Array ( [0] => 15499330 [id] => 15499330 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Styren [uri] => Styren [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Styren [2] => | obrázek = Styrene.svg [3] => | velikost obrázku = 120px [4] => | obrázek2 = Styrene3D.png [5] => | velikost obrázku2 = 135px [6] => | systematický název = ethenylbenzen [7] => | triviální název = styren [8] => | ostatní názvy = vinylbenzen, cinnamen, fenylethylen [9] => | anglický název = Styrene [10] => | německý název = Styrol [11] => | číslo CAS = 100-42-5 [12] => | sumární vzorec = C8H8 [13] => | vzhled = bezbarvá až nažloutlá viskózní kapalina [14] => | molární hmotnost = 104,15 g/mol [15] => | teplota tání = −30 °C [16] => | teplota varu = 145 °C [17] => | hustota = 0,909 g/cm³ [18] => | rozpustnost = < 1 % [19] => | R-věty = {{R|10}} {{R|20}} {{R|36/38}} R40 [20] => | S-věty = ({{S|2}}) {{S|23}} [21] => | CLP klasifikace = Flam. Liq. 3 [22] => Repr. 2 [23] => Acute Tox. 4* [24] => STOT RE 1 [25] => Skin Irrit. 2 [26] => Eye Irrit. 2 [27] => Dgr [28] => | H-věty = {{H|226}} {{H|361d}} {{H|332}} {{H|372}} (sluchové orgány) {{H|315}} {{H|319}} [29] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Styrene | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/7501 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-25 }}
{{Nebezpečí}} [30] => }} [31] => '''Styren''' (fenylethen, vinylbenzen) je [[aromaticita|aromatická]] [[chemický průmysl|průmyslová]] chemikálie. Patří k přírodním produktům . Jako bezbarvou čirou kapalinu s charakteristickým zápachem jej poprvé izoloval berlínský lékárník Johann Eduard Simon v roce 1839 z pryskyřice stromu ''Liquidambar orientalis''. Nejnovější výzkumy dokládají použití styrenu při mumifikaci mrtvých již ve starém Egyptě. V nízkých koncentracích se nachází v tabákovém kouři, v ovoci (jahody, broskve), v oříšcích, zrnech obilí a kávy a skořici. Průmyslový výrobek je dodáván o koncentraci 99,8 %.{{Citace elektronického periodika [32] => | příjmení = Vörös [33] => | jméno = František [34] => | titul = Seriál o plastech XXXIV.: Styren [35] => | periodikum = www.prumyslovaekologie.cz [36] => | url = https://www.prumyslovaekologie.cz/info/serial-o-plastech-xxxiv-styren [37] => | jazyk = cs [38] => | datum přístupu = 2022-10-25 [39] => }} [40] => [41] => == Výroba == [42] => Nejčastěji se vyrábí dehydrogenací ethylbenzenu za použití selektivních katalyzátorů v dehydrogenačních aparátech a účinných rektifikačních kolonách. Zatímco proces výroby ethylbenzenu je exotermní, vyžaduje proces dehydrogenace ethylbenzenu na styren značné množství energie. Proto se moderní jednotky stavějí jako paralelní na jednom místě ke vzájemnému sdílení energií s kapacitami styrenu přes 500 tis. tun za rok. [43] => [44] => Současné světové kapacity výroben styrenu se blíží 30 mil. tun/rok. Dominuje s více než 60 % podílem Asie, následuje Evropa s pětinovým podílem a Amerika s 18 % podílem. Čína je nyní díky politice soběstačnosti nezávislá na dovozu. Mezi pět největších výrobců styrenu se řadí: Ineos, Loyal, Xinga Group, Total a Trinseo s kapacitami 2,2 mil. tun/rok u první společnosti, po 1,3 mil. tun u páté. V rámci evropské asociace Plastics Europe působí skupina 8 z evropských výrobců styrenu jako Styrene Producers Association (SPA): BASF, Ineos, LyondellBasell, Repsol, Shell, Total, Trinseo, Versalis, která vydala v červenci 2022 publikaci „Styrene Monomer: Safe Handling Guide“, ve které jsou shrnuty informace o vlastnostech styrenu, včetně zdravotních a ekologických aspektů a zásad transportu, skladování a aplikací. [45] => [46] => == Tuzemská výroba == [47] => Tuzemská výroba styrenu v Kaučuku Kralupy byla úspěšně zahájena 29. července 1963. Jednalo se o výrobní jednotku o kapacitě 28 kt·r-1. Ethylbenzen, který byl dodávaný produktovodem z Litvínova, se dehydrogenoval na železitém katalyzátoru v přebytku přehřáté vodní páry. Katalyzátor byl vyráběn v Litvínově dle podkladů z VUSK Kralupy nad Vltavou. Endotermní dehydrogenace ethylbenzenu na styren byla prováděna v adiabatickém reaktoru při průměrné teplotě 600 °C, přičemž se tepelná kapacita reakční směsi zvyšovala přídavkem přehřáté páry. V reaktoru se tak dosahovala konverze ethylbenzenu na styren asi 60 % hm. a kapalná reakční směs se dělila na nezreagovaný ethylbenzen a styren účinnou rektifikací. [48] => [49] => Kapacita jednotky na výrobu styrenu ve výši 28 kt spuštěná v roce 1963 záhy limitovala další rozvoj výroby styren-butadienového kaučuku a blokového polystyrenu. Byla proto vystavěna nová výrobní jednotka, tzv. Styren II, o kapacitě 40 kt. Nová jednotka disponovala výkonnějším reaktorem dehydrogenace a kloboučkovou rektifikační kolonou. Potřebnou výstavbu velkokapacitní výrobny styrenu, tzv. Styren III, se nepodařilo prosadit do státního plánu. Proto kralupský podnik v období 1982–1989 využil několik devizově návratných úvěrů pro rozvoj výroby styrenu, kdy byla zvýšena kapacita stávající jednotky z 68 kt·r-1 až na 112 kt·r-1. Potřebné devizy ke splácení úvěru byly v tomto případě získávány exportem ze zvýšené výroby polystyrenu. Licence byla zakoupena od francouzské firmy CdF Chemie Engineering (Technip Lyon). V několika etapách byly staré reaktory přestavěny, resp. nahrazeny novými výkonnějšími a energeticky méně náročnými dvouložovými dehydrogenizačními reaktory. Tato modernizační akce představovala úsporu energií ve výši 173 TJ ročně. Výstavba rektifikační výplňové rektifikační kolony o kapacitě 60 kt·r-1 byla realizována podle licence firmy Sulzer. [50] => [51] => V polovině 90. let byla opět řešena zvýšená potřeba styrenu. Konkrétní přípravy na stavbu nové jednotky styrenu v předcházejícím období vrcholily v březnu roku 1996 zpracováním dokumentace pro územní rozhodnutí. Prostor pro novou jednotku byl vytvořen na místě provozů a staveb z období výstavby závodu. Byly odstřeleny výrobny kontaktní pece, kompresorová a výparníková stanice, které byly součástí někdejší výroby butadienu. Vzhledem k předchozím výrobám různými technologiemi získala tato investiční akce a posléze i jednotka název Styren III. Kontrakt o výstavbě jednotky na 130 kt·r-1, což byla nejvýznamnější investice od r. 1963, byl podepsán v roce 1996 s firmou ABB Lummus s tím, že realizační harmonogram akce Styren III byl vytyčen na 24 měsíců. Koncem srpna 1997 došlo na staveništi k symbolickému výkopu. [52] => [53] => V roce 1998 byla výstavba výrobní jednotky Styren III dokončena. Společně s ní byla dokončena i výstavba jednotky výroby blokového krystalového polystyrenu. Návazně byla v červenci 2000 podepsána dohoda s firmou ABB Lummus Global na další rozšíření výroby styrenu ze 130 kt·r-1 na roční kapacitu 170 kt·r-1 s využitím technologie SMART. Jednotka s rozšířenou kapacitou byla zprovozněna na podzim roku 2001. [54] => [55] => == Vlastnosti == [56] => Za běžných podmínek jde o bezbarvou až nažloutlou [[kapalina|kapalinu]] pronikavě nasládlého [[vůně|zápachu]]. Snadno [[těkavost|těká]], na [[vzduch]]u se [[redoxní reakce|oxiduje]] a vytvářejí se [[peroxidy]], které působí jako [[katalyzátor]] [[polymerizace]] společně s dalšími parametry, jako je [[tlak]], [[teplota]], [[světlo]] a [[kyseliny|silné kyseliny]]. Proto se styren [[stabilita|stabilizuje]] přídavkem [[inhibice (chemie)|inhibitorů]], např. [[hydrochinon]]em. V přírodě se volně nenalézá, [[metabolismus|metabolicky]] však vzniká jako produkt rozkladu [[kyselina skořicová|kyseliny skořicové]]. Je špatně [[rozpustnost|rozpustný]] ve vodě, ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech ([[alkoholy]], [[aceton]] a [[sirouhlík]] aj.). [57] => [58] => == Použití == [59] => Je využíván při výrobě [[pigment|barviv]], [[plast]]ů, v [[gumárenství|gumárenském]] průmyslu. Jeho výskyt v [[atmosféra|atmosféře]] je především důsledkem [[antropogenní činnost]]i. Nejvýznamnější je jeho využití k [[Polymerizace|polymeraci]] za účelem výroby jednoho z nejběžnějších [[plast]]ů – [[polystyren]]u. Ale využívá se i ve výrobě [[Lepidlo|lepidel]], fotografických filmů, [[inkoust]]ů, automobilových součástek, obalových materiálů, plastového nádobí a řady dalšího spotřebního zboží. [60] => [61] => [[Soubor:Polystyrol.png|upright=2|náhled|vlevo|Polymerizace styrenu na polystyren]] [62] => [63] => == Toxicita == [64] => Styren má [[narkotikum|narkotické]] a lokálně dráždivé účinky. [[Koncentrace (chemie)|Koncentrace]] 70 [[parts per million|ppm]] ještě nevyvolává dráždění, koncentrace 100 ppm je snesitelná, koncentrace 200 ppm až 400 ppm vyvolává nepříjemný pocit zápachu. Nad koncentraci 400 ppm se projevuje dráždivý účinek, nad 800 ppm se projevuje narkotizační účinek a při koncentraci nad 1 300 ppm je již pobyt nesnesitelný. Nejsou vyloučeny pozdní účinky, například [[edém]] [[plíce|plic]]. Při požití je nepatrně [[jed]]ovatější než [[benzen]]. Při styku s [[kůže|kůží]] dochází k jejímu vysušení a dráždění. Při styku s [[rohovka|rohovkou]] dochází k dráždění až trvalému poškození. Chronická expozice se projevuje [[pseudoneurastenický]]mi poruchami, změnami v [[játra|jaterních]] funkcích a poklesem [[krevní tlak|krevního tlaku]]. Mezi dalšími následky chronické expozice patří [[hepatotoxicita|hepatotoxické]] účinky a [[atrofie]] [[sliznice]] [[horní cesty dýchací|horních cest dýchacích]]. Jako test [[Expozice (toxikologie)|expozice]] styrenu je možno použít [[analýza|analýzu]] [[kyselina mandlová|kyseliny mandlové]] v [[moč]]i. [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] (IARC) řadí styren mezi [[karcinogen]]y skupiny 2B .[http://www.inchem.org/documents/iarc/vol82/82-07.html International Agency for Research on Cancer (IARC) - Summaries & Evaluations STYRENE (Group 2B) ] Několik studií u pracovníků vystavených styrenu při výrobě [[plast]]ů nalezlo zvýšený počet [[chromozomová mutace|chromozomálních aberací]] v periferních [[lymfocyt]]ech.[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, {{ISBN|978-80-87308-00-4}}) [65] => [66] => Americká organizace SIRC již více než 30 let komplexní výzkumný program, jehož cílem je lépe porozumět potenciálu styrenu ovlivňovat lidské zdraví, pokud vůbec tento účinek existuje. Značnou pozornost věnoval SIRC řešení karcinogenního potenciálu styrenu, dále zkoumali potenciální neurotoxicitu styrenu, reprodukční a vývojovou toxicitu a genotoxicitu. [67] => [68] => V roce 2019 bylo dokončeno aktualizované hodnocení rizik styrenu, které potvrdilo bezpečnost styrenu pro širokou populaci a doplnilo soubor znalostí o potenciálních účincích na zdraví při expozicích na pracovišti se závěry: [69] => [70] => * Za normálních okolností jsou naměřené environmentální koncentrace styrenu ve vzduchu, vodě a půdě příliš nízké, aby účinkovaly škodlivě na organismy. [71] => * Je nepravděpodobné, že by došlo k nepříznivým zdravotním účinkům v důsledku expozice styrenu prostřednictvím výrobků ze styrenu, včetně plastů. [72] => * Rozsáhlý výzkum ukazuje, že styren nepřetrvává ani se nehromadí v atmosféře, v půdách či vodách, včetně pitných. [73] => * Pracovní rizika pro většinu pracovních aktivit se styrenem jsou v přijatelných rozmezích. [74] => * Neexistují žádné silné nebo konzistentní náznaky, že styren způsobuje u lidí jakoukoliv formu rakoviny. Důkazy o karcinogenitě styrenu z některých studií jsou neprůkazné. [75] => [76] => == V životním prostředí == [77] => Po uvolnění do ovzduší se styren mění v [[benzaldehyd]] a [[formaldehyd]]. Poločas setrvání v ovzduší je kolem dvou hodin. V městském prostředí se styren vyskytuje v koncentracích okolo 0,3 μg/m³, ve znečištěném ovzduší až 20 [[Kilogram#Mikrogram|μg]]/m³. [78] => [79] => V rámci procesů udržitelnosti plastů se postupně realizují procesy chemických recyklací odpadních polystyrenových polymerů na styren. Využívají se technologie depolymerizací, např. katalytická mikrovlnná depolymerizace firmy Pyrowave, nebo proces ReVital společnosti Agilyx. Takto získaný styren je nutno rektifikovat. [80] => [81] => == Odkazy == [82] => [83] => === Reference === [84] => [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => * [http://www.irz.cz/repository/latky/styren.pdf Styren] charakteristika na stránce [[Integrovaný registr znečišťování|IRZ]] [89] => * [http://www.unipetrol.cz/docs/Styren%20cz.pdf Bezpečnostní list styrenu]{{Nedostupný zdroj}} na stránkách firmy Unipetrol [90] => * https://www.prumyslovaekologie.cz/info/serial-o-plastech-xxxiv-styren [91] => [92] => {{Areny}} [93] => {{Autoritní data}} [94] => {{Portály|Životní prostředí|Chemie|Fotografie}} [95] => [96] => [[Kategorie:Alkylbenzeny]] [97] => [[Kategorie:Monomery]] [98] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 2B]] [99] => [[Kategorie:Polutanty]] [] => )
good wiki

Styren

Styren (fenylethen, vinylbenzen) je aromatická průmyslová chemikálie. Patří k přírodním produktům .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plast','kapalina','narkotikum','plíce','chemický průmysl','polystyren','atmosféra','rohovka','benzen','sirouhlík','alkoholy','hepatotoxicita'

Alkoholy

Atmosféra

Benzen

Hepatotoxicita

Kapalina

Narkotikum

Plast

Plíce

Polystyren

Rohovka

Rohovka je jedním z nejvýznamnějších orgánů lidského zraku.

Sirouhlík