga) ve stuttgartské části Degerloch. [154] => [155] => == Osobnosti == [156] => * [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]] (1770–1831), filozof, představitel [[Německý idealismus|německého idealismu]] [157] => * [[Wilhelm Hauff]] (1802–1827), [[Romantismus|romantický]] [[spisovatel]], básník, autor dětské literatury a sběratel pohádek [158] => * [[Willi Baumeister]] (1889–1955), [[malíř]], scénický výtvarník, [[typograf]] a pedagog [159] => * [[Max Horkheimer]] (1895–1973), filozof [160] => * [[Gerda Taro]] (1910–1937), válečná fotografka a fotoreportérka [161] => * [[Žofie Chotková]] (1868–1914), manželka [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] [162] => * [[Richard von Weizsäcker]] (1920–2015), [[Prezident Německa|prezident Spolkové republiky Německo]] v letech [[1984]]–[[1994]] [163] => * [[Helmuth Rilling]] (* 1933), [[Duchovní hudba|chrámový hudebník]], [[dirigent]] a [[sbormistr]] a [[Hudební pedagogika|hudební pedagog]] [164] => * [[Wolfgang Dauner]] (1935–2020), jazzový klavírista [165] => * [[Roland Emmerich]] (* 1955), německý [[režisér]], [[Scénář|scenárista]] a [[Producent (umění)|producent]] [166] => * [[Jürgen Klopp]] (* 1967), bývalý německý fotbalista a současný fotbalový [[trenér]] [167] => * [[Nina Hossová]] (* 1975), herečka [168] => * [[Markus Winkelhock]] (* 1980), bývalý pilot [[Formule 1]] [169] => * [[Simon Greul]] (* 1981), bývalý německý profesionální [[tenista]] [170] => * [[Sami Khedira]] (* 1987), německý [[fotbalový záložník]] a reprezentant [171] => * [[Patrick Hager]] (* 1988), profesionální [[Německo|německý]] [[Lední hokej|hokejový]] útočník a stříbrný medailista ze [[Zimní olympijské hry 2018|ZOH 2018]] [172] => * [[Pia Wurtzbachová]] (* 1989), [[Filipíny|filipínská]] modelka a herečka, [[Miss Universe]] 2015 [173] => * [[Bernard Tomic]] (* 1992), [[Austrálie|australský]] profesionální [[Tenis|tenista]] [174] => * [[Timo Werner]] (* 1996), [[Německo|německý]] profesionální [[Fotbal|fotbalista]] [175] => [176] => == Partnerská města == [177] => * {{flagicon|UK}} {{flagicon|England}} [[St Helens]], [[Anglie]], od roku 1948 [178] => * {{flagicon|UK}} {{flagicon|Wales}} [[Cardiff]], [[Wales]], 1955 [179] => * {{flagicon|USA}} [[St. Louis]], [[Missouri (stát)|Missouri]], [[Spojené státy americké|USA]], 1960 [180] => * {{flagicon|France}} [[Štrasburk]], [[Francie]], 1962 [181] => * {{flagicon|India}} [[Bombaj]], [[Indie]], 1968 [182] => * {{flagicon|Tunisia}} [[Menzel Bourguiba]], [[Tunisko]], 1971 [183] => * {{flagicon|Egypt}} [[Káhira]], [[Egypt]], 1979 [184] => * {{flagicon|Poland}} [[Lodž]], [[Polsko]], 1988 [185] => * {{flagicon|Česko}} [[Brno]], [[Česko]], 1989 [186] => * {{flagicon|Russia}} [[Samara]], [[Rusko]], 1992 [187] => {{Panorama|obrázek=Stuttgart Panorama 2007.jpg|šířka=1500|popisek=Pohled na Stuttgart z jihovýchodu}} [188] => {{Panorama|obrázek=Stuttgart_at_night_.jpg|šířka=1270|popisek=Stuttgart v noci, ze severozápadu}} [189] => [190] => == Odkazy == [191] => [192] => === Reference === [193] => [194] => [195] => === Externí odkazy === [196] => * {{Commonscat}} [197] => * {{de}} {{en}} {{Oficiální web}} [198] => * {{de}} {{en}} [http://www.stgt.com Informační portál] [199] => * {{de}} [http://www.stadtwiki-stuttgart.de/index.php/Hauptseite StadtWiki Stuttgart] {{Wayback|url=http://www.stadtwiki-stuttgart.de/index.php/Hauptseite |date=20100119012254 }} [200] => * [http://www.stuttgart-tourist.de Informace pro turisty] [201] => [202] => {{Německo}} [203] => {{Města v Německu}} [204] => {{Okresy Bádenska-Württemberska}} [205] => {{Autoritní data}} [206] => {{Portály|Německo|Geografie}} [207] => [208] => [[Kategorie:Stuttgart| ]] [209] => [[Kategorie:Města v Bádensku-Württembersku]] [210] => [[Kategorie:Lázně v Německu]] [211] => [[Kategorie:Hlavní města spolkových zemí v Německu]] [212] => [[Kategorie:Univerzitní města v Německu]] [] => )
good wiki

Stuttgart

Stuttgart ([štutgart], česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa. Leží v kopcovité krajině na řece Neckar, přítoku Rýna.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vilém I. Württemberský','Německo','Bádensko-Württembersko','Weissenhof','Křesťanskodemokratická unie','Německé spolkové země','Stuttgart 21','Štrasburk','Hohenheim','Kateřina Pavlovna','Arnulf Klett','Gastarbeiter'

Bádensko-Württembersko

Gastarbeiter

Německo

Štrasburk

Weissenhof