Array ( [0] => 15516296 [id] => 15516296 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sukot [uri] => Sukot [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - svátek [1] => | název svátku = Sukot [2] => | druh = židovský [3] => | typ = judaismus [4] => | obrázek = Suka.jpg [5] => | popisek = Suka postavená v [[Herzlija|Herzliji]]. [6] => | oficiální název = {{Vjazyce2|he|סוכות}} [7] => | jiný název = Svátek stánků [8] => | slavený = v [[judaismus|judaismu]], [[Židé|židy]] [9] => | významnost = Jeden ze [[Poutní svátky|tří poutních svátků]]. [10] => | začátek = 15. den měsíce [[tišri]] [11] => | konec = 22. den měsíce [[tišri]] (21. v Izraeli) [12] => | rok2020 = západ slunce [[2. říjen|2. října]] – západ slunce [[9. říjen|9. října]] [13] => | rok2021 = západ slunce [[20. září|20. září]] – západ slunce [[27. září|27. září]] [14] => | rok2022 = západ slunce [[9. říjen|9. října]] – západ slunce [[16. říjen|16. října]] [15] => | rok2023 = západ slunce [[29. září|29. září]] – západ slunce [[6. říjen|6. října]] [16] => | rok2024 = západ slunce [[16. říjen|16. října]] – západ slunce [[23. říjen|23. října]] [17] => | rok2025 = západ slunce [[6. říjen|6. října]] – západ slunce [[13. říjen|13. října]] [18] => | oslavy = [19] => | zvyky = Pobývá a jí se v [[suka|suce]], během bohoslužeb se berou [[čtyři druhy]], [[halel]], ''hošanot''. [20] => | souvisí s = [[Šmini aceret]], [[Simchat Tóra]] [21] => }} [22] => '''Sukot''' ({{Vjazyce2|he|סוכות}}, dosl. ''stany'') je [[judaismus|židovský]] [[židovské svátky|svátek]], nazývaný také '''Svátek stánků''', '''Svátek stanů''' nebo '''Svátek sklizně''' – {{cizojazyčně|he|חג האסיף}}; židovská tradice o něm referuje rovněž jako o '''čase naší radosti''' – {{cizojazyčně|he|זמן שמחתינו}} - který patří mezi [[poutní svátky]]. Začíná se slavit 15. [[tišri]], což většinou připadá na říjen, a slaví se sedm dní. První den (v diaspoře první dva dny) je považován za svátek a platí o něm podobná nařízení jako o [[šabat]]u, sedmý den se nazývá {{cizojazyčně|he|הושענא רבה}} – [[Hošana raba]] – a má svá zvláštní pravidla. [23] => [24] => Dny mezi prvním, respektive druhým, a sedmým dnem se nazývají {{cizojazyčně|he|חול המועד}} – [[Chol ha-mo'ed]] (dosl. všední den svátku, polosvátek). O těchto dnech jsou dovoleny určité práce, avšak říkají se zvláštní [[Modlitba|modlitby]], které připomínají zvláštní sváteční atmosféru dnů. [25] => [26] => Bezprostředně po sedmém dni svátku, tedy 22. tišri, následuje samostatný svátek nazývaný {{cizojazyčně|he|שמיני עצרת}} – [[Šmini aceret]] (osmý (den) shromáždění). V Izraeli na tento den připadá [[Simchat Tóra]] (v diaspoře připadá až na 23. tišri). [27] => [28] => == Původ svátku == [29] => [[Soubor:Etrog Lulav and Hadas.jpg|náhled|vlevo|Snítky [[hadas|myrty]], [[etrog]]y a [[lulav|palmové ratolesti]]]] [30] => Sukot obecně připomíná putování Izraele na poušti po vyvedení z Egypta a přebývání ve stanech (Lv 23, 43). Kromě toho nacházíme biblické kořeny tohoto svátku, v Ex 23, 16, 34, 22 jako svátek shromáždění (aceret) nebo též jako závěrečný svátek související se zemědělským rokem (Lv 23, 34–46, 39–43). Sukot byl již od starověku jeden z nejdůležitějších židovských svátků, je nazýván „slavností Hospodinovou“ (Lv 23, 39). Jeho trvání v rozmezí sedmi dní bylo původně protějškem sedm dní (tedy jeden týden) trvajícímu svátku [[Pesach]], který vegetativní rok zahajoval. Datování na 15. až 21. tišri nacházíme již v Lv 23, 34–36, tamtéž nalézáme i prodloužení o jeden den, na 22. tišri. V chrámových dobách byl slaven velkým shromážděním na chrámovém nádvoří, v současnosti se velké shromáždění, spojené vždy s kněžským požehnáním, setkává u [[Zeď nářků|Západní zdi]]. [31] => [32] => == Zvyky na Sukot == [33] => [[Soubor:Graded Sukkahs In Apartments In Jerusalem.JPG|náhled|vlevo|Suky postavené na balkonech]] [34] => [35] => === Suka === [36] => {{Viz též|Suka}} [37] => Nejtypičtějším znakem svátku Sukot jsou bezesporu ''suky'' (sg. suka), doslova „stany“ nebo příbytky, přístřešky. Suka je přístřešek, ve kterém jsou židé povinni přebývat po celou dobu svátku. Suka musí splňovat některé základní parametry (musí mít alespoň tři stěny, skrze její střechu by měly být vidět hvězdy nebo nebe, musí být postavena na soukromém pozemku, má-li být soukromá, pokud je postavena na veřejném pozemku (např. na chodníku), je taková suka veřejným prostorem atd.). Z hlediska [[halacha|halachy]] je každý žid povinen usednout minimálně jednou na Sukot v suce a splnit tak ''[[micva|micvu]]'' „přebývání v suce“ ({{Cizojazyčně|he|ישיבה בסוכה}}). Věřící židé v suce skutečně přebývají (tzn. jedí a spí) po celou dobu trvání svátku. Suka by měla být vyzdobená, oblíbená je tematika sedmi druhů plodin, jimiž oplývá [[země izraelská]], nebo tematika ''ušpizin''. [38] => [39] => ==== Ušpizin ==== [40] => ''Ušpizin'' – {{Cizojazyčně|he|אושפיזין}} – je [[aramejština|aramejský]] výraz, který vznikl zkomoleninou z latinského ''hospes'', a označuje sedm hostů, kteří přicházejí do suky: [[Abrahám]]a, [[Izák]]a, [[Jákob]]a, [[Mojžíš]]e, [[Áron]]a, [[Josef (patriarcha)|Josefa]] a [[David (biblická postava)|Davida]]. Každý z nich přichází v určitý den svátku během hostiny. Bývá zvykem hosty přivítat zvláštním požehnáním a modlitbou. [41] => [42] => === Čtyři druhy === [43] => [[Soubor:Etrog1.jpg|náhled|vpravo|upright|Žid zkoumající kvalitu [[etrog]]u]] [44] => {{Viz též|Čtyři druhy}} [45] => Rovněž čtyři druhy, které se používají na Sukot, musí splňovat určité halachické požadavky: [46] => * [[Lulav]] by měl mít listy nenaprasklé a neroztřepené. Rovněž musí pocházet pouze z určitých druhů palem. Lulav je tvořen pouze jednou palmovou ratolestí. [47] => * [[Hadas]] by měla být tvořena třemi snítkami myrty, jejíž lístky by měly být vždy na jednotlivých patrech po trojicích. Pokud by jeden upadl, myrta je neplatná. [48] => * [[Etrog]] jakožto plod „krásného stromu“ by měl sám být „krásný“, tzn. bez vady, skvrn apod. Ohledně barvy existují různé názory, obyčejně od žluté až po oranžovou. Existují i velmi tmavé etrogy, ale tyto nejsou považovány za přípustné. Podobné názorové rozpětí existuje i ohledně velikosti etrogu. Podle Mišny by mělo být pravidlem, že minimální velikost etrogu je taková, aby se vešly dva do jedné ruky, maximální pak, aby se vešel jeden do obou rukou. V průběhu rituálu bývá etrog uložen do zvláštní nádoby či pozdra. Tyto schránky, (stejně jako další ukázky hmotné kultury spjaté se Sukot) z Čech a Moravy, vystavuje [[Židovské muzeum v Praze]] v expozici ''Židovské tradice a zvyky'' v [[Klausová synagoga|Klausové synagoze]]. [49] => * [[Arava]] nemá žádná zvláštní specifika. Podmínkou je, aby zůstala alespoň po první dva dny čerstvá. Uschlou aravou se tluče po skončení ''Hošana raba'' o zem, abychom zavrhli naše špatné stránky. [50] => [51] => Čtyři druhy se nazývají společným označením ''lulav'' – podle největšího z nich, palmové ratolesti. Lulav nebereme na šabat, a to i kdyby na šabat připadl první den svátku. Lulav je možné si rovněž vypůjčit – kromě prvního dne, kdy je z výkladu biblických příkazů zřejmé, že člověk má mít ''svůj vlastní''. Při pozvedání lulavu se říká požehnání „… jenž nás posvětil Svými přikázáními a nařídil nám uchopit lulav.“ (Suka 46a). Při prvním uchopení lulavu se rovněž říká požehnání [[Šehechejanu]]. Lulavem se mává směrem na východ, jih, západ, sever, následně nahoru a dolů. [52] => [53] => === Vodní úlitba === [54] => Rabínské zdroje zmiňují tento zvláštní obřad, který se měl vykonávat během sedmi dnů Sukot (Mišna, Suka 4,9). [[Farizeové]] odvozovali tento obřad z {{citace bible|Iz|12|3| |}} (Suka 5, 1). [[Saduceové]] tento obřad odmítali, neboť podle jejich názoru nemá oporu v Písmu. [55] => [56] => == Liturgie na Sukot == [57] => Modlitby pro sváteční dny Sukot jsou stejné jako pro ostatní sváteční dny. Ke standardním modlitbám se přidává modlitba [[Musaf]], recituje se [[Halel]], vkládají se zvláštní sváteční požehnání do [[Amida|Amidy]] a [[Birkat ha-mazon]]. Na Sukot se rovněž předčítá biblická kniha [[Kazatel]] (hebr. ''Kohelet''). [58] => [59] => === Hošanot === [60] => Během všech dnů Sukot se v synagoze vykonává zvláštní obřad, recitace ''hošanot'', nazvaných podle ústřední formulace ''Ana Adonaj, hoši'a na'' (''Prosím Hospodine, zachraň''). Hošanot se skládají ze symbolických veršů, které jsou odříkávány během obcházení synagogy [[chazan]]em, poté zbytkem obce. Poslední den Sukot, kdy jsou ''hošanot'' dlouhé, se nazývá „Velká Hošana“ – [[Hošana raba]]. Tento den byl v [[talmud|potalmudických]] dobách brán jako dovršení usmíření započatého na [[Jom kipur]]. [61] => [62] => === Slavnost světel (Simchat bejt ha-šoeva) === [63] => Na nádvoří jeruzalémského Chrámu se během svátku stánků také zapalovaly obrovské pochodně, které měly připomínat ohňový sloup, pomocí něhož Hospodin Izraelity vedl temnotou pouště. [64] => [65] => ==== Význam pro křesťanství ==== [66] => Známý [[Ježíš]]ův výrok ''„Já jsem světlo světa,“'' dle [[Evangelium podle Jana|Evangelia podle Jana]]{{Citace bible|J|8|12||}} byl údajně pronesen o tomto svátku[[Tomáš Novotný|NOVOTNÝ, Tomáš]]. ''Svátky světla. Jen je třeba vědět jakého''. Mladá fronta DNES, 21. prosince 2013, s. A11.. [67] => [68] => == Šmini aceret == [69] => {{Viz též|Šmini aceret}} [70] => Samostatný svátek následující bezprostředně po svátku Sukot. V Izraeli se v tento den slaví i Simchat Tóra, v diaspoře jsou oba svátky slaveny zvlášť. V diaspoře se o tomto svátku někdy dodržují ještě zvyky platné pro Sukot (pobývání v suce). [71] => [72] => == Simchat Tóra == [73] => {{Viz též|Simchat Tóra}} [74] => Veselý svátek, během kterého je oslavováno skončení ročního cyklu čtení [[Tóra|Tóry]] a započetí nového. V synagoze se provádějí hakafot (obcházení), Tóra je vynesena ze synagogy a je nesena ulicemi měst a vesnic. [75] => [76] => == Reference == [77] => [78] => [79] => == Literatura == [80] => * {{Citace monografie [81] => | příjmení = Newman [82] => | jméno = Ja'akov [83] => | příjmení2 = Sivan [84] => | jméno2 = Gavri'el [85] => | rok = 1992 [86] => | titul = Judaismus od A do Z [87] => | vydavatel = Sefer [88] => | místo = Praha [89] => | isbn = 80-900895-3-4 [90] => | počet stran = 285 [91] => }} [92] => * {{Citace monografie [93] => | příjmení = Pavlát [94] => | jméno = Leo [95] => | odkaz na autora = Leo Pavlát [96] => | příjmení2 = Fiedler [97] => | jméno2 = Jiří [98] => | příjmení3 = Šedinová [99] => | jméno3 = Jiřina [100] => | odkaz na autora3 = Jiřina Šedinová [101] => | spoluautoři = a kol. [102] => | titul = Židé – Dějiny a kultura [103] => | vydavatel = Kliment a Mrázek [104] => | místo = Praha [105] => | rok = 1997 [106] => | isbn = 80-85608-17-0 [107] => | počet stran = 144 [108] => }} [109] => * {{Citace monografie [110] => | příjmení = Spiegel [111] => | jméno = Paul [112] => | rok = 2007 [113] => | titul = Kdo jsou Židé? [114] => | vydavatel = Barrister & Principal [115] => | místo = Brno [116] => | isbn = 978-80-87029-07-7 [117] => | počet stran = 228 [118] => }} [119] => * {{Citace monografie [120] => | příjmení = Stern [121] => | jméno = Marc [122] => | titul = Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění [123] => | vydavatel = Vyšehrad [124] => | místo = Praha [125] => | rok = 2002 [126] => | počet stran = 247 [127] => | isbn = 80-7021-551-8 [128] => }} [129] => [130] => == Externí odkazy == [131] => * {{Commonscat|Sukkot}} [132] => * [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/dvarim/habracha.pdf Časopis Šavua tov 48/5768] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/dvarim/habracha.pdf |date=20150924055654 }} [133] => [134] => {{Sukot}} [135] => {{Židovské svátky}} [136] => [137] => {{Autoritní data}} [138] => {{Portály|Hebraistika}} [139] => [140] => [[Kategorie:Sukot| ]] [141] => [[Kategorie:Slavnosti sklizně]] [] => )
good wiki

Sukot

Sukot ( dosl. stany) je židovský svátek, nazývaný také Svátek stánků, Svátek stanů nebo Svátek sklizně - ; židovská tradice o něm referuje rovněž jako o čase naší radosti - - který patří mezi poutní svátky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tišri','Hošana raba','Šmini aceret','16. říjen','Simchat Tóra','9. říjen','6. říjen','judaismus','Amida','27. září','Klausová synagoga','Jákob'

Amida

Jákob

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Tišri